Americký prezident Barack Obama na summitu zemí jihovýchodní Asie uvedl, že hodlá do Barmy vyslat svou ministryni zahraničí Hallary Clinton, aby během své návštěvy ověřilo demokratické změny, které by v Barmě (dnes Myanmaru), měly probíhat – do Barmy tak po 50 letech dorazí zástupce USA. Prezident USA zároveň na summitu tyto změny ocenil a pochválil reformy, ke kterým v poslední době barmská vláda přistupuje.
Francouzský ministr zahraničí, Alain Juppé, v Turecku prohlásil, že je nyní příliš pozdě pro současnou syrskou vládu na to, aby zůstala u moci. Francie je podle slov svého ministra přesvědčena o tom, že Sýrie není ochotna realizovat reformní program. Francouzský ministr to řekl při setkání s hlavou tureckého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, Volkanem Bozkirem. Zároveň Francie podpořila turecký přístup k syrské otázce a navrhal, aby Turecko na své 910 km dlouhé hranici se Sýrií vytvořilo nárazníkové zóny na ochranu civilistů a syrské opozice s tím, že by takové opatření Francie podporovala před mezinárodním společenstvím. Francie mimo jiné ve středu odvolala svou diplomatickou misi z Damašku.
USA stahují své zaměstnance mírových sborů z Kazachstánu kvůli obavám o jejich bezpečnost. Uvádí to agentura Interfax. Důvodem je vyhrocená situace s náboženskými extremisty – minulý týden bylo zabito pět policistů a dva civilisté při ozborjené loupeži, kterou následovaly přestřelky a exploze. Zároveň se objevují informace o obětování lidí hned v několika kazašských regionech v souvislosti s kazašským hlavním náboženským svátkem.
Aktivisté z hnutí Occupy Wall Street prohlásili, že se pomstí za své vystěhování ze Zuccotti Park. Jen dnes se pokusili narušit chod New York Stock Exchange (Newyorská burza) a poté provedli několik demonstrací na hlavních mostech a v metru. Na webových stránkách „occupywalls.org“ byl ohlášen „globální den akcí“, který má kombinovat protesty po celých USA a dalších státech jako je Španělsko, Německo, Polsko či Belgie.
Národní dluh USA dosáhl 15. listopadu 15 bilionů dolarů, ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo financí. To znamená, že za 2 roky prezidenta Baracka Obamy v úřadu prezidenta USA vzrostl dluh USA o 5 bilionů dolarů. Pod svém předchůdci, prezidentu Bushovi, zdědil prezident Obama dluh 10 bilionů dolarů. V srpnu 2011 byla americkou vládou ustanovena Komise pro boj s růstem dluhu, která má příští týden předložit svůj plán na škrty ve výdajích.
Rada bezpečnosti OSN ve středu oficiálně prodloužila mandát Evropské unie (mise EUFOR) v Bosně a Hercegovině o další rok. Rezoluce o prodloužení mandátu EU byla jednomyslně přijata všemi 15 členy Rady bezpečnosti, ačkoliv Rusko mělo dříve jisté výhrady ke zprávě vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentina Inzko. Rezoluce jasně deklaruje, že primární odpovědnost za úspěšnou implementaci mírových dohod nesou orgány Bosny a Hercegoviny. Síly EU převzaly mandát od sil NATO v roce 2004 s úkolem zajištění dodržování Daytonských mírových dohod.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan dnes ostře zkritizoval mezinárodní společenství za velmi slabou kritiku situace v Sýrii. „Kritiky bychom se dočkali, kdyby Sýrie měla bohaté zásoby ropy jako Libye,“ prohlásil turecký premiér. Podle Turecka svět Sýrii nevěnuje dostatečnou pozornost a péči, protože se nejedná o bohatou zemi, turecký premiér kritiku mezinárodního společenství pronesl u příležitosti energetického fóra v Istanbulu. Turecký premiér dále uvedl, že přehlížení masakrů a lhostejnost zasazuje nenapravitelné rány do svědomí lidstva, zvláště pak při srovnání s libyjskou krizí. Turecko bylo dříve velmi blízkým spojencem Sýrie, ovšem vzhledem k současnému vývoji a tureckému ekonomickému růstu se Turci snaží expandovat a stát se vůdčím státem regionu, přičemž navazují co nejlepší vztahy s novými revolučními vládami v Egyptě, Tunisku i Libyi. Evropská unie zatím zakázala dovoz syrské ropy, což tvořilo 95% syrského exportu a Turecko pohrozilo zastavením společného průzkumu syrských ropných ložisek a omezením vývozu turecké elektřiny.
Rusko je připraveno pomoci Evropě boji proti finančním potížím pomocí mechanismů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Prohlásil to ruský premiér Vladimir Putin. Informaci přinesla agentura ITAR-TASS. Rusko již takovou pomoc přislíbilo potřetí – poprvé na summitu G20 a podruhé spolu se zeměmi skupiny BRIC. Ruský premiér dále prohlásil, že i když je Rusko finanční krizí taktéž zasaženo, ekonomická situace je stabilní.
Írán oznámil, že připravuje podrobnou reakci na nedávnou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se hovoří o podezření Íránu z výroby jaderné zbraně. Íránský ministr zahraničí, Ali Akbar Salehi, řekl, že podrobná technická řeakce bude jasně prokazovat, že zpráva MAAE nebyla pravdivá. Dále Írán tvrdí, že různá podezření a nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE vycházejí z informací amerických a izraelských tajných služeb, nikoliv z nálezů inspektorů MAAE.
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzývá USA a NATO k zastavení nočních nájezdů na Afghánistán jestliže má být podepsána jakákoliv strategická smlouva o partnerství. Afghánský prezident prohlásil, že podporuje vzájemnou spolupráci, ale pouze pokud budou dodržována určitá pravidla – tedy národní integrita bez nočních náletů a nájezdů a bez domovních prohlídek. Noční nájezdy jsou podle zahraničních vojáků nejúčinnější zbraní, ovšem často při nich umírají civilisté. Partnerství, které prezident Karzai zmiňuje se týká plánovaných dohod mezi Kábulem a Washingtonem po roce 2014, kdy zahraniční jednotky odejdou ze země. Podobná jednání vede Afghánistán i s Velkou Británií, Francií, Austrálií a EU.
Španělská ekonomika se ve třetím čtvrtletí zcela zastavila, a to pouhé 4 dny před všeobecnými volbami. Zatímco ve 2. čtvrtletí HDP rostlo o 0,2%, toto čtbrtletí navykázalo HDP žádný růst a španělská ekonomika se zdá velmi „pošramocená“. Ve srovnání s minulým rokem v tuto dobu vzrostla ekonomika pouze o 0,8%. Uvedl to španělský Národní statistický institut.
USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.
Nizozemský velvyslanec v Kosovu, Robert Bosch, prohlásil, že situace na severu této země na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak musí být vyřešena co nejrychleji a nejlépe cestou dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Nizozemí jeho ústy dále podpořilo dialog pod vedením mediátora EU, kterým je Angličan Robert Cooper. Velvyslanec Velké Británie v Srbsku, Michael Davenport, pak prohlásil, že Britové si přejí, aby Srbsko získalo statut kandidátské země EU již 9. prosince, ovšem je nutné, aby Srbové pokračovali v dialogu s Kosovem. Podle slov britského velvyslance má Evropská komise jasno – Srbové musejí zapracovat na své regionální spolupráci a zahájit konstruktivní dialog s Prištinou, chtějí-li do EU.
Tradičně soupeřící palestinské politické frakce Fatah a Hamas se dohodly na uspořádání voleb příští rok v květnu, řekl to vysoký představitel Fatahu Assam al-Ahmad. Obě strany se rovněž dohodly na vytvoření úřednické vlády, která má volby připravit. Zástupce Fatahu, Al-Ahmad, zároveň podotkl, že současný palestinský premiér Salam Fayyad pravděpodobně nezůstane ve svém úřadě v budoucí úřednické vládě, neboť k jeho osobě má jisté výhrady Hamas.
Růst německé ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zvedl o 0,5 %, a to zejména díky silné domácí poptávce a růstu výdajů spotřebitelů. Oznámil to německý Spolkový statistický úřad. Ve druhém čtvrtletí německé HDP rostlo 0,3 % čímž předstihlo očekávaných 0,1 %. Podle Spolkového statistického úřadu vzrostly investice do zařízení společností a stejně tak i zahraniční obchod – vývoz i dovoz vzrostly podobně. Naopak investice ve stavebnictví poklesly. Ekonomové ale přesto očekávají, že ve 4. čtvrtletí německá ekonomika zpomalí kvůli stálé krizi eurozóny a otřesům na finančních trzích.
Zhoršující se situace v Sýrii by mohla vést k další občanské válce v Libanonu, varoval mluvčí libanonského parlamentu Nabih Berri. O zenpokojení tohoto šíitského politika ze špatných výsledků řešení krize v sousední Sýrii informuje ITAR-TASS. Syrský politik dále prohlásil, že stále doufá v zásah saúdskoarabského krále, který by zachránil arabskou solidaritu a pomohl Sýrii „na poslední chvíli“. Podle názoru mluvčího libanonského parlamentu totiž není týden, který dala Arabská liga Sýrii na splnění všech podmínek, dostačující.
Libyjská přechodná vláda (NTC) podle agentury AP, která se odvolává na vysoce postavené zdroje z NTC, rozhodla o nasazení svých vojenských sil, které jsou NTC loajální, k potlačení bojů mezi milicemi, které se odehrávají mezi Tripolisem a městem Zawiah. To podtrhuje vážnost situace, neboť do této chvíle NTC spíše popíralo rozsah střetů.
Američané opětovně vyzvali Libyjce k zajištění protiletadlových raket, které může odpalovat jeden člověk, známé jako MANPADS – tedy přenosná protiletadlová obrana. Podle USA je většina zásob těchto zbraní stále na území Libye a musí být zajištěna dříve, než se dostane do rukou radikálům, pro které jsou oblíbeným artiklem, neboť se snadno obsluhují a jeden muž je díky raketě schopen zničit i civilní dopravní letadlo. V Libyi se nachází podle Američanů zhruba 20 000 těchto raket, přičemž mnohé z nich zmizeli z vojenských skladů právě během konfliktu povstalců s tehdejší libyjskou vládou.
Kancelář starosty New Yorku, Michaela Bloomberga, oznámila, že park musí být z hygienických a zdravotních důvodů vyklizen přičemž demonstranti se pak mohou vrátit, nesmějí si s sebou ale vzít stany a ani žádné jiné příslušenství. Policie zahájila vyklízení v ranních hodinách ve stovkách mužů. Podle policejního prohlášení bylo zatím zatčeno 15 osob, které se vystěhování bránily, zbytek prý odešel pokojně. Stany v Parku Zuccotti byly od 17. září, kdy zde demonstranti zahájili svůj protest. Včera policie rozpouštěla protest v kalifornském Oaklandu a v neděli se střetla zhruba s 1000 demonstrantů v oregonském Portlandu.
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh oznámil, že je připraven odstoupit do 90 dnů od dosažení dohody o formálním postupu pro ukončení 9 měsíců trvající krize. Na francouzském Kanálu 24 to sdělil jeho viceprezident, Abd-Rabbu Mansour Hadi, který má mimo jiné mandát pro jednání s opozicí.
Jordánský král Abdullah jako první arabská hlava státu vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení ze své funkce. Král Abdullah II. mimo jiné řekl: „Věřím, že kdybych byl na jeho místě, odstoupil bych.“
Syrský ministr zahraničí, Walid Muallem, se oficiálně omluvil za útoky na velvyslanectví Turecka, Saúdské Arábie a dalších z 12. – 13. listopadu po vyhlášení prozatímního vyloučení Sýrie z Arabské ligy. Dav tehdy zaútočil na turecké a saúdskoarabské velvyslanectví v Damašku, stejně jako na honorární konzulát Francie ve městě Latakia a Allepo.
Maročtí umírnění islamisté by rádi následovali dění v Tunisku a vyhráli parlamentní volby, které Maroko čekají 25. listopadu. Důvodem je především rostoucí vliv islamistů a jejich aktivizace v souvislosti s „arabským jarem“. Přesto jsou přesvědčeni, že královští zastánci se budou snažit díky podvodům udržet u moci. Král Mohammed V. rozhodl o uspořádání voleb a prvních reforem ze strachu před stejným scénářem, jaký byl v Egyptě a jinde, ovšem dříve opozice prohlásila, že parlamentní volby bude bojkotovat. Uvedla to agentura Reuters.