Srbský prezident Boris Tadić oznámil, že nemůže podepsat a ani podpořit program Liberálně demokratické strany (LDP) a Srbského hnutí znovuzrození (SPO), který navazuje na prohlášení Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska. Prezident Tadić by se podle svých slov podpisem vzdal národních zájmů, přičemž oznámil, že nesouhlasí s takovou politikou, která se vzdává legitimních státních a národních zájmů a odsoudil, že byl o podpis dokumentu požádán. Dokument se totiž kromě postoje Srbska k Evropě týká především problematiky Kosova.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Řekové podle průzkumů chtějí Euro a vládu národní jednoty
Podle posledních průzkumů si většina Řeků přeje vytvoření krizové vlády národní jednoty, kterou již navrhl socialistický premiér George Papandreou. Dále průzkumy ukazují, že i přes nepopulární úsporná opatření jsou Řekové nadále nakloněni zachování jednotné měny. Průzkum Protothema vytvořený společností Alco říká, že 78% lidí si chce ponechat Euro a pouze 11% je pro návrat ke staré řecké měně. Průzkum Ethnos od společnosti Marc říká, že dokonce 81% je pro zachování Eura. Společnost Alco dále říká, že 36% Řeků chce předčasné volby, levicové průzkumy ale přicházejí s větší touhou po předčasných volbách.
Srbsko potřebuje obrat ve své politice, tvrdí opozice a nevládní organizace
Liberální demokratická strana (LDP), Srbské hnutí obnovy (SPO) a Sociálně demokratická unie (SDU) spolu s významnými veřejnými osobnostmi a nevládními organizacemi prohlásily, že Srbsko musí otočit svou politiku, která zemi neprospívá. V prohlášení pojmenovaném Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska LDP, SPO, SDU, Svaz svobodných a nezávislých odborových svazů a jiná civilní společenská hnutí ústy předsedy LDP, Čedomira Jovanoviće, zdůraznily, že Evropa je jediný přijatelné řešení pro zbloudilou srbskou společnost. Vůdce SPO, Vuk Draškovič, poté prohlásil, že Srbové byli posledních 20 let svědky té nejméně zodpovědné politiky v historii Srbska, která vede ke ztrátě Kosova a starých přátel a spojenců v západní Evropě.
Rusko a Gruzie za 3 dny uzavřou dohodu, díky níž Rusové mohou vstoupit do WTO
Rusko a Gruzie prakticky dokončily jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) a dohoda by měla být podepsána 9. listopadu 2011 i přes odpor Jižní Osetie, které se týká. Díky dohodě s Gruzií tak Rusko po 18 letech čekání bude skutečně moci vstoupit do WTO. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v rozhovoru pro gruzínskou státní televizi uvedl: „Je to naše diplomatické vítězství.“ Čína zatím již přivítala dohodu mezi oběma zeměmi a oznámila, že podporuje plán, kdy by Rusko mělo oficiálně vstoupit do WTO v prosinci 2011.
Po operaci KFOR Srbové v Kosovu vystavěli ještě větší barikády
Poté co německé jednotky sil KFOR dokončily odstraňování barikád v severním Kosovu na cestě Zubin Potok – Ribarice, mezi kterými leží hraniční přechod Brnjak, zahájili místní Srbové stavbu barikád, které jsou podstatně rozsáhlejší, větší a lépe bráněny. Operace na odstraňování trvala přes 14 hodin, ovšem nyní zde vyrostly nové, tři metry vysoké.
Rusko s Běloruskem jsou dohodnuti na nových podmínkách dodávek plynu i ropy
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že Rusko se s Běloruskem dohodlo na budoucích vzájemném obchodu s plynem, přičemž země jsou blízko k uzavření ropných kontraktů. Podle běloruského prezident do uzavření nových dohod zbývá již jen dořešit bonusy, které budou ruské exportní společnosti v Bělorusku mít.
Jižní Osetie odmítá na své území vpustit mezinárodní pozorovatele
Prezident Jižní Osetie, Eduard Kokoity, kterou uznává pouze Rusko, v reakci na rusko-gruzínskou dohodu ze Světové obchodní organizace (WTO) oznámil, že žádné mezinárodní pozorovatele Jižní Osetie nepustí na své území. Tím velmi ztížil vyjednávací pozici Ruska, které bude do WTO přijato pouze se souhlasem Gruzie. Je již naplánován i termín přijetí, a to na 15. prosince 2011 při jednání ministrů členských zemí. Poradce ruského prezidenta, Arkadij Dvorkovič, ale již na uklidnění Osetinců, uvedl, že návrhy dokumentů o kontrole obchodu dohodnuté s Gruzií se týkají jen vnějšího monitoringu.
Světová banka: „Černá Hora musí začít šetřit“
Banky a ministr financí Černé Hory se shodují, že cesta vpřed musí zahrnovat mantinely pro veřejné výdaje a nižší závislost na zahraničním financování. Černá Hora musí snížit fiskální deficit, veřejný dluh a omezit závislost na zahraničním financování, zejména v době, kdy podmínky na mezinárodních trzích jsou tak citlivé a nepředvídatelné, oznámil to ministr financí Milorad Katnic a regionální koordinátor Světové banky pro jihovýchodní Evropu Jane Armitage při předložení zprávy Světové banky na zlepšení veřejných výdajů v Černé Hoře. Armitage uvedl, že doporučení Evropská komise, aby Černá Hora zahájila přístupové rozhovory do EU, jsou známkou důvěry, kterou mezinárodní společenství vkládá do reforem v Černé Hoře.
Francie a Německo jsou připraveni chránit eurozónu „za každou cenu“
Řecký premiér George Papandreo dostal od Německa a Francie ultimátum – Řecko musí v plném rozsahu přijmout dohodu z 27. října, nebo mu nebude vyplaceno ani již schválený úvěr 8 miliard Euro. Němci spolu s Francouzi také oznámili, že budou svůj plán na záchranu eurozóny a Řecka prosazovat v EU bez ohledu na výsledek řeckého referenda.
KFOR nebude ručit za škody, které způsobí při odstraňování srbských barikád
Velitel sil KFOR, Erhard Drews, informoval bouřící se Srby v severní Mitrovici na území severního Kosovo, které Srbsko stále považuje za svou nedělitelnou součást, že KFOR nebude kompenzovat žádné škody, které způsobí během operace za účelem odstranění barikád na severu Kosova.
Srbsko nevymění severní Kosovo za statut kandidáta do EU
Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic oznámil, že Srbsko nepřistoupí na zrušení svých institucí v severní části Kosova výměnou za získání statutu kandidátské země EU. Podle jeho slov je to pro Srbsko nepřijatelné a na dotaz, jak by Srbsko reagovalo, kdyby tyto instituce byly rozpuštěny proti jeho vůli, odpověděl jednoznačně: „k tomu by mohlo dojít pouze za použití síly a násilí, což není udržitelné z hlediska dlouhodobého vývoje.
Rusko dosáhlo předběžné dohody s Gruzií, která mu brání ve vstupu do WTO
Rusko dosáhlo dohody s Gruzií o otázkách spojených s obchodem, což by nyní mělo umožnit vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). Ruský vyjednavač, Maxim Medvedkov, v Ženevě oznámil, že Moskva souhlasila s tím, aby třetí strana mohla provádět celní kontroly veškerého obchodního nákladu mezi Ruskem a separatistickými provinciemi Abcházií a Jižní Osetií, které vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii, což bylo jedním z důvodů k rusko-gruzínské válce v roce 2008. Gruzie přijala návrh, se kterým přišla švýcarská strana již minulý týden. V návaznosti na tuto dohodu by se tak Rusko mohlo stát členem WTO již ke konci tohoto roku, Gruzie totiž byla v této chvíli jedinou překážkou pro přijetí Ruska do této organizace, neboť každý ze 153 členů může vetovat vstup nového státu. Jednání mezi Ruskem a Gruzií bylo do této doby zastaveno, protože Gruzie trvá na přístupu k obchodním informacím o Abcházii a Jižní Osetii.
Návrhy na řešení krize jsou v Itálii v řešení, zatímco rostou obavy
Italský kabinet se po více než dvouhodinové diskusi rozhodl zahrnout některé z navrhovaných protikrizových opatření, se kterými přišel italský premiér Silvio Berlusconi, do nové legislativy pro ekonomickou stabilitu. Návrh ovšem bude muset projít i italským parlamentem. Již dříve však vládní úředníci naznačili, že italská vláda pravděpodobně schválí dekret, který umožní rychlou implementaci nových opatření. Itálie mezitím čelí stále větším obavám z toho, aby se nestala další obětí dluhové krize, přičemž investoři také velmi negativně vnímají neschopnost vlády prosadit reformy nutné k oživení ekonomického růstu.
Rumunsko odmítá uznat Kosovo, a to i do budoucna
Rumunský prezident Traian Basescu při své návštěvě Srbska oznámil, že Rumunsko neuznává a neuzná Kosovo. Rumunský prezident zároveň vyzval obě strany, aby již dosáhly naléhavě nutné dohody, která by zaručila kosovským Srbům pocit ochrany srbskými úřady. Podle rumunského prezidenta neexistuje žádná analýza, která by vysvětlovalo, proč by Rumunsko mělo existenci samostatného Kosova uznat. Prezident Basescu pak zopakoval, že v tomto směru ani nevidí žádný možný pozitivní postup pro Kosovo.
Itálie jako první obnovuje pravidelné letecké spojení s Libyí
Itálie se stala prvním členem EU, který obnovil komerční lety od odvolání bezletové zóny na Libyí 31. října . Oznámilo to italské ministerstvo zahraničí. Společnost Alitalia bude provozovat lety mezi Římem Tripolisem čtyřikrát týdně. Italský ministr zahraničí Franco Frattini poděkoval leteckému dopravci Alitalia za rychlou obnovu spojení a prohlásil, že to svědčí o prvořadé úloze Itálie v Libyi a o skvělé spolupráci, kterou se podařilo italské vládě navázat s novými libyjskými orgány.
Konečné výsledky prezidentských voleb v Bulharsku potvrdily vítězství vládního kandidáta
Kandidát vládní koalice GERB, Rosen Plevneliev, je oficiálním vítězem prezidentských voleb v Bulharsku, oznámila to bulharská Ústřední volební komise. Nový bulharský prezident získal celkem 52,58 % hlasů, přičemž u 28 000 Bulharů žijících v Turecku získal celkem 96,6 % hlasů.
Ukrajinský prezident Janukovyč varoval vládu před ozbrojenými útoky a možnou revolucí
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ve svém projevu při rozšířeném jednání vlády řekl, že ví o přípravě ozbrojených útoků proti orgánům státní správy. Stejně tak ve svém projevu uvedl, že existuje nebezpečí revoluce. Policie ukrajinského prezidenta dle jeho slov informovala o tom, že po celé zemi probíhá rozsáhlé nakupování střelných zbraní. Dále je ukrajinský prezident Janukovyč přesvědčen o tom, že nedávné protestní akce proti snižování sociálních dávek jsou organizovány pouze k destabilizaci země. Nakonec prezident vyzval vládu Ukrajiny, aby objasnila podstatu všech reforem a rozšířila důležitý dialog s veřejností.
KFOR je připraveno řešit problém v Kosovu i bez dialogu
Velitel sil KFOR, Erhard Drews, dal jasně najevo, že pokud nebude problém na severu Kosova vyřešen pomocí dialogu, pak bude KFOR jednat podle konkrétní situace v dané oblasti samostatně, bude-li to třeba. Oznámil to dnes mluvčí KFOR, plukovník Uwe Nowicki. Mluvčí KFOR dále prohlásil, že dialog je nejlepší možný způsob, jak situaci na severu Kosova u srbských hranic řešit, a podle jeho slov je o tom přesvědčen i velitel KFOR, který ale hodlá použít i jiné formy, nebude-li dialog úspěšný.
Velká Británie vyzývá Srbsko k závaznému dialogu s Kosovem
Šéf britského resortu pro Evropu David Lidington prohlásil, že pro Srbsko je dialog s Kosovem klíčovým pro budoucí vstup do EU. Na otázku, zda bude Srbsko pro vstup do EU uznat Kosovo, odmítl britský ministr pro Evropu přímo odpovědět, ale prohlásil, že Evropská komise požaduje vyjasněné vztahy se sousedními zeměmi. Dále ministr Lidington uvedl, že by se Srbsko mělo zavázat k dialogu s Kosovem a realizovat řadu předchozích dohod nejpozději do prosince 2011.
FBI bude vyšetřovat v Srbsku
Do hlavního města Srbska, Bělehradu, dorazili agenti FBI kteří se mají podílet na vyšetřování nedávného útoku na americkou ambasádu v Bosně a Hercegovině, která byla podle doposud zjištěných informací provedena srbskými muslimy. Američtí vyšetřovatelé již navštívili i převážně muslimské město Novi Pazar v jihozápadním Srbsku, ze kterého pochází útočník, Mevlid Jasarevic. Ten byl již v Bosně obviněn z terorismu a poslán do předběžné vazby.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Kanada kvůli přijetí Palestiny zastavuje dobrovolné příspěvky na UNESCO
Kanadský ministr zahraničních věcí John Baird oznámil, že jeho země provedla rozhodnutí o zmrazení veškerých dalších dobrovolných příspěvků pro UNESCO. Podle kanadského ministra zahraničí není přijetí Palestiny za plnohodnotného člena UNESCO v nejlepším zájmu míru na Blízkém východě. Kanada ročně přispěje na UNESCO asi 10 miliony dolarů a následuje tak USA, které UNESCO připraví o svých 60 milionů dolarů ročně.
V Srbsku bude největší úložiště jaderného odpadu v Evropě
Představitel státní společnosti Nuklearni Objekti Srbije, která spravuje veškerá jaderná zařízení v zemi, Radojica Pesic, oznámil, že ve Vinča nedaleko hlavního města Bělehrad bude vystavěno zatím největší evropské úložiště jaderného odpadu, které bude mít kapacitu na veškerý jaderný odpad ze Srbska na několik desetiletí. Zařízení bude mít kapacitu na 8 500 200 l a 100 přepravních kontejnerů. Konstrukce stavby začala již v roce 2007 a byla provedena jaderným ústavem Vinča a poté byla převzata veřejnou obchodní společností v roce 2009. Podle Srbska odpovídá úložiště všem mezinárodním standardům stanovených Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a začne fungovat v roce 2012.