Původní podmínky 2. záchranného plánu pro Řecko dle německé vlády neodpovídají realitě a měly by být změněny. Problémem je údajně přílišný optimismus ohledně cyklického hospodářského vývoje země. Již nyní se eurozóna a některé státy EU na případný odchod Řecka připravují. Dle poradce německé vlády Petera Bofingera je řecký státní dluh, představující asi 160% HDP, stále příliš velký. Ke snížení na 120% HDP by dle jeho názoru nemělo dojít až v roce 2020, ale již nyní.
V řeckých předvolebních průzkumech prozatím vede Nová demokracie
Strana, která podporuje 2. záchranný plán a opatření nařízená ze strany EU a MMF, se dle průzkumu veřejného mínění dostala do vedoucí pozice. Poté, co se politickým stranám nepodařilo sestavit vládu, byly vyhlášeny nové volby na 17. června. Ty dle řady pozorovatelů rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Německo již nabídlo kompromisní řešení pro případ, že by strany podporující 2. záchranný plán, ve volbách nevyhrály.
Britský ministr zahraničních věcí William Hague navštíví Rusko, chce diskutovat situaci v Sýrii
Dle agentury RIA Novosti britský ministr zahraničních věcí William Hague navštíví v neděli Rusko. Hlavním důvodem návštěvy je diskuze o nynější situaci v Sýrii, k dalším tématům patří rozvoj politického dialogu mezi oběma zeměmi, jakož i klíčová témata týkající se obchodních vztahů a investic.
Úřad EU v Kosovu zemi udělil granty v hodnotě 1,6 milionu eur
Peníze byly poskytnuty v rámci programu EU-Beautiful Kosovo celkem 14-ti různým projektům, budou použity například k budování parků a chodníků, obnově mládežnických a sportovních center, čištění a opravě hřbitovů. Tímto by mělo být vytvořeno až 600 krátkodobých pracovních míst. Pro tento rok se očekává, že EU v Kosovu investuje 3 milióny eur, vytvoří 1200 krátkodobých a 30 dlouhodobých pracovních míst.
Slovinský premiér Janez Janša se setkal s předsedou Evropské komise Hermanem Van Rompuyem
Herman Van Rompuy během své návštěvy ve Slovinsku řekl, že tato země hraje významnou roli v regionální spolupráci mezi státy západního Balkánu a v rámci jejich sousedských vztahů. Se slovinským premiérem dále jednal o nejnovějších událostech na západním Balkáně.
Thajsko odškodní první část obětí politického násilí
Finanční kompenzaci obdrží přes 500 obětí politického násilí, které se odehrávalo v Thajsku mezi lety 2005 až 2010. Celkem vláda vyplatí poškozeným přes 18 milionů USD. V zemi vypukly nepokoje po ústavní a politické krizi, která v září 2006 vyvrcholila vojenským převratem, při kterém byl svržen premiér Thaksin Šinawatra. Situace v zemi se uklidnila na konci roku 2010, kdy došlo k ukončení mimořádného stavu a vláda vyhlásila program na podporu obyvatel. Jeho součástí bylo například zvýšení minimální mzdy, mezd státních zaměstnanců či zjednodušení poskytování půjček zemědělcům.
V Singapuru se konají doplňovací volby
Aktuálně probíhající doplňovací volby se konají v obvodu Hougang, který se nachází na severovýchodě ostrova. Dlouhodobě v něm vítězí opoziční kandidáti. Doplňovací volby byly vyhlášeny z důvodu vyloučení opozičního politika ze strany Worker’s party v únoru tohoto roku a jsou bedlivě sledovány, protože dle mnohých analytiků ukáže jejich výsledek na další směřování vnitropolitické situace v zemi. Ve volbách v roce 2011 získala většinová strana People’s Action Party, která v zemi vládne nepřetržitě od roku 1959, o 7 % méně hlasů než v roce 2006.
Americký bezpilotní letoun zaútočil na pákistánskou oblast Severního Waziristánu, útok si vyžádal čtyři oběti
Jedná se již o třetí útok během posledních tří dnů. Podle vyjádření americké strany se oběťmi útoku stali příslušníci Talibanu, tato informace nicméně není ověřená. Vzájemné vztahy mezi USA a Pákistánem se zhoršily po incidentu v listopadu roku 2011, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán v reakci na tuto událost uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu, jejichž znovuotevření bylo nyní projednáváno na summitu NATO v Chicagu. Během něho ovšem nedošlo k dohodě mezi zeměmi. Pákistán znovuotevření zásobovacích cest podmínil zvýšením tranzitních poplatků na dvacetinásobek ceny platné před jejich uzavřením. USA tento návrh zamítly. Znovuotevření pákistánské trasy, která zprostředkovávala 50% zásobování, je klíčové z hlediska plánovaného stažení vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014. Vztahy mezi zeměmi se zhoršily také po uvěznění pákistánského lékaře, který pomohl americké CIA při dopadení Usámy bin Ládina. USA oznámily, že omezí finanční pomoc poskytovanou Pákistánu.
Indický premiér oznámil plánovanou návštěvu Barmy
Celkem třídenní návštěva by měla zlepšit vzájemnou spolupráci v oblasti bezpečnosti, obchodu a investic. Indický premiér se setká také s předsedkyní opoziční strany Národní ligy pro demokracii Aun San Suu Kyi. Jedná se o první návštěvu indického premiéra od roku 1987.
Média v Egyptě potvrdila předběžné výsledky prezidentských voleb
Státní média potvrdila, že do druhého kola prezidentských voleb postoupil kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi, který získal 25,3 %, a bývalý premiér za Mubarakovi vlády Ahmed Shafiq s 24,9 % hlasů. Oficiální výsledky vyhlásí volební komise až v úterý. Podle íránské televize Press TV hodlá prezidentský kandidát Hamdeeb Sabbahi podat stížnost kvůli údajným nesrovnalostem ve hlasování, které mělo vyznít ve prospěch Ahmeda Shafiqa.
Spojené státy americké zvažují uvalení sankcí na nigerskou ozbrojenou skupinu
USA zvažují zařazení nigerijské ozbrojené skupiny Boko Haram za zahraniční teroristickou organizaci. Podle amerických diplomatů ztratila skupina díky svým násilným metodám podporu většiny obyvatel. Toto zařazení znamená pro skupinu rozsáhlé sankce, například zmrazení finančních aktiv.
Zimbabwská centrální banka chce zastavit vývoz společnosti Zimplats
Jihoafrické společnosti Zimplats, která v zemi působí skrze zimbabwskou společnost Impala Platinu, jež je druhým největším světovým producentem platiny, by měl být zastaven export. Důvodem má být podle zimbabwské centrální banky nesplnění únorové směrnice banky firmou Zimplats. Podle směrnice musí společnosti převést své finanční prostředky ze zahraničních účtů do zimbabwských bank. Společnost Zimplats tvrdí, že nařízení banky splnila ještě před únorovou směrnicí.
Salafisté se v Tunisku střetli s policií
Stovky Salafistů, stoupenců puritánské interpretace islámu, na protest proti zatčení 4 mužů, kteří napadli obchody s alkoholem, zaútočily na bary a obchody a střetly se s policií v tuniském městě Jendouba. Poté, co Salafisté napadli policejní stanici a tři obchody ve městě, policie je rozehnala slzným plynem. Salafisté požadují zákaz požívání alkoholu a zavedení islámského práva šaría. V polovině května získala v zemi licenci první salafistická politická strana.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
V Lesothu se konají volby
Analytici předpokládají, že parlamentní volby v horském království skončí bez jasného výsledku. Premiér Pakalitha Mosisili před volbami opustil vládnoucí stranu Lesotho Congress for Democracy (LCD) a přidal se k nově vzniklé straně Democratic Congress (DC). Pokud by volby skončily patem, mohla by se opakovat situace z roku 1998, kdy proti povolebnímu násilí zasahovaly jednotky Jihoafrické republiky. O život tehdy přišlo 58 místních obyvatel a 8 jihoafrických vojáků.
Afghánský parlament schválil bezpečnostní smlouvu mezi USA a Afghánistánem
Afghánští zákonodárci schválili bezpečnostní dohodu mezi USA a Afghánistánem. Podle této smlouvy mohou američtí vojáci zůstat na afghánské půdě ještě alespoň 10 let po odchodu vojsk NATO v roce 2014. Zůstanou především voejnští instruktoři a speciální jednotky. Dohoda vznikla v dubnu tohoto roku a 2. května ji podepsal americký prezident Barack Obama. Schválení dohody afghánským parlamentem ohrožovaly neshody mezi Spojenými státy a vedením NATO na jedné straně a afghánskými představiteli na druhé.
Španělská Bankia slibuje větší transparentnost
4. největší španělská banka slibuje větší transparentnost den po té, co oznámila ztrát za 3 miliardy EUR a vyslovila žádost o finanční záchranu ve výši 19 miliard EUR od španělské vlády. Právě tak vysoká finanční pomoc způsobí i to, že Bankia bude z větší části znárodněná. Pomoc od španělské vlády by měla být použita především pro pokrytí ztrát z úvěrů, kterých se banka dopustila v době stavebního boomu. Další část půjčky by měla být použita pro prevenci, aby se podobné situace již neopakovaly a pomohly bance z krize. Šéf banky José Ignacio Goirigolzarri dále dodal, že restrukturalizační plán bude vyhotoven do konce června.
Paraguay nabízí Indii výměnu surovin za technologii a investice
Paraguayský prezident Fernando Lugo je momentálně na návštěvě Indie, kde se setkal se svým protějškem prezidentkou Pratibhou Patil. Prezident Lugo uvedl, že ,,ačkoli je Paraguay 6 milionovou zemí, zásoby surovin má pro 60 milionů osob“. Dodal, že ,,v nejbližší budoucnosti bude paraguayské zemědělství diverzifikováno tak, aby země mohla exportovat i pšenici nebo kukuřici. Právě tyto suroviny by mohly být do Indie exportovány výměnou za indické technologie a investice“. Indie se k této nabídce zatím nevyjádřila.
Brazilská prezidentka vetovala některé části zákona o deštných lesích
Prezidentka Dilma Rousseff dnes vetovala některé části kontroverzního zákona o deštných lesích. Ten pojednává o velikosti území, které musí farmáři z deštných lesů zachovat. Prezidentka vetovala 12 článků tohoto zákona a provedla 32 úprav. Podle ministryně životního prostřední Izabelly Teixeira tak bude zákon více chránit ekosystém deštných lesů.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
Rusko poskytne Srbsku půjčku ve výši 800 milionů dolarů
Rusko je připraveno poskytnout Srbsku druhou tranši ve výši 800 milionů USD. Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během setkání s nově zvoleným srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem. Účelem úvěru, jehož první část ve výši 200 milionů dolarů poskytlo Rusko Srbsku před dvěma roky, je podpora projektů na rozvoj infrastruktury v zemi.
Řecké příjmy z turismu se meziročně propadly o 15,1% za první čtvrtletí
Pro Řecko jsou příjmy z cestovního ruchu zásadní, neboť tvoří něco kolem 20% řeckého HDP. Podle řecké centrální banky ubylo zejména turistů z Německa, Ruska a Velké Británie. Pokles zájmu o tuto jihoevropskou destinaci bude pravděpodobně pokračovat zvláště kvůli obavám turistů, že by během jejich pobytu mohlo Řecko opustit euro.
USA snížily objem finanční pomoci poskytované Pákistánu
Učinily tak v reakci na uvěznění pákistánského lékaře, který pomohl americké CIA při dopadení Usámy bin Ládina v květnu roku 2011. Americká podpora Pákistánu byla snížena celkem o 33 milionu USD a za každý další rok, kdy bude pákistánský lékař Shakil Afridi uvězněn, sníží USA tuto sumu o další jeden milion USD.