Somálská policie oznámila, že se jí podařilo v hlavním městě Mogadišo zabít šéfa východoafrické Al-Kaidy, který byl zároveň vůbec nejhledanějším členem této organizace na africkém kontinentě. Fazul Abdullah Mohammed měl u sebe pas Jihoafrické republiky a hned po ohledání byl pohřben. USA na něho už v minulosti vypsaly odměnu 5 milionů dolarů, konkrétně za jakoukoliv informaci vedoucí k jeho dopadení.
Archiv rubriky: Afrika
Turecko se snaží vyjednat odchod Muammara Kaddafiho, chce se zaručit u svých spojenců
Turecký premiér Tayyip Erdogan oznámil, že Turecko nabídlo Muammaru Kaddafimu možnost bezpečného odchodu ze země a to kamkoliv, kam by si libyjský vůdce zvolil. Turecký premiér totiž podle svých slov nabídl Muammaru Kaddafimu, že pokud opustí Libyi, postaví se za něj Turecko u svých spojenců a pokusí se prosadit azyl, který by si libyjský vůdce zvolil. Premiér Erdogan také prohlásil, že se Turecko podobně snažilo již sedmkrát, ovšem pokaždé – i nyní – bez úspěchu.
Povstání v súdánském Jižním Kardofanu pokračuje – již 10 000 uprchlíků
Poté, co súdánská vláda oznámila, že armáda bude hájit zájmy své země a potlačí jakékoliv separatistické tendence, rozhořely se boje především v hlavním městě (Kadugli) provincie naplno. Ačkoliv prezident Súdánu Omar Hassan al-Bashir již včera večer prohlásil, že povstání je téměř u konce a vládní síly pročesávají zbytky odporu, ve skutečnosti probíhají tvrdé boje, kvůli kterým již opustilo své domovy přes 10 000 lidí. Po sporu s jižním Súdánem, který chystá své odtržení, a vojenském konfliktu v Abyei se tak bojuje v další oblasti a země se opět přiblížila nové občanské válce.
Bombardování Libye pokračuje, povstalci již dostávají instrukce, jak převzít vládu
Podle reportérů Reuters vojenská letadla aliance bombardují nejen celé hlavní město Tripolis, ale také přilehlá města v okolí Tripolisu. Představitelé libyjských povstalců se zatím sešli v Abu Dhabi s představiteli USA, Francie, Velké Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů, kde získali příslib pomoci v hodnotě miliardy amerických dolarů. Zároveň ale od spojeneckých zemí obdrželi podrobný plán, jak řídit Libyi v případě odstoupení či svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla, že již probíhají rozhovory i s blízkými Muammara Kaddafiho o jeho odstoupení a že je důvodné očekávat brzký konec vlády Muammara Kaddafiho.
Jihoafrická republika bude nominovat svého kandidáta na post do čela Mezinárodního měnového fondu
V poslední den možného oznámení kandidatury JAR pravděpodobně bude nominovat svého bývalého ministra financí Trevora Manuela, který se tak stává protikandidátem současné francouzské ministryně financí Christine Lagarde a Girgorije Marčenka, guvernéra Kazašské centrální banky, za kterým stojí Rusko a středoasijské republiky. Oznámil to jihoafrický ekonomický magazín, který údajně informace získal z důvěrných zdrojů ve vládě JAR, prezidentská kancelář Jacoba Zumy to ale zatím odmítá komentovat. Bojuje se o křeslo Dominique Strauss-Kahna, který na svůj post rezignoval po sexuálním skandálu v New Yorku. Africká unie je jedním z hlasů, které požadují, aby do čela MMF opět neusedl Evropan.
Gabon přebírá předsednictví Rady bezpečnosti OSN – prezident USA se sešel se svým gabonským protějškem
Prezident USA Barack Obama se sešel s prezidentem Gabonu Ali Bongou Ondimbou v Bílém domě. Prezidetn Obama urgoval Gabon k vyřešení rozsáhlé korupce v zemi a vyzval k zajištění institucí pro ochranu lidských práv. Prezidenti také probírali možný společný postup v Radě bezpečnosti OSN. Gabon je dlouhodobě kritizován za korupci vládnoucí rodiny prezidenta Ondimby, přičemž francouzský nejvyšší soud již zřídil speciální odbor pro vyšetřování korupce v Gabonu. Kritikům prezidenta Obamy se nelíbí, že se s prezidentem Gabonu sešel, ovšem Bílí dům odmítá tato slova s tím, že prezident USA musí jednat i se státy, které nesplňují veškeré standardy.
Eritrea obvinila čtyři britské občany ze špionáže a příprav ke spáchání teroristického činu
Již tak mrazivé vztahy mezi Eritreou a Velkou Británií jsou opět narušeny. Eritrea dlouhodobě obviňuje USA a Velkou Británii z neakceptovatelné podpory Etiopie ve hraničním sporu s Eritreou. Podle eritrejského ministerstva zahraničí byli již v prosinci zatčeni čtyři Britové, kteří pracují pro britskou firmu námořní bezpečnosti. Následné vyšetřování dle Eritrei ukázalo, že muži, o nichž společnost tvrdí, že se do země dostali jen náhodou kvůli špatnému počasí a byli nuceni přistát u břehů, měli provádět špionážní akce. Podle zprávy ministerstva také existuje vysoká pravděpodobnost, že mohli připravovat sabotážní akci například v podobě teroristického činu – to má být podloženo jejich skladem zbraní, který byl nalezen na ostrově Romia 56 km od pevniny ( jednalo se o 18 různých typů odstřelovacích pušek, 10 neprůstřelných vest, 1700 nábojů různých typů, 2 GPS, přístroje pro noční vidění a dalekohledy. Velká Británie se prozatím ke zprávě nevyjádřila, ale dlouhodobě označuje Eritreu za podporovatele teroristů v Etiopii.
Rada OSN pro lidská práva: „v Libyi již bylo zabito 10 – 15 000 lidí“
Podle Cherifa Bassiouniho, který stál v čele mise Rady OSN pro lidská práva v Tripolisu a rebelujících oblastech, bylo za čtyři měsíce bojů v Libyi zabito na obou stranách 10-15 000 lidí. Mimo jiné uvádí, že se obě strany dopouštěly válečných zločinů.
Libye podala stížnost k Radě OSN pro lidská práva – obviňuje NATO z válečných zločinů
Mustafa Shaban, libyjský představitel ministerstva zahraničí, ve svém projevu k Radě pro lidská práva v Ženevě obvinil NATO z porušování lidských práv v Libyi, které přechází ve zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese. Stejně tak obvinil NATO z tvrdých útoků na civilisty a civilní infrastrukturu. Rada OSN pro lidská práva se zatím ve svém vyšetřování libyjské otázky dostala k závěru, že se libyjské vojenské složky dopustili zločinů proti lidskosti, přičemž uvedla i to, že jisté zločiny spáchali i libyjští povstalci.
Senegal, bývalý spojenec Muammara Kaddafiho, otočil při návštěvě povstalců – vyzývá k odchodu libyjského vůdce
Senegalský prezident Abdoulaye Wade apeluje na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, aby odstoupil a opustil zemi, zároveň však nabídl, že se pokusí zmírnit podmínky jeho odchodu. Podle prezidenta Senegalu je Kaddafiho jedinou možností zemi opustit a je to prý i v jeho vlastním zájmu stejně jako v zájmu libyjského lidu. Prezident Wade se tak vyjádřil při své návštěvě povstalecké centrály ve městě Benghazi na východě Libye a zároveň nepřímo naznačil, že v případě dohody by Senegal mohl Kaddafimu zajistit politický azyl. Senegalský prezident, jeden z déle sloužících afrických státníků se dlouhodobě angažuje v afrických krizích a snaží se je řešit, Libye tak není jeho prvním pokusem.
Ceny last minute zájezdů jsou na minimu
Díky politické nestabilitě zemí ve Středomoří (Řecka, Tuniska či Egypta) jsou ceny leteckých zájezdů na nejnižší úrovni za několik let. Týdenní letecké zájezdy se prodávají od méně než 7 000 korun a jsou tak až o 30% nižší než stejný katalogový zájezd. Trend nízkých cen je snahou cestovních kanceláří nastartovat blížící se sezónu.
V Súdánu propukají boje v další sporné oblasti Jižní Kardofan – 5 týdnů do odtržení jižního Súdánu
Provincie Jižní Kardofan, která leží na jihu území severního Súdánu je vnímána spolu s oblastí Abyei za další potenciální roznětku nového konflitku, který se stále více rýsuje. Súdánský ministr zahraničí oznámil, že severosúdánská armáda zůstane v regionu Abyei, který nedávno násilně obsadila, i nadále. V hlavním městě Jižního Kardofanu zatím propukly přestřelky mezi milicemi, které za poslední občanské války stály na straně jihu, a vládními jednotkami. Došlo také k několika výbuchům, vláda severního Súdánu se ale k událostem odmítá blíže vyjádřit.
Bombardování hlavního města Libye opět zintenzivnělo
Hlavní město Tripolis je podle očitých svědků a reportérů Reuters neustále bombardováno letadly NATO, která v posledních dnech napadají oblast celého města neustále s výjimkou několikahodinových přestávek – zvláště intenzivní útoky pak probíhají v oblasti rezidence Muammara Kaddafiho. Podle libyjské státní televize, která se snaží uklidňovat obyvatele hlavního města, se jedná o pokračování „koloniálního křížového tažení Západu“. Povstalci zatím i přes tvrdé útoky NATO nejsou schopni postupovat proti vládním jednotkám – jediným úspěchem je obsazení města Yafran (100 km od Tripolisu), které se ovšem podařilo až po kompletním zničení vládní vojenské techniky britskými letadly.
Libyjský ministr zahraničí navštíví Čínu
Libyjský ministr zahraničí Abdelati Obeidi navštíví Čínu, oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností. Pravděpodobně se jedná o reakci libyjské vlády na to, že čínská vláda přiznala návštěvu svého egyptského diplomata v Benghazi u libyjských povstalců, který zde měl jednat s povstaleckou prozatímní Národní radou. Jin Gang, odborník na arabské záležitosti čínské Akademie sociálních věd, tvrdí, že Čína již pochopila fakt, že Francie, USA a Velká Británie donutí libyjskou vládu odejít a proto se otevírá komunikaci i s rebely – tomu se ovšem libyjská vláda snaží zabránit.
Rusko: NATO je jen krok od pozemní intervence v Libyi
Nasazení bojových vrtulníků do konfliktu v Libyi, k němuž Severoatlantická aliance poprvé přistoupila tuto sobotu, je podle místopředsedy ruské vlády Sergeje Ivanova posledním krokem před vysláním pozemních vojsk, která by povstalcům pomohla zcela převzít moc od libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. S. Ivanov ve svém vystoupení na bezpečnostním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Singapuru kritizoval postup spojenců slovy, že cílem rezoluce RB OSN o Libyi je ochránit civilisty, činnost NATO však podle něj nelze charakterizovat jinak, než jako zásah do vnitřního konfliktu na straně jedné z válčících stran. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu v souvislosti s nasazením vrtulníků prohlásil, že NATO stále více „sklouzává“ k pozemní operaci.
MMF schválil půjčku 3 miliard dolarů Egyptu
MMF uznal požadavek egyptské vlády, který hovoří o nutnosti stabilizace ekonomiky země formou znovupřilákání turistů a obnovení důvěry investorů. Dohodu musí ještě potvrdit představenstvo MMF a egyptský vládní kabinet.
Britský ministr zahaničí na návšěvě v Lybii
Britský ministr zahraničí Willim Hague se při návštěvě Lybie setkal s vůdcem rebelů Mustafou Abdulem Jalilim. Projednávali spolu budoucí politické vztahy, přičemž z úst britského představitele zaznělo i to, že neexistuje žádná alternativa, která by zahrnovala půsoení M. Kaddáfího.
Velká Británie poskytne Ugandě 637 milionů dolarů na rozšíření zdravotní péče a vzdělání
Spojené království oznámilo, že předalo Ugandě 390 milionů liber, tedy 637 milionů dolarů, které mají pomoci v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Zahraniční pomoc tvoří v současnosti zhruba třetinu státního rozpočtu, ovšem Uganda se připravuje na těžbu ropy, která byla na jejím území objevena a která by mohla výrazně napomoci ekonomické situace této země.
Konžská republika zakázala plastové tašky a obaly v rámci boje proti znečišťování životního prostředí
Konžská republika vydala zákaz o výrobě, dovozu a prodeji plastových tašek. Toto rozhodnutí upravuje speciální vládní dekret, který například zakazuje používání plastových sáčků na balení potravin a nápojů. Již několik let, a to zejména v městských oblastech, dochází v Kongu k významnému znečištění životního prostředí způsobenému vyřazenými igelitovými taškami, které blokují odvodňovací systémy, což způsobuje záplavy a sesuvy půdy.
Egypt přezkoumává možné obnovení dodávek zemního plynu do Izraele
Poté, co došlo k útoku na egyptský plynovod do Izraele byl dovoz do židovského státu zastaven po dobu více než jednoho měsíce. Izrael s Egyptem podepsal v roce 2005 smlouvu o dodávkách zemního plynu na 20 let, ovšem ta byla podepsána za vlády prezidenta Husniho Mubaraka. Nová vláda slibovala přezkoumání všech smluv o vývozu ropy a plynu, a to především do Izraele a Jordánska, kvůli podezření na zvýhodněné smlouvy sjednané prezidentem Mubarakem. Nyní ministr pro ropné záležitosti Abdullah Ghorab oznámil, že otázka vývozu je v přezkumném řízení
Severní Súdán navrhuje nové řešení ozbrojeného sporu o oblast Abyei
Vláda severního Súdánu předložila nové návrhy k řešení situace v ropném regionu Abyei, který jednotky severního Súdánu obsadily 21. května. Dle návrhu by vojska severu měly obsadit území na sever od řeky Bahar al-Arab, zatímco jihosúdánská armáda má zabrat jih. Dále by měla být vytvořena společná správa Abyei, v jejímž čele se budou střídat obě strany, přičemž později se o Abyei má rozhodnout v novém referendu. Z Abyei uprchlo kvůli novým bojům již přes 10 000 lidí a systém správy dle návrhu severního Súdánu by měl začít fungovat 8. července, den před plánovaným vyhlášením nezávislosti jižního Súdánu.
NATO prodloužilo svou misi v Libyi o dalších 90 dnů
Severoatlantická aliance odsouhlasila prodloužení své mise o dalších 90 dnů až do září, v rámci níž jsou prováděny nálety na území Libye proti libyjským vládním jednotkám. Oznámil to generální tajemník NATO generál Anders Fogh Rasmussen a dále uvedl, že důvodem je oznámení Muammara Kaddafiho, který po jednání s prezidentem JAR Jacobem Zumou opět zopakoval, že odmítá odstoupit. Cílem NATO je podle jejího generálního tajemníka odstoupení Muammara Kaddafiho v zájmu ochrany libyjského lidu.
Mezinárodní měnový fond půjčí Pobřeží slonoviny 130 milionů dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se usnesl na poskytnutí půjčky v hodnotě 130 milionů dolarů Pobřeží slonoviny, které je rozvrácené po 4 měsíčním konfliktu mezi bývalým a současným prezidentem této země. Peníze mají být poskytnuty z fondu MMF pro chudé země postižené přírodní katastrofou či konfliktem, který umožňuje uvolnit tyto prostředky v krátké době. Podle MMF je nyní největším problémem Pobřeží slonoviny snaha snižovat daně na podporu soukromého sektoru, což je v rozporu s potřebou vlády získat co nejvíce prostředků. Vláda Pobřeží slonoviny nyní snižuje energetické daně s cílem udržet stabilní ceny elektřiny a ropných produktů.