Lídr Demokratické strany Srbska Vojislav Koštunica obvinil německého velvyslance ze „zpronevěry důvěry“, která mu byla Srbskem udělena. Podle slov šéfa Demokratické strany Srbska by se německý velvyslanec Wolfram Maas měl buď naučit „základním řádům“ a nebo ihned opustit Bělehrad. „Zajímalo, kde pan Maas, jako Němec, vzal právo označit mě, vůdce opoziční strany, za lháře a požaduji okamžitou omluvu,“ uvedl Vojislav Koštunica v tisku. Stejně tak lídr opozice prohlásil, že pokud bude toto dovoleno velvyslanci Německa dnes, zítra bude ve jménu své země „ještě více arogantní“. Německý velvyslanec totiž reagoval na tvrzení Vojislava Koštunici, který dříve prohlásil, že Srbsko přichází o peníze naplňováním Dohody o stabilizaci a přidružení k EU, slovy: „Kdo tohle tvrdí, buď neví, o co jde, nebo prostě lže. Za tři roky naplňování této dohody Srbsko utratilo 500 milionů eur a získalo 1,5 miliardy eur.“
Archiv autora: Labinot Hajdari
Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu
Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Srbové v severním Kosovu zahájili referendum o přijetí kosovských institucí – proti je Kosovo i Srbsko
Srbové v severním Kosovu zahájili dvoudenní referendum o tom, zda přijmou instituce Republiky Kosovo. Volební komise vytiskla pro referendum 35 000 hlasovacích lístků. Proti referendu se již dříve postavili zástupci mezinárodního společenství a kosovská vláda s tím, že referendum nebude mít žádné reálné právní důsledky. Proti referendu se ale postavilo i Srbsko, které se obává, že by mohlo mít zhoršenou vyjednávací pozici a také že by mohlo poškodit zájmy Srbska ve snaze stát se členem EU. Předběžné výsledky referenda mají být oznámeny 15. února, konečné pak 19. února.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.
Německé ministerstvo financí oznámilo, že dohoda o pomoci Řecku nebude ujednána do začátku března
Mluvčí ministerstva financí Německa sdělila, že konečné schválení nové finanční výpomoci Řecku o objemu 130 miliard eur se neuskuteční do začátku března. To znamená, že eurozóna bude muset oddělit konečné rozhodnutí o schválení finanční výpomoci od příbuzné dohody o seškrtání části dluhu, která musí být dokončena před splacením dluhopisů 20. března. Bez ní se ocitne Řecko v platební neschopnosti. Ostatní státy eurozóny se dle mluvčí chtějí přesvědčit, kolik soukromých věřitelů se bude podílet na odpisu, který by měl snížit dluh země o 100 miliard eur. Německý parlament bude hlasovat o finanční pomoci Řecku 27. února.
Hlavní ekonom Unicredit Bulbank kritizoval stávající pravidla fiskální dohody pro Bulharsko
Hlavní ekonom u UniCredit Bulbank Christofor Pavlov komentoval účast země na fiskální dohodě, která byla navržená v prosinci minulého roku Francii a Německem. Dle jeho názoru dodržování všech pravidel bude vyžadovat velký rozpočtový přebytek, který by mohl být použit během krize. V době, kdy by Bulharsko vstoupilo do eurozóny, by země musela následovat fiskální politiku v souladu s pravidly pozorovaných členů eurozóny, ale bez využití měnové politiky vedené Evropskou centrální bankou (ECB). Pan Pavlov poznamenal, že pro zemi by bylo lepší, kdyby do bloku jednotné měny vstoupila za jiných podmínek a země by dle něj měla bránit právo udržovat větší strukturální schodek ve výši 4% nebo 5% HDP až do jejího členství v eurozóně.
Řečtí poslanci schválili úsporná opatření v době masových demonstrací
Řečtí zákonodárci schválili nové kolo drastických úsporných opatření pozdě v neděli, po dlouhém dni pouličních bojů mezi policií a demonstranty. Byly zraněny desítky protestujících a řada aténských budov se ocitla v plamenech. „Ze 278 přítomných poslanců, 199 hlasovalo pro a 74 proti,“ uvedl mluvčí Parlamentu Philippos Petsalnikos po napjatém hlasování. Rebelující poslanci z většinové socialistické strany Pasok a pravicové Nové demokracie, kteří hlasovali proti zákonu, byli okamžitě vyloučeni ze svých stran. Ministři financí eurozóny se po tomto hlasování rozhodli uspořádat jednání ve středu v Bruselu.
Makedonská opozice obviňuje vládu ze skryté anti-reformační politiky
Podle lídra Sociálně-demokratické unie Makedonie (SDSM) Branka Crvenovski, který mluvil pro deník Utrnski Vesnik, makedonská vláda pod proevropskou rétorikou skrývá anti-reformační politiku. Hlava makedonské opozice uvádí, že je velký rozdíl mezi okázalou horlivostí pro evropskou integraci a skutečnou vládní politikou, která Makedonii vede zcela opačným směrem.
Bulharský ministr financí: „Připravujeme legislativní změny v úrokových sazbách bank.“
Bulharské ministerstvo financí připravuje legislativní změny ve vztahu k úrokovým sazbám bank. Asociace bank v Bulharsku (ABB) by měla hledat opatření na podporu finančním institucím a podnikům. Ministr financí Simeon Dyankov řekl na začátku roku 2012, že je čas, aby úrokové sazby z úvěrů byly sníženy. Předseda ABB Levon Hampartzoumian odmítl možnost, že by stát mohl prosadit snižování úrokových sazeb. Ministr financí uvedl, že často po vydání úvěrů měnily banky úrokové sazby za velmi nejasných podmínek. K dnešnímu dni by již mělo být připraveno několik návrhů těchto legislativních změn.
Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení hájí reformy trhu práce
„Jedná se o reformy, které zvýší flexibilitu a díky kterým se podniky potýkající se s obtížemi budou moci lépe přizpůsobit ekonomické realitě. Propouštění je až krajním opatřením,“ uvedla španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez v rozhovoru pro ABC. Práva zaměstnanců zůstanou podle jejích slov nedotčeny. Ministryně doufá, že nové reformy zachrání „krvácející“ španělský trh práce. Rozhovor byl zveřejněn den poté, co španělské odbory vyzvaly k celostátním protestům proti reformám, které podle nich připraví lidi o jejich pracovní místa.
EU zvažuje pozastavení bezvízového styku s Bosnou a Hercegovinou
EU zvažuje dočasné pozastavení bezvízového režimu s Bosnou a Hercegovinou kvůli velkému nárůstu žadatelů o azyl, a to především ve Švédsku. Zpravodajka EU pro vízovou liberalizaci Tanja Fajon uvedla, že počet žadatelů o azyl za poslední 3 týdny vzrostl o 97%, přičemž upozornila na to, že některé členské státy EU to považují za alarmující stav. Hlava monitorovací mise bezvízového styku Bakir Dautbašić ale uvádí, že počet žadatelů vzrostl pouze ve Švédsku a i tak nepřekročil 1000 lidí. Dále Bakir Dautbašić řekl, že Bosna a Hercegovina se tento problém snaží řešit, a poukázal na to, že podobný problém v mnohem větším rozsahu měly dříve Makedonie či Srbsko. Diplomatické kruhy ale nepovažují hrizbu zrušení bezvízového styku za reálnou.
Švýcarsko a Srbsko budou předsedat OBSE v letech 2014 a 2015
56 členských států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) rozhodlo, že předsednickým státem organizace v roce 2014 bude Švýcarsko a v roce 2015 pak Srbsko. Funkci předsedy budou vykonávat ministři zahraničních věcí daných států.
Haiti uznalo nezávislost Kosova
Ministr zahraničních věcí Haiti Laurent Lamothe po setkání s kosovským ministrem zahraničních věcí Enverem Hoxhaj na společné tiskové konferenci oznámil, že Haiti se rozhodlo uznat nezávislost Kosova. Haiti se tak stává 87. státem, který uznal samostatnost Republiky Kosovo.
Slovinsko má novou vládu
Slovinský parlament schválil novou středo-pravou koaliční vládu, kterou vede premiér Janez Jansa. Dvanáctičlenný kabinet složený ze zástupců 5 koaličních stran bude mít podle premiéra Jansa za cíl konsolidaci veřejných financí, stimulovat hospodářský růst a vytvářet nová pracovní místa. Odstupující středo-levá vláda premiéra Boruta Pahora totiž nezískala důvěru v parlamentu v září 2011 poté, co byla v referendu odmítnuta její penzijní reforma.
Bosna a Hercegovina má definitivně novou vládu
Bosna a Hercegovina oficiálně ukončila 16 měsíců trvající politickou krizi, když parlament hlasoval o nové ústřední vládě federace složené muslimů, Srbů i Chorvatů, kteří přislíbili nastavení jasného kurzu země směrem do EU a oživení ekonomiky Bosny a Hercegoviny. Vládu vede bosenský Chorvat premiér Vjekoslav Bevanda. Devět ministerstev povede celkem 6 ministrů – 2 Srbové, 2 Chorvati a 2 muslimové. Vznik vlády byl umožněn díky dohodě hlavních šesti hlavních politických stran v prosinci. bylo možné po političtí lídři šesti stran dosáhly dohody v prosinci po měsících politické tahanice.
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení na rozvoj nalezišť zemního plynu na Kypru
Ruský Gazprom se chystá zúčastnit výběrového řízení další průzkumy a rozvoj uhlovodíkových zásob v kyperské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámil to viceprezient ruské Komory obchodu a průmyslu Georgij Petrov. Podle jeho slov komora ví, že Gazprom má zájem o účast ve výběrovém řízení, které bude zahájeno 13. února. Kyperský prezident Demetris Christofias již dříve během rusko-kyperského investičního fóra prohlásil, že Kypr očekává zájem ruských energetických společností o rozvoj nových nalezišť.
Makedonie hodnotí zprostředkovatelské plány OSN pozitivně, ale nepřikládá jim valný význam
Makedonský premiér Nikola Gruevski hodnotí pozitivně plány prostředníka OSN pro spor mezi Makedonií a Řeckem Matthew Nimetze, přesto ale považuje za důležitější budoucí jednání s představiteli Řecka v Athénách. Podle slov makedonského premiéra není ani jisté, s kým se setká, natož zda bude dosaženo nějaké shody.
Kosovská vláda chystá vytvoření „jednotícího týmu“ pro řešení situace na severu země
Kosovský premiér Hashim Thaçi chystá vytvoření týmu, který by měl obsahovat i zástupce alespoň dvou opozičních stran a odborníky, aby se mohl zabývat otázkou jednoty Kosova na severu země v převážně srbských oblastech. Bývalý kosovský ministr pro místní správu Sadri Ferati byl pak údajně navržen jako koordinátor takového týmu pro své zkušenosti a znalost situace na severu Kosova. Evropské komise EU podle deníku Koha Ditore ale požaduje, aby v týmu byli zastoupeni i zahraniční autority.
USA zvyšuje tlak na Bulharsko ohledně diverzifikace dodávek plynu
V uběhlém týdnu k tomuto kroku vyzvala již americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Tento týden navštívil Bulharsko zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky, jenž znovu vyzval Bulharsko k diverzifikaci a větší transparentnosti v oblasti energetiky. Bulharsko je nyní téměř zcela závislé na ruských dodávkách zemního plynu a ropy.
MMF: „Další finanční pomoc Řecku je možná“
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek uvedl, že nový záchranný program pro Řecko je možný, Atény však musí udělat více, pokud jde o restrukturalizaci. Vyjádřil se tak mluvčí fondu Gerry Rice jen několik hodin poté, co se řečtí představitelé dohodli novém úsporném programu, jehož cílem je získat finanční podporu z Evropské unie. „Politická podpora pro program je velice důležitá, což je důvod proč MMF s Evropskou unii (EU) jedná v Řecku se zdejšími vládními představiteli.
Řecká nezaměstanost v listopadu 2011 dosáhla 1 milionu osob
Nezaměstnaných je tedy v zemi více jak 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva, ukazují oficiální čísla, v době kdy Atény souhlasily s dalšími úspornými opatřeními, které od nich požadují zahraniční věřitelé. Inflace v lednu 2012 naopak spadla o 0,1% na 2,3%, oproti předchozímu měsíci.