Niger zvýší platy několika desítkám tisíc státních úředníků a dále sníží cenu vody a elektřiny, oznámila to nigerská vláda po dlouhodobém jednání s odbory ve snaze zažehnat vypuknutí sociálních nepokojů. Niger je jednou z nejchudších zemí Afriky, a to ačkoliv jde o největšího světového producenta uranu a nově se v zemi začala těžit i ropa.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Norská ropná firma Statoil zaznamenává rekordní nárůst příjmů
Norský producent ropy a zemního plynu Statoil oznámil, že ve 4. čtvrtletí 2011 zaznamenal nárůst provozních zisků o 42% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010. Celkem jde o 12,14 miliard dolarů. Celkový provozní zisk za rok 2011 byl 43,8 miliardy dolarů, v roce 2010 pak 27,5 miliard dolarů. Generální ředitel Statoil Helge Lund prohlásil, že v ziscích společnosti se projevují investice a úspěšný rok na nálezy nových zdrojů v Severním moři a Barentsově moři – Statoil v roce 2011 provedl 41 průzkumů, z čehož ve 22 případech došlo k objevu nových zdrojů a zdrojová základna společnosti se tak navýšila o 1 miliardu barelů. Podle šéfa Statoil se také potvrzuje velký potenciál norského kontinentálního šelfu z hlediska nalezišť zemního plynu a ropy.
Izrael čelí časově neomezené stávce – denně ekonomika přijde až o půl miliardy dolarů
Největší odborový svaz Histadrut, který sdružuje státní zaměstnance, po neúspěšném jednání s vládou o vytvoření stálých pracovních poměrů zhruba s 250 000 pracovníky ve státním sektoru, jako jsou ostraha či uklízecí personál, dnes vyhlásil časově neomezenou generální stávku, která povede k uzavření letišť (kromě hlavního Ben Gurionovo mezinárodního letiště, které svůj provoz obnovilo), přístavů, bank i izraelské burzy, stejně jako bude ovlivněn chod státních úřadů a izraelské centrální banky. Stávka může podle odhadů Izrael denně stát až 500 milionů dolarů. Izraelská ministr financí Juval Steinitz prohlásil, že stávka není nezbytná a že pouze ohrožuje izraelskou ekonomiku a občany.
Jednání zástupců NATO, Afghánistánu a Pákistánu na hranicích
Zástupci NATO, afghánské a pákistánské armády se dnes sejdou na hranicích v rámci jednání o další koordinaci svých kroků. Jedná se o první ukázku zmírnění napětí způsobeného útokem vrtulníků NATO na pákistánskou základnu na území Pákistánu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán kvůli tomu nechal uzavřít hranice pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaného vysokého bezpečnostního úředníka, ale Pákistán hranice opět otevře, ovšem chystá se uvalit cla.
Vládnoucí strana na Maledivách označila poslední události za „nekrvavý převrat“
Maledivská demokratická strana, kterou založil nyní již bývalý prezident Mohamed Nasheed, jenž včera rezignoval, označila události za „nekrvavý převrat“. Ještě včera došlo k převzetí prezidentských pravomocí dosavadním viceprezidentem Mohamedem Waheed Hassan Manika, který má zemi vést po dobu jednoho roku až do dalších voleb. K rezignaci prezidenta došlo poté, co se místní policie připojila k opozičním demonstrantům v útoku na vojenské velitelství a obsadila státní televizi. Ačkoliv prezident Nasheed tvrdí, že rezignoval, aby nebyl nucen použít násilí, opozice hovoří o tom, že prezident rezignoval kvůli tomu, že mu Indie odmítla „přijít na pomoc“. Důvodem protestů byl příkaz prezidenta k zatčení soudce, jehož obvinil z blokování protikorupčních kauz vedených proti členům bývalé vlády prezidenta Maumoona Abdul Gayooma. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon pak prohlásil: „doufám, že předání moci, které bylo deklarováno jako ústavní, zabrání dalšímu násilí a povede k mírovému řešení politické krize.
Syrská armáda zahájila útok na vzbouřenecké oblasti ve městě Homs
Obrněné síly syrské armády loajální prezidentovi al-Assadovi zahájily postup s cílem získat kontrolu nad opozičními čtvrtěmi Inshaat a Bab Amro ve městě Homs. Podle opozičních aktivistů bylo zabito nejméně 47 civilistů, přičemž armáda město ostřeluje minomety a raketami. Syrská státní tisková agentura pak uvádí, že ozbrojené teroristické skupiny napadly policejní zátarasy a ostřelovaly město minomety, přičemž údajně zasáhly i místní rafinérii.
Výbor egyptského parlamentu pro mládež došel k závěru, že ministr vnitra je odpovědný za poslední násilné události
Výbor egyptského parlamentu pro mládež v závěru své vyšetřovací zprávy, zabývající se posledními dny protestů způsobenými událostmi při fotbalovém zápase v Port Said, doporučil, aby ministr vnitra Mohamed Ibrahim opustil svou funkci s tím, že je odpovědný za zabití a zranění demonstrantů, oznámil to předseda výboru a člen Muslimského bratrstva Osama Yassin, který dále vyzval k podniknutí okamžitých kroků k „očištění“ ministerstva vnitra od „zkorumpovaných úředníků“.
Parlament v Ugandě řeší tvrdý zákon proti homosexuálům, který je posílá na smrt – USA jsou proti
Návrh zákona, který počítá s trestem smrti pro homosexuály označované v tomto zákoně za „recidivisty“ bude opětovně projednáván v ugandském parlamentu. Poprvé k tomu došlo v roce 2009 za velkého nesouhlasu mezinárodního společenství. Americký prezident Barack Obama již návrh zákona odsoudil a označil ho za „odpornost“, zatímco americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala prezidenta Ugandy Yoweriho Museveni, aby takový zákon odmítl. Někteří dárci zahraniční pomoci pro Ugandu zatím již pohrozili stažením své podpory v případě, že by zákon měl být přijat.
V Maroku se bouří armáda – vláda v čele s králem slíbila nápravu a lepší podmínky
Marocký král Mohammed VI. slíbil po zasedání vlády, na kterém byl vytyčen cíl „definovat, vyjasnit a posílit základní právní, materiální a sociální záruky pro členy armády“, že zlepší podmínky vojenských vysloužilců stejně jako současných vojáků. Důvodem jsou protesty vojáků kvůli špatné sociální situaci, při kterých se na protest již několik mužů upálilo. Marocká armáda je podle odborníků sužována korupcí, neefektivní byrokracií a také nízkou úrovní vzdělání, kvůli které analytici upozorňují na snadnou radikalizaci v jejích řadách. V současné době Tvoří marocké ozbrojené síly 190 000 mužů, přičemž většina z nich je situována v oblasti okupované Západní Sahary, kvůli které Maroko vedlo několik válek se sousedními státy a není členem Africké unie.
Světová banka vyzývá Afriku k rušení cel, různých přeshraničních povolenek a ke skoncování s byrokracií
Byrokracie a obchodní bariéry stojí Afriku miliardy dolarů, jak uvádí poslední zpráva Světové banky, která upozorňuje na to, že je tím významně škrcen hospodářský růst regionu i jednotlivých států. Viceprezidentka Světové banky pro Afriku a bývalá nigerijská ministryně Obiageli Ezekwesili řekla, že tímto způsobem Afrika nikdy nemůže dosáhnout svého ekonomického potenciálu a že afričtí vůdci nyní musí podpořit snahy o společné sladění politiky potřebné k odblokování obchodních bariér. Jako příklad uvádí jihoafrický potravinový řetězec Shoprite, který týdně utratí 20 000 dolarů za dovozní povolenky ze sousední Zambie, přičemž jeden kamion společnosti potřebuje pro jedno překročení hranic až 1600 dokumentů.
Zambie bude zvyšovat daně z těžby mědi a prověří jejich dosavadní placení
Největší africký producent mědi, Zambie, plánuje prověřit všechny těžební společnosti ve snaze odhalit, kolik dluží na nezaplacených daních z těžby. Zambijský ministr pro těžbu Wylbur Simuusa prohlásil, že se očekává odhalení dluhů v rozmezí 500 milionů dolarů až 1 miliardy dolarů. Ministr Simuusa dále uvedl, že po Africké těžební konferenci v Kapském městě chystá Zambie zdvojnásobení současné daně na 6%. „Je načase, abychom se podívali na to, kolik těžařské firmy dávají v porovnání s tím, kolik si berou,“ uvedl ministr s tím, že Zambie byla upozorněna i Světovou bankou na to, že nevybírá adekvátně vysoké daně.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Prezident Malediv odstoupil kvůli protestům a „policejnímu převratu“
Maledivský prezident Mohamed Nasheed, který je považován za zakladatele demokracie na Maledivách a který je zároveň prvním demokraticky zvoleným prezidentem, odstoupil po týdnech protestů opozice a po policejní vzpouře, kterou prezidentův asistent označuje za převrat. Maledivy čelily nepokojům již v květnu 2011. Prezident Nasheed jako důvod odstoupení uvedl, že by byl nucen v případě pokračování v úřadu použít sílu. Lídr jedné z opozičních stran DQP Hassan Saeed ale prohlásil, že důvodem odstoupení je fakt, že prezident Nasheed žádal o pomoc Indii, která ji odmítla. Indické ministerstvo zahraničí již uvedlo, že vnitřní události jsou záležitostí pouze Malediv. V roce 1988 ale Indie vyslala na Maledivy vojenský prapor, aby zabránila pokusu o převrat. Moc v zemi nyní převezme do rukou viceprezident Mohamed Waheed Hassan Manik.
Írán kritizuje poslední americké sankce kvůli narušování základního obchodu
Írán kritizuje USA za zmrazení svého majetku a za narušování íránského obchodu. Podle Íránu tak Američané ohrožují standardní íránský nákup rýže a tím i každodenní život milionů Íránců, pro které jde o jednu ze základních potravin.
Ozbrojenci napadli v Tripolisu uprchlický tábor
Ozbrojenci z města Misrata, jak tvrdí svědci, spustili palbu na černošské uprchlíky v provizorním záchytném táboře na předměstí Tripolisu v bývalé námořní akademii Janzour a zabili 5 lidí. V uprchlickém táboře se nachází černoši z celé Libye, zvláště pak z města Tawergha, neboť jsou pronásledováni a obviňování z „žoldnéřství“ pro bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. Obyvatelé Tripolisu si pak podle agentury Reuters stále více stěžují na „vratkou a nejistou situaci“ po svržení Muammara Kaddafi.
Egyptská delegace bez udání důvodů zrušila plánovanou návštěvu amerických kongresmanů
Delegace egyptské Nejvyšší vojenské rady zrušila plánované setkání s americkými zákonodárci a odcestovala zpět do Káhiry. K události došlo po opakovaném varování ze strany USA, že přehodnotí svou finanční pomoc pro egyptskou armádu ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně kvůli zásahu proti nevládním organizacím v Egyptě. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pak na Mnichovské bezpečnostní konferenci varovala Egypt i před „přehodnocením“ vzájemných egyptsko-amerických vztahů.
Eritrea zabavila jemenské rybářské lodě kvůli starému územnímu sporu
Eritrejské námořnictvo zabavilo pět jemenských rybářských lodí v oblasti Rudého moře, o kterou obě země vedou dlouhodobý územní spor. Jedná se o oblast souostroví Hanish, kvůli které spolu Eritrea a Jemen v roce 1955 vedly krátký vojenský konflikt. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) má Jemen svrchovanost nad některými z ostrovů, ale Eritrea se s Jemenem neshoduje ve výkladu rozsudku v otázce rybolovných práv a hranic výsostných vod. Náměstek jemenského ministerstva pro rybolov Nabil Sajam pak pro agenturu Reuters uvedl, že se nejedná o první incident tohoto typu s tím, že rybářské lodě jsou většinou zabaveny a rybáři odsouzeni k odnětí svobody v rozsahu několika měsíců a poté vráceni do Jemenu.
V Jihoafrické republice by odpovědnost za smrt v dolech mohli nést generální ředitelé těžařských koncernů
Jihoafrická ministryně pro nerostné bohatství a doly Susan Shabangu oznámila, že zodpovědnost za nehody a úmrtí v dolech by měli nést manažeři těžebních společností, respektive jejich generální ředitelé, kteří podle vlády mají odpovědnost za provoz, se kterým bezpečnost souvisí. V rozhovoru pro agenturu Reuters Susan Shabangu řekla: „Jelikož se projevil zájem o další a vyšší zisky, musí také úměrně tomu narůstat zájem o bezpečnost.“ Dále ministryně upozorňuje na možnost žalob, které by v budoucnu mohly šéfy těžařských koncernů potkat. Ministryně Shabangu již dříve vzbudila velké znepokojení těžařů na Africké těžební konferenci v Kapském městě, kde bránila příspěvky pozůstalým v případě úmrtí a bezpečnostní odstávky těžby.
V Makedonii eskaluje etnické napětí
Etnické napětí mezi Albánci a Makedonci v Makedonii v posledních dnech výrazně narůstá, a to především poté, co vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani, kde v rámci tradičních alegorií byli uráženi muslimové a Korán, stejně jako Řecko. V důsledku toho došlo k sérii nepokojů, které vyvrcholily zapálením venkovského kostela. Stejně tak se v okolí hlavního města Skopje objevují grafiti, a to i na islámských mešitách, s nápisy jako „smrt Albáncům“ a „Makedonie patří pouze Makedoncům“. Vývojem v Makedonii jsou znepokojeny USA, Rusko i OBSE. Ozývají se hlasy, které obviňují hlavní koaliční stranu vlády VMRO-DPMNE z podporování nacionalismu. Podle analytiků se jedná o nejzávažnější eskalaci etnického napětí od roku 2001.
Egyptská Nejvyšší vojenská rada vyzývá k urychlení prezidentských voleb
Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi, předseda Nejvyšší vojenské rady vládnoucí Egyptu, vyzval po setkání s hlavou egyptského ústavního soudu k urychlení procesů vedoucích k prezidentským volbám pod tlakem posledních událostí. Armáda byla nucena po posledních nepokojích uzavřít ministerstvo vnitra poté, co ho napadli demonstranti. Podle egyptských úřadů by měly být prezidentské nominace přijímány od 10. března. Podobný krok již učinila i civilní rada, ustanovená jako poradní orgán Nejvyšší vojenské rady.
Ruská a Čínská ambasáda v Libyi pod útoky demonstrantů
Včera dav syrských přistěhovalců spolu s libyjskými demonstranty házel kameny na ruskou ambasádu, stejně tak dnes probíhal podobný útok na čínské velvyslanectví v Tripolisu. Demonstranti chtěli nahradit čínskou a ruskou vlajku na velvyslanectvích vlajkou syrské opozice a libyjské Přechodné národní rady (NTC). Důvodem protestů před ambasádami v Libyi je ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN, které zablokovalo rezoluci vyzývající syrského prezidenta k odstoupení.
Členové egyptských nevládních organizací včetně 19 Američanů stanou před soudem kvůli obvinění ze snahy destabilizovat situaci
Případ 40 zahraničních a egyptských aktivistů, včetně 19 Američanů, kvůli nimž se v poslední době významně napínají vztahy mezi USA a Egyptem, půjde před soud kvůli obvinění daných lidí ze snahy destabilizovat situaci v zemi. Všichni obvinění mají zakázáno vycestovat ze země a zmínění Američané se nyní nachází na americké ambasádě v Káhiře. Egyptská armáda totiž provedla na začátku roku 2012 razii v nevládních organizacích, včetně Američany financovaných National Democratic Institute a International Republican Institute. USA pak v reakci pohrozily přehodnocením své finanční pomoci a včera americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v Mnichově varovala svého egyptského protějška Mohameda Kamel Amr nejen před přehodnocením finanční pomoci, ale i před narušením vzájemných vztahů.
Palestinský Fatah a Hamas se dohodli na jednotné vládě pod vedením prezidenta Palestinské samosprávy
Palestinské frakce Fatah a Hamas se na společném zasedání v Kataru dohodly na vytvoření jednotné vlády západního břehu Jordánu a pásma Gazy v čele se současným palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, který je zároveň hlavou hnutí Fatah. Khaled Meshaal, hlava organizace Hamas prohlásil, že jde o naplňování již uzavřených dohod, které jsou myšleny skutečně vážně. V živém vysílání televize Al Jazeera šéf Hamasu mluvil „ukončení kapitoly rozdělení a dosažení vzájemného usmíření Fatahu a Hamasu s cílem dalšího pokroku a za účelem obrany před nepřítelem v zájmu národních cílů“.