Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
Archiv autora: Veronika Řezáčová
V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná
V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.
Bulharsko žádá od EU příspěvek na kulturu
Bulharský ministr kultury Vezhdi Rashidov žádá EU o minimálně 800 milionů USD na období 2014 – 2020 k rozvoji kultury v zemi. Podle ministra kultury Rashidova by měla být kultura jednou z největších priorit EU, případnou investici ministr kultury považuje za spouštějící faktor ekonomického růstu v Bulharsku.
Srbsko požaduje pro kosovské Srby samosprávu
Podle Srbska by měly získat samostatné správní jednotky Strpce a Gracanica ve středním a jižním Kosovu a Mitrovica, Leposavic, Zubin Potok a Zvecan na severu Kosova, obývané převážně Srby, územní a politickou autonomii, která by byla garantována kosovskými i mezinárodními zákony. Návrh zahrnuje i menší srbské obce v Kosovu, které by měly dostat status samosprávných obcí, mezi srbkou pravoslavnou církví a vládou v Kosovu by měly být navázány lepší vztahy. Zlepšení vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.
Řecko-makedonské rozhovory budou pokračovat v lednu
Řecko a Makedonii navštíví v lednu zprostředkovatel za OSN Matthew Nimetz, který by měl pomoci urychlit proces nalezení vzájemně přijatelného řešení ve sporu o název státu, naváže tak na listopadové rozhovory mezi oběma zeměmi. Mediátor OSN Nimetz návštěvou v Řecku a Makedonii reaguje na rozhodnutí Rady EU, která se bude přístupovým rozhovorům s Makedonií věnovat až poté, co Evropská komise předloží v březnu posudek, zda Makedonie podnikla kroky směrem k dosažení dohody s Řeckem ohledně názvu.
Nová rumunská vláda se potýká s ekonomickými problémy
Vládní strana Sociální liberální unie (USL) premiéra Victora Pontyho bude muset, přes volební sliby Rumunům o zmírnění ekonomické zátěže, co nejdříve splnit závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), EU a Světové bance, od kterých Rumunsko obdrželo v roce 2009 záchranný balíček o hodnotě 26 miliard USD výměnou za úsporná opatření. Rumunská vláda musí co nejdříve dokončit privatizaci státních podniků a prodat své menšinové podíly ve firmách. Další úsporná opatření se pravděpodobně uskuteční po kontrole MMF v lednu.
Černá Hora uzavřela první kapitolu v přístupových jednáních do EU
Na přístupové konferenci EU s Černou Horou v Bruselu byla v úterý uzavřena první kapitola o vědě a výzkumu z celkově 35 právních předpisů, které musí Černá Hora provést před vstupem do EU. V 23. kapitole o soudnictví a základních právech a 24. kapitole o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti shledala EU pokrok a požádala Černou Horu, aby přijala akční plán pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Kapitoly 23 a 24 pak budou uzavřeny těsně před vstupem Černé Hory do EU.
Kosovo se Srbskem se dohodlo na celní dohodě
Spotřební zboží do 3,5 tuny a veškeré nespotřební zboží, které bude směřovat do Srbska ze severní části Kosova, bude od čtvrtečního dne osvobozeno od cla. Celní dohoda naváže v rámci normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem na dohodu o hranicích. Od března 2011 se země dále dohodly na svobodě pohybu, vzájemném uznání univerzitních diplomů a společném zastoupení při regionálních jednáních a v obchodu, ne všechny dohody byly však dosud realizovány.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Chorvatsko zaznamenalo úbytek obyvatel
Podle sčítání lidu v roce 2011 v Chorvatsku klesl počet obyvatel za 10 let o 150 000. V současné době žije v Chorvatsku na 4,2 miliónů osob, z toho se k chorvatské příslušnosti přihlásilo 90 %, k srbské asi 4,3 % a k bosenské 0,76 % obyvatel. Na 88 % obyvatel se přihlásilo ke katolické víře a 4,44 % vyznává pravoslaví. Na možná pochybení při sčítání lidu však poukázala Srbská národní rada (SNV) v Chorvatsku, podle níž se museli Srbové často hlásit k jinému etniku nebo náboženství, což mohlo znehodnotit průzkum.
ČEZ končí v Albánii
Česká elektrárenská společnost ČEZ se rozhodla prodat akcie své distribuční společnosti CEZ Shperndarje v Albánii. Potencionální zájemci o koupi akcií budou moci podat návrh na koupi v lednu. V roce 2009 koupila ČEZ 76 % akcií v společnosti CEZ Shperndarje v hodnotě 134 miliónů USD. V lednu 2012 se ČEZ dostala do sporu kvůli nezaplacené elektřině s albánskou vládou. Podle odhadů ČEZ prodělá za rok 2012 v Albánii asi 217 miliónů USD.
Soud s Brancem Vlacem za zločiny proti lidskosti ve Vogosci začne v lednu
Bosenský státní soud bude od ledna projednávat případ Branca Vlaca, který se měl dopustit zločinů proti lidskosti v bosenské Vogosci v roce 1992. Vlaco je obviněn z mučení, zneužívání a vraždění vězňů v pracovních táborech Bunker, Sonja, Planjina kuca a Nakina Garaza. Vlaco je držen ve vazbě od jeho vydání z Černé Hory do Bosny v lednu 2012.
Albánie uznala syrskou opozici jako jediného zástupce Syřanů
K zastavení násilí na syrském obyvatelstvu režimem prezidenta Bashara Al-Assada vyzvala v pátek albánská vláda. Albánie se přidala k 100 zemím, které dosud uznaly syrskou opozici jako legitimního zástupce vlády v Sýrii. Albánie pošle syrským uprchlíkům do Turecka na 100 000 USD na zdravotnickou péči. Podle odhadů přišlo při bojích v Sýrii o život přes 40 000 osob a 500 000 bylo nuceno ze Sýrie uprchnout.
Rumunský prezident jmenoval nového premiéra
Rumunský prezident Traian Basescu jmenoval dosavadního lídra vládní koalice Sociální liberální unie (USL) Victora Pontu premiérem, učinil tak po jednání s představiteli vítězných politických stran. Podle rumunské ústavy politická strana, která získá ve volbách nad 50 % křesel v parlamentu, může jednat s prezidentem o jmenování premiéra. Prezident Basescu jmenoval Pontyho premiérem i přes neshody, které mezi prezidentem a premiérem dlouhodobě panují. Prezidentovi Basescu vyprší volební období v roce 2014.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.
Albánie zaznamenala úbytek etnických menšin
Národní statistický úřad (INSTAT) uvedl na základě sčítání lidu v roce 2011, že etnické menšiny v Albánii tvoří asi 1,5 % celkového obyvatelstva, z toho Řekové jsou zastoupeni 0,87 %, Makedonci 0,2 % a Romové 0,3 %. Na základě předchozího sčítání lidu v Albánii v roce 1989 lze sledovat úbytek etnických menšin v zemi, neboť Řekové na sklonku 90. let tvořili 1,8 % z celkového obyvatelstva. K etnickým Albáncům se přihlásilo asi 83 % obyvatel, 99 % Albánců uvedlo jako svůj rodný jazyk albánštinu.
Srbsko rozšíří spolupráci s Itálií v oblasti energetiky
Nová smlouva o energetické spolupráci mezi Srbskem a Itálií by měla umožnit rozsáhlé investice v elektrárně Bajina Bašta a výstavbu 13 vodních elektráren na řekách Ibar a Drina v Srbsku. Podle nové smlouvy o energetické spolupráci bude veškerá elektřina z těchto vodních elektráren vyvážena do Itálie za pevně stanovenou cenu 203 USD za 1 megawatthodinu po dobu 15 let. Energetická spolupráce mezi zeměmi probíhá od roku 2009.
Za masakr v Srebrenici padne další rozsudek
Bosenský státní soud má 11. ledna rozhodnout, zda se Bozidar Kuvelja dopustil genocidy v Srebrenici v roce 1995. Obžaloba požaduje pro Kuvelju trest odnětí svobody na 35 let. Kuvelja se měl podílet na věznění, týrání a zabíjení bosenských mužů. Kuvelja se již částečně doznal, podle svého právníka Kerima Celika plnil pouze rozkazy svých nadřízených a činů upřímně lituje.
Přístupová jednání Makedonie do EU zablokovalo Řecko s Bulharskem
Rada EU rozhodne o přistoupení Makedonie do EU v březnu 2013 na základě nové zprávy Evropské komise. Makedonie získala doporučení pro zahájení přístupových jednání od Evropské komise již v roce 2009, kvůli napjatým vztahům se sousedním Řeckem a Bulharskem nebylo datum přístupových jednání zatím stanoveno. Pokud Makedonie zlepší s Bulharskem mezistátní vztahy, přestane Bulharsko blokovat vstup Makedonie do EU. V případě Řecka bude Makedonie muset zlepšit mezistátní vztahy a nalézt řešení pro spor kvůli názvu země, na který si činí pro svoji severní provincii nárok i Řecko.
Rumunsko vyšetřuje rozsáhlý korupční skandál
Vysoce postavení pracovníci bankovní sféry a podnikatelé se měli v Rumunsku dopustit padělání a praní peněz v hodnotě až 111 milionů USD. V současné době vyšetřuje rumunská policie na 60 osob. Rumunsko se stále potýká s korupcí a rozsáhlým organizovaným zločinem. V poslední době počet podobných případů a obviněných z řad vysoce postavených zaměstnanců narůstá, Rumunsko je považováno za jednu z nejvíce korupčních zemí EU.
Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců
Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.
EU neudělí kandidátský status Albánii
Rada EU ve středu již po třetí za sebou odmítla udělit Albánii kandidátský status, protože dosud nesplnila všechny podmínky EU. Albánie se potýká především s vysokou korupcí, rozsáhlým organizovaným zločinem a nedemokratickými volbami. Země se částečně ocitla ve vnitřní krizi poté, co se vládní Demokratická strana (PD) a opoziční Socialistická strana (SPA) začaly navzájem obviňovat z blokování požadovaných reforem.
Srbsko a Bosna budou spolupracovat při stíhání válečných zločinců
V lednu 2013 Srbsko a Bosna podepíší Protokol o spolupráci při stíhání válečných zločinců. Protokol by měl v obou zemích usnadnit vyšetřování a výměnu válečných zločinců a důkazů. Poté, co Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil 2 chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markaće a bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramushe Haradinaje, odmítlo Srbsko smlouvu v listopadu podepsat. Obě země si po podepsání Protokolu vymění až stovky zločinců.