Organizace ASEAN již dříve požádala o možnost vyslání 23 delegátů ze všech členských zemí. Ti tak spolu s pozorovateli z EU a USA budou vůbec poprvé v historii dohlížet na průběh parlamentních voleb v Barmě. Doplňovací volby o celkem 48 parlamentních míst jsou vnímány jako klíčové pro budoucí průběh demokratických reforem v zemi. Mnozí analytici však tvrdí, že pozvání zahraničních pozorovatelů má pouze symbolický význam. Volby, ve kterých je ostře sledována především účast prodemokratické aktivistky Aung San Suu Kyi a její strany NLD, se uskuteční 1. dubna.
USA uvalily cla na čínské výrobce solárních panelů
Podle amerických vládních představitelů jsou společnosti jako Suntech či Changzhou Trina Solar Energy podporováni čínskou vládou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Cena solárních panelů na americkém trhu se vlivem přílivu čínského zboží propadla za minulý rok o 30%. V roce 2011 byly z Číny do USA dovezeny solární panely v hodnotě 3,1 miliardy USD. Čínští výrobci budou nyní čelit clům ve výši pohybující se v průměru okolo 4%. Tento krok ze strany americké vlády představuje poslední z mnoha obchodních třecích ploch mezi USA a Čínou.
Britský princ William se vrátil zpět do vlasti z mise na Falklandech
Mise prince Williama na falklandských ostrovech trvala 6 týdnů. Během nich byl jedním ze 4 pátracích záchranných pilotů Královského letectva. K návštěvě prince Williama na ostrovech, které jsou důvodem sporu mezi Argentinou a Spojeným královstvím, se vyjádřily i některé latinskoamerické státy. Buenos Aires jeho přítomnost na ostrovech označila za ,,provokující“. Britský ministr zahraničí William Hague ale ujistil, že mise prince Williama byla pouze rutinní vojenskou záležitostí.
Nigerijská ministryně financí a bývalý kolumbijský ministr financí budou nominováni na post šéfa Světové banky
Nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala i bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo jsou zkušenými ekonomy a diplomaty. Podle zdrojů by měl být bývalý kolumbijský ministr financí Ocampo nominován Brazílií a nigerijská ministrině Okonjo-Iweala Jižní Afrikou. Poslední termín nominace kandidátů je do pátku 23.3. Administrativa vlády prezidenta USA Obamy oznámila, že svého kandidáta zveřejní do tohoto data. Předpokládá se, že právě další americký kandidát nahradí dosavadního šéfa Světové banky Roberta Zoellicka. To by se mohlo stát hlavně díky podpoře EU a většiny ostatních států. Američané šéfují Světové bance již od jejího založení po 2. světové válce. Mezinárodní měnový fond pak vždy vedl evropan. Rozvíjející se ekonomiky by si již dlouho přály přerušit americko- evropské vedení Brettonwoodského systému. Dosud se jim ale nepodařilo sestavit tak silnou koalici, které by se to povedlo.
Spojené státy americké se obávají íránského vlivu v Jemenu
Americký velvyslanec v Jemenu Gerald Feierstein vyjádřil obavy z pronikání Íránu do oblasti severního Jemenu. Zdůraznil, že Írán využívá politické nestability v zemi k posílení vlastního vlivu v Jemenu. Kvůli povstání a bojům v provinciích Hajjáh a Sa’ada přišlo podle údajů OSN o domov na 350 000 lidí. V těchto oblastech se nedaří uplatňovat vládní autoritu jemenské vlády v Sanaa.
Řecká vláda se snaží urychlit prozatím odkládané privatizační plány
Šéf řecké privatizační agentury Kostas Mitropulos se vyjádřil, že Řecko by mělo do května začít privatizovat státní podíly sázkového gigantu OPAP a možná i rafinerií Hellenic Petroleum. Země měla v plánu do roku 2015 zajistit pro svůj rozpočet pomocí privatizací 50 miliard eur. Plán byl nakonec však kvůli velmi pomalému začátku snížen na 19 miliard, neboť minulý rok získalo Řecko z prodeje státního majetku pouze 1,6 miliardy eur.
Starostové z německého Porúří vyjádřili nesouhlas s Paktem Solidarity II
Na města z průmyslové oblasti na západě Německa Porúří doléhá finanční krize. I přesto však musí v rámci Paktu Solidarity II zasílat finance do bývalého východního Německa a to bez ohledu na jejich samotnou finanční situaci. Pomoc by měla trvat až do roku 2019. Nesouhlas s touto politikou vyjádřili pro deník Spiegel starostové Klaus Wehling a Frank Baranowski.
Americký prezident Barack Obama poprvé navštíví korejské demilitarizované pásmo
V neděli americký prezident Barack Obama poprvé navštíví pásmo, které odděluje obě části Korejského poloostrova. Prezident se kromě návštěvy demilitarizované zóny také setká s americkými vojáky, kterých slouží v Jižní Koreji 28 500. Barack Obama navštívil Jižní Koreu již dvakrát, ale ani jednou se nedostal do demilitarizované zóny. Ben Rhodes, náměstek poradce pro bezpečnost, sdělil médiím, že tato návštěva je důkazem blízkých vztahů Spojených států amerických a Korejské republiky.
V Německu překonal zájem o službu v armádě očekávání
V červnu loňského roku došlo k reformám fungovaní německé armády Bundeswehr, když byla zavedena dobrovolná služba. Od této doby se do ní přihlásilo na devět tisíc mladých lidí, což dvojnásobně překonalo původní odhady.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Americký voják, který střílel do civiliních obyvatel v Afghánistánu, bude pravděpodobně obviněn z vraždy
Robert Bales, seržant americké armády, který ve vesnici Alokozai střílel do afghánských civilistů, bude pravděpodobně obviněn ze spáchání vraždy. Právní analytici ovšem upozorňují na složitost případu a na spoustu dalších faktorů, které hrají roli, jako například posttraumatická stresová porucha. Výsledek procesu s Robertem Balesem bude hrát roli v diplomatických vztazích Spojených států amerických a Afghánistánu.
Řecký parlament schválil nový záchranný plán
Pro nový záchranný plán o objemu 130 miliard eur se vyslovilo 213 poslanců. Proti bylo 79 hlasů. Většinu peněz zemi poskytne Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Kvůli úsporným opatřením, která nový záchranný plán doprovází v úterý večer v Aténách demonstrovalo několik tisíc příznivců Řecké komunistické strany. Nedošlo však k žádným incidentům. Mluvčí řecké vlády uvedl, že datum předčasných všeobecných voleb bude ustáleno v průběhu příštího týdne. Dle řeckých médii přichází v úvahu dva termíny- 29. dubna, či 6. května.
Evropská komise pozoruje pokroky Albánie ohledně plnění doporučení nutných pro zahájení jednání o získání kandidátského statusu
Ředitel pro rozšíření v Evropské komisi (EK) Stefano Sannino, začal s pozorováním, jak Albánie plní doporučení ze strany mezinárodního společenství. Dnes ráno proběhla schůzka pana Sannina s albánským premiérem Sali Berishem, zatímco později se dotyčný setká s ministrem zahraničních věcí Edmondem Haxhinastem. Dříve svou dvoudenní návštěvu země dovršil vysoký představitel EK Pierre Mirel, který je součástí Komise pro stabilizaci a přidružení.
Rumunský ministr zahraničí: „Rumunsko a Bulharsko by měly specifikovat své námořní hranice“
Rumunsko oznámilo, že si činí územní nároky na část šelfu Černého moře, který nyní připadá Bulharsku. Ministr zahraničí Cristian Diaconescu řekl, že je nutné specifikovat námořní hranici mezi oběma zeměmi. Podle jeho názoru by Rumunsko a Bulharsko měly vést politickou diskusi o problematice vymezení kontinentální plošiny a námořního území. Řečník dále uvedl, že je to otázka asi 17 metrů čtverečních a že by neměl být problém vyřešit tuto věc velmi rychle.
Novým řeckým ministrem financí se stane Filippos Sachinidis
Ten tak nahradí Evangelose Venizelose, jenž z funkce odstoupil, aby se mohl naplno věnovat přípravám na nadcházející volby jako nově zvolený předseda socialistické strany PASOK. Funkce bude panem Sachinidisem pravděpodobně zastávána jen po dobu několika týdnů, neboť všeobecné volby by se měly uskutečnit již po oslavách ortodoxních Velikonoc.
Česká vláda přečkala hlasování o nedůvěře
Český vládní kabinet včele s premiérem Petrem Nečasem přečkal pozdní úterní hlasování o nedůvěře, které podala levicová opozice. Ta se staví proti dalším úsporným opatřením navrhovaným vládní koalicí stran ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných. Vyslovení nedůvěry bylo odmítnuto 113 poslanci z dvousetčlenné sněmovny. K neúspěšnému pokusu svrhnout dosavadní vládu došlo již v prosinci 2010 a dubnu 2011. Na 15. dubna jsou v Praze plánovány další demonstrace proti vládním úsporným krokům. Ty iniciuje sdružení Holešovská výzva.
U indonéského velvyslanectví v Paříži vybuchla bomba
K události došlo ve středu ráno. Bomba způsobila rozbití několika oken, nikdo však nebyl zraněn. Podle francouzského policejního zdroje byl balíček nalezen zaměstnancem ambasády, jenž jej vynesl ven z budovy. Zatím není jasné, co bylo terčem této bomby. Indonéský ministr zahraničí Marty Natalegawa uvedl, že je výbuchem hluboce znepokojen.
Vatikán vydal zprávu o sexuálním zneužíváni dětí ze strany irských katolických kněží
Vatikán vydal zprávu o sexuálním zneužívání dětí ze strany irských katolických kněží, ve které obvinil irské náboženské vůdce z nedbalosti a vyzval k dalším reformám, které by zabránily podobným „hanebným“ skandálům v budoucnosti. Irští biskupové ujistili vatikánské vyšetřovatele, že o případných dalších případech sexuálního zneužití budou ihned informovat civilní orgány a že zdejší církevní představitelé provedou změny v katolickém vzdělávání a seminárním životě. Napětí ohledně skandálu v zemi již vedlo k odstoupení tří irských biskupů, papežskému dopisu pro irské katolíky a diplomatickému ochlazení vztahů mezi oběma státy, které vedlo až k uzavření irské ambasády ve Vatikánu.
Švýcarské státní zastupitelství vyšetřuje bývalého ministra financí
Švýcarské státní zastupitelství zahájilo vyšetřování proti bývalému ministru spravedlnosti Christophovi Blocherovi kvůli skandálu, který vedl k odstoupení ředitele švýcarské národní banky (SNB). Prokurátoři s curyšského kantonu uvádí, že vyšetřují Christopha Blochera kvůli podezření z porušování zákonů švýcarského bankovního tajemství. Prokuratura také uvedla, že své vyšetřování rozšířila na 3 další osoby, které by mohly nést zodpovědnost za předávání důvěrných bankovních dokumentů právě bývalému řediteli SNB.
Rumunsko poskytne Moldavsku rady ohledně evropské integrace
Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Došlo ke střetu turecké policie s Kurdy
15 lidí bylo zraněno během 10 tisícové demonstrace u příležitosti kurdských oslav Navroz (Nového roku), které se odehrávaly v úterý. Policie proti demonstrantům zasáhla vodními děly a slzným plynem, demonstranti odpovídali kameny. Poslední střet mezi tureckou policii a Kurdy se tak odehrál 2 dny po silvestrovských oslavách v Istanbulu, během kterých bylo zraněno nejméně 9 osob. Již dříve Kurdové požadovali, aby mohli uspořádat silvestrovské oslavy v neděli, což je tradičně v turecké kultuře den klidu. Úřady tento požadavek zamítly a povolily jako jediný den oslav středu, což následně vyvolalo vlnu demonstrací.
Srbský prezident a vysoký komisař OBSE diskutovali o národních menšinách
Srbský prezident Boris Tadic a vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro národní menšiny Knut Vollebaek společně v úterý diskutovali o nynější situaci národních menšin v Srbsku. Státník uvedl, že Srbsko bude i nadále dodržovat své mezinárodní závazky a pokračovat v ochraně práv svých národních menšin. Oba představitelé také hovořili o významu srbského předsednictví v OBSE v roce 2015.
Nepokoje v Bahrajnu pokračují
Boje začaly poté, co bezpečnostní složky zahájily rozhánění protestního shromáždění v poslední den pohřebních průvodů konaných pro oběti předchozích demonstrací. K několika incidentům podle PressTV došlo i mimo hlavní město Manama. Demonstranti nadále požadují „pád vlády“ dynastie Al Khalifa. Další násilí přichází jen den poté, co bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa prohlásil, že „dveře k dialogu byly a jsou otevřené“ a že vláda učinila „významný pokrok při provádění reforem v oblasti bezpečnosti, soudnictví, sociální politiky a médií od února 2011“.