Evropský parlament se vyjádřil k nizozemské internetové stránce zaměřené proti imigrantům

Poté, co byl v Nizozemsku spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany, nyní předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz vystoupil s ostrou kritikou. „Jsme otevřeným kontinentem, pracující si mohou vybírat, kde budou práci vykonávat. Velmi žádám, abyste se s touto situací seznámili. 1. března o tomto portálu budu hovořit s nizozemským premiérem.“ uvedl předseda EP. Nizozemský premiér Mark Rutte však oznámil, že vláda ohledně zmíněného portálu Strany svobody (PVV) nebude přijímat žádné stanovisko.

Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi

Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.

Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny

Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní.  Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.

Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem

Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.

Představitelé Evropské unie znovu vyzvali k ratifikaci smlouvy ACTA

Dle některých představitelů Evropské unie (EU), kteří reagovali na masové protesty proti smlouvě ACTA, nová mezinárodní smlouva proti padělání nezmění vůbec nic pro občany EU a blok jí musí ratifikovat, aby šel příkladem pro ostatní země. „Co je legální dnes, bude legální i v den, kdy ACTA vstoupí v platnost“ uvedl představitel unie pod podmínkou anonymity. Názory na smlouvu ACTA jsou však i v rámci EU dost rozporuplné. 

Polsko odložilo stavbu 1. jaderné elektrárny o 5 let

Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022. 

Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie

Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“

EU neupustí od danění emisních povolenek, globální aerolinky žádají OSN o zprostředkování dohody

Tento krok byl v minulosti ostře kritizován USA, Indii a Čínou. Poslední zmíněná země již zakázala svým aerolinkám platit tuto daň a pohrozila zavedením odvetných opatření. Evropská unie (EU) sdělila, že od tohoto zákonu neustoupí, ale je ochotná být flexibilní při hledání řešení sporu, který hrozí přerůst v plnohodnotnou obchodní válku. Obavy již projevili i výrobci letadel, kterým hrozí snížení poptávky po zboží, pokud by konflikt eskaloval. Dle analytiků se čas pro možné navržení globálního schématu krátí, zatímco obavy rostou. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) v neděli požádalo OSN, aby zprostředkovala globální dohodu, s úmyslem vyhnout se možnému sporu. V úterý budou zástupci EU a Číny jednat na sumitu v Pekingu, kde EU bude usilovat o pomoc Číny při zmírnění evropské dluhové krize Postoj Číny ohledně emisních povolenek by zde mohl být překážkou.

Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi

„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.

Španělská vláda vyjednáva s odbory před ohlášenou stávkou

Poté co španělská vláda schválila radikální reformu trhu práce, odbory vyzvaly k celostátní stávce v neděli 19. února. Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez, která reformu hájí, se dnes setkala s odbory. Dle její názoru zůstanou práva zaměstnanců beze změny, odbory se obávají masivního propouštění.

Bývalý řecký premiér: „Finanční výpomoc zemi je naší jedinou nadějí.“

Bývalý řecký premiér George Papandreou v neděli vyzval zákonodárce, aby schválili úsporný plán, který požadují zahraniční věřitelé. „Země musí zvládnout tuto bitvu, teď je čas pro zodpovědnost,“ řekl politik a vůdce politické strany Pasok. Řecký parlament jednal o velmi nepopulárním úsporném balíčku, který před hlasováním v pozdních nočních hodinách již schválila vláda. Mezitím v Aténach pokračovaly další demonstrace,při kterých bylo zraněno asi 60 lidí. 

Předseda Evropského parlamentu kritizoval smlouvu ACTA

Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz kritizoval kontroverzní mezinárodní smlouvu ACTA. Pan Schulz tvrdí, že dohoda je nevyvážená a musí být přepracována. ACTA navrhuje radikální zpřísnění autorských práv, které mají bojovat proti stále narůstajícím formám internetového pirátství. 22 zemí EU podepsalo smlouvu, ale žádná jí prozatím neratifikovala. Kvůli smlouvě již proběhla řada demonstrací v celé Evropě. Pan Schulz uvedl, že ACTA chrání až příliš zájmy obchodních společností na úkor práv uživatelů internetu. Opačné stanovisko přijal například místopředseda Evropské komise (EK). 

Rozpory ohledně efektivity francouzské daně z finančních transakcí

Dle řady analytiků by daň z finančních transakcí, kterou chce zavést francouzský prezident Nicolas Sarkozy, mohla být neefektivní. Zavádění této daně by mohlo být ne hospodářským, ale především politickým krokem předvolební kampaně. Švédsko přijalo transakční daň v roce 1980, brzy od ní však muselo upustit, neboť kapitál se přesunul do zahraničí, především do Londýna. Výnosy tak byly mnohem nižší, než se původně předpokládalo. „Do danění by navíc neměla být zahrnutá řada zahraničních společností, které ve Francii působí, což se nezdá příliš fér.“ uvedl Gilles Moec, hlavní ekonom Deutsche Bank. Dle Daniela Lebeguea, bývalého francouzského ministra financí je naopak představa, že by kvůli dani kapitál opouštěl zemi „směšná“.

Pokrok v jednáních o volném obchodu mezi EU a Indii

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil po setkání představitelů Evropské unie (EU) a Indie, že byl učiněn „významný pokrok“ v dohodě o volném obchodu. Indický premiér Manmohan Singh uvedl, že dohoda by „mohla být vypracována co nejdříve. EU je největším obchodním partnerem Indie, čítá 14% celkového zahraničního obchodu země. Obě strany se účastnily sumitu v Delhi, aby prohloubily vzájemné obchodní vazby. Obě strany chtějí zdvojnásobit obchod ze 107 miliard dolarů v letošním roce na 200 miliard v roce 2013. Jednání o možné dohodě probíhají již od roku 2008. Dalšími tématy sumitu byla energetická spolupráce a bezpečnost.

Italský premiér: „Itálie nyní nepotřebuje finanční pomoc veřejných věřitelů.“

Italský premiér Mario Monti dnes uvedl, že dle jeho názoru jeho země nepotřebuje záchranný balíček, jako již byl poskytnut Řecku, Portugalsku či Irsku. Premiér tak zodpovídal na dotaz, zda-li bude země požadovat finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Premiér uvedl, že MMF hraje významnou roli v pomoci řešení krize eurozóny a nyní je na vládách členských států, aby postavily dostatečně silnou ochranu tohoto bloku a upevnily pozici eura.

EU požádá Indii o pomoc v nátlaku proti Íránu ohledně jeho jaderného programu

Předseda Evropské rady Herman von Rompuy uvedl v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, že Evropská unie (EU) požádá Indii o pomoc v nátlaku, aby Írán zastavil svůj jaderný program a vrátil se k vyjednávání. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží k mírovým účelům. EU a USA již proti zemi zavedly sankce a nyní vyvíjejí nátlak, aby Indie hledala alternativní zdroje dodávek. Ta však prozatím těmto výzvám vzdoruje. 12% dovozu ropy do Indie je právě z Íránu. Indie vyšle tento měsíc do země delegaci, která má prozkoumat možnosti zvýšení exportu indického zboží a provádění plateb za dovoz íránské ropy indickou rupií.

Italský premiér nařídil politikům nepřijímat dary přesahující hodnotu 150 eur

Italský premiér Mario Monti vydal směrnici, která zakazuje ministrům a státním zaměstnancům přijímání darů v hodnotě více než 150 eur. Dražší dárky mají být předány do státní pokladny. Předseda vlády také vyzval k úsporám všech možných nákladů, především pak těch týkajících se reprezentace a poradenství. Kromě toho vybídl pan Monti k upuštění od organizací konferencí, obřadů, slavnostních otevření a dalších akcí, na které padnou veřejné finance. Ve své směrnici tak zdůraznil „přísné dodržování etického kodexu“ ve vládě. Odkazoval na pravidla platná na italském ministerstvu financí, která komentoval jako vzor pro všechny státní úředníky.

Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum

Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.

Ministři financí eurozóny: „Dohoda o 2. záchranném balíčku pro Řecko dnes nepadne“

Při příjezdu ministrů financí na setkání v Bruselu, kde probíhá jednání o dohodě na 2. záchranném balíčku pro Řecko, které souhlasilo s požadavky EU na zavedení dalších úsporných opatření, dnes řada z evropských představitelů uvedla, že k dohodě během večera nedojde. Závazek řecké koalice musí projít hlasováním v parlamentu, k tomu by mělo dojít již v pátek. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde však označila zprávy o dokončení jednání řecké koalice za povzbudivé. 

Španělský Nejvyšší soud zakázal soudci Baltasarovi Garzónonovi výkon soudní praxe po dobu 11 let

Soudce, jenž se proslavil například procesy s bývalým chilským prezidentem Augustem Pinochetem, stanul před Nejvyšším soudem kvůli překročení pravomoci v korupční kauze. Kromě zákazu vykonávání soudní praxe navíc bude muset zaplatit pokutu ve výší 2 500 eur. Soudce Garzón byl obviněn z toho, že v minulosti povolil policejní odposlechy telefonátů mezi obhájci při vyšetřování korupční kauzy, do které byla zapletena pravicová Lidová strana, čímž porušil jejich právo na svobodnou obhajobu. Kromě již zmíněného čelí soudce dalším dvěma obviněním.

Místopředseda Evropské komise: „Smlouva ACTA nebyla lidem řádně vysvětlena“

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes sdělil v prohlášení k zástupcům parlamentních výborů, že mezinárodní smlouva ACTA, proti které proběhly demonstrace a hackerské útoky v řadě evropských zemí, nebyla občanům řádně vysvětlena. Dle jeho názoru „mnoho lidí chápe dohodu za přímou kontrolu internetu. Ale ztráty pro firmy kvůli nedodržování práv duševního vlastnictví dosahují 8 milionů eur. Smlouva ACTA není zaměřená na osobní uživatelé a padělání, pirátství a porušování autorských práv, ale to nebylo lidem vysvětleno.“ Evropský parlament (EP) by měl pravděpodobně brzy přijít s jasným prohlášením o klíčových bodech této smlouvy.

Nová rumunská vláda získala důvěru parlamentu

Rumunská nová středopravá vláda ve čtvrtek získala důvěru v parlamentu. Mezi její cíle patří usilovat o vstup do eurozóny v roce 2015 a bojovat proti korupci. „Doufám, že vás nikdy nezklamu, i když vím, že mám těžký úkol,“ řekl zákonodárcům nový premiér Ungureanu. Rumunsko se v roce 2011 dostalo z dvouleté ekonomické recese a očekává se, že by zdejší ekonomika mohla letos růst mezi 1,5 a 2,0%.

Řecká vláda se dohodla na úsporných opatřeních

Představitelé koalice dnes po několikadenních jednáních oznámili, že byla uzavřená dohoda o dalších úsporných opatřeních, které požadují mezinárodní věřitelé k poskytnutí finanční pomoci zemi. Dnes se v Brusselu setkávají ministři financí eurozóny, aby zmíněnou záchrannou půjčku zemi projednali. Odbory již oznámily, že plánují další, tentokrát 48 hodinovou generální stávku proti nově dojednaným úsporným opatřením. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu dohodu potvrdil ředitel Evropské centrální banky Mario Draghi, který jí dříve vyslechl telefonicky od řeckého premiéra Papademose.