Kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že dohoda mezi Kosovem a Srbskem o integrované správě hranic může být uzavřena pouze mezi dvěma nezávislými suverénními státy. Kosovský premiér dále řekl, že dohoda je důležitým krokem k vytvoření právního státu i na severu země a že se tak „de iure“ jedná o uznání hranic s Kosovem – „Integrovaná správa hranic dle evropského modelu zajišťuje rychlé a snadné procházení občanů a zboží, stejně jako umožní, aby příslušné orgány Kosova bojovaly proti organizovanému zločinu a zabraňovaly pašování a obchodu s lidmi, který v posledních 12 letech vzhledem k neutišenému stavu hranic vzkvétal,“ řekl premiér.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Turecko uvítalo rozhodnutí ICJ ve prospěch Makedonie
Turecko uvítalo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o pochybení Řecka při zablokování vstupu Makedonie do NATO v roce 2008 v Rumunsku. ICJ rozhodl, že Řecko porušilo dohodu s Makedonií z roku 1995. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že plně podporuje makedonskou integraci do Evropy a mezinárodních organizací včetně NATO.
Vznikla Asociace bulharských exportérů (ABE)
S podporou bulharské Konfederace zaměstnavatelů (CEIBG) a průmyslníků byla založena Asociace bulharských exportérů (ABE), která bude sdružovat nejen členy CEIBG, ale i zástupce dalších bulharských firem. Cílem je umožnění podstatně snazší komunikace mezi exportéry, vládou i zahraničními obchodními partnery. Zakládajícími společnostmi jsou Sopharma, Prista Oil, Kaolin, Svilosa, Metal Technology Group, Geotrade, Bella Bulgaria, Sharlopov Hotels, the Association of Dairy Processors in Bulgaria a Postbank. Banka Postbank přitom poskytne polovinu základního kapitálu ABE – 50 000 bulharských lvů (BGN) – 26 875 euro.
Ukrajina odmítá vstup do NATO, vydává se cestou neutrality
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč u příležitosti dne ukrajinských ozbrojených sil prohlásil, že jeho země nevstoupí do NATO a ani do žádné jiné vojenské aliance. Podle jeho slov zajistí politika neutrality Ukrajině bezpečnost a stabilitu. Ukrajinský prezident také zmínil úspěchy ve spolupráci s Ruskou federací a stejně tak i s EU. Ukrajina nyní hodlá zachovat stávající úroveň spolupráce s NATO.
Standard and Poor: „Všech 17 zemí eurozóny čelí hrozbě ztráty ratingu AAA.“
Ratingová agentura Standard and Poor oznámila, že by všech 17 členů eurozóny, včetně Francie a dokonce i Německa, mohly ztratit svůj rating AAA, pokud se jim nepodaří podniknout rychlé kroky k řešení dluhové krize. Standard a Poor se opírá o to, že důvěryhodnost příchodu řešení dluhové krize je s každým dnem nižší. Podle analytiků by ovšem snížení ratingu mohlo zcela potopit naděje na záchranu eura, neboť záchranný fond by pak již vůbec nemusel být schopen získat peníze na dluhových trzích.
Šance Srbska na získání statutu kandidáta EU jsou nejisté
Podle některých diplomatů EU dohoda mezi Bělehradem a Prištinou o vzájemných hranicích Srbsku nepomůže dosáhnout statutu kandidáta ještě v roce 2011. Větší naději má podle skeptiků Srbsko až v březnu 2012. Tato informace přichází i přesto, že Srbové byli k dohodě o vzájemné správě hranic s Kosovem tlačeni především ve snaze získat statut. Naopak zastánci Srbska nyní hlasy dávající Srbsku šanci až příští rok kritizují, neboť je to špatným signálem pro Srbsko, které musí cítit smysl ve vedení konstruktivního dialogu.
Černá Hora zahájí jednání o přístupu do EU v polovině roku 2012
Ministři zahraničí EU se v Bruselu dohodli na tom, že EU zahájí jednání s Černou Horou, přičemž podle náměstka německého ministra zahraničí Wernera Hoyera existuje dohoda o tom, že Černá Hora zahájí jednání s EU v polovině roku 2012.
Demokratická strana Srbska: „Srbsko by nemělo vstupovat do EU, která mu chce vyrvat Kosovo z rukou“
Šéf Demokratické strany Srbska (DSS) Vojislav Koštunica tvrdí, že by Srbsko mělo zapomenout na členství v EU a pokračovat ve vývoji jako nezávislá země. Podle slov Koštunici by Srbové měli dát přednost svým národním zájmům před „sekundováním zájmům Bruselu“. Dále hlava DSS zdůraznila, že cílem strany není izolace země, ale hospodářská a rozvojová spolupráce se členskými státy EU. Šéf DSS také prohlásil, že současná srbská vláda je ochotna obětovat Srbsko a jeho národní zájmy za získání statutu kandidáta EU, přičemž EU na Srbsko jen tlačí ve snaze vyrvat Srbsku Kosovo z náručí.
Kosovo hlásí dosažení evropských kritérií
Kosovská ministryně pro evropskou integraci Vlora Citaku oznámila, že byla naplněna všechna technická kritéria pro evropskou integraci, která opravňují k zahájení dialogu o uvolnění vízového styku a posílení obchodních vztahů. Podle ministryně Citaku jsou naplněny všechny požadavky Evropské komise a na tahu je nyní EU. Kosovští představitelé ale zároveň přiznávají, že jsou si vědomi i politických problémů, které nyní tíží Brusel a mohly by ovlivnit budoucí rozhodování.
Evropský komisař Olli Rehn oznámil další neúspěch a varuje, že již není moc času
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn oznámil, že se v neděli nepodařilo dosáhnout rozhodnutí pro nadcházející týden jednání o budoucnosti společné měny EU. Komisař Rehn dále prohlásil, že to může vést k rozpadu společné měny v její současné podobě v několika dalších dnech. V rozhovoru pro finská média Olli Rehn uvedl, že na řešení skutečně zbývá již jen několik dnů, aby se podařila odvrátit rostoucí dluhová krize. Komisař EU pro finanční záležitosti dále připomněl, že na záchraně eura se podílí i Mezinárodní měnový fond (MMF), který zajišťuje hotovost pro státy jako je Řecko, Portugalsko či Irsko pomocí podmíněných záchranných balíků.
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumuny a Bulhary. Od 1. ledna 2012 tak budou moci pracovat v Belgickém království, neboť Flandry odvolaly své právo veta, které mají jako každý belgický region. Informaci přinesly EurActive zprávy. Deník Sega pak v pátek napsal, že rozhodnutí má být oficiálně přijato tento týden „smíšeným výborem“ reprezentujícím Vlámy i Valony spolu s Bruselem. Belgie byla jedna z posledních 10 zemí EU, které stále uplatňují pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko, ovšem toto omezení bude muset být stejně zrušeno dle přístupových dohod z roku 2007 k 1. lednu 2014.
Slovinské mimořádné volby skončily – svržená strana uhájila těsně své pozice
Mimořádné parlamentní volby ve Slovinsku skončily. První výsledky ukazují na těsné vítězství strany Pozitivní Slovinsko, tedy středo-levé strany, se ziskem 29,1% hlasů. Dosavadní premiér, u kterého se očekávalo, že ztratí pozice kvůli penzijní reformě, která vedla k pádu jeho vlády, tak uhájil svou pozici. Strana Janeze Jansi, Slovinská demokratické strana, která patří do pravého středu, získala 26,5% hlasů. Na základě těchto výsledků bude vítězná strana mít 28 z celkem 90 poslanců v parlamentu.
Chorvatská HDZ dle očekávání prohrála volby
Koalice KUKURIKU vyhrála parlamentní volby v Chorvatsku, jedná se o neúplné ale oficiální výsledky Státní volební komise. Koalice vedená socialisty má již jistých 78 křesel, zatímco dosavadní vládnoucí HDZ obdržela 42 mandátů spolu s dalšími třemi křesly od chorvatské diaspory. Tyto výsledky, jak uvádí zprávu chorvatská média, vycházejí z výsledků zpracovaných z 10% volebních místností. Chorvatský parlament (Sabor) čítá 151 členů, přičemž subjekty musí mít nejméně 71 hlasů k sestavení vlády.
60% Němců je proti měně euro, 75% pak chce zpět marku
Šedesát procent Němců je po téměř 10 letech přesvědčeno, že euro není dobrý nápad. Průzkum TNS Emnid prováděný časopisem Focus dále zjistil, že 85% Němců přisuzuje zvyšování cen právě euru a 75% Němců je pro návrat staré německé měny – marky, která je podle nich stabilnější a silnější. Časopis Focus ale neuvádí, v jakém rozmezí byl průzkum proveden.
Kuba vytváří svou vlastní národní sociální síť
Na Kubě byla představena nová sociální síť REDSOCIAL, která má navázat na projekt vlastní kubánské internetové encyklopedie EcuRed z roku 2009. Ta má dnes 76 000 článků a 12 000 osobních účtů. Sociální síť REDSOCIAL je dostupná pouze na Kubě a použitelná pouze v rámci Kuby.
V Chorvatsku začaly parlamentní volby
Očekává se, že chorvatští voliči „zúčtují“ s vládnoucími konzervativci, kteří mají za sebou několik korupčních afér uprostřed hospodářské krize. Podle průzkumů by konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) měla být nahrazena středo-levou koalicí vedenou sociálními demokraty (SDP) ve spolupráci s dalšími třemi stranami. Podle průzkumů získá koalice s přehledem absolutní většinu ve 151-členném parlamentu. Pravděpodobný nový premiér Zoran Milanovic, šéf socialistů, ovšem bude muset čelit obtížné ekonomické situaci EU, která ovlivňuje i chorvatské hospodářství. Ekonomika Chorvatska je už tak poslední 3 roky většinou v recesi průměrný hospodářský růst činí 0,5% podle odhadu chorvatské centrální banky.
Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova
Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
USA volají po odblokování integrace Makedonie
Americký velvyslanec v Makedonii, Paul Vlores, se setkal s vůdcem Demokratické strany Albánců v Makedonii, Menduhem Thacim, a vůdcem Národní demokratické renesance, Rufim Osmani. Hlavním tématem jednání byla integrace Makedonie a Makedonců, přičemž na konci jednání došlo ke společné výzvě k odblokování integračního procesu Makedonie, které způsobuje Řecko.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
Bulharsko se připravilo na pád Eura – chce, aby se s ním počítalo i ve fiskální unii Němců
Bulharský ministr financí Simeon Dyankov oznámil, že Bulharsko připravilo alternativní plán pro případ, kdyby zanikla společná měna EU – Euro. Bulharský ministr dále citoval eurokomisaře Olli Rehna, který prohlásil, že příštích deset dní bude mít klíčový význam pro budoucnost Eura. Bulharsko by pak bylo jednou z mála zemí, která by ihned mohla vstoupit do „fiskální unie“, kterou v případě pádu Eura plánují Německo, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Estonsko a Švédsko.
USA a EU vidí budoucnost Balkánu stejně
Náměstek amerického ministerstva zahraničí, Philip Reeker, který dříve působil jako velvyslanec USA v Makedonii, zdůraznil, že USA a EU sdílejí společnou vizi, pokud jde o země západního Balkánu a jejich budoucnost v EU. Podle jeho slov je i zájmem spojených států, aby země jako Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina a další byly co nejdříve členy EU. Dále se USA jeho slovy vyjádřily k poslednímu incidentu na severu Kosova, které označily za násilí spáchané na jednotkách KFOR a odsoudily ho, stejně tak ale ocenily prohlášení srbského prezidenta Borise Tadice, který vyzval k kosovské Srby k opuštění barikád a odsouhlasil společnou kontrolu hranic mezi Kosovem a Srbskem.