Premiér Guiney-Bissau Carlos Gomes Junior, který je kandidátem vládnoucí strany PAIGC po smrti prezidenta Malama Bacai Sanhy ve Francii, v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že hodlá prezidentské volby vyhrát hned v prvním kole, přičemž sází na svou vysokou oblibu, která vychází z autority jeho otce i z faktu, že jeho strana PAIGC byla klíčovým hráčem při získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Premiér Carlos Gomes Junior uvedl, že Guinea-Bissau nutně potřebuje mezinárodní pomoc v boji proti obchodu s drogami a především v reformě armády o síle 8000 mužů, která opakovaně zasahuje do politiky tohoto státu s 1,6 miliony obyvatel. Naposledy se o převrat v zemi pokusilo námořnictvo.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Írán má svůj vlastní bezpilotní letoun
Írán podle agentury PressTV dokončil vývoj svého nového bezpilotního letounu Shaparak (Motýl), který má dle leteckého inženýra odpovědného za projekt Reza Danandeh Hakamabada vysoké schopnosti a univerzální funkce pro splnění různých cílů. Letoun Shaparak má letový rádius o poloměru 50 km a maximální letovou výšku 4,5 km, přičemž je schopen provést až 3,5 hodiny dlouhý let s nosností 8 kg. Letoun je poháněn dvouválcovým motorem a je vybaven třemi digitálními kamerami s vysokým rozlišením.
Protesty v Bahrajnu opět potlačují bezpečnostní složky
Bahrajnské bezpečnostní složky potlačily demonstrace, které propukly v pátek v hlavním městě Manama. Podle svědků demonstranti skandovali hesla proti vládnoucí královské dynastii Al Khalifah a policie zahájila do davu palbu slzných granátů. Protestující, jejichž počet byl odhadován na několik tisíc a kteří se sešli již v pátek v čele se šíitskými duchovními, si připomněli události z 16. března 2011, kdy došlo k potlačení protestů saúdskoarabskými intervenčními silami.
Ázerbájdžán chce prohlubovat spolupráci s Marokem
Velvyslanec Ázerbájdžánu v Maroku Sabir Agabayov se setkal s předsedou dolní komory marockého parlamentu Karimem Ghellabem, při kterém Ázerbájdžán mimo jiné poděkoval za podporu Maroka ve sporu Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle vyjádření ázerbájdžánského velvyslance má Ázerbájdžán zájem o prohloubení a posílení spolupráce obou zemí. Maroko otevřelo v Ázerbájdžánu své velvyslanectví v roce 2006.
Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.
Na východě Libye ve městě Benghazi došlo ke střetům mezi odpůrci a příznivci vyhlášené autonomie
V Benghazi na východě Libye propukly nepokoje a střety mezi příznivci a oponenty vyhlášení autonomie východní Libye, při kterých již zahynul nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Předseda Nejvyššího bezpečnostního výboru Benghazi Fawzi Wanis uvedl, že nepokoje jsou nyní pod kontrolou a střety se podařilo omezit. Proti rozdělení Libye již došlo k několika demonstracím, a to i v hlavním městě Tripolisu.
Eritrea vyzývá OSN k přijetí opatření proti Etiopii kvůli útoku etiopské armády na eritrejském území
Eritrea vyzvala OSN, aby přijalo opatření proti Etiopii v souvislosti s pátečním útokem etiopské armády na území Eritrey. Eritrejská vláda označila etiopskou operaci za provokaci a oznámila, že nechce být „vtažena do dalšího případného konfliktu“. Eritrejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že došlo k „flagrantnímu porušení mezinárodního práva a narušení eritrejské suverenity. Etiopská armáda napadla v pátek tři vojenské základny na území Eritrey, ve kterých byly dle Etiopie etiopští rebelové, kteří zde prováděli svůj výcvik.
Demonstrace v Tunisku za zakotvení islámského práva do vznikající nové ústavy
Tisíce lidí se podle agentury PressTV shromáždily před budovami tuniského parlamentu, aby zde požadovaly zavedení islámského práva šaría v Tunisku a jeho zakotvení v připravované nové ústavě. Nová tuniská ústava je v současné době v přípravě a očekává se, že bude dokončena v polovině roku 2012.
Sýrie je připravena spolupracovat s OSN
Syrský ministr zahraničí Walid Muallem oznámil, že Sýrie je připravena spolupracovat s vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem ve snaze najít mírové řešení krize v zemi a „ochrany svých občanů před ozbrojenými teroristy“, kteří v Sýrii podle vlády působí. OSN odpověď s „konkrétními návrhy na řešení“ již od syrského prezidenta obdržela.
U Norska probíhá rozsáhlé vojenské cvičení NATO
U norského pobřeží probíhá od 12. do 21. března vojenské cvičení Cold Response 2012 s cílem nacvičit operace v zimních podmínkách, jak uvádí norská armáda. Do operací jsou zařazeny kromě cvičení bojových operací i boj s teroristickými hrozbami či masovými demonstracemi. Cvičení se účastní okolo 16 000 mužů námořnictva i pozemního vojska a letectva, které zastupují britské bojové vrtulníky z letadlové lodě Illustrious, celkem z 15 států s mandátem OSN.
Kurdistán odmítl vydat iráckého viceprezidenta Bagdádu
Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Massoud Barzani oznámil při projevu na zasedání Kurdské demokratické strany (KDP), že Kurdistán nevydá iráckého viceprezidenta Tareqa al-Hashemi irácké vládě v Bagdádu z „etických důvodů“. Kvůli obviněním, kterým v Bagdádu čelí irácký viceprezident, spolu hovořili i turecký premiér a ředitel americké CIA.
Írán zasílá do Sýrie humanitární pomoc
Írán zaslal do Sýrie již druhou 40 tun humanitární pomoci s potravinami a zdravotnickými potřebami, jako jsou léky, přikrývky, stany, lékařské nástroje a zařízení pro dialýzu, jak uvedla agentura IRNA. Íránský velvyslanec v Sýrii Mohammad Reza Raouf Sheiban pak uvedl, že Írán plánuje do Sýrie poslat ještě další tři dodávky humanitární pomoci.
Afghánský prezident vyzval NATO ke stažení na své vojenské základny, Taliban pozastavil mírové rozhovory s USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzval síly NATO, aby opustily afghánský venkov a menší vesnice a soustředily se již pouze do velkých základen v reakci na zastřelení 16 civilistů americkým vojákem. Současně s tím také hnutí Taliban informovalo o pozastavení vznikajících mírových rozhovorů s USA v Kataru.
Keňa hodlá odstranit daně ze základních komodit
Keňská vláda navrhla zákon o zrušení všech daní ze základních komodit, kam řadí kukuřici, pšeničnou mouku, mléko, chléb, lékařské potřeby a zdravotnický materiál. Dále chce vláda zprostit veškerý keňský export daně z přidané hodnoty. Návrh zákona má za cíl potlačit rostoucí inflaci a obecnou nespokojenost se zdražováním, ovšem musí ještě projít parlamentem. Keňa již v loňském roce zrušila veškeré daně uvalené na benzín a zrušila dovozní cla na pšenici a kukuřici ve snaze zmírnit dopady navyšování spotřebitelských cen na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Etiopská armáda zaútočila na území Eritrey proti povstalcům
Etiopská armáda napadla povstalecké základny na území Eritrey a obvinila Eritreu z výcviku a podpory etiopských povstalců. Jedná se o první operaci etiopské armády na území Eritrey od konce války mezi oběma státy v letech 1998 – 2000 a při které zahynulo přes 70 000 lidí. Eritrea a Etiopie jsou stále v nepřátelském stavu, protože dodnes pokračují hraniční spory. O útoku etiopské armády informoval mluvčí etiopské vlády mluvčí vlády Shimeles Kemal s tím, že šlo o „obranné opatření etiopských sil na území Eritrey proti prvkům podvracejícím mír v oblasti“.
Nigérie zahájila rozhovory s Boko Haram
Nigerijská vláda zahájila první nepřímé rozhovory s islamisty z hnutí Boho Haram, které vede povstání na severu Nigérie. Informaci uvedla agentura Reuters s odvoláním na politické a diplomatické zdroje s tím, že se prozatím sešli mediátoři, aby diskutovali možné příměří. Boko Haram chce v Nigérii zavést islámské právo a oddělit muslimy od křesťanů. Pouze v letošním roce má skupina na svědomí stovky obětí, které byly zabity při bombových atentátech či náhodné střelbě, ovšem v zemi dochází i k útokům křesťanů na muslimy.
Zdravotnická stávka v Keni končí
Keňští zdravotníci ukončili svou dvoutýdenní stávku kvůli platům a propuštění poté, co dnes vláda přistoupila na novou dohodu a stáhla svůj plán na propuštění 25 000 členů zdravotnického svazu. Kvůli stávce mimo jiné nebylo na různých místech v Keni dostupné lékařské ošetření.
Telekomunikační bankovní síť SWIFT ukončila spolupráci s íránskými bankami
Generální ředitel společnosti SWIFT Lazaro Campos oznámil, že společnost se rozhodla ukončit nabídkou svých služeb, na které se vztahují finanční sankce Evropské unie, íránským bankám.
Mezinárodní trestní soud vynesl první rozsudek o vině – hrozí i doživotní trest
Mezinárodní trestní soud (ICC)vynesl svůj první verdikt nad bývalým vojenským vůdcem z Demokratické republiky Kongo, a to téměř po desetiletém řízení. Thomas Lubanga Dyilo čelil obviněním z válečných zločinů včetně unášení a posílání dětí do bojů během občanské války v letech 1998-2003, při které zahynuly desetitisíce lidí. Thomas Lubanga byl uznán vinným a nyní má 30 dní na odvolání proti rozsudku. O trestu se má rozhodnout v dalším řízení, přičemž Lubangovi hrozí až doživotní trest.
Jednání o budoucnosti Západní Sahary skončilo bez výsledku
Tři dny trvající jednání mezi Marokem, Alžírskem, Mauritánií a Frontou Polisario ze Západní Sahary v New Yorku zprostředkovaná OSN nepřinesla žádný významný pokrok. Vyslanec OSN pro jednání Christopher Ross uvedl, že všechny zúčastněné strany jednání odmítají vzájemně veškeré své návrhy, které jsou nezbytné jako základ dalších jednání. V současnosti je Západní Sahara územím pod správou Maroka, které ho vojensky připojilo v roce 1975. Kvůli Západní Sahaře, která sama požaduje nezávislost, vedlo Maroko dříve válku s Mauritánií i Alžírskem.
Turecký premiér prohlásil, že Izrael páchá „státní terorismus“ a označil dění v Izraeli za „pomalou a systematickou genocidu“
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu odsoudil izraelskou vládu za „spáchání masakru smrtícími nálety“ na Pásmo Gazy, informují o tom izraelské noviny Jerusalem Post. Turecký premiér dále prohlásil, že „Tel Aviv má opět své nálety na Palestince poté, co se mu nepodařilo Gazu zničit zadržováním potravin, léků a paliva“. Turecký premiér dále prohlásil, že „v Palestině je pomalu a systematicky páchána genocida“ od počátku 20. století,“ a označil Pásmo Gazy za „největší vězení světa“. Závěrem své řeči turecký premiér vyjádřil podporu palestinským bojovníkům za svobodu a vyzval izraelské občany, aby se postavili proti „státnímu terorismu své vlády“.
Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany
Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.