Do čela Demokratické sociální strany (DPS) se postaví současný místopředseda strany Svetozar Marović namísto dosavadního předsedy Mila Djukanoviće, který bude zastávat funkci premiéra poté, co DPS zvítězila minulý týden v parlamentních volbách. Místopředseda DPS Marović působí v politice od pádu komunismu, v letech 2003 až 2006 navíc působil jako první a poslední prezident Státního svazu Srbska a Černé Hory, než Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost a Svaz se rozpadl na dvě samostatné republiky.
Archiv autora: Veronika Řezáčová
EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem
Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.
Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN
Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.
Bulharsko zvýšilo export do neevropských zemí za rok 2012
Od ledna do října letošního roku zvýšilo Bulharsko podle Národního statistického úřadu (NSI) export do zemí mimo EU až o 11 %. Bulharsko vyvezlo zboží v celkové hodnotě 9 miliard USD, naopak dovezlo z neevropských zemí zboží v hodnotě 11,5 miliard USD, a to především z Číny, Ruska, Turecka a Ukrajiny. Předpokládá se, že se export a import Bulharska do neevropských zemí v důsledku krize eurozony ještě zvýší.
Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství
Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
Rumunsko zvolilo v parlamentních volbách opět levici
Parlamentní volby v Rumunsku vyhrála s 57 % hlasy vládní koalice Sociální liberální unie (USL) současného premiéra Victora Ponty. Zda bude premiér Ponta znovu jmenován do čela vlády, není avšak jisté, prezident Traian Băsescu může pověřit sestavením vlády někoho jiného z USL. Konflikt mezi premiérem a prezidentem se vyhrotil v červenci tohoto roku, když se vládnoucí koalice pokusila odstranit prezidenta Băsescu z funkce. Na druhém místě skončila středo-pravicová koalice Aliance rumunských práv (ARD) s 19 % hlasy, následovaná Lidovou stranou s 10 až 13 %.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Rumunsko volí nový parlament
V neděli se v Rumunsku uskuteční parlamentní volby. Podle veřejných průzkumů má velkou šanci obhájit vítězství současná vládní koalice Sociální liberální unie (USL) v čele s premiérem Victorem Pontou. Strany opoziční středo-pravicové koalice Aliance rumunských práv (ARD) podporuje na 17 % občanů, následuje ji populistická Lidová strana se 16 %. Jestliže USL ve volbách zvítězí, nemusí svůj premiérský post obhájit i Victor Ponta. Podle rumunské ústavy má prezident právo jmenovat premiéra, nicméně mezi současným premiérem Pontou a prezidentem Traianem Băsescu panují dlouhodobé neshody.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.