Švýcarská společnost na sebe podá insolvenční návrh, neboť se její zástupci nebyli schopní dohodnout s věřiteli na prodloužení nejzazšího termínu splácení dluhů. Firma která spravuje rafinérie v 5 evropských zemích, přiznala problémy již před dvěma týdny, kdy jí švýcarské banky zmrazily úvěr. Již minulý týden se zastavil obchod s akciemi této firmy. Dle analytiků můžou stát za problémy firmy zastaralé rafinérie s vyššími provozními náklady.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Západoevropské akcie zastavily růst, sledují výsledek řeckých jednání o seškrtání dluhu
Po několikadenním růstu se akcie zastavily a začaly opět klesat. Očekává se výsledek jednání Řecka a soukromých věřitelů o výměně dluhopisů. Evropská unie zatím návrh předložen soukromými věřiteli poslala zpět k jednání, protože požaduje snížení progresivního úroku u nových dluhopisů. Ten je teď nabízen za standardní 4%. Riziko řeckého bankrotu tak zatím nebylo zažehnáno.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Itálie chce zdvojnásobit velikost záchranného valu eurozóny na 1 miliardu eur
Italský premiér Mario Monti tlačí na zdvojnásobení velikosti trvalého evropského záchranného fondu na 1 miliardu eur. Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který nahradí stávající dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) by tak měl mít až dvojnásobnou sílu pomoci zemím zmítaným krizí. Zdroj deníku Der Spiegel uvedl, že italský premiér Monti argumentoval, že takovýto krok by uklidnil trhy a současně snížil náklady na půjčky na dluh zadlužených zemí eurozóny.
Řečtí věřitelé : „Naše nabídka je maximem v rámci dobrovolné dohody“
Dle představitele věřitelů Charlese Dallary soukromí věřitelé v jednáních s řeckou vládou dospěli k mezím únosných ztrát, aby dohoda ještě byla „dobrovolná“. Nyní je prý na Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Evropské unii (EU) , aby nabídku věřitelů přijali. Pokud nabídka nebude přijatá, Řecko se technicky ocitne v platební neschopnosti. O podmínkách přístupu k dohodě dnes jednají ministři financí eurozóny. Dle agentury Reuters jednání směřují k tomu, že nové dluhopisy budou mít progresivní úrok, jehož průměr se bude pohybovat kolem 4%.
Prognóza rekordní těžby ropy v Rusku
Ruské ministerstvo energetiky v neděli uvedlo, že předpokládá, že těžba ropy v Rusku v letošním roce stoupne o 1%, protože pokles produkce na tradičních ropných polích bude kompenzován nárůstem těžby na nových nalezištích. V loňském roce se těžba ropy v Rusku zvedla na 511 milionů tun. V následujících letech chce Rusko držet tuto hladinu na 510 milionech tun. Stagnovat bude letos dle prognóz export.
Německo-francouzský návrh daně z přidané hodnoty se nemá týkat státních dluhopisů
Oznámil to francouzský ministr financí François Baroin. Státní dluhopisy by neměly být zdaněny, neboť vlády v tomto krizovém období potřebují investory. Konkrétní návrh zákonu bude vypracován na konci února. Francie prosazuje, aby se daň týkala pouze 17 států eurozóny. Proti navrhované dani se již dříve vyjádřila Velká Británie či Česká republika.
Ministři financí eurozóny budou řešit nový fiskální pakt a situaci v Řecku
Ministři budou dnes v Bruselu projednávat jednak připravovaný pakt rozpočtové disciplíny, zároveň však budou rozhodovat o tom, v jaké míře se připojí země, které pak podpoří, ale nejsou členy 17 států jednotné měny. Dalšími tématy bude diskuze o Řecku, které se již druhý týden snaží přesvědčit věřitele o výměně dluhopisů. První kolo jednání selhalo, druhé zatím probíhá.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
Dle mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy potřebuje Rusko reformu volebních orgánu
Mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) sledovala průběh prosincových parlamentních voleb do Dumy, dolní komory ruského parlamentu. Představitelé mise nyní sdělili, že dle jejich názorů potřebuje Rusko reformu orgánů zodpovídajících za průběh voleb. Hlavní teze představil v Moskvě v sobotu šéf mise Tiny Kox. Ten znova potvrdil, že v průběhu voleb byla slabá konkurence a volby nebyly dostatečně spravedlivé. Uvedl také, že Rusko samotné by mělo posoudit jak vážné bylo porušení spravedlivého průběhu voleb. Dle některých analytiků byl výsledek vítězné strany Jednotné Rusko upraven o 10-15%. Dle ruské Centrální volební komise je posudek mise PSRE „zpolitizovaný“.
V Albánii proběhla protivládní demonstrace
V hlavním městě Albánie Tiraně včera demonstrovalo několik tisíc lidí proti vládnímu kabinetu. Důvodem je především volání po spravedlnosti v souvislosti s loňským zabitím čtyř představitelů opozice albánskými pořádkovými silami. Dle opozice včele s hlavním představitelem, jímž je Edi Rama, bylo zabití čtyř demonstrantů pořádkovými silami úmyslné. Žádný z pachatelů prozatím nebyl odsouzen. Tato událost zhoršila již tak špatný vztah opozice s vládou. Opozice již dříve nařkla kabinet ze zfalšování voleb v červenci roku 2009.
Tisíce lidí se shromáždily na podporu vlády maďarského premiéra Orbána
Dle zdrojů BBC nejméně 100 tisíc lidí včera vyjádřilo podporu maďarskému premiérovi, jímž je Viktor Orbán a jeho vládnímu kabinetu. Účastníci pochodu vyslali Evropské unii (EU) vzkaz, aby respektovala maďarskou suverenitu. Dle EU, která vůči Maďarsku zahájila právní kroky, některé z nově přijatých maďarských zákonů ohrožují demokracii státu. Premiér Orbán tento týden přislíbil změnit některé ze zákonů, definitivní verze úprav bude rozhodnuta v úterý na zasedání s vysokými představiteli EU. Organizátoři pokojného pochodu si kladli za cíl shromáždit více lidí, než se podařilo v minulých týdnech opozici.
Dnes probíhá chorvatské referendum o vstupu do EU
Podle průzkumu veřejného mínění se očekává, že 60% voličů vstup do Evropské unie (EU) podpoří. Oponenti se bojí o ztrátu suverenity země pouze dvě desetiletí poté, co se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podle podporovatelů návrhu je vstup do EU z dlouhodobého hlediska nejlepší možností. Chorvatsko v dnešní době trpí vysokou nezaměstnaností a řadou ekonomických problémů. Všechny hlavní parlamentní strany vstup podporují. Pokud se Chorvaté v referendu vyjádří pro vstup, musí vstup schválit ještě všech 27 států bloku.
Hlavní představitel bank odjel z Řecka, rozhovory o výměně dluhopisů pokračují
Sdělil to zdroj z řeckého ministerstva financí agentuře AFP. Charles Dallara, zástupce Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který reprezentuje banky a finanční instituce odjel z Atén do Paříže, rozhovory pokračují po telefonu.
Itálie schválila řadu kontroverzních reforem na podporu ekonomiky země
Opatření umožňují více licencí taxi službám, či povolení lékárníkům dávat slevy na některé léky. Cílem vlády je do ukončit restriktivní praktiky a zvýšit konkurenci, ale kritici tvrdí, že malé firmy budou poškozeny. Dříve Itálie představila balíček v hodnotě 5,5 miliard eur pro investice do infrastruktury. Ten by měl být určen na železniční tratě v chudších oblastech jižní Itálie, státní byty a nové školy. Peníze jsou tak navýšení prosincového balíčku 4,8 miliard eur určeného pro silniční, stavební projekty a vysokorychlostní železnice.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Lotyšský ministr zahraničí proti volbě druhého oficiálního jazyka země
V rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs, že pokud 18. února proběhne referendum o přijetí dalšího oficiálního jazyka země, ruštiny, bude volit proti. Dle jeho názoru je lotyšský jazyk jediným oficiálním jazykem Lotyšska. Asi 28% lotyšské populace tvoří ruská menšina, zastoupená v parlamentu stranou Centrum Shody. Ministr také uvedl, že Lotyšsko prozatím nepřispěje na pomoc Řecku a dalším, krizí sužovaným zemím eurozóny. Potvrdil však snahu přistoupit do bloku jednotné měny v roce 2014.
Běloruský prezident chce modernizovat politický systém země
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že chce modernizovat politický systém země po vzoru Číny. Prezident sdělil, že ho k tomuto kroku nutí světové dění. „Hlavní myšlenkou je být o krok napřed před událostmi, které se v zemi budou odehrávat, jde také o udržení stability a zaručení občanům jejich práv.“ Kroky jsou prý reakcí na hospodářskou krizí v Bělorusku a politickou situaci v Rusku. Pomoc Číny v slibovaných reformách by mohla přitáhnout do země čínské investory.
Maďarsko vychází vstříc požadavkům Evropské komise
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes sdělil, že země upustí od fúze mezi centrální bankou a regulátorem finančních trhů PSZAF. Je to jeden z požadavků Evropské komise, která v tomto týdnu již zahájila právní kroky proti Maďarsku, kvůli kontroverzním změnám ústavy. Hlavním cílem premiérovy vlády je získat úvěr od Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc zhoršující se ekonomické situaci země.
Moody´s nejspíše sníží hodnocení některým evropským a globálním bankám
Ratingová agentura by měla snížit úvěrové hodnocení některým evropským finančním institucím a globálním bankám. Příčinou je zhoršující se finanční situace vlád a celková nejistota řešení krize eurozóny. Ratingy mnoha evropských bank by tak mohly brzy klesnout. Tento týden agentura potvrdila stávající AAA rating Francie, v následujícím čtvrtletí jej však bude pravděpodobně měnit.
Francie zvažuje stažení vojáků z Afghánistánu
Poté, co byli dnes na východě Afghánistánu zastřeleni čtyři francouzští členové jednotek NATO, Francie pozastavila činnosti svých vojáků v zemi a francouzský prezident Nicolas Sarkozy zvažuje jejich stažení. Do Afghánistánu by podle agentury AFP měl okamžitě odjet francouzský ministr obrany Gérard Longuet.