Pro prodloužení funkčního období soudců hlasovalo 14 zemí, Rusko se zdrželo hlasování. Jejich mandát, který měl vypršet 31. prosince, by měl být prodloužen do 1. června 2013, anebo do ukončení otevřených případů. Soudní proces tribunálu by měl být ukončen 31. prosince 2014, do té doby je potřeba vypracovat dokončovací strategii úřadu a připravit ho na přechod na Mezinárodní reziduální mechanismus trestního tribunálu (IRMCT). Od svého založení v roce 1993 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil 161 osob, mezi nejvýraznější z nich patří Radovan Karadžić, Slobodan Milošević, Ratko Mladić a další.
Archiv autora: Kristýna Čepeláková
Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad
Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.
Boj proti malárii ohrožuje nedostatek financí
Výroční zpráva Světová malárie 2012, kterou vytvořila Světová zdravotní organizace (WHO), poukazuje na snížení globálního financování kampaní proti malárii. Jen v roce 2010 se Malárií podle WHO nakazilo 219 miliónů lidí po celém světě a z toho zemřelo na 660 000 lidí, převážně děti do 5 let. Pokud se nepodaří vyřešit nedostatek financí, reálně hrozí podle velvyslance OSN Ray Chamberse humanitární krize.
OSN chce v roce 2013 přerozdělit 8,5 miliard USD na rozvojovou pomoc
Pomoc budu směrována k 51 miliónům lidí z 16 zemí světa na zajištění potravin, vody, přístřešků a základních zdravotních potřeb. Finanční pomoc má být poskytována prostřednictvím 520 agentur OSN v zemích, například jako je Palestina, Afganistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mali, Mauretánie, Niger, Filipíny, Somálsko, Jižní Súdán, Jemen, Zimbabwe. O humanitární pomoci v Sýrii se bude jednat samostatně 19. prosince, podle předběžných odhadů bude země podle komisařky OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amos vyžadovat minimálně 348 miliónů USD na humanitární pomoc.
Čína předložila OSN žádost o uznání sporných území ve Východočínském moři
Neobydlené ostrovy, které jsou v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Tiao-ju, jsou již dlouhou dobu předmětem sporů. Souostroví ve Východočínském moři leží v blízkosti důležitých námořních tras a v oblasti se zřejmě nachází ložiska ropy a zásoby zemního plynu. Čína nárok obhajuje, že určité geologické rysy prokazují odlišnost od japonských ostrovů a zastává názor, že jsou přírodním prodloužením kontinentálního šelfu Číny. Předloženým detailním návrhem se bude zabývat Komise geologických odborníků OSN. Na ostrovy si nárokuje právo i Tchaj-wan.
OSN zvažuje vyslání mírových jednotek do Sýrie
V pátek se sešli zástupci zemí, které mají v humanitárních misích po celém světě své členy, aby projednali možnost vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie. Počet vojáků by mohl dosahovat až k deseti tisícům, OSN je dokonce kvůli vyslání mise do občanské války ochotná stáhnout mírové jednotky z jiných zemí. Syrská opozice vstup mezinárodních mírových jednotek do země odmítá, pád režimu prezidenta Assada by to podle ní jen prodloužilo.
OSN ocenila klidný průběh ghanských voleb
Generální tajemník OSN Ban Ki-mon ocenil dodržení tzv. Kumasi deklarace, jíž se ghanští politici zavázali k tomu, že prezidentské volby proběhnou bez násilí. Prezidentem se stal John Dramani Mahana se ziskem 50,7% odevzdaných hlasovacích lístků. Po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse v červenci letošního roku zaujal post právě prezident Mahana.
OSN vyzdvihla Saudskou Arábii za boj proti hladu
Světový potravinový program OSN (WFP) ocenil Saudskou Arábii za finanční prostředky, které poskytuje na boj proti hladu. Od roku 1960 WFP obdržel od Saudské Arábie 1 miliardu USD a země každým rokem poskytuje na 4000 tun datlí pro tento program. „Partnerství se Saudskou Arábií pomohlo zachránit životy několika miliónů lidí, kteří se potýkají s nedostatkem potravy,“ uvedla během návštěvy země výkonná ředitelka WFP Ertharin Cousin.
Pchjongjang slaví úspěšné vynesení rakety
Severní Korea v pátek uspořádala oslavy pro desetitisíce lidí k příležitosti úspěšného odpálení rakety dlouhého doletu. Oslavy doprovázely vojenské ceremonie a státní televize celý den přenášela záběry jásajících davů. Vypálení rakety se setkalo s velkou vlnou mezinárodní kritiky. Jižní Korea oznámila, že se jí podařilo vytáhnout z moře trosky rakety, které podrobí důkladné analýze. KLDR stále trvá na tom, že uskutečněný čin byl mírový a že raketa vynesla na orbitu satelit určený ke sledování počasí a úrody.
OSN oznámila novou iniciativu v boji proti choleře
OSN se především zaměří na Haiti a Dominikánskou republiku, kde počty nakažených neustále rostou. Pomoc OSN bude směřovat do investic na prevenci, léčbu a vzdělání obyvatel v těchto zemích. Hlavní důraz bude podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona kladen na zlepšení přístupu k pitné vodě a hygienickým potřbám. Vzhledem k nedostatečnému množství vakcín se OSN zaměří na rizikové oblasti výskytu cholery, tj. na hustě obydlené městské části a venkovské oblasti vzdálené zdravotnickým službám. Jen na Haiti si cholera vyžádala na 7750 životů, nakažených je avšak více než 620 000.
Severní Korea uskutečnila odpálení rakety
Po odpálení rakety dlouhého doletu Severní Koreou se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a ještě na dnešní den je svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN. Start rakety byl nečekaný, snímky z posledních dní naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt bude muset být odložen. Jako první o vyslání rakety informovala jihokorejská média. Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systém start rakety zaznamenal. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon důrazně odsoudil odpálení rakety a obává se, že odpálení rakety může mít negativní dopad na mír a bezpečnost v regionu.
V New Yorku se konala každoroční konference Humanitárního fondu OSN
Humanitární fond OSN (CERF) patří k největším světovým donorům humanitární pomoci. Na středeční konferenci se donátoři CEFR dohodli na přerozdělení 384 milionů USD pro příští rok, letos poskytl CERF 465 milionů USD na pomoc lidem ze 49 zemí světa, včetně Sýrie, Jižního Súdánu, Haiti či Pákistánu. Finance putují na pomoc do oblastí postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty či dalšími pohromami.
Írák představil první národní vzdělávací strategii
Cílem strategie je podle OSN poskytnout zdarma vzdělání pro děti a mladistvé od předškolního do vysokoškolského věku z 33 milionového národu. Strategie byla vytvořena výborem odborníků a poradců při ministerstvech školství a vysokoškolského vzdělávání v Baghdadu a Erbil, poradenství poskytly Dětský fond OSN (UNICEF), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a Světová banka (SB). „Jsme velmi potěšeni vládním závazkem zajistit všem dětem právo na kvalitní vzdělání“, řekl zástupce UNICEF Marzio Babille. Strategie si dále klade za cíl posílit sociální začlenění, které by mělo pomoci předcházet sociálnímu vyloučení z irácké společnosti. Finanční prostředky projektu budou využity na psychologickou, pedagogickou a sociální podporu nejvíce vyloučeným jedincům.
Ze Sýrie uprchlo již více než 500 000 uprchlíků
Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) nejčastěji směřují do Libanonu, Jordánska a Turecka. Část z nich žije v táborech, většina syrských uprchlíků však v současné době žije mimo ně, často v podnájmech či hostitelských rodinách. Příliv uprchlíků do sousedních států způsobuje řadu problému, například Libanon se potýká s napětím mezi etnickými a náboženskými skupinami, v Jordánsku se Syřané odmítají zdržovat v uprchlických táborech, jsou roztříštěni po celé zemi a řádně registrovaných je jich jen malá část. Jordánská vláda přitom statut uprchlíků neuznává.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů
V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Venezuelský prezident Hugo Chavez odletěl dnes ráno na Kubu podrobit se operaci
Prezident Chavez, který tento rok obhájil prezidentský mandát, se musí podrobit již čtvrté operaci rakoviny v oblasti pánve během 18 měsíců. Poslední operaci absolvoval v roce 2011 rovněž na Kubě. Opozice žádá podle ústavy o jmenování dočasného nástupce prezidenta Hugo Chaveze po dobu jeho nepřítomnosti. V říjnových prezidentských volbách zvítězil prezident Chavez, do nového šestiletého funkčního období by měl být znovu jmenován v lednu.
Vojáci Jižního Súdánu zabili 10 demonstrantů
Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
V Římě se řešila problematika humanitární pomoci v Sahelu
V pátek se v Římě uskutečnilo setkání zvláštního vyslance OSN působícího v Sahelu Romano Prodi spolu s generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josého Graziano da Silva. Potravinová krize v této části Afriky podle obou představitelů úzce souvisí s konflikty a s nedostatečnou stabilitou v zemích. Řešením má být navýšení podpory a zároveň více kombinovat krátkodobé humanitární cíle s dlouhodobými rozvojovými opatřeními. Obživa a pěstování potravin by měla být dlouhodobějším cílem pomoci. „Je nezbytné na humanitární pomoc nahlížet komplexně a snažit se zajistit důslednou pomoc napříč všemi regiony v této oblasti,“ řekl ředitel Romano Prodi.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy
Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.
Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země
Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.