Venezuelský prezident Hugo Chávez oznámil, že u moci zůstane až do roku 2031. Řekl to při projevu před studenty a zdůvodnil to tím, že opozice hovoří o jeho špatném zdravotním stavu, což není pravda. Prezident Chávez dále prohlásil, že původně hodlal v úřadu zůstat pouze do roku 2021. Stejně tak řekl, že je přesvědčen o svém vítězství v budoucích volbách, které se budou konat v říjnu 2012.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
V Maroku se stupňuje předvolební napětí
Marocká opozice stále silněji vyzývá k bojkotu plánovaných voleb, které se mají uskutečnit tento týden v pátek. Podle opozice bude budoucí parlamentní shromáždění pouhým korumpovatelným celkem, který nebude schopen produkovat zásadní reformy, které podle opozice Maroko potřebuje. V Maroku průběžně probíhají protesty inspirované „arabským jarem“, zatímco analytici považují nadcházející volby za zkoušku závazků marockého krále Mohammeda V., který slíbil posunout království blíže k demokracii pomocí předání některých svých pravomocí voleným zástupcům.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Egyptská prozatímní vláda rezignovala zatímco policie v Káhiře potlačuje těžké nepokoje – Nejvyšší vojenská rada svolává krizové zasedání
Zatímco organizace Amnesty International již označila některé kroky proti demonstrantům ze strany policie za horší, než za vlády bývalého prezidenta Husniho Mubaraka, policie pokračuje v centru Káhiry v potlačování protestů. Demonstranti jsou nespokojení s minimálním postupem vpřed v přechodu k demokracii a v neposlední řadě znechuceni posledními kroky Nejvyšší vojenské rady, která avizovala své návrhy k budoucí egyptské ústavě. Ačkoliv vojenská rada, v čele s polním maršálem Mohamedem Husseinem Tantawim, chce, aby ústavu tvořila lidem zvolená vláda, hodlá zároveň postavit egyptskou armádu mimo ústavu do pozice „ochránce egyptské ústavnosti“ s autonomním fungováním – v praxi tedy bez civilní kontroly egyptské demokraticky volené vlády. V Káhiře zatím od 18. listopadu probíhají nepokoje, které již podle posledních informací mají 36 obětí. Egyptská vláda pověřená vojenskou radou mezitím rezignovala, ačkoliv demisi ještě nepřijala vojenská rada, a šéf vojenské rady, polní maršál Tantawi, vyzval politické strany a významné osobnosti k připojení se ke krizovému jednání, ovšem například Mohammed ElBaradei, bývalý šéf MAAE a jeden z kandidátů na budoucího prezidenta, odmítl svou účast s tím, že řešení musí pocházet z lidu, nikoliv z rady generálů. Politické strany se dále shodují na tom, že volby se musejí konat v termínu, a to i přes násilí.
Britská vláda poprvé přiznala dluhové problémy
Britský premiér David Cameron a jeho ministři poprvé přiznali, že se nemusí podařit vyřešit britské půjčky včas. Podle britského premiéra se nemusí podařit snížit schodek ve státním rozpočtu do roku 2014 – 15 tak, jak bylo předpokládáno. Tím premiér nepřímo vyloučil jakékoliv daňové škrty před příštími volbami, což zároveň v Anglii vyvolává otázky o základním smyslu vládní koalice. Odchýlení se od vládního plánu by nyní mohlo vést k navyšování úroků, za které si Velká Británie půjčuje, což v době globálního strachu z velké recese, nepřidává důvěru na finančních trzích.
Prezident USA Barack Obama: „Írán si zvolil cestu mezinárodní izolace“
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
USA, Velká Británie a Kanada budou koordinovat svou novou vlnu sankcí vůči Íránu
USA, Velká Británie a Kanada se dohodly na uložení koordinovaných finančních a energetických sankcí proti Íránu. Sankce se mají týkat především elitních íránských vojenských složek, Revolučních gard, a dále íránského petrochemického průmyslu.
Izraelský ministr obrany volá po akci proti Íránu
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, v neděli vyzval k opatření proti Íránu, které by této zemi zabránilo získat jaderné zbraně, slovy: „přišel čas“. Ministr Ehud Barak v rozhovoru pro CNN ale odmítl přímo sdělit, zda se Izrael chystá nyní napadnout Írán, s tím, že to není předmětem veřejné diskuse. Izraelský ministr obrany ale poté dodal, že zpráva z 8. listopadu, kterou předložila Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost (MAAE), vedla k „vystřízlivění“ mnoha světových vůdců a veřejnosti, neboť lidé podle jeho názoru pochopili, že nadešel čas řešit tuto situaci. Podle izraelských médií již před zveřejněním zprávy MAAE o íránském jaderném programu, který podle MAAE může sledovat cíl vytvoření jaderných zbraní, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Barak začali hledat podporu vlády a parlamentu pro vojenský úder proti Íránu.
Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce
Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.
Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“
Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe
Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.
Při vyklízení káhirského náměstí Tahrir zemřel člověk a dalších 676 bylo zraněno
Při rozpouštění protestů na káhirském náměstí Tahrir jeden člověk zemřel, když podlehl svým zraněním v nemocnici a dalších 676 lidí bylo vážně zraněno. Oznámilo to egyptské ministerstvo zdravotnictví. Podle lékařů většina lidí utrpěla zranění kvůli nasazení slzného plynu a gumových projektilů, ale stejně tak i kvůli kamenům, které létaly vzduchem.
Britský ministr zahraničí se setká s vůdci syrské opozice
Britský ministr zahraničí William Hague se setká s představiteli syrské opoziční Národní rady (NDC) a Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NDC), kteří jsou nyní v Londýně. Stejně tak se očekává, že se zástupci syrských demonstrantů sejdou i s asistenty britského premiéra Davida Camerona. Syrská vláda v čele s prezidentem Basharem al-Assadem mezitím souhlasila se vpuštěním mezinárodních pozorovatelů do Sýrie v souladu s ultimátem Ligy arabských států.
Polská vláda získala důvěru v parlamentu
Polský vládní kabinet tvoří Občanská platforma a lidovci, kteří mají v dolní komoře parlamentu většinu.
OECD: „Česká republika je v reformách na dobré cestě, ale je zde ještě hodně práce“
Vláda České republiky zveřejnila doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Evropě (OECD), ve kterém se kritizují nadbytečné nemocniční kapacity České republiky a přílišné výdaje za léky. Stejně tak OECD chce co nejrychlejší změnu zákona o veřejných zakázkách, které by měly být transparentnější, a spolu s centralizací státního nakupování doporučuje zavedení protikorupční strategie, která povede k vyšším úsporám. Generální tajemník OECD Angel Gurria při své návštěvě v Praze prohlásil, že současná česká vláda se vydala správným směrem v reformách, ale že před vládou premiéra Petra Nečase stojí ještě mnoho práce.
Syn Kaddafiho, Saif al-Islam, byl dopaden
Ministr spravedlnosti prozatímní libyjské vlády (NTC), Mohammed al-Alagy, oznámil, že byl dopaden syn Muammara Kaddafiho, Saif al-Islam, který je považován za nejschopnějšího Kaddafiho potomka. Svého času s ním experti počítali jako s budoucím nástupcem Muammara Kaddafiho, který by mohl provést v Libyi některé reformy. Byl zadržen milicí ve městě Zintan. Saif al-Islam je také stíhán Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) v Haagu za zločiny proti lidskosti. Milice ze Zintanu oznámila, že si syna Kaddafiho prozatím nechá, než ho předá NTC. Libye by ráda al-Islama soudila sama, ale stejně tak uvažuje i o jeho vydání před ICC. Podle analytiků bude zacházení se Saifem al-Islamem a jeho budoucí osud testem autority NTC.
Egyptská policie vyklidila káhirské náměstí Tahrir
Egyptská pořádková policie dnes rozpouští a vyklízí hlavní káhirské náměstí Tahrir, kde se shromáždilo na 50 000 demonstrantů proti vojenské vládě. Policie podle informací Reuters strhala stany, zabavovala židle a bannery, přičemž došlo i k několika menším střetům s protestujícími. Protestů se zúčastnilo 39 politických stran a zástupci islámských hnutí, neboť jednání s vojenskou vládou o ústavních změnách ztroskotala.
Britský premiér volá po společné obraně eurozóny
Britský premiér David Cameron vyzval po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkel všechny instituce eurozóny, aby se spojily na obranu společné měny. „Přesně tak, jak jsme se již dohodly na jednání skupiny G20 – všechny instituce musí udělat vše nezbytné a co je v jejich silách – to se teď musí stát,“ řekl britský premiér médiím.
Libyjské milice varují budoucí vládu: „pokud nesplníte naše požadavky, svrhneme vás“
Velitel milice v Tripolisu, Abdullah Naker, prohlásil, že pokud formující se libyjská vláda nebude splňovat požadavky na reprezentaci milic v rámci moci v zemi, mohlo by dojít k jejímu svržení. Šéf několika tisíc ozbrojenců v hlavním městě, kteří fakticky drží kontrolu nad pořádkem v Tripolisu, mimo jiné prohlásil: „Jsme stále zde a konečné rozhodnutí bude naše.“ Ačkoliv kritici považují projev Nakera za pouhou pózu, odborníci varují, že se stále více ukazuje, nakolik je situace v Libyi nejistá a napjatá. Všichni se pak shodují na tom, že prozatímní premiér, El-Keib, který vystudoval a pobýval v USA, bude mít nyní při formování své vlády velmi těžkou pozici.
Libye při konferenci OSN obvinila Katar z vměšování se do jejích záležitostí a z vyzbrojování islamistů
Zástupce Libye při OSN, Mohammed Abdel Rahman Shalgam, obvinil na konferenci OSN v marockém Tangeru Katar z vyzbrojování islamistů v Libyi. Podle Libye Katar poskytuje zbraně i finance libyjským islamistům a zároveň se snaží ovlivňovat a vměšovat. Zároveň Libye vyzvala Katar k okamžitému zastavení vměšování se do vnitřních záležitostí země. Katar popírá jakékoliv vměšování do záležitostí cizích států a prohlašuje, že veškeré zdroje a vliv používá ve prospěch všech Arabů. Katar byl jedním z klíčových členů aliance, která pomohla svrhnout Muammara Kaddafiho – poskytoval povstalcům zbraně, finance a mediální podporu skrze svou stanici Al-Džazíra.
V Egyptě se odehrávají zatím vůbec největší protesty od svržení prezidenta Mubaraka
Více než 50 000 lidí protestuje na káhirském náměstí Tahrir proti vojenské diktatuře. Zatím vůbec největší protesty od převratu v Egyptě organizuje Muslimské bratrstvo a hnutí salafistů a to především prostřednictvím sociálních sítí. Demonstranti požadují jasný plán předání moci z rukou Nejvyšší vojenské rady do rukou civilní vlády a již tradičně kritizují dosavadní kroky vojenské rady a především žádný zásadní vývoj.