Bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin oznámil svou kandidaturu na post francouzského prezidenta jako nezávislý kandidát. Toto rozhodnutí může negativně ovlivnit kandidaturu současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, neboť oba kandidáti jsou ze stejné strany politického spektra. Dominique de Villepin v únoru opustil středo-pravou stranu Nicolase Sarkozyho UMP a byl soudem shledán vinným za účast na pomlouvačné kampani proti současnému prezidentovi. Socialistický senátor Andre Vallini se k tomuto oznámení vyjádřil: „Nemyslím si, že je to pro nás dobrá zpráva, ale je to špatná zpráva pro pana Sarkozyho, pravice se opět o trochu více rozděluje.“ Podle odborníků ale Dominique de Villepin nemá na zvolení reálnou šanci.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Bývalý socialistický premiér bude kandidovat na post prezidenta Albánie
Bývalý socialistický premiér Albánie Fatos Nano v rozhovoru pro Top Channel potvrdil svou vůli kandidovat na prezidenta Albánie. Podle jeho slov se již pracuje na jeho podpoře u opozice i vlády.
Český ministr zahraničí dává fiskálnímu paktu EU ve své zemi šanci
Zatímco se český premiér Petr Nečas spolu se svými kolegy ze Švédska, Maďarska a Velké Británie postavil na evropském summitu k plánu na novou fiskální unii velmi zdráhavě, český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v televizním vysílání ČT24 prohlásil, že premiér České republiky svůj postoj změní, neboť si je vědom rizik izolace, do které by se Česká republika mohla dostat. Šéf nejsilnější opoziční strany, předseda českých socialistů Bohuslav Sobotka, pak přislíbil podporu půjčce MMF pro eurozónu.
Francie vydala bývalého panamského diktátora zpět do vlasti
Francie vydala dle předchozího rozhodnutí 77 let starého Manuela Antonio Noriega do Panamy, kde nastoupí k výkonu trestu za vraždu svých dvou politických oponentů během své vojenské vlády v letech 1983 – 1989. Bývalý diktátor Noriega už strávil více než 20 let ve vězení v USA kvůli obchodu s drogami a ve Francii pro praní špinavých peněz. Manuel A. Noriega ovšem v době své vlády úzce spolupracoval se CIA a drogovými kartely, což mu vynášelo miliony dolarů, v roce 1990 byl pak za pomoci americké armády zatčen.
Kosovo se stane členem EBRD a zahájí novou vlnu spolupráce s EU
Kosovský premiér Hashim Thaci oznámil výsledky z jednání v Bruselu, kde jednali předseda Evropské rady Herman von Rompuy, vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton a eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle. Bude zahájen dialog o uvolnění vízového styku mezi EU a Kosovem, stejně tak se zahájí jednání o vzájemných obchodních vztazích a členství v rozvojových programech EU. Bylo také dohodnuto přistoupení Kosova k Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Srbsko se připravuje na hospodářskou krizi
Srbský prezident Boris Tadić po jednání s vládou, významnými společnostmi a bankovním sektorem prohlásil, že Srbsko je připraveno včas zareagovat na hospodářskou krizi. Srbský prezident řekl, že očekával v roce 2012 významný ekonomický růst, ale přiznal, že krize brzo dorazí i do Srbska a v roce 2012 se projeví její dopad. Přesto je prý Srbsko možností pro firmy, které krize v dražších státech Evropy pravděpodobně zničí, neboť trh práce je výrazně levnější. Srbský prezident závěrem přiznal, že nikdo není nyní schopen odhadnout, jak se v blízké budoucnosti zachová globální ekonomika a vyzval proto srbské firmy i odbory k odpovědnosti a konsenzu v zájmu správné hospodářské politiky.
Veto britského premiéra má ve Velké Británii podporu – Britové chtějí jít svou cestou
Podle prvního průzkumu Mail on Sunday 62% obyvatel Velké Británie podporuje rozhodnutí britského premiéra Davida Camerona a stojí při něm, pouze 19% Britů je proti. Britský premiér David Cameron tak svým, do budoucna pravděpodobně historickým, rozhodnutím vetovat změny ve Smlouvě o EU jasně vyjádřil cestu Velké Británie, která se začíná od EU distancovat. Většina Britů je přesvědčena, že společná měna euro je odsouzena k neúspěchu a téměř polovina obyvatel Velké Británie věří, že se EU rozpadne. Britové se také netají strachem z přílišné moci Německa. Podle průzkumu také vyšlo najevo, že zásadní většina Britů by dnes v referendu odsouhlasila vystoupení z EU.
Albánie podporuje přijetí Kosova do NATO
Albánský prezident Bamira Topi na zasedání států Jaderské charty v Durres vyjádřil závazek k začlenění všech zemí západního Balkánu do NATO. V souvislosti s tím albánský prezident řekl, že Albánie plně podporuje vstup Kosova do NATO. Podle slov albánské hlavy státu by členství Kosova bylo dalším krokem k záruce míru a stability v regionu. Jadranská charta je sdružení Albánie, USA, Chorvatska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory založené v roce 2003, které vedlo k přijetí Albánie a Chorvatska do NATO v roce 2009 a nyní pracuje na dialogu ostatních členských zemí s NATO. Srbsko má v Jadranské chartě statut pozorovatele.
Američtí republikáni vítají rozhodnutí EU o neudělení kandidátského statusu Srbsku
Republikánský poslanec amerického Kongresu Eliot Engel, který je členem Výboru sněmovny reprezentantů pro Evropu, se pochvalně vyjádřil ke krokům EU na Balkáně. Poslanec Engel přivítal přijetí Chorvatska za budoucí 28. stát EU a zároveň ocenil rozhodnutí Evropské rady, že Srbsko prozatím nedostane titul kandidáta EU. Podle něho jde o jasný signál Bělehradu, že nelze trpět obstrukce vůči Kosovu. Republikánský poslanec již dříve prohlásil, že by se Srbsko nemělo stát členem EU dříve, než Kosovo.
Srbsko neobdrželo status kandidáta EU
Evropská rada dnes ráno rozhodla o neudělení statusu kandidátské země EU Srbsku s tím, že status pravděpodobně získá až v březnu 2012. Důvodem je podle Evropské rady především očekávání dosažení výsledku jednání Srbska s Kosovem. Jednání o statusu pro Srbsko trvalo v kuse 10 hodin.
Předseda Evropské komise volá po silných institucích EU
Předseda evropské komise José Manuel Barroso opětovně prohlásil, že EU se musí otevřít k revizím smluv o EU a nové změny by členské státy měly co nejdříve ratifikovat. Dále vyzval k posílení evropských institucí – Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB), Evropského parlamentu (EP) a Evropského soudního dvora. „Silnější Evropa je Evropa, která potřebuje silnější instituce,“ prohlásil Barroso.
Polsko a Rumunsko se postavily proti „mnoharychlostní Evropě“, kterou považují za dělení EU
Polsko a Rumunsko trvají na tom, že EU by měla fungovat stejně pro všech 27 členů. Podle polského premiéra Donalda Tuska by cesta rozdílné EU byla „posledním hřebíčkem do rakve“. Francie a Německo se domnívají, že dohodu o zpřísnění rozpočtových pravidel pro řešení přebujelé evropské dluhové krize by mělo uzavřít jen 17 členů eurozóny, pokud na ně není připravena celá Evropa, ale Polsko s podporou Rumunska vystoupilo silně proti s tím, že EU se nemůže rozdělit.
Evropská centrální banka – historické snížení úrokových sazeb
Evropská centrální banka (ECB) snížila úrokové sazby na nejnižší úroveň v historii – na 1%. Toto rozhodnutí bylo učiněno již před summitem EU, který je považován za klíčový pro eurozónu.
Srbský prezident varuje svou zemi – bez EU nám hrozí pád
Srbský prezident Boris Tadić varoval svou zemi, že zpoždění procesu integrace do EU představuje pro Srbsko velké riziko destabilizace. Srbský prezident dále upozornil, že bez EU se opět mohou vynořit otázky západo-balkánského nacionalismu, který by se v době krize mohl uchytit. Prezident Tadić dále pro Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že Srbsko již splnilo a přesto výsledky nejsou uspokojivé, přičemž srbský prezident překvapivě podpořil EU a prohlásil, že tento fakt ukazuje, jak pevný a důležitý je hodnotový systém EU.
V Bruselu jednají představitelé Kosova s americkou ministryní zahraničí
Během setkání v Bruselu americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a kosovský premiér Hashim Thaci řešili evropskou perspektivu Kosova, přičemž americká ministryně zahraničí přislíbila Kosovu plnou podporu USA s tím, že Kosovo nemůže zůstat v izolaci. USA dále ocenily poslední dohody Kosova se Srbskem a vyzvaly k pokračování v reformách, zvláště pak v justici. S šéfkou americké diplomacie dále bude jednat i prezidentka Kosova Atifete Jahjaga, která se má setkat i s představiteli americké FBI – řešit se má pomoc v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Prezidentka Kosova také oznámila vytvoření nové Antikorupční rady.
Německo přislíbilo podporu Černé Hoře v EU
Německý velvyslanec v Podgorici Pius Fisher přislíbil jménem své vlády podporu Německa pro vstup Černé Hory do EU na zasedání Rady EU 9. prosince. Výměnou za to ale prý Německo očekává další dobré výsledky Černohorců v boji proti korupci a organizovanému zločinu, stejně jako zajištění svobody tisku a nezávislosti justice.
Bulharsko ukončilo vzájemný projekt ropovodu s Ruskem
Bulharsko se rozhodlo ukončit projekt výstavby ropovodu Burgas-Alexandroupolis a ukončilo tak vzájemné plány s Ruskem. Podle ruského deníku Pravda se Bulharsko Rusku vyhýbá stále častěji. Bulharské úřady přitom zvolily originální přístup k problematice týkající se výstavby ropovodu – nejprve nebyl plán ropovodu přijat kvůli dopadům na životní prostředí, po expertní analýze, která ale zásadní negativní dopady vyvrátila, Bulharsko odstoupilo od projektu úplně. Rusko je přesvědčeno, že za odmítnutím nestojí pouze ekonomické důvody, jak uvádí Dmitrij Abzalov z Centra pro politické postoje Ruska.
Nizozemí je na summitu EU v izolaci kvůli Rumunům a Bulharům
Nizozemí bude na summitu EU vystaveno velkému tlaku kvůli svému blokování Bulharska a Rumunska ve vstupu do Schengenu. Nizozemský postoj se dostal do izolace poté, co svůj odmítavý pohled stáhlo i Finsko. Nizozemí ovšem stále trvá na tom, že bude souhlasit s přistoupením Bulharska a Rumunska až poté, co obě země vyvinou větší úsilí v boji proti korupci a organizovanému zločinu. EU mezitím přišla s variantou „dvoufázového“ přístupu, ovšem zatím nebyl projednán.
Americké trhy dnes uzavíraly vysoko navzdory obavám panujícím v eurozóně
Americké akcie v posledních hodinách čtvrtečního obchodování smazaly ztráty za poslední období, a to i navzdory obavám o to, zda-li v současné době probíhající summit EU přinese řešení nynější krize, jež by uklidnilo právě rozkolísané trhy. Této skutečnosti napomohla i zpráva amerického Fedu, který hovoří o navracení důvěry amerických spotřebitelů a jejich opětovné „chuti utrácet“. Za čtvrtek si polepšily všechny významné indexy jako Dow Jones a S&P. Téměř beze změny však zůstal Nasdaq.
Americká FBI a rumunská SRI navazují úzkou spolupráci v oblasti kyberzločinu
Rumunské tajné služby (SRI) a americká FBI se zavázaly k prohloubení spolupráce při společném boji proti terorismu a počítačové trestné činnosti. Do Rumunska dorazil kvůli společným jednáním ředitel FBI Robert Mueller, který se přímo sešel s Georgem Maiorem, ředitelem SRI. Rumunsko je považováno za centrum počítačové kriminality a podle náznaků šéfů obou tajných služeb se jedná o nadnárodní problematiku. Američané v poslední době velmi investovali a pomáhali při vytváření rumunských center pro kyberzločiny a doteď pomohlo s výcvikem 600 důstojníků SRI.
Polsko podporuje Srbsko pro budoucí summit EU, ale nezapomíná na Kosovo
Státní tajemník polského ministerstva zahraničí Mikolaj Dowgielewicz oznámil, že Polsko se ke konci svého předsednictví EU bude snažit, aby bylo dosaženo společného konsenzu ohledně kandidatury Srbska na nadcházejícím summitu. Polsko zdůraznilo, že jednou z priorit jeho předsednictví je rozšíření EU, a proto podporuje Srbsko, ovšem odmítl možnost, že by Srbsko nemuselo uznat Kosovo, neboť Polsko samo Kosovo uznává. Pro deník BLIC pak Mikolaj Dowgielewicz řekl, že doporučení Evropské komise (EK) týkající se Srbska, představují solidní základ pro diskusi mezi 27 členskými státy EU i pro případné rozhodnutí Rady EU.
Odborníci navrhují dva samostatné záchranné fondy v EU
Zástupci zemí EU vypracovávají návrh na zřízení nového mechanismu protikrizové finanční podpory. Projekt by měl být představen na nadcházejícím summitu EU ve čtvrtek. Mělo by jít o vytvoření dvou oddělených záchranných fondů na místo jednoho, kterým je nyní Fond finanční stability (EFSF) zřízený na počátku roku 2011 kvůli řešení krize.
Rusko zahájilo dodávky humanitární pomoci kosovským Srbům
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace bude na povel ruského prezidenta Dmitrije Medveděva od zítřka posílat humanitární pomoc kosovským Srbům. První kontingent 25 nákladních automobilů s 284 tunami potravin, přikrývek a nábytku by měl do kosovské Mitrovice dorazit 12. prosince. Oznámil to ruský velvyslanec v Bělehradě, Aleksandar Konuzin, agentuře Itar Tasi.