Prezident Tádžikistánu oficiálně navštívil Čínu

Prezident Emomalii Rahmon na své cestě kromě jiného hovořil se zástupci místních soukromých organizací o možnostech spolupráce v oblasti strojírenství a těžby drahých kovů. Organizace China global new technology oznámila, že je připravena investovat 250 milionů USD do výstavby nové železárny v severním Tádžikistánu. Její spuštění by mohlo vytvořit až 3000 pracovních míst. O zvýšení aktivity na tádžickém trhu má zájem také jedna z největších čínských těžebních společností Zijin mining group. Té by měla Čínská rozvojová banka prodloužit půjčku 140 milionů USD, díky čemuž by mohla být rozšířena produkce ve zlatém dolu poblíž města Zarafshon v severozápadním Tádžikistánu. Představitelé Zijin mining group, kteří během posledních let investovali do místních dolů přes 210 milionů USD, prohlásili, že by rádi v průběhu následujících 3 let zvýšili roční produkci zlata ze současných 1650 kg na 5000 kg. Zaměstnat kvůli tomu plánují přibližně 1000 nových horníků.

Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem

Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.

Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům

Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.

Tádžičtí podnikatelé plánují založení nové politické strany

První křesla v parlamentu by rádi získali během voleb v roce 2015. Do klání o post prezidenta v listopadu 2013 svého kandidáta nominovat nebudou. Vedoucí postavou rodící se strany Nový Tádžikistán je Zaid Saidov, bývalý ministr průmyslu. Stát podle něj naléhavě potřebuje reformy hospodářství, vzdělání i kultury. Podporu mu v jeho snahách vyjádřili lidé jako Shavkat Bazarov, předseda Národní asociace manažerů, nebo Abdugani Mamadazimov, ředitel Národní asociace politologů. Připojili se i četní novináři, ekonomové a právníci. Tádžikistán má poměrně nevyspělou politickou scénu, což je jedním z důsledků 5 let trvající občanské války, jež skončila v roce 1997. Nový Tádžikistán bude v případě úspěšného založení teprve 9. existující stranou v zemi.

Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru

Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.

Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let

Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.

Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS

Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.

Soudní dvůr v Tádžikistánu uvěznil 34 islámských ozbrojenců

Obžalovaní byli usvědčeni z terorismu, pokusů o svrhnutí vlády a také z členství a spolupráce s Islámským hnutím Uzbekistánu, které je napojeno na teroristickou organizaci Al-Kaida. Byly vyneseny tresty odnětí svobody v rozsahu 8 až 28 let. Bojovníci za lidská práva rozsudky označili za příliš tvrdý zásah proti muslimům. Problémy v zemi eskalovaly v průběhu roku 2010.

Tádžikistán obvinil Uzbekistán z uvalení ekonomického embarga

Konkrétně se jedná o blokování nejvýznamnějších tratí železniční nákladní dopravy a také o omezení dodávek zemního plynu. Vztahy mezi zeměmi se výrazně zhoršily poté, co Tádžikistán započal na svém území výstavbu přehrady a hydroelektrárny. Uzbekistán se tak obává ztráty zdrojů vody, které jsou nezbytné pro tamní pěstování bavlny. Blokáda prý ohrožuje stabilitu Tádžikistánu a pokud bude i nadále pokračovat, může vést ke katastrofě humanitárního charakteru.

OSCE vyzvala úřady Tádžikistánu, aby zpřístupnily Facebook a zablokované zpravodajské servery

Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Dunja Mijatovic apeloval na úřady Tádžikistánu, aby zrušily již týden trvající nařízení k blokaci přístupu na sociální síť Facebook a další čtyři internetové zpravodajské servery (tjknews.com, maxala.org, centrasia.ru a zvezda.ru), které zveřejňují zprávy týkající se oblasti veřejného života a politiky. Zástupce OSCE uvedl, že se jedná se o první případ blokování přístupu k sociálním médiím v Tádžikistánu, a vyjádřil naději, že se toto alarmující rozhodnutí, porušující ústavní práva tádžických občanů, nestane precedentem.

V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí

Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.

Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách

Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.

Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR

Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.

OSN bude rozvíjet spolupráci s CSTO

Během oficiální návštěvy v Moskvě generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že OSN hodlá rozvíjet širokou spolupráci s Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB/CSTO – Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán), a to zejména v oblasti nastolení míru a boje proti obchodu s drogami, nadnárodní trestné činnosti a terorismu.

Rusko a Tádžikistán jednají o pohraniční spolupráci

V Dušanbe byly zahájeny jednání o návrhu nové dohody o spolupráci v hraničních otázkách mezi Ruskem a Tádžikistánem. Na základě původní dohody, podepsané v roce 2004, byly tádžicko-afghánské hranice střeženy ruskými pohraničními jednotkami. Přes tádžické a uzbecké hranice se do Ruska z Afghánistánu dováží 90% veškerých opiátů.

Rusko poskytne 5 milionů dolarů na pomoc Tádžikistánu

Světový potravinový program OSN (WFP) uvítal rozhodnutí Ruska vyčlenit 5 milionů dolarů na zmírnění dopadu růstu cen a nedostatku potravin v Tádžikistánu. Prostředky budou použity na potravinovou pomoc postiženým v živelných pohromách, lidem v nouzi a žákům základních škol. Rusko je v současnosti největším dárcem WFP v Tádžikistánu.