Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) chce v červnu letošního roku uspořádat konferenci na úrovni vládních činitelů. Hlavním tématem summitu mají být podle slov ředitele MAAE Jukija Amano důsledky havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima-1, jež vážně utrpěla v důsledku zemětřesení a vlny tsunami. Konference se zúčastní političtí představitelé a experti z 151 členských států organizace.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Polský prezident: převzetí velení operací v Libyi Severoatlantickou aliancí neznamená účast Polska
Podle slov polského prezidenta Bronisława Komorowskiho nesou za rozhodnutí NATO převzít velení nad vojenskými operacemi v Libyi odpovědnost všechny země aliance, neznamená to však bezprostředně zapojení Polska do akcí vojenského charakteru. Zároveň prezident dodal, že Polsko bude i nadále poskytovat Libyi humanitární pomoc.
Navýšení kapacity a privatizace moskevských letišť
Kapacita tří hlavních moskevských letišť Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo by podle slov ruského premiéra Vladimíra Putina měla být do roku 2020 zdvojnásobena, letiště tak budou obsluhovat na 100 milionů cestujících ročně. Letiště Vnukovo a Šeremeťjevo, jejichž vlastníkem je v současné době stát, budou sjednocena v synergický komplex. Konečným cílem je jeho privatizace.
Rusko a Evropská unie projednají perspektivy rozvoje jaderné energetiky
V nejbližších dnech se ruští představitelé setkají se svými evropskými kolegy, mimo jiné s eurokomisařem pro energetiku Güntrem Oettingerem, aby projednali otázky související s dalším vývojem v oblasti jaderné energetiky. Informoval o tom ruský ministr energetiky Sergej Šmatko. Moskva rovněž navrhla zavést jednotná mezinárodní kritéria pro bezpečnost atomových elektráren a přestat stavět v regionech s vysokou seismicitou.
Tymošenko: Ukrajina nepodepíše dohodu o přidružení s EU, nezmění-li vláda svou politiku
Bývalá ukrajinská premiérka a předsedkyně opoziční strany „Vlast“ Julie Tymošenko v rozhovoru pro ukrajinská média prohlásila, že Ukrajina nemůže očekávat dohodu o přidružení s Evropskou unií a další integraci, dokud bude současná vláda pokračovat v porušování lidských práv a svobod a nedodržování demokratických principů, které jsou v Evropě vnímány jako základ pro proměnu společnosti. Ukrajinská vláda doufá, že k podepsání dohody o přidružení, jejíž součástí je také vytvoření zóny volného obchodu, dojde do konce letošního roku.
Německá kancléřka ztrácí klíčové země v zemských volbách
Podle prvních výsledků hlasování ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko utrpěla vládnoucí Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkel v jednom z klíčových regionů porážku. Koalice křesťanských demokratů a svobodných demokratů (FDP) získala celkem 43% hlasů, zatímco pro jejich soupeře – Stranu zelených a sociální demokraty (SPD) – hlasovalo 48,5% populace.
Rusko a Izrael podepsaly rámcovou smlouvu o spolupráci v kosmickém průmyslu
Jak uvedl generální ředitel ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos), dohoda umožní vytvořit institucionální a právní rámec pro rozvoj rusko-izraelské spolupráce v konkrétních oblastech společných aktivit spojených s průzkumem a využitím vesmírného prostoru a aplikací kosmických technologií pro mírové účely. Izraelská kosmická agentura již uzavřela dohody o kosmické spolupráci s orgány USA, Francie, Německa, Kanady, Indie, Ukrajiny, Nizozemí a EU, dále probíhá příprava k podpisu dohod s Brazílií a Jižní Koreou. Izraelská vláda v loňském roce přijala pětiletý program rozvoje místního kosmického průmyslu, jehož podíl na světovém kosmickém trhu může podle odborníků v příštích letech dosáhnout až 5 procent.
Ve Velké Británii, Německu a Bulharsku proběhly protestní akce
Velká Británie, Německo a Bulharsko v sobotu zažily vlnu demonstrací. V Londýně se podle různých odhadů sešlo 250 – 400 tisíc lidí, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rozpočtovými škrty vlády. V bulharské Sofii proběhla protivládní demonstrace, svolaná opoziční Bulharskou socialistickou stranou expremiéra Sergeje Staniševa, jíž se zúčastnilo až 18 tisíc lidí nespokojených s hospodářskou situací země. Ve čtyřech německých městech protestovalo více než 200 tisíc lidí proti jaderné energii.
První zasedání rusko-americké komise pro plnění smlouvy START proběhne 28. března – 8. dubna v Ženevě
Na zasedání budou Spojené státy a Rusko projednávat a koordinovat technické otázky spojené s plněním nové smlouvy o omezení počtu strategických zbraní, která vstoupila v platnost 5. února tohoto roku. Podobné zasedání se má v souladu s podmínkami smlouvy konat dvakrát ročně. V březnu strany rovněž zahájily oficiální výměnu údajů o jaderném arzenálu a pravidelné vzájemné inspekce.
Ruský prezident projednal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie situaci na Blízkém východě
Dmitrij Medvěděv přijal v pátek v Kremlu ministra zahraničí Království Saudské Arábie prince Saud al-Faisala, který ruskému prezidentovi předal osobní poselství svého krále. Předmětem setkání byly otázky koordinace politik Ruska a Saudské Arábie v kontextu událostí na Blízkém východě a v Severní Africe. Tento týden rovněž proběhly setkání ruského prezidenta s prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, během nichž byla mimo jiné prodiskutována otázka obnovení izraelsko-palestinských mírových jednání.
Ruská KPRF navrhuje deprivatizaci bývalého státního a obecního majetku
Poslanci Komunistické strany Ruské federace (KPRF) předložili dolní komoře parlamentu návrh zákona o navrácení privatizovaného majetku do vlastnictví státu. Strana argumentuje tím, že nebyla splněna ani jedna z myšlenek privatizace, a poukazuje na úpadek průmyslového a zemědělského sektoru, ale i dalších odvětví hospodářství. Soukromý sektor podle ní „nesplnil očekávání spojená s efektivní správou státního majetku“.
Rusko: případná pozemní vojenská operace v Libyi bude kvalifikována jako okupace
Stálý velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin v rozhovoru pro ruská média prohlásil, že případné vedení pozemní vojenské operace v Libyi bude Ruskem kvalifikováno jako okupace země, což je v přímém rozporu s rezolucí přijatou Radou bezpečnosti OSN – z tohoto důvodu nelze podle diplomata zapojení Ruska očekávat. Na 29. března je naplánováno setkání Rady NATO-Rusko (na úrovni velvyslanců) v Bruselu, při němž se bude mimo jiné řešit právě otázka Libye. Další setkání Rady NATO-Rusko, tentokrát na úrovni ministrů zahraničí, proběhne 15. dubna v Berlíně.
Ruská Státní duma ratifikovala dohodu o námořní hranici s Norskem
Dokument podepsaný ministry zahraničních věcí Norska a Ruska v září 2010 řeší otázku sporného území o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu, na jehož rozdělení se Moskva a Oslo nemohly dohodnout od roku 1970. Norsko smlouvu ratifikovalo na začátku února. Spolu s ratifikací smlouvy bude rovněž ukončeno třicetileté moratorium na rozvoj ropných a plynových polí na kontinentálním šelfu Arktidy. Nejsilnějšími oponenty ratifikace ve Státní dumě byli komunisté, podle nichž přinese smlouva Rusku každoroční ztráty minimálně ve výši půl miliardy dolarů.
Litevský parlament schválil sporný školský zákon
Litevský parlament schválil změnu školského zákona, který od menšinových škol vyžaduje více výuky v litevském jazyce. Opatření má podle litevské strany vést ke zlepšení integrace mladých lidí, polská menšina, tvořící 7 procent obyvatelstva, však hovoří o násilné asimilaci. Litevští Poláci se obávají, že „optimalizace“ škol povede k uzavření velké části škol vyučujících v polském jazyce.
Rusko vyzvalo k zastavení „bezohledných“ útoků na Libyi
Rusko vyzvalo Velkou Británii, Francii a Spojené státy, aby zastavily „bezohledné použití síly“ v Libyi. Prohlášení se týká především leteckých útoků, při nichž měly být zasaženy nevojenské cíle. Podle údajů libyjské státní televize při nich zemřelo 48 civilistů a 150 dalších bylo zraněno. Jak uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí, koalice by neměla překračovat mandát vymezený rezolucí Rady bezpečnosti OSN, který umožňuje přijímat opatření výhradně k ochraně civilního obyvatelstva.
Na Krétě proběhly protesty proti vojenské přítomnosti USA
Stovky lidí se v neděli shromáždily nedaleko námořní základny Spojených států v zátoce Souda s požadavkem stažení americké armády z řeckého ostrova. Protest byl zorganizován levicovými politickými silami a protiválečnými hnutími, akce se rovněž zúčastnili aktivisté z 11 zemí Středomoří a Blízkého východu.
Strana německé kancléřky A. Merkel má potíže v regionálních volbách
20. března probíhají v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zemské volby, v nichž Křesťanskodemokratická unie (CDU) může nezískat většinu hlasů. To by znamenalo oslabení pozice strany Angely Merkel v parlamentu, které zkomplikuje prosazení zákonů navržených CDU. Na konci února již CDU utrpěla drtivou porážku ve volbách v Hamburku, kvůli níž ztratila v parlamentu tři křesla. K hlavním důvodům, jež mohou podle analytiků vést k porážce v dnešních volbách, patří postoj kancléřky vůči využívání jaderné energie, a také zdržení se hlasování o rezoluci OSN o bezletové zóně nad Libyí. Nejdůležitější budou pro CDU volby v Bádensku-Württembersku na konci března. Křesťanští demokraté zde mají vedoucí pozici nepřetržitě šedesát let, a pokud by prohráli, mohlo by to otřást i vládou v Berlíně. „Pokud by Angela Merkel prohrála všech sedm voleb, pokračovat by pro ni bylo takřka nemožné,“ prohlásil politolog Svobodné univerzity Gero Neugebauer.
Ruský premiér: Rusko je připraveno zvýšit dodávky plynu do Evropy a LNG do Japonska
Rusko je podle slov premiéra Vladimíra Putina připraveno zvýšit dodávky plynu do Evropy o 6 miliard krychlových metrů během 100 dní a uvolnit tím až 4 miliony tun zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Japonsko. Premiér rovněž vyjádřil naději na přímý a konstruktivní dialog s japonskými partnery a nabídl japonským společnostem účast na realizaci významných energetických projektů na Dálném východě a ve východní Sibiři.
Německo se má podle expertů připravit na výrazný růst cen energie
Němečtí spotřebitelé se podle odborníků budou muset smířit s výrazným růstem ceny elektřiny, souvisejícím se změnou vládní politiky v oblasti jaderné energetiky. Německá kancléřka A. Merkel nedávno v reakci na události v Japonsku oznámila o postupném odstoupení země od jaderné energie.
Americký ministr obrany přesunul návštěvu Ruska na neděli
Robert Gates přesunul svou návštěvu Moskvy ze dneška na neděli, řešení podle amerického ministerstva obrany souvisí se záměrem ministra sledovat vývoj v Libyi. Podle dřívějších zpráv se má šéf Pentagonu zúčastnit prvního setkání pracovní skupiny, vytvořené v rámci prezidentské komise Ruska a Spojených států, která bude jednat mimo jiné o otázkách spojených se spoluprácí v oblasti protiraketové obrany, NATO, evropskou bezpečností, Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, a také plněním smlouvy START II.
Moskva vyjádřila lítost v souvislosti s vojenskou akcí v Libyi
Ruští představitelé vyloučili možnost, že by se Rusko do vojenské operace zapojilo, a vyzvali jak libyjské strany, tak účastníky operace, aby zabránili utrpení nevinných civilistů. Ruské agentury mezitím s odvoláním na zdroje v Kremlu uvedly, že prezident D. Medvěděv odvolal ruského velvyslance v Libyi Vladimira Čamova. Důvod tohoto kroku zatím zůstává bez vysvětlení, stalo se tak ale údajně několik hodin před hlasováním o rezoluci OSN.
Rusko investuje do přezbrojení 20 bilionů rublů
Na realizaci státního programu modernizace armády Ruské federace bude v příštích deseti letech uvolněna částka 20 bilionů rublů (12,5 bilionů Kč). Podíl moderního vyzbrojení má podle slov ruského prezidenta D. Medvěděva do roku 2020 činit nejméně 70 procent. Všestranná modernizace ozbrojených sil je podle prezidenta nutná v souvislosti se současnou situací ve světě a řadou bezpečnostních hrozeb v blízkosti ruských hranic.
V Polsku probíhají masové demonstrace horníků
V polském městě Katowice probíhají demonstrace několika tisíc polských horníků, kteří protestují proti zavedení spotřební daně na uhlí a uspěchaným pokusům o privatizaci těžebních společností. Demonstranti chtějí vládu upozornit na snížení zaměstnanosti v odvětví, úpadek mnoha společností a zhoršující se stav bezpečnosti práce v dolech. Jedním z hlavních organizátorů demonstrací je polský odborový svaz Solidarita.