Německo má znovu začít používat několik jaderných reaktorů jako „preventivní opatření“ proti chladnému počasí v Evropě. Země již dříve rozhodla vyřadit jadernou energii do roku 2022 v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku loni v březnu. Nárůst poptávky po elektrické energii však nyní přinutil německé provozovatelé sítí k restartování rezervních jaderných elektráren, napsal německý list Handelsblatt. 5 ze 17 reaktorů slouží jako záložní generátory.
Archiv autora: Labinot Hajdari
USA: „nový prezident Albánie by měl být zvolen za všeobecného konsensu“
Americký velvyslanec v Albánii podpořil po setkání s hlavou Socialistické strany Edi Ramou, že země potřebuje prezidenta zvoleného za všeobecného konsensu všech politických stran. Edi Rama a americký velvyslanec řešili ekonomickou situaci, obavy z rostoucí nezaměstnanosti a volbu nového prezidenta.
Srbsko by opět nemuselo získat status kandidátské země EU, varují Němci
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle varoval svého srbského protějška Vuka Jeremiće, že Srbsko nedostane status kandidátské země EU, pokud příští týden nedohodne regionální zastoupení Kosova. Ministři zahraničí členských zemí EU mají o udělení statusu pro Srbsko již podruhé rozhodovat na konci února v Bruselu a stejně tak mají posoudit, zda Srbsko naplnilo všechny požadavky z předchozího jednání v prosinci 2011, přičemž jedním z hlavních požadavků zde bylo pokračování dialogu Srbska s Kosovem a dosažení dohody o regionálním zastoupení Kosova.
Předseda Evropského parlamentu: „Makedonie má k členství v EU daleko“
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že Makedonie má stále daleko k tomu, aby se stala členem EU. „Bude trvat několik dalších let, než bude proces v Makedonii pro členství v EU dokončen,“ přesto Martin Shulz ve svém prohlášení uvedl, že by Makedonie měla v dlouhodobém horizontu šanci stát se členem EU dostat.
Česká republika: Nezaměstnanost stoupla na 9,1%
Nezaměstnanost stoupla v České republice z prosincových 8,6% na lednových 9,1%, narůst tak pokračuje již 3. měsíc v řadě. Dle analytiků je nárůst způsoben nejen sezónní nezaměstnaností ve stavebnictví a zemědělství, ale také zpomalením růstu české ekonomiky a celkové nejistotě v Evropě.
Srbové na severu Kosova jsou ochotní akceptovat kosovskou nezávislost výměnou za zvláštní status
Při setkání kosovského premiéra Hashima Thaçi se zvláštním zástupcem EU v Kosovu Samuelem Žbogarem premiér Thaçi informoval o posledním prohlášení paralelních srbských institucí na severu Kosova s tím, že jsou ochotné akceptovat nezávislost Kosova na Srbsku, jestliže budou mít v rámci Kosova zvláštní status. Kosovský premiér uvedl, že považuje tento krok za „dobrou zprávu“ a že kosovské instituce jsou připraveny sloužit kosovským Srbům na severu stejně jako všem ostatním občanům, ovšem vláda prý odmítá udělování jakéhokoliv zvláštního statusu či jiných výjimek.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení klíčových italských bank
Hodnocení bylo sníženo i největší úvěrové instituci v zemi Intesa Sanpaolo a nejstarší bance na světě – Monte dei Paschi di Siena. Dlouhodobý rating Intesa Sanpaolo byl snížen o jeden stupeň na A- s negativním výhledem. Ratingy Banco Popolare a Monte dei Paschi di Siena byly také sníženy o jeden stupeň na BBB, jejich výhledy jsou také negativní.
Komisařka EU Kristalina Georgieva navštíví krizové oblasti v Bulharsku
Komisařka EU pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristalina Georgieva navštíví několik bulharských měst a vesnic, které se ocitly následkem velkých mrazů v krizové situaci. Později spolu s bulharským ministrem zemědělství a výživy Miroslavem Najdenovem vyhodnotí škodu a udělí doporučení bulharským orgánům.
Německý institut pro mezinárodní politiku: „na Balkáně by se mohly opět měnit stávající hranice“
Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnostní záležitosti ve své poslední studii „Deset politických situací, které si zaslouží pozornost“ uvádí, že by západní Balkán do budoucna mohl zažít další změny hranic. Zvláště se studie zmiňuje o budoucím řešení mezi Srby a Albánci v Kosovu. Podle analytiků se do řešení musí zapojit ty diplomacie, které doposud nebyly v této otázce aktivní, jako příklad se uvádí Norsko.
Evropská komise: „Řecko se opožďuje za časovým plánem v řešení krize.“
Evropská komise v pondělí varovala, že Řecko je již za původním časovým plánem splnění bruselských požadavků potřebných k získání finanční pomoci. Řekl to dnes komisař EU Olli, v době kdy řecký premiér Lucas Papademos pokračoval v jednáních v Aténách s věřiteli, politickými stranami a odbory. Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) požadují 20-procentní snížení minimální měsíční mzdy, která se pohybuje kolem 750 eur a 15% škrt u penzijního připojištění.
Rumunský prezident jmenoval dočasného premiéra
Poté, co dnes padla rumunská vláda včele s dosavadním premiérem Emilem Bocem, jmenoval rumunský prezident Traian Basescu bývalého ministra spravedlnosti Cătălin Marian Predoiu dočasným premiérem. Svůj předchozí post vykonával politik od roku 2008.
Rumunský premiér Emil Boc podal rezignaci
Po vlně protivládních demonstrací v posledních týdnech podal středo-pravý premiér Emil Boc rezignaci, uvedla agentura AFP. Svůj krok okomentoval tím, že chce zmírnit politické a sociální napětí v zemi. Společně s ním končí také dosavadní vláda, která byla kritizována za „drastická“ úsporná opatření.
Italský premiér: „Zavedení eura způsobilo větší riziko nestability regionu“
Italský premiér Mario Monti prohlásil, že zavedením společné měny Evropa začala čelit většímu riziku nestability. Poznamenal, že Francie a Německo musí přijmout fakt, že jejich rozpočtová pravidla zavedená před deseti lety byla použitá jako příklad pro jiné země, což vedlo k současné krizi.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Bulharsko, aby bylo energeticky nezávislé
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je na návštěvě v Bulharsku, kam přijela po účasti na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Paní Clinton v zemi naléhá na prolomení její energetické závislosti na Rusku diverzifikací dodávky ropy a plynu. Ministryně by měla podpořit alternativy stávajících potrubních tras, stejně jako rozvoj nových energetických zdrojů. Paní Clinton by také měla podpořit zemi ve sdílení svých zkušenosti v přechodu k demokracii s arabskými národy. Bude však také naléhat, aby země zlepšila své podmínky pro menšinové populace.
Čínská policie zamítla setkání německé kancléřky s právníkem obhajujícím lidská práva
Německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila lítost nad tím, že čínská policie zablokovala možnost jejího setkání s obhájcem lidských práv. V projevu po návštěvě Pekingu uvedla, že se nemohla setkat s právníkem, který obhajoval disidenty, včetně uvězněného nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, neboť pekingská policie prý chce zachovat stabilitu před letošním kongresem komunistické strany.
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.
Ekonomická krize doléhá na Albánii
Generální celní ředitelství v Tiraně informovalo o tom, že se snižuje dovoz do Albánie – konkrétně byla hodnota dovozu v prvních 10 měsících roku 2011 4,5-krát nižší, než v roce 2010, což signalizuje výrazný pokles spotřeby. Albánská centrální banka pak uvádí, že kromě snížení dovozu se také snížily finance proudící do Albánie z albánské diaspory (od roku 2007 o 7-8%) po světě, což výrazně ovlivní životní úroveň v Albánii. Albánská média zatím stále častěji hovoří o dopadu ekonomické krize ačkoliv veřejní představitelé země se otázkám ekonomiky spíše vyhýbají.
Erhard Busek: „Srbsko a Kosovo by si měly navzájem vyměnit některá sporná území“
Ex-koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu Erhard Busek v prohlášení pro KTV uvedl, že Kosovo a Srbsko by měly zahájit diskusi o vzájemném oddělení a o výměně území. Podle jeho názoru by údolí Presheva mělo být připojeno ke Kosovu, zatímco sever Kosova by měl připadnout Srbsku, „na oplátku by pak Srbsko a 5 zbývajících zemí Eu mohly Kosovo uznat“. Podle názoru Erharda Buseka by takové kroky směřovaly k trvalému řešení na Balkáně. Dále je Erhard Busek přesvědčen, že takové jednání bude možné zahájit až po srbských parlamentních volbách.
Kosovský premiér odmítl jakékoliv dělení a odlišování srbské Mitrovice v rámci Kosova
Kosovský premiér Hashim Thaçi jednoznačně odmítl jakoukoliv diskusi nad jakýmkoliv statusem srbské oblasti u města Mitrovica. Premiér Thaçi v rozhovoru pro Rádio svobodná Evropa prohlásil: „budoucnost oblasti Mitrovica je stejná jako budoucnost suverénního státu Kosovo. Budoucnost severu je i budoucností Kosova a vždy se bude respektovat ústava a zákony na celém území Kosova, stejně jako se bude respektovat dokument již mrtvého prvního kosovského prezidenta Ahtisaari, ve kterém se varuje před jakýmkoliv udělování zvláštního postavení komukoliv v Kosovu, vzhledem k velké rozlišnosti, na které je Kosovo založeno. Kosovský premiér dále uvedl, že je opět ochoten setkat se se srbským prezidentem Borisem Tadićem.
Srbský vicepremiér varuje USA před odchodem Srbska k „druhému táboru“
Srbský místopředseda vlády Ivica Dacic prohlásil, že by Spojené státy americké měly projevit více pochopení a sympatií k postojům Srbska k otázce Kosova, protože současná americká politika „by pro Srbsko mohla být zavádějící“ a mohla by Srby „přivést ke druhé straně“. „Amerika má zásadu, že pracuje pouze se současnou situací na místě, situace je ale taková, že problém není vyřešen a americká administrativa stojí před klíčovým momentem , kdy se musí rozhodnout zda ji budou zajímat názory srbské strany na to, co je správné,“ prohlásil dále Ivica Dacic.
Bosenská demokratická unie odsoudila výrok prezidenta Republiky srbské: „jde o přímé ohrožení státu“
Bosenská demokratická unie (BDZ), která má blízko k Muameru Zukorlici ostře odsoudila výroky prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, a to zejména o „nevyhnutelném pádu Bosny a Herzegoviny.“ Podle BDZ je prohlášení přímým ohrožením státu Bosna a Hercegovina a Bosňanů. BDZ dále vyzvala všechny obyvatele Srbska a Bosny a Hercegoviny, aby se postavili proti politice vyvolávající násilí a nenávist a spojili síly v boji za mír, stabilitu a vzájemný respekt. BDZ dále uvádí, že by prohlášení prezidenta Dodika „nebrala vážně“, kdyby před několika týdny nedošlo ve městě Banja Luka k demonstraci podpory prezidenta Dodika a „autorů genocidy“ Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče ze strany vedení Republiky srbské i církve.
USA reaguje na prohlášení prezidenta Republiky srbské: „územní celistvost je nezpochybnitelná“
Americká ambasáda v Sarajevu oznámila, že považuje Bosnu a Hercegovinu za „nezávislý, multietnický, demokratický a suverénní stát s nepopiratelnou územní celistvostí.“ Velvyslanectví USA tak reagovalo na setkání prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika a šéfa strany LDP Čedomira Jovanoviće v Bělehradě, kde prezident Dodik „předpověděl“ rozpadnutí Bosny a Hercegoviny. Američané zdůraznily, že Bosna a Hercegovina je členem OSN od roku 1992 a že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil události v Srebrenici za akt genocidy, a „vyjádřili zklamání nad rétorikou, která tyto základní fakta zpochybňuje.“ Milorad Dodik během debaty v Bělehradě prohlásil, že nezpochybňuje, že zločin proti Bosňanům byl v Srebrenici spáchán v roce 1995, ale odmítal tvrzení Čedomira Jovanoviće, že Republika srbská byla „založena na genocidě v Srebrenici“ s tím, že byla založena již v roce 1992.
Prezidenti Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska se setkali na hoře Jahorina
Poblíž hlavního města Bosny a Hercegoviny, Sarajeva, se na hoře Jahorina setkali představitelé těchto tří států, aby podle svého prohlášení „potvrdili orientaci všech tří zemí na posílení vzájemných dobrých vztahů“. Situace se výrazně změnila poté, co v Chorvatsku byla zvolena sociálně-demokratická vláda naladěná na regionální spolupráci. Řešila se zde iniciativa chorvatského prezidenta Ivo Josipoviće s cílem dosažení mezinárodní dohody, která by usnadnila proces stíhání osob odpovědných za válečné zločiny.