Došlo k sebevražednému útoku v prezidentském paláci v Somálsku

Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo v hlavním městě Mogadišo v prezidentském paláci, zabil podle mírové mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) 4 lidi. K útoku se přihlásili povstalci z islamisitckého hnutí al Shabaab, jehož mluvčí pro vojenské operace Abdiasis Abu Musab uvedl, že došlo k zabití nejméně 17 lidí a k zranění dalších 30 s tím, že v nejbližší budoucnosti budou následovat další útoky. Somálská policie pak uvádí 5 mrtvých a 10 zraněných.

OSN obdrželo odpověď syrského prezidenta, v Sýrii zatím začaly další boje u města Deraa

Syrská armáda zahájila postup na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem ve městě Deraa, kde nyní podle různých zdrojů dochází k těžkým střetům s povstalci. Organizace Human Rights Watch zatím uvedla, že syrské síly pokládají nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem, údajně ve snaze zabránit exodu syrského obyvatelstva a pohybu rebelů, kteří mají v Turecku pravděpodobně své základny. Poslední oficiální zpráva OSN uvádí, že v Sýrii již zahynulo více než 8000 lidí a Agentura OSN pro uprchlíky hovoří o 230 000 uprchlících, přičemž 30 000 z nich již uteklo i za hranice Sýrie. Podle OSN pak dnes vyslanec OSN a Ligy arabských států do Sýrie Kofi Annan obdržel odpověď syrského prezidenta na svůj požadavek „konkrétních návrhů řečení“, kterou nyní studuje.

Íránský prezident poprvé v historii islámské republiky stanul před íránským parlamentem

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad stanul dnes v rámci interpelací s několika členy své vlády v íránském parlamentu, který si íránského prezidenta předvolal poprvé v historii země od nastolení islámské republiky v roce  1979. Podle agentury IRNA prezident Ahmadinejad čelil v parlamentu obviňování z plýtvání veřejnými prostředky při různých vládních výpomocích či ze zavinění „nekontrolovatelné inflace“ způsobené podle parlamentu dotacemi pohonných hmot a potravin. Íránský prezident dle svého prohlášení nepovažuje své předvolání za významnou událost, neboť se jedná o pouhé „naplnění práva parlamentu“.

Egyptské lidové shromáždění označilo Izrael za „nepřítele č.1“

Podle agentury PressTV dolní komora egyptského parlamentu schválila prohlášení, ve kterém je Izrael označen za „nepřátelský stát č.1“ a vyzývá se k vyhoštění izraelského velvyslance a zastavení exportu zemního plynu do Izraele. Prohlášení bylo poslancům předloženo Výborem lidového shromáždění pro arabské záležitosti a dále v něm Lidové shromáždění vyzývá egyptskou vládu k prověření všech vzájemných vztahů a smluv s Izraelem.

V Egyptě bylo zprostředkováno příměří mezi Izraelem a Pásmem Gazy

Egyptu se podařilo zprostředkovat příměří mezi Izraelem a militantními skupinami v Pásmu Gazy po 4 dnech izraelských náletů a odpálení asi 200 raket z Pásma Gazy na Izrael. Násilí stálo život 25 Palestinců a v Izraeli nemají raketové útoky žádnou oběť. Příměří již uvítaly USA, OSN, EU, Francie a Liga arabských států.

Jižní Súdán: Etnické boje v regionu Jonglei pokračují

Během posledního střetu mezi etniky Murle a Lou Nuer zemřelo na 100 lidí, dalších 200 lidí bylo podle jihosúdánského ministra Gabriela Doupa Lama zraněno. Součástí bojů jsou i nájezdy a krádež dobytka protějšího etnika. OSN se zavázala, že do oblasti pošle další jednotky, které mají napjatou situaci utišit. Vláda Jižního Súdánu nařídila v oblasti Jonglei odevzdat zbraně, do dnešního dne zabavila na 30 000 zbraní.

Byla odvolána konference o Súdánu

Mezinárodní konference o Súdánu, která se měla konat 23. – 24. března v Istanbulu v zájmu sehnání finanční pomoci a investic pro Súdán z iniciativy Norska a Turecka byla odložena na neurčito. Důvodem je oznámení, že USA a další západní státy se jí pravděpodobně nezúčastní na protest proti vojenským zásahům súdánské vlády na jihu země, kde súdánská armáda bojuje s povstalci a podle některých obvinění údajně i  cíleně vytlačuje nearabské obyvatelstvo. Súdán všechna taková tvrzení popírá. Konference měla pomoci súdánské ekonomice, která výrazně utrpěla po odtržení Jižního Súdánu, který má na svém území 3/4 zásob ropy.

Bývalý ředitel izraelské tajné služby Mossad: „Útok na Írán povede k regionální válce a těžce zasáhne Izrael“

Bývalý ředitel izraelské tajné služby Mossad Meir Dagan pro americkou televizi CBS TV prohlásil, že izraelský úder proti Íránu by vedl k raketovému útoku na Izrael, který by pravděpodobně mohl mít „zničující dopad“ na běžný život Izraelců. Meir Dagan, který je veřejným odpůrcem politiky současné izraelské vlády vůči Íránu, také uvedl, že útok na íránská jaderná zařízení by vedl ke spuštění celoregionální války, jejíž konec by byl nepředvídatelný.

Další izraelské letecké útoky v Pásmu Gazy, Čína vyzývá k jejich ukončení

Po atentátu na palestinské militantní vůdce a došlo k dalším náletům izraelského letectva na Pásmo Gazy, při kterých dle prvních informací zahynuly 3 civilisté. Bombardováno bylo město Khan Yunis na jihu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli uvedl, že nálety na Gazu budou pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“. Mezitím projevila znepokojení Čína a čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení náletů a k zastavení násilí na obou stranách z důvodu obavy před eskalací konfliktu. Nálet na Gazu dále odsoudilo i Jordánsko.

Vzájemné násilí mezi muslimy a křesťany v Nigérii pokračuje ve stínu islamistického povstání na severu

Ve městě Jos centrální oblasti Nigérie došlo k zabití 10 muslimů křesťanskou mládeží. Jedná se pravděpodobně o odvetu za bombový útok v kostele, ke kterému došlo v neděli a při němž zahynuly 3 lidé. Podle koordinátora nigerijské Národní agentury pro mimořádné situace (NEMA) ve městě Jos, kterým je Al Hassan Aliyu, je situace zvláště ve městě Jos „velmi špatná“ a napětí mezi křesťany a muslimy vysoké. Jos se v posledním desetiletí stalo již několikrát centrem nepokojů mezi muslimy a křesťany a od vánoc 2011, kdy došlo k sérii bombových útoků na křesťanské kostely, zde došlo již k několika bombovým útokům zaměřeným na křesťany.

Zasedá Rada bezpečnosti OSN kvůli „arabským nepokojům“ zatímco velvyslanec OSN a LAS opustil Sýrii

Vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan ukončil jednání se syrským prezidentem Basharem al-Assadem v Damašku a opustil Sýrii. Ačkoliv vyslanec Annan uvedl, že je „optimistický“, podle analytiků již skončila jednání bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku, neboť nedošlo na „konkrétní návrhy“ pro příměří, dialog ani humanitární pomoc. V New Yorku se zatím sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Rada bezpečnosti OSN zasedá v otázce „arabských revolt“. Situace na mezinárodní scéně však zůstává nadále stejná – čínský náměstek ministra zahraničí Zhang Ming v neděli v Rijádu uvedl, že obě strany musí zastavit boje a že je třeba do postižených oblastí dopravit humanitární pomoc, ovšem varoval před jakýmkoliv zásahem zahraničí do syrské situace. Naopak Katar a Saúdská Arábie stále vyzývají k zahájení vyzbrojování rebelů, Katar pak dokonce již dříve vyzval i k intervenci arabských sil. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Saud al-Feisal v neděli uvedl, že vyzbrojení syrské opozice je jedinou cestou jak ukončit konflikt v Sýrii a zabránit zahraniční intervenci.

Rebelové na severu Mali obsadili další město – armáda evakuovala i civilisty

Tuaregové obsadili další město na severu Mali po několikatýdenním obléhání. Armáda se rozhodla jeden ze zbývajících opěrných bodů s významnou vojenskou základnou, město Tessalit, evakuovat, a to i s civilisty, které by podle vlády bylo nemožné nadále zásobovat. Podle agentury Reuters zbylé vojenské jednotky byly nuceny ustoupit k alžírské hranici, neboť pokus maliské armády o dodání posil a proviantu byly odraženy.

Bývalý představitel OSN obvinil súdánskou vládu z „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu

Bývalý představitel OSN Mukesh Kapila, který v roce 2004 upozornil jako jeden z prvních na situaci v súdánském Dárfúru, nyní obvinil súdánskou vládu ze zahájení „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu ve státě Jižní Kardofan proti nearabskému obyvatelstvu. Podle jeho slov jsou vojenským letectvem bombardovány vesnice etnicky odlišných obyvatel a likvidována jejich úroda, aby byli nuceni opustit zemi.

Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO

Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.

Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami

Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.

Senegalská pozice se sjednotila k podpoře protikandidáta současného prezidenta do druhého kola voleb

Opoziční kandidáti na prezidenta, kteří v prvním kole volby dohromady získali 65% všech hlasů, podpoří jediného opozičního kandidáta, který jde do druhého kola proti současnému senegalskému prezidentovi. Oznámil to bývalý senegalský premiér Moustapha Niasse, který se umístil jako třetí v prvním kole volby, na společné tiskové konferenci s tím, že všech 12 kandidátů vyzývá své voliče, aby svěřili svůj hlas Macky Sallovi, kterému bude senegalský prezident  Abdoulaye Wade čelit ve druhém kole prezidentských voleb 25. března.

Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje

Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.

V Maroku padl definitivní verdikt u soudu se strůjci bombového útoku v Marakeši

Marocký soud zamítl odvolání dvou odsouzených mužů za bombový teroristický útok v Marakeši na konci dubna, který zabil 16 lidí. První z obviněných dostal za pomoc při přípravě s útokem trest 10 let odnětí svobody, zatímco druhý byl odsouzen k trestu smrti. Podle marocké policie byli strůjci útoku napojenu na teroristickou síť al Qaeda.

Protesty v Libyi proti vyhlášení autonomie východu

Přes 5000 lidí v hlavním městě Tripolisu a asi 4000 lidí v druhém největším městě Libye Benghazi protestuje proti vyhlášení autonomie východní Libye, k němuž před čtyřmi dny došlo v Benghazi v duchu staré libyjské ústavy z roku 1950, ve které země byla téměř rozdělena na tři autonomní území. Demonstranti vyhlášení autonomie odsuzují s tím, že se nejedná o to, za co bojovali při povstání proti Muammarovi Kaddafi, a obávají se, že by mohlo dojít k rozpadnutí Libye. Před rozpadem Libye podle agentury Reuters varovali i islámští duchovní v Tripolisu i v Benghazi při pátečních modlitbách. Předseda Přechodné národní rady (NTC) vyhlášení autonomie označil za spiknutí proti libyjskému lidu, které je financováno ze zahraničí.

Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna

Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.

V Bahrajnu se spustily masové protesty za demokratické reformy

Až 100 000 lidí zahájilo pochodem podél dálnice Budaiya u hlavního města Manama demonstraci, při které požadují demokratické reformy. Demonstrace se spustily po výzvě  šíitského duchovního Isa Qassima, který vyzval lid, aby pokračoval ve svém volání po demokracii. Šíitští duchovní také stály v čele pochodu. Demonstranti označují současnou vládu za diktaturu a požadují propuštění zadržovaných osob. Podle svědků se jedná o největší protesty za poslední rok od vypuknutí prvních nepokojů.