Komise, která by měla zajistit propuštění barmských politických vězňů, byla zformována pod záštitou prezidentského úřadu a zasednou v ní vládní úředníci a zástupci politických stran i občanské společnosti. Barmská vláda po dlouhá léta popírala věznění motivované politickými důvody, nejčastěji vězně označovala jako „běžné“ a propouštěla je v rámci amnestií. Ke změně došlo před 2 lety, kdy se prezidentem stal Thein Sein. Lidsko-právní organizace a občanští aktivisté současný vývoj velmi vítají. Barma by nyní ráda vyřešila problém zbývajících politických vězňů, vláda již zahájila jednání s příslušnými skupinami a organizacemi.
Archiv autora: Tereza Sedláková
Indonéská vládnoucí strana v krizi
Do čela indonéské vládnoucí Demokratické strany se po sérii problémů postavil prezident země Susilo Bambang Yudhoyono. Strana se potýká s vážnými problémy způsobenými sérií korupčních skandálů, strana se obává volební prohry v roce 2014. V pátek prezident pozastavil předsednictví Anase Urbaningruma a sám se dočasně ujal vedení, ačkoli stranu, kterou založil v roce 2001, oficiálně nikdy neřídil. Urbigrum nadále zůstává lídrem, prezident Yudhoyono mu dle svých slov pouze „dává čas věnovat se plně vyšetřování“. Indonésie se s problémem korupce potýká dlouhodobě.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií
V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.
Čína radikalizuje svůj postup proti Tibetu, přistoupila k zatýkání
Od roku 2009 se pokusila o protestní sebeupálení zhruba stovka lidí. Jejich cílem bylo upozornit na porušování lidských práv a omezování kulturní a náboženské svobody. Čína změnila svou taktiku potlačování odporu a nyní přistupuje k zatýkání všech, kteří by se mohli stát dalšími „živými pochodněmi“ nebo k tomu vyzývají. K čtvrtečnímu dni zadržela přibližně 70 osob. Podle agentury Nová Čína bude 12 z nich oficiálně obviněno. Peking dává vinu za podporu těchto akcí i samotnému dalajlámovi a hodlá nadále stupňovat své kroky.
Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor
Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.
Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku
Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
Experti sledují čínskou ekonomiku
Minulý měsíc Čína ohlásila překvapivé obchodní výsledky a zaujala tak analytiky globálních ekonomických trendů. Krátce na to upozornila na další pozitivní vývoj – zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Odborníci tyto zprávy přijímají s nedůvěrou a bedlivě sledují situaci, k Číně se totiž nyní díky jejímu rostoucímu významu obrací pozornost investorů, analytiků i vlád z celého světa a to i přesto, že její ekonomika po letech růstu viditelně zpomaluje. Podle okolních států Čína nedosáhla takového vývozu, jak tvrdí. Odborníci se však shodují na tom, že mezinárodní zájem může Číně jen pomoci.
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.
Barma obnovila mírové rozhovory s Armádou kačjinské nezávislosti
Pondělní setkání barmské vlády s lídry Armády kačjinské nezávislosti (KIA) na mírovém jednání v čínském Ruili naznačuje možný obrat k lepšímu. Barma iniciovala setkání po vlně kritiky své prosincové akce, kdy nasadila letecké síly proti údajné agresi KIA. Etnický konflikt mezi Barmou a Kačjinským státem je nejintenzivnějším v historii země, po 17 letech propuknul znovu v červnu 2011. Od té doby se nedaří najít společnou řeč. Přestože obnovená jednání mohou uklidnit stupňující se napětí v regionu, podle analytiků bude nezbytné, aby přinejmenším jedna strana přistoupila ke kompromisu. V případě dohody bude zahájeno komplexní dlouhodobé mírové jednání.