Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Archiv rubriky: Burkina Faso
Mezinárodní soudní dvůr stanovil hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso
Desetiletí trvající územní spor o hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso řešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který vymezil demarkační linii o rozloze 380 kilometrů přes polovinu délky hranice. Spor mezi západoafrickými zeměmi se datuje do roku 1927, kdy byly státy pod koloniální nadvládou Francie. V roce 2010 podaly společně země žádost o přezkoumání hranice, rozsudek soudu se dopředu zavázaly respektovat. Na sporném území bylo v poslední době objeveno několik nalezišť zlata, ICJ v rozhodnutí neuvedl, jak případné nerostné bohatství v oblast rozdělit mezi oba státy.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Burkina Faso plánuje otevřít šest nových dolů
Podle ministra pro těžbu Salif Lamoussa Kabora by v Burkině Faso mělo vzniknout hned 6 dolů, které zdvojnásobí příjmy z nerostného bohatství. Vláda rovněž chce připravit novou legislativu, která bude těžbu regulovat. Podle současného návrhu zákona bude muset každá těžařská společnost odvést 20% daň z nákupu licence a vláda plánuje i další daňové změny, které mají přinést více peněz do rozpočtu. V současnosti tvoří příjem z nerostného bohatství asi 12,7 % HDP. „S navýšením počtu dolů na 14 bychom se měli dostat na 20 až 25 % HDP. To je náš cíl,“ uvedl ministr Kabora. Země má velké zásoby drahých minerálů a zinku.
Burkina Faso navrhuje 20% daň z prodeje těžebních licencí
V Burkině Faso jsou důlní společnosti povinny se zaregistrovat u vlády pokaždé, když chtějí prodat licenci. Nyní vláda navrhuje, že každý prodej těžebních licencí bude zdaněn ve výši 20 %. Návrh by do konce roku měl projednat parlament. Nová daň by podle analytiků mohla odrazit potenciální investory. Země je významným producentem drahých kovů a je bohatá na zinek. K podobnému kroky se podle těžebních společností chystá i sousední Ghana, která plánuje zvýšit daň z těžby z 25 % na 35 % a zavést 10% daň z prodeje těžební licence.
Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení
Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.
Parlament Burkiny Faso schválil amnestii pro prezidenta a jeho předchůdce
Poslanci schválili zákon zaručující imunitu všem prezidentům od roku 1960, kdy Burkina Faso získala nezávislost na Francii. Zákon rovněž zavádí dolní a horní věkové limity pro prezidentské kandidáty, o prezidentský post se v příštích volbách budou moct ucházet jen politici starší 35 let a mladší 75 let. Opozice zákon bojkotovala, podle ní se současný prezident Blaise Compaoré, který stojí v čele od vojenského převratu v roce 1987, snaží schvalovanými zákony udržet u moci. Burkina Faso patří k nejchudším zemím Afriky, přestože má významné zásoby zlata.
Na hranicích Mali a Burkina Faso propukly boje
Nejméně 30 lidí bylo zabito poté, co se střetli farmáři z etnika Dogon s kočovnými pastevci z etnika Fulani na hranicích Mali a Burkiny Faso. Boje, které propukly v úterý večer, se odehrály asi 15 kilometrů od malijského města Sari. Fulani měli se svrženým malijským prezidentem Amadou Toumani Touré dohodu, že mohou v určených koridorech přecházet hranice mezi oběma státy za lepší půdou.
Burkina Faso stanovila datum doplňujících parlamentních voleb
Volby by se měly uskutečnit 2. prosince letošního roku společně s komunálními volbami. Volby mají navýšit počet poslanců v parlamentu ze současných 111 na 127 členů. Většinu v podobě 57 křesel má v parlamentu Congress for Democracy and Progress, strana prezidenta Blaise Compaore, který stojí v čele Burkina Faso 25 let. Zemi v roce 2011 zasáhla vlna protestů za lepší životní podmínky a zvýšení platů.
UNICEF opakovaně upozornil na množství dětí ohrožených na životě v oblasti Sahel
Dětský fond Organizace spojených národů upozornil v úterý na dramatickou potravinovou situaci v oblasti Sahel. Až 1 milion dětí je ohrožen smrtí hladem v této části světa. Organizace pro výživu a zemědělství při OSN zdůraznila, že příčinou tohoto stavu je především sucho, chudoba, drahé potraviny, masové vyhánění z domova a válečný konflikt. David Gressly, oblastní ředitel UNICEF řekl, že katastrofální situace je spojena s nedostatkem srážek v roce 2011. Spojené státy americké oznámily, že vyčlenily 200 milionů dolarů na boj s chudobou a hladem v Sahelu. UNICEF upozorňovala na situaci v oblasti již v průběhu března.
Člen vojenské vlády Mali po jednání v Burkina Faso: „nechceme konfiskovat moc“
Člen vojenské vlády, která se po převratu chopila moci v Mali, plukovník Moussa Sinko Coulibaly po jednání s prezidentem Burkina Faso Blaisem Compaoré v hlavním městě Burkina Faso Ouagadougou oznámil, že armáda nechce „konfiskovat moc v Mali“ a že hodlá „velmi rychle“ přijít s návrhy na předání moci, které splní očekávání mezinárodního společenství. Podle plukovníka Moussy Sinko Coulibaly vojesnká vláda chce obnovení normální ústavní situace.
ECOWAS zvažuje možnost pozastavení členství Mali
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) jedná o pozastavení členství Mali poté, co v této zemi došlo k vojenskému převratu. Pozastavení členství má být signálem, že organizace odmítá vojenské převraty jako politická řešení. Dalším krokem může být uvalení sankcí. Na jednání byli přítomni představitelé států Benin, Burkina Faso, Ghany, Toga, Libérie, Nigeru a Sierra Leone.
Francie chce zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely
Francouzský ministr zahraničí Juppé říká, že je proti vojenské operaci na Mali, kde vládní síly bojují s etnikem Tuaregů. Pan Juppé uvedl, že Francie je ochotná pomoci zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely, kteří zahájili ofenzívu v polovině ledna. V neděli se ministr setkal s prezidentem Mali, aby diskutovali o nepokojích a maliských prezidentských volbách, které se mají odehrát v druhé polovině tohoto roku. Setkání proběhlo den poté, co se ministr setkal s prezidentem Burkina Faso.
OSN: „Počet uprchlíků z Mali se zvyšuje“
Boje mezi vládou a etnikem Tuaregů na severu Mali již přinutily k odchodu na 44 000 tisíc obyvatel. Většina uprchlíků míří do sousední Mauretánie, Nigérie a Burkina Faso. Podle Amnesty International se jedná o nejhorší krizi na severu Mali za posledních dvacet let. OSN navýšila pomoc pro uprchlíky na hranicích státu. „Humanitární pomoc je nezbytná. Oblast Sahelu čelí vážné potravinové krizi, kterou způsobují extrémní sucha,“ uvedla mluvčí Úřadu nejvyššího komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Fleming.
Burkina Faso nabídla exil libyjskému vůdci Muammaru Kaddafimu
Ačkoliv Burkina Faso již oficiálně uznala povstaleckou Libyjskou národní radu za vládu Libye, nabídl ministr zahraničí Yipene Djibril Bassolet exil Muammaru Kaddafimu. Burkina Faso byla dlouhou dobu spojencem Libye pod vedením Kaddafiho a stejně tak příjemcem rozsáhlé finanční pomoci proudící z Libye. Burkina Faso nabízí exil i přes skutečnost, že je signatářem smlouvy o Mezinárodním trestním tribunálu a měla by tedy Kaddafiho vydat k trestnímu řízení.
Prezident Burkina Faso oznámil konec vojenské vzpoury
Burkina Faso v západní Africe, severovýchodní soused Pobřeží slonoviny, na měsíc upadla do vojenských protestů, které se zvrhly až na vzpouru a pokus o převrat. Příčinou této situace byla špatná situace v armádě, nerovnosti mezi jednotkami a nedostatečný plat. Prezident Blaise Compaore ale nyní oznámil, že provedl kroky, se kterými souhlasí i vzbouřená armáda a situace by se tak dle jeho slov měla zklidnit.
Prezident Burkina Faso se zároveň jmenoval ministrem obrany
Prezident Blaise Compaore jmenoval sám sebe ministrem obrany, což má být součást kroků proti bouřící se armádě. Jeho jmenování ministrem obrany bylo následně legislativně ustanoveno vyhláškou nové vlády, kterou po rozpuštění té předchozí prezident jmenoval. Prezident Blaise Compaore vládne v Burkina Faso, největším producentu bavlny v západní Africe, od státního převratu v roce 1987 a nyní čelí protestům a nepokojům z řad obyvatelstva kvůli špatné sociální i ekonomické situaci, avšak největší hrozbou pro jeho autoritu je současný bezprecedentní řetězec násilných protestů vojáků, které již vyústily i v pokus o převrat.