Ólafur Ragnar Grímsson byl zvolen do prezidentského úřadu již po páté v řadě, když podle sečtení téměř všech hlasů získal 53% hlasů. Zvolení Grímssona bylo očekávané, neboť prezident je ve své zemi velice populární a v jejím čele stojí už 16 let. Islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir získala 33% hlasů a již uznala svou porážku. Informace přinesl deník Financial Times.
Islamisté v Mali napadli světově chráněnou svatyni
Islamistická skupina Ansar Dine, která je považována za spojence teroristické Al-Kaidy, poničila část mauzolea Sidi Mahmoud (Ben Amar), jedné z 16 svatyní ve městě. Starobylé malijské město Timbuktu je na seznamu ohrožených světových památek pod UNESCO. Ansar Dine požaduje zavedení islámského práva šaría, islamisté považují svatyně za modlářské.
Súdán souhlasí s humanitární pomocí v oblastech ovládanými povstalci
Boje mezi armádou a povstalci ze Sudan People’s Liberation Movement North (SPLM-N) ve státě Jižní Kordofán a Modrý Nil od minulého roku donutily statisíce lidí opustit své domovy. Obyvatelům oblastem hrozí hladomor následkem menší sklizně. Africká unie (AU), OSN a Liga arabských států na začátku letošního roku předložily návrh na zabezpečení humanitární pomoci do oblasti. Súdán návrh tehdy odmítl s tím, že má humanitární situaci pod kontrolou. Nyní s plánem souhlasí.
Hospodářský růst Keni zpomalil
V prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika Keni rostla o 3,5 %, což je méně než v roce předchozím, kdy byl hospodářský růst ve stejném období 5,1 %. Jde o nejnižší ekonomický růst od roku 2008. Inflace naopak v červnu zpomalila. Keňa představuje největší ekonomiku východní Afriky.
Maroko připravuje nový hornický zákon k přilákání investorů
K přijetí nového hornického zákonu, nahrazující zákon z roku 1951, by mělo dojít příští rok. Jeho hlavním cílem je zaujmout nové investory, stimulovat export a zaručit, že společnosti budou respektovat zákony týkající se práce a ochrany životního prostředí. Reforma nezasáhne státní marocký monopol na fosfát Office Cherifien des Phosphates (OCP), jenž je hlavním zdrojem financí z exportu. Důvodem k reformě je nynější marocký schodek, nejvyšší za posledních 30 let, a protesty obyvatel těžebních lokalit. Maroko má kromě fosfátu potenciál k těžbě magnézia, zinku, stříbra či kobaltu, avšak trápí ho zastaralé právní předpisy a velká byrokracie.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
Kypr přejímá od Dánska půlroční předsednictví Evropské unie
Tento ostrovní stát, jenž do unie vstoupil v roce 2004, přejme předsednictví od Dánska již tuto neděli. Jako hlavní cíl si klade shodu členských států ohledně rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Pozice nově předsedající země je nyní stižená, neboť minulý týden požádala tzv. euroskupinu (ministry financí eurozóny) o finanční pomoc kyperským bankám. Ta by se dle odhadů mohla vyšplhat až na 10 miliard eur, přesná suma však bude teprve vyčíslená. Představitelé Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF mají Kypr v této záležitosti navštívit již toto pondělí. Dle mluvčího kyperského předsednictví Nikose Christodulidese však tento fakt nebude mít na předsednictví žádný vliv.
V Ženevě probíhá jednání Rady bezpečnosti OSN a zemí blízkovýchodního regionu o Sýrii
Během této schůze ministrů zahraničních věcí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Velká Británie, Francie) a blízkovýchodních států by měl zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan předložit plán na vytvoření dočasné vlády národní jednoty. K podpoře předání moci v Sýrii před jednáním vyzval Čínu a Rusko britský ministr zahraničních věcí William Hague. Dle něj nemůže politickou transformaci v zemi vést syrský prezident Bashar al-Assad. Na jednání nebyli pozvání zástupci Sýrie, stejně tak Íránu, o což usiloval ruský prezident Vladimír Putin. Syrský prezident Assad před časem uvedl, že jeho země nepřijme „žádný nesyrský model řešení, ať už bude vycházet ze strany velmocí, nebo spřátelených zemí“. O stavu své země mají dle jeho názoru rozhodovat Syřané.
Rumunský premiér Victor Ponta byl usvědčen z plagiátorství, z funkce odstoupit nechce
Akademická komise v pátek uvedla, že část (konkrétně 85 z 432 stran) doktorandské práce rumunského premiéra Victora Ponty vykazuje znaky plagiátorství, dle premiéra je však toto rozhodnutí „politicky motivované“ a stojí za ním Pontův politický soupeř, prezident Traian Băsescu. Premiér se proto rozhodl neodstoupit. Na plagiátorství jako první upozornil britský vědecký časopis Nature. Premiér Ponta však argumentuje tím, že tehdejší pravidla nevyžadovala citování, pokud byly zdroje uvedeny v literatuře.
Dnes skončila policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině
Po vojně v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 zde od roku 2003 probíhala 1. policejní mise Evropské unie (EU), při níž probíhal výcvik místního policejního sboru a dohled nad bezpečnostními orgány. Předtím, než země získá kandidátský status EU, bude muset prokázat, že její bezpečnostní orgány jsou nyní schopny bojovat s korupcí a organizovaným zločinem. Představitelé unie tento týden se zemí zahájili přístupové rozhovory a zároveň vyzvali zdejší úřady ke změně ústavy.
Plynovod Nord Stream bude možná prodloužen do Velké Británie
Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller sdělil novinářům, že o prodloužení plynovodu do Velké Británie projevila zájem britská BP. Dále dodal, že žádná dohoda uzavřena nebyla, a že diskuse jsou pouze předběžné. Experti Gazpromu již analyzují možnost prodloužení plynovodu o další dva prameny, z nichž jeden by vedl právě do Velké Británie.
Dnes probíhají na Islandu prezidentské volby
Podle posledních průzkumů má největší šanci vyhrát Ólafur Ragnar Grímsson, který by tak obhájil prezidentskou funkci. Ólafur Ragnar Grímsson je islandským prezidentem od roku 1996 a úřad tedy vykonává již 16 let, neboť byl třikrát znovuzvolen. Druhým kandidátem je islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir.
V Bruselu skončil dvoudenní summit Evropské unie
Během summitu se hlavní představitelé bloku shodli na paktu na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Tímto dojde k navýšení kapitálu Evropské investiční banky, což má napomoci především malým a středním podnikům. Padla také shoda ohledně rekapitalizace bank v eurozóně a bankovní supervizi pod správou Evropské centrální banky (ECB). Dalším bodem agendy je zavádění naléhavých opatření pro pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Nově by fondy EFSF a ESM mohly nakupovat cenné papíry těchto zemí na primárních trzích. Došlo také k odstartování diskuze ohledně prohloubení politické, ekonomické a měnové unie, tyto body budou však projednávány i na příštích summitech. Posledním zásadním bodem agendy je shoda ohledně zavedení jednotného patentu, jenž by měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU. Patenty budou ve francouzštině, angličtině a němčině. Kvůli jazykovému sporu se mimo dohodu postavilo Španělsko.
Evropská unie je znepokojená situací v Bosně a Hercegovině
Ministři EU vyjádřili obavy v souvislosti s politickou situací v Bosně a Hercegovině a vyzvali zdejší úřady k provedení ústavní reformy. EU uvedla, že vidí zemi jakou budoucího člena bloku, ale předtím, než bude integrační proces moci pokračovat, bude nutné změnit ústavu ve vztahu k případu Sejdić-Finci. Tito představitelé romské a židovské menšiny podali na Bosnu a Hercegovinu žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, neboť v zemi nyní není menšinám umožněno kandidovat na vysoké úrovni vládních pozic. Před dvěma lety soud rozhodl v jejich prospěch, situace v zemi se však nezměnila. Ministři dále odsoudili pokusy minimalizovat nebo popřít genocidu v Srebrenici a nacionalistickou rétoriku politických vůdců země.
Desítky zraněných osob při incidentu na kosovsko-srbském hraničním přechodu
Ve čtvrtek ráno vypukly střety mezi Srby a kosovskou policií na hraničním přechodu Merdare. Desítky lidí, včetně více než 30 policistů, byly zraněny. Dle kosovských médii došlo ke střetu s členy Crvena Zvezda, fanoušky „Delija“ poté, co na policii zaútočili kameny. Dle srbských médii kosovští policisté zastavili skupinu Srbů, použili slzný plyn a gumové střely a během incidentu došlo ke zranění 20 civilistů. Věc je dále vyšetřována.
Venezuela se stane plnohodnotným členem MERCOSUR
To oznámila argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner. Mělo by se tak stát k 31. červenci letošního roku. I o tomto tématu se jedná na summitu Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) v Argentině. Hlavním tématem je ale především politická situace v Paraguayi a její dopad na členské státy MERCOSUR.
Paraguay bude nejspíše vyloučena z organizace MERCOSUR
Podle brazilského ministra zahraničí bude Paraguay za donucenou rezignaci prezidenta Fernanda Luga vyloučena z Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR). Rozhoduje se o tom na speciálním summitu MERCOSUR svolaného ku příležitosti projednání momentální politické situace v Paraguayi.
Ivica Dačić byl pověřen vytvořením nové srbské vlády
Designovaný premiér Ivica Dačić, předseda Socialistické strany Srbska, získal ve čtvrtek mandát pro sestavení nové srbské vlády od prezidenta Tomislava Nikoliće. Ve vládním kabinetu tak pravděpodobně usednou socialisté společně s nacionalisty (Srbská pokroková strana) prezidenta Nikoliće. Ivica Dačić byl v minulosti mluvčím Slobodana Miloševiće, jenž byl Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stíhán pro válečné zločiny. Prezident volbu nového premiéra komentoval slovy: „Srbští občané si zvolili změny.“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
Podle aktuálního průzkumu vede prezident Barack Obama v preferencích před prezidentskými volbami ve 3 klíčových státech
Podle průzkumu současný prezident Obama jasně vede před svým republikánským rivalem M. Romneym ve státech Ohio, Pensylvánie a Florida. Do výsledků ve státě Florida se tak zřejmě již promítla poslední snaha prezidenta Obamy o zmírnění kroků proti určitým skupinám nelegálních přistěhovalců. Stejně jako v minulých průzkumech, i nyní by B. Obamu volili v těchto státech především ženy, afroamerické obyvatelstvo a mladí lidé. Průzkum byl proveden na vzorku 3700 registrovaných voličů.
Americký stát Colorado čelí největším požárům ve své historii
V posledním týdnu bylo v rámci bezpečnostních opatření evakuováno přes 36 000 obyvatel, mimo jiné byla vyklizena i Akademie vojenského letectva armády Spojených států. Podle dostupných zpráv bylo zničeno přes 300 domů a 7500 hektarů pozemků. Důvod vypuknutí požáru prozatím není známý.
Kalifornské město Stockton vyhlásí bankrot
Městská rada byla k tomuto kroku donucena po ztroskotání jednání s věřiteli. Stockton se tak stane se svými 290 000 obyvateli největším městem ve Spojených státech, které kdy vyhlásilo bankrot.
Podle amerického Nejvyššího soudu není zdravotní reforma prezidenta Baracka Obamy protiústavní
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je zásadní událostí v průběhu této kauzy. Výsledek byl přijat v rámci hlasování devítičlenného senátu, pro zákon hlasovalo 5 soudců. Pro prezidenta B. Obamu jde o důležité politické vítězství. Reformu zdravotnictví, která nově zavede povinné zdravotní pojištění pro každého prosadil přes silný republikánský odpor. Zároveň šlo o jeden z hlavních bodů v rámci jeho prezidentské kampaně. Podle oficiálních čísel žije v současné době v USA přes 50 milionů lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, toto číslo však nezahrnuje nelegální přistěhovalce z jiných států.