Během dnešního jednání na bruselském summitu, jehož stěžejní otázkou je zavedení nových protikrizových opatření posilujících unijní integraci, se názory na podporu nového projektu mění z hodiny na hodinu. Podle nejnovějších informací se kromě 17 států eurozóny rozhodlo konečný návrh podpořit dalších 9 států unie. Jako jediná tak zbývá Velká Británie, která využila práva veta. Britským stěžejním argumentem zůstává sledování národních zájmů, které by byly v rámci nové dohody o zachráně eura potlačeny.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Původní 23 členná podpora nové evropské dohody se zmenšuje
Ještě nad ránem 23 z 27 členů Evropské unie vyjádřilo souhlas s novou dohodou nabízející řešení krize státních rozpočtů eurozóny. K Velké Británii, jež návrh razantně zamítla, se teď však připojily další státy nepatřící do zóny jednotné měny. Stanovisko k nové smlouvě musí být dle většiny zbývajících 9 zemí EU projednáno s vládami každého daného státu. Může se tak stát, že konečný návrh podpoří pouze 17 členských států. Dle slov českého premiéra Petra Nečase Česká republika připojení k mezistátní smlouvě o záchraně eura teprve zvažuje.
Evropská Unie dosáhne dohody bez podpory Velké Británie
23 unijních zemí, včetně všech 17 států eurozóny na dnešním bruselském sumitu podpořilo francouzsko- německý návrh větší integraci národních ekonomik a přísnější kontrolu nad vládními rozpočty. Za porušení smlouvy budou státům vyměřovány sankce. Britský premiér David Cameron trvá na výjimkách pro Británii v řadě finančních regulací. Změny nebudou zajištěny Lisabonskou smlouvou, ale novou dohodou mezi vládami členských států. Britský premiér dohodu nepodepsal. Ačkoliv doufá v zlepšení situace eurozóny, dle jeho slov není smlouva pro Velkou Británii výhodná. Nová dohoda by měla vstoupit v platnost koncem března 2012.
Česko otálí s možnou finanční pomocí eurozóně
Dle premiéra Petra Nečase není Česká republika nadšená z finanční pomoci eurozóně, kterou by poskytla v rámci půjčky pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér toto řešení však zcela nevyloučil. Česko by tento plán stál zhruba 3,5 miliardy eur. Francie a Německo opakovaně vyzývají státy Evropské unie k větší solidaritě. O možné výpomoci se bude jednat na zítřejším summitu.
Bývalý sovětský prezident vyzval k opakování ruských voleb
Michael Gorbačov, jenž zastával post sovětského prezidenta v letech 1990-1991, se vyjádřil ke stávajícím protestům vůči nedělním parlamentním volbám v Rusku. Dle jeho názoru výsledky neodráží vůli lidu. Ignorace veřejného mínění zároveň vede k větší destabilizaci situace. Představitel bývalého režimu vyzval vládu k opakování voleb.
Ruský prezident Medvěděv: Evropská unie musí řešit krizi sama
Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Francouzský prezident Sarkozy: Evropská unie nikdy neměla blíž k dezintegraci
Prezident Sarkozy se také zmínil o tom, že i když vyváznutí z krize bude trvat řadu let, k jejímu úspěchu je bezpodmínečně nutná větší integrace unijních členů. Dle jeho proslovu ve Štrasburku před několika týdny, stojí Evropa na pokraji nového dvourychlostního systému. První částí by se v budoucnu mohlo stát více federalizované jádro jednotné měny, druhou pak státy s vlastní měnou. Tato situace je však dle prezidenta nežádoucí a odporuje unijnímu mottu „jednota v rozmanitosti“. Francouzský prezident dále označil stávající situaci za jednu z nejzávažnějších v dějinách Evropy, kdy je nutné, aby státy potlačily své národní zájmy a byly solidární s problémovými regiony. Předseda Evropské centrální banky Mario Draghi opětovně vyzval členské státy ke snížení půjček a reformám hospodářství, nezmínil se však o žádné možné finanční pomoci ze strany ECB.
Rozhovory NATO s Ruskem o protiraketových opatřeních budou pokračovat
I přes nedávné neshody budou Rusko a Severoatlantická aliance dále pokračovat v rozhovorech o tzv. protiraketovém deštníku. Přesto se NATO vůči ruským výtkám k plánovanému projektu ostře ohradilo. Dle jeho představenstva má Rusko představu, že bude určovat plány celé organizace, aniž by se jí jakkoli samotné podřídilo.
Předseda Evropské rady: „Změny smluv možná nejsou nutné“
Po pondělním ohlášení návrhu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na změnu smlouvy o Evropské unii, která by pomohla hlídat státní rozpočty zadlužených zemí, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy naznačil, že to nebude nutné. Místo toho nabízí jakousi rychlou „fiskální dohodu“, která by nepotřebovala zdlouhavé ratifikování ve všech 27 zemích EU.
Řecký parlament většinou hlasů přijal návrh nového rozpočtu
Pokud bude úsporný rozpočet úspěšně realizován, měl by zvýšit důvěryhodnost země u investorů. Hlavním důvodem, proč návrh podpořila opozice, je prý nutnost zachránit zemi před okamžitým bankrotem. Řecko si do budoucna klade ambiciozní cíle snížit zadlužení země k roku 2020 na 120% HDP. Hlasování bylo doprovázeno demonstracemi v aténských ulicích.
Britský premiér David Cameron hrozí nepodepsáním změn smlouvy o EU
Britský premiér se vyjádřil k chystaným změnám, ke kterým směřují rozhovory mezi Francii a Německem, negativně. Pokud nebudou v nových smlouvách o Evropské unii zajištěny zájmy jeho země, změnu zablokuje. Nejdůležitější je, dle něj, přesto najít východisko z krize eurozóny.
Irský rozpočet se zvýší o 1,6 miliardy eur
Irský ministr financí Michael Noonan oznámil, že vláda seškrtá své výdaje o celou miliardu eur. Zvýšení příjmu státního rozpočtu by mělo fungovat díky změně horní sazby DPH z 21% na 23%. Sazba daně z příjmu zůstane beze změny. Řešení krize eurozóny je teď pro irskou vládu zásadní – pokud se nepodaří zamezit růstu deficitů státních rozpočtů, Irsko nemá šanci na zlepšení své ekonomické situace.
Standard & Poor’s možná sníží rating Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura informovala, že pokud sníží nejvyšší známku AAA 15 zemím eurozóny, jak oznámila v pondělí, situace bude mít negativní dopad také na EFFS. Zemím jako Německo, Rakousko či Nizozemsko hrozí degradace o jeden stupeň, Francii dokonce o dva. Výsledné změny by měly být oznámené do tří měsíců.
Ochota Norů vstoupit do EU klesla na historické minimum
Neochota stát se 28. státem Evropské unie se v Norsku prolíná 80% společnosti, bez rozdílu mezi městem a vesnicí, či napříč generacemi. Političtí představitelé státu nyní nepovažují vstup do bloku evropských států za důležitý krok, naopak se díky krizi eurozóny otázce spíše vyhýbají. Norsko se však stalo členem tzv. schengenského prostoru a s EU ekonomicky úzce spolupracuje.
Do středeční stávky českých pedagogů se zapojí 1600 škol
Co se počtu zapojených kantorů týče, číslo stouplo na 20 tisíc. Nejméně spokojených zaměstnanců je přitom v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Hlavním důvodem je změna platebních tarifů, kdy o platu kantora má nově rozhodovat ředitel školy a ne dosavadní délka praxe. Největší obavy mají starší kantoři, kterým by plat mohl klesnout až na nástupních 20 tisíc. Minimální účast by měla být zaznamenaná v hlavním městě Praze.
Americký senátor Mccain varoval ruského premiéra Putina
Po včerejších masových demonstracích v ruských ulicích, které byly způsobené nespokojeností s výsledky nedělních voleb a výhrou strany Jednotné Rusko, interpetoval americký senátor a bývalý kandidát na prezidenta McCain situaci v Rusku slovy, že by mohlo dojít k tzv. arabskému jaru i v tomto regionu. Senátor také komentoval možné zhoršení vztahu mezi Ruskem a Západem díky několikatisícovým stížnostem na volební podvody. Premiér Putin ve svém oficiálním proslovu uvedl, že stranu čekají po prezidentských volbách v březnu velké personální změny. Moskvu prozatím před demonstranty střeží vojsko ministerstva vnitra, jež si klade za cíl udržet v ruské metropoli pořádek.
Ekologičtí aktivisté pronikli do francouzské jaderné elektrárny
Aktivistům světově známe ekologické organizace Greenpeace se dnes povedlo dostat do elektrárny v Nogent-sur-Seine. Vláda vydala prohlášení, že zajištění bezpečnosti areálu selhalo v době, kdy se deseti aktivistům povedlo vylézt na budovu jednoho z reaktorů za účelem rozvinutí transparentu. Ten měl ukázat, že bezpečná jaderná energie neexistuje. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy akci aktivistů kritizoval. Uvedl, že zveřejní všechny audity prověrek jaderných elektráren, které proběhly po japonské katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. Omezit jadernou energetiku však ve Francii nehodlá.
Americký viceprezident Joe Biden přistál v Řecku
Na pondělní schůzce se zástupce americké hlavy státu měl sejít s řeckým prezidentem Karolosem Papouliasem a premiérem Lucasem Papademosem, jehož nová prozatímní vláda se snaží zastavit ekonomický otřes země, který má dominový efekt po celém světě. Řecký premiér se již několik týdnů snaží zavést kontroverzní záchranný balík, na kterém se dohodl s vůdci předních unijních ekonomik, za účelem záchrany řeckého hospodářství. Další zastávkou na programu amerického viceprezidenta je Turecko, kde bude nést poselství větší politické a sociální svobody.
Italský premiér Mario Monti představuje Evropskému parlamentu plánovaný rozpočet
V pondělních rozhovorech by měl italský premiér představit EP svůj návrh na rozpočet, který počítá s 30 miliardami eur vycházejícími z daní, škrtů vládních výdajů a snížení budoucích důchodů v průběhu následujících dvou let. Samotných 20 miliard by přitom mělo být zajištěno z vládních škrtů společně s novým výpočtem důchodů italských pracovníků. Měla by se také posunout hranice odchodu do důchodu.
Začal rozhodující týden rozhovorů o východiscích z krize eurozóny
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová dnes započali rozhovory o východisku z krize, aby ustálili své názory před summitem Evropské unie, který proběhne v pátek. Toto zasedání má být pro celý vývoj eura v rámci krize zásadní. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie si přeje zachovat jistou suverenitu státu. Prezident Sarkozy prohlásil, že si Evropskou unii bez eura nedokáže představit. Je proto nutné, aby Francie společně s Německem zajistila stabilní zónu. Do probíhajících rozhovorů bude zapojen také americký ministr financí Timothy Geithner a představitelé Evropské centrální banky.
Volby v Rusku vyhrála stávající strana premiéra Putina
Volby, u kterých se předpokládalo, že ukážou preference voličů před nadcházejícími prezidentskými volbami v březnu, však pravděpodobně lídra strany zklamaly. Z 64% podpory, které se straně Jednotné Rusko dostalo v roce 2007, preference spadly na cca 50%. Strana tak nezajistila 2/3 většinu, kterou potřebuje pro změnu ústavy.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
V Rusku probíhají parlamentární volby
Ve volbách se rozhodne o podobě dolní komory parlamentu Ruské federace pro příštích pět let. Nezávislá monitorovací skupina Golos zaznamenala kolem pěti tisíc stížností na porušování zdejšího volebního práva. ruský premiér Vladimír Putin obvinil zahraniční síly z vměšování se do příprav voleb. Skupina Golos, která nepodporuje žádnou stranu, je primárně financována Spojenými státy americkými a Evropskou unii.