V souvislosti s nepolevujícím politickým napětím na bangladéšské politické scéně, které se promítá rovněž do života společnosti, požaduje skupina islámských učenců přísné tresty pro údajné rouhače. K tomuto účelu sestavili seznam bangladéšských bloggerů a internetových aktivistů, jichž se obvinění týká, a následně jej předali zvláštnímu výboru. O jeho ustavení rozhodla vláda premiérky Sheikh Hassinové, komise bude prošetřovat všechny osoby podezřelé z nežádoucích projevů proti islámu. Podle šéfa výboru Mainuddin Khandakara jde v této chvíli o zhruba 3 desítky osob, výbor již zablokoval některé webové stránky. Předseda Khandakara dodává, že urážlivé výroky proti islámu a Prorokovi jsou v Bangladéši trestným činem, který může být potrestán i pokutou nebo odnětím svobody. Vládní kroky částečně vysvětluje skutečnost, že v Bangladéši je dominantním náboženstvím islám.
Archiv štítku: komise
V Barmě byl ustaven výbor pro řešení muslimsko-buddhistického konfliktu
Barmský prezident Thein Sein nechal ustavit desetičlenný Ústřední řídící výbor pro nouzové období, který bude řešit náboženské nepokoje a především pak jejich následky. Členové výboru jsou současnými nebo bývalými ministry, do čela byl jmenován ministr vnitřních záležitostí generálporučík Ko Ko. Výbor má zajistit efektivní kooperaci mezi bezpečnostními složkami a regionálními vládami, aby bylo možno rychle a pružně reagovat na vývoj v oblastech zasažených náboženskými bouřemi a předejít jejich dalšímu šíření. Hlavním preventivním krokem barmské policie a armády je zatýkání podezřelých, ke dnešnímu dni jde o 68 osob z regionů Mandalay a Pegu. Nepokoje, které propukly celkem v 15 okresech, si vyžádaly 43 mrtvých a 86 zraněných, téměř 11 tisíc Barmánců přišlo o své domovy a majetek.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Politické strany v Makedonii podaly návrhy osob do vyšetřovací komise
Vládnoucí strana VMRO-DPMNE do pětičlenné vyšetřovací komise navrhla poslankyni a bývalou soudkyni Blagorodnu Dulic a poslance a právníka Iliju Dimovskeho. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) navrhl odborníky na ústavní právo a politické systémy Renatu Deskoskou a Ljubomira Frckovskeho. Utvoření komise, která má za úkol vyšetřit nedávnou politickou krizi v Makedonii, bylo dohodnuto v rámci jednání s EU 1. března. Na jednání byla uzavřena dohoda, která ukončila politickou krizi, trvající od 24. prosince 2012. Vyšetřovací komise by měla začít plnit svoji funkci během následujících 2 týdnů. Pětičlennou komisi by měl doplnit kandidát jmenovaný prezidentem Gjorgem Ivanovem, není ani dosud jasné, kdo by měl této komisi z 5 členů předsedat.
Egyptská policie je údajně odpovědná za smrt demonstrantů
Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.
Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem
Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.
Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob
Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.
Maledivané budou volit svobodně, oznámil prezident
Maledivský prezident Mohammed Waheed Hassan Manik ujistil obyvatele země i mezinárodní partnery o svých maximálních snahách podporovat a rozšiřovat maledivskou demokracii. Podle svého mluvčího je prezident Waheed přesvědčen o tom, že je v národním zájmu země uskutečnit svobodné, rovné a všeobecné volby. To by se již mělo týkat i letošní prezidentské volby. Účast je povolena všem maledivským politickým stranám. Nezávislá maledivská volební komise stanovila datum konání na 7. září 2013. Prezident Waheed vyzval vlády spřátelených zemí a mezinárodní organizace, aby se podílely na přípravách a zajistily mezinárodní pozorovatele. Prezident země je od roku 2008 volen přímo, ústava však zakazuje účast nemuslimům, což by se nyní mohlo změnit.
Barma hledá řešení pro politické vězně, ustavila zvláštní komisi
Komise, která by měla zajistit propuštění barmských politických vězňů, byla zformována pod záštitou prezidentského úřadu a zasednou v ní vládní úředníci a zástupci politických stran i občanské společnosti. Barmská vláda po dlouhá léta popírala věznění motivované politickými důvody, nejčastěji vězně označovala jako „běžné“ a propouštěla je v rámci amnestií. Ke změně došlo před 2 lety, kdy se prezidentem stal Thein Sein. Lidsko-právní organizace a občanští aktivisté současný vývoj velmi vítají. Barma by nyní ráda vyřešila problém zbývajících politických vězňů, vláda již zahájila jednání s příslušnými skupinami a organizacemi.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.