Aby premiér zabránil izolaci své země po tom, co minulý týden neodsouhlasil podepsat dohodu o fiskální unii napříč Evropskou unii, snaží se teď získat možné spojence. Za ty považuje především Švédsko a Českou republiku, které se k podpisu dohody staví nerozhodně. Hovořil také s irským premiérem Endou Kennym, který se obává, že navrhovaná daň z finančních transakcí by mohla poškodit irské odvětví finančních služeb.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Reformy v Řecku zaostávají za plánem
Šéf mise Mezinárodního měnového fondu v zemi Poul Thomsen řekl, že Řecko musí mnohem agresivněji snižovat počet pracovníků svého veřejného sektoru a státních výdajů. K dalšímu zvyšování daní se však vyjádřil negativně, dle Thomsena dosáhlo svého maximálního limitu. MMF již v úterý snížil svůj výhled ekonomického růstu Řecka. Očekává se, že řecká ekonomika v letošním roce klesne o 6%.
„Společné dluhopisy by mohly eurozónu zničit,“ tvrdí člen rady Německé centrální banky
To tvrdí bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Otmar Issing, jenž k dnešními dni zastává funkci člena bankovní rady Německé centrální banky. Ekonom je tak prý rád, že ohledně společných dluhopisů nepadlo na pátečním summitu žádné konkrétní rozhodnutí. Dále také kritizoval Evropskou centrální banku (ECB) za to, že se jako nezávislá instituce zapojuje do politického rozhodování, když nakupuje dluhopisy zadlužených zemí eurozóny. ECB tak prý usnadňuje postiženým vládám práci a navozuje dojem, že potřebné reformy nejsou bezodkladně nutné, čímž přináší tzv. falešnou pomoc.
Německo by mělo od února 2012 zavést záchranný bankovní fond „Soffin“
Ten byl poprvé použit v roce 2008, aby pomohl bankám překonat finanční krizi. Nově by měl fond disponovat garancemi ve výši 400 miliard eur a měl by být schopen schvalovat půjčky ve výši až 80 miliard aur. Dle agentury Reuters se na tom dnes dohodla německá spolková vláda. Nově reaktivován fond by měl být schopen rychlejší intervence, čímž by pomohl lépe stabilizovat finanční trhy.
Evropský postoj k řešení krize je riskantní, tvrdí analytici
Unijní postoj k řešení krize státních rozpočtů několika členských zemí je riskantní a mohl by vést k dalšímu postoji v řešení problému, tvrdí analytici. Vlády ve všech zemích zasažených krizí se snaží co nejvíce omezit své výdaje a zvýšit daně, aby tak ukázaly investorům, že se zlepšily v opatrovnictví státních rozpočtů a jsou důvěryhodné pro obchod se státními dluhopisy. Časově náročné a obtížné strukturální reformy, které by zajistily nesmírně důležitý růst státní ekonomiky, zatím nepřicházejí v úvahu. Státům eurozóny tak hrozí další recese.
Irský premiér se zastal postavení Velké Británie v Evropské unii
Irský premiér Enda Kenny prohlásil, že je přesvědčen o tom, že Velká Británie se neobrátí zády k Evropské unii. Dle jeho názoru je království často nejdůležitějším irským spojencem v řadě unijních rozhovorů. Samotný britský postoj k francouzsko-německému návrhu o fiskální unii jej však zklamal. Premiér podotkl, že bude zajímavé sledovat vývoj unie bez důležitého hlasu Velké Británie v klíčových rozhovorech.
Německo: „Velká Británie zůstane klíčovým partnerem EU.“
Německá kancléřka Angela Merkel ve svém projevu ke Spolkové radě podotkla, že i přes nesouhlas Velké Británie podpořit francouzsko-německý návrh o fiskální unii, zůstane ostrovní stát klíčovým partnerem Evropské unie. Kancléřka pronesla svůj projev poté, co euro kleslo pod 1,30 dolaru a 0,84 libry – tedy 11-měsíční minimum -uprostřed pokračující obavy z budoucnosti eurozóny. Politička dále hovořila o samotné dohodě mezi 26 zbývajícími unijními státy. Jedinou možností, jak cíleně vytvořit fiskální unii, vidí ve změně všech ústav členských zemí.
Ve Švýcarsku byla zvolena nová vláda
Švýcarský sjednocený spolkový parlament dnes zvolil sedm členů spolkové rady. Ministryně financí Eveline Widmer-Schlumpf ze středopravé strany konzervativních demokratů vystřídá lídra sociálních demokratů Michelina Calmy-Reye ve funkci prezidentky konfederace pro příští roky. Tato funkce se otáčí každý rok mezi členy kabinetu, jde spíše o symbolickou roli. Švýcarské lidové straně (SVP) se nepodařilo, ačkoliv je největší stranou v zemi, získat více jak jednoho radního zástupce, zatímco menší strany obhájily dvě místa.
Německá centrální banka: „Pomoc MMF přijde, pokud tak učiní i jiné státy.“
Deutsche Bundesbank bude ochotná přispět půjčkou Mezinárodnímu měnovému fondu za předpokladu, že to samé učiní jak státy Evropské unie, tak i jiné země světa. Minulý týden se představitelé Evropské unie dohodli o navýšení rozpočtu MMF o 200 miliard eur. Banka tak teď nyní bude sledovat reakce především francouzské, britské, americké a čínské centrální banky.
Česká vláda dnes jedná o pomoci eurozóně
Setkání vládních představitelů by se měl podle neoficiálních informací zúčastnit také český prezident Václav Klaus. Premiér Petr Nečas již dříve prohlásil, že je spíše proti půjčce v hodnotě 90 miliard Kč, která by tak tvořila zhruba desetinu devizových rezerv ČNB. V rámci koalice jsou však názory rozpolcené. Půjčka by měla pomoci zadluženým státům Evropské unie prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu.
Belgie vyšetřuje včerejší útok v Lutychu
Belgický útočník, který včera odpoledne na vánočních trzích města Lutych (Liege) odpálil několik ručních granátů, zahynul společně se svými obětmi. Těmi byly především děti. Ačkoliv záminka k útoku není úřadům známá, vyloučili možnost terorismu. Atentátník byl přesto již v minulosti zavřen za držení zbraní. Na trzích mělo být v té době mnohem více lidí, díky technickým problémům bylo však otevření odloženo. Podobný případ útoku byl zaznamenán také v italské Florencii. Zde byl však útočník rasisticky motivován a své oběti si vybral dopředu.
Ruský miliardář kandiduje na prezidenta
Mikhail Prokhorov by tak mohl být alternativou současného ruského premiéra Vladimíra Putina v nadcházejících prezidentských volbách. Miliardář naznačil, že svou kampaň nezaloží na kritice Putinových způsobů vlády. Premiérova strana Jednotné Rusko ztratila na oblíbenosti po nařčeních ze zmanipulovaných parlamentních voleb, které vyústily v masovou demonstraci.
Švýcarská prognóza ekonomického růstu se snižuje
Švýcarská vláda snížila odhad růstu své ekonomiky v roce 2012 z 0.9% na 0.5%. Hlavním důvodem je velký vliv krize eurozóny. Hospodářství by však nemělo procházet recesí, pokud se bude situace v Evropské unii vyvíjet pozitivně. Vláda se však obává deflace, proto již v létě podnikla Švýcarská centrální banka kroky k oslabení zdejší měny, švýcarského franku.
Hlava Evropské komise považuje britské požadavky za riskantní
Jose Manuel Barosso prohlásil před Evropským parlamentem, že požadavky Velké Británie na zvláštní ohledy v oblasti finančních služeb jsou riskantní pro jednotu trhu. Zatímco 23 států se již rozhodlo vyjádřit podporu nově připravované mezivládní smlouvě, Velká Británie od svého rozhodnutí návrh vetovat couvat nehodlá. Vyjít vstříc britským požadavkům považuje Barosso za nepřijatelné. K větší integraci tak dojde bez účasti ostrovního státu.
V Lotyšsku vypukla panika důsledkem nepříznivých informací o stavu banky Swedbank
Více jak 10 tisíc obyvatel již vybralo své úspory po nařčeních, že se banka dostala do finančních nesnází a právních problémům v Estonsku a Švédsku. Generální ředitel banky označil zvěsti za „absurdní“. Klientům 10. největší lotyšské banky Latvijas Krajbanka byl na několik dnů odepřen přístup k jejich účtům, poté co banka vstoupila do likvidačního procesu. Kontroloři objevili několik velkých podvodů a společnost tak byla převzata do státní kontroly. Policie teď oznámila zahájení vyšetřování ohledně zdroje pomluvy Swedbanky. Šíření nepravdivých informací, které destabilizují bankovní systém, je v Lotyšsku trestným činem.
Francouzský prezident Sarkozy komentoval „rozdělení Evropy“
Státník komentoval důsledky pátečního summitu, kdy Velká Británie nepodpořila francouzsko-německý návrh na přísnější kontrolu nad unijními rozpočty. Dle jeho názoru jde o potvrzení předpokladu o dvourychlostní Evropě. Jedna část, tzv. unie v unii, bude do budoucna více ekonomicky integrovaná, zatímco Velká Británie se bude řídit vlastními pravidly. Politik zmínil, že v rámci jednání udělal vše proto, aby se názor britského premiéra podařilo změnit. Ztráta podpory ostrovního státu je pro unii škodlivá, britští občané však víceméně stojí za rozhodnutím jejich představitele.
Výsledek summitu EU Moody´s nepřesvědčil
Ratingová agentura Moody´s se stejně jako americký tisk dívá na závěr pátečního summitu dost skepticky. Americká media popsala stávající situaci unie jako neustálou „jistotu o nejistotě“. Podobných summitů, kdy se měly dohodnout klíčové kroky, bylo již mnoho. K dojmu přispěl zmařený pokus o jednotnou fiskální unii platící pro všechny členské státy, kterou vetovala Velká Británie. Většina ekonomů, v čele s představitelem Mezinárodního měnového fondu, hodnotí summit jako jistý posun, ne však jako očekáváné řešení krizové situace. Agentura má tak v úmyslu v první čtvrtině roku 2012 znovu posoudit ratingy celé EU.
Dnešní ruský tisk předvídá pomalý pád dosavadního režimu
Dle deníku Vedomosti Kreml sice registroval největší ruskou demonstraci za posledních 20 let, přesto se neočekává, že by dokázala cokoliv změnit. Je pravděpodobné, že bude odvoláno několik nepopulárních politiků, vyjít vstříc demonstrantům se však vláda nejspíše nepokusí. Ačkoliv klesla popularita strany Jednotné Rusko i samotného premiéra Putina, tak se i nadále předpokládá, že ve volebním klání o post prezidenta politik zvítězí. Systém by se tak mohl začít hroutit až během jeho třetího volebního období.
Britský premiér bude čelit nařčením ze špatného rozhodnutí
Zatímco podle průzkumu většina britských obyvatel podporuje veto britského premiéra Davida Camerona ohledně změn Lisabonské smlouvy či nové fiskální unie, část členů parlamentu je proti. Někteří členové Labouristické strany a Liberálních demokratů s rozhodnutím nesouhlasí a obávají se izolace v rámci Evropské unie. Tvrdí, že tak dojde k situaci, kdy Velká Británie nebude mít možnost rozhodování v řadě budoucích otázek. Premiér je však rozhodnut opozici své stanovisko objasnit a obhájit jej.
Chorvatsko bude do úplného přijetí do EU „aktivním pozorovatelem“
Chorvatsko včera podepsalo dohodu o vstupu do Evropské unie v roce 2013. Stane se tak druhým členským státem regionu bývalé Jugoslávie. Přijetí přitom mohly zabránit územní spory se Slovinskem, což byl jeden z důvodů, proč vyjednávání o vstupu trvalo více jak sedm let. Předseda Evropské rady Van Rompuy oznámil, že Chorvatsko zaujme statut „aktivního pozorovatele“ na všech unijních fórech do doby, než se stane platným členem.
Moskva se připravuje na největší demonstrace za posledních 20 let
Zatímco dnešní demonstrace by se mělo účastnit na 35 tisíc lidí, ruské státní orgány by měly do akce nasadit kolem 50 tisíc policistů. Demonstranti chtějí vyjádřit svou nespokojenost nad průběhem parlamentních voleb z minulého týdne, při kterých prý docházelo k manipulaci s hlasy. Podle očekávání obhájila svou pozici strana Jednotné Rusko. Vítězství bylo navíc potvrzeno ruskou Ústřední volební komisí. Během menších demonstrací v průběhu týdne bylo zatčeno několik stovek nespokojených občanů. Protestní akce začne ve 14 hodin místního času na náměstí Bolotnaja.
Americký generál předpokládá nepokoje v Evropě
Generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, projevil své znepokojení nad možnými nepokoji v Evropě. Ty by mohly být zapříčiněny krizi eurozóny. Generál se domnívá, že opatření přijatá na pátečním sumitu Evropské unie nemusí stačit ke stabilizaci situace. Dále se obává financování společných vojenských projektů v rámci NATO, které by mohly být zastavené, budou-li evropské vlády seškrtávat své náklady na obranu v rámci úsporných opatření.
Německo se podruhé pokouší zakázat krajně pravicovou stranu
Německé ministerstvo vnitra se rozhodlo pro druhý pokus zákazu krajně pravicové Národní strany Německa. Tento tah vyplývá ze zpráv o vraždách 10 lidí z let 2000-2007, z čehož převážnou část tvořili etničtí Turci. Za vraždami pravděpodobně stojí neonacistické buňky. První pokus o zákaz strany byl v roce 2003 odmítnut Spolkovým ústavním soudem z právních důvodů.