Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton se během své návštěvy Číny setkala s čínským premiérem Wenem Jiabao, svým protějškem Dai Bingguo a ministrem obrany Liang Guanglie. Kromě dohody o pravidelných rozhovorech o obraně a bezpečnosti obě strany uvažují o posílení spolupráce při proti-pirátských misích při pobřeží Somálska. Dalším tématem společných dvoudenních rozhovorů bylo řešení evropské dluhové krize a nynější situace v Sýrii. Čína znova zopakovala svůj postoj v této věci, když prohlásila, že nehodlá zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. Ashton ve středu pokračuje v návštěvě Hong Kongu, ve čtvrtek se pak zúčastní regionálního fóra Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v kambodžském hlavním městě Phnom Penh.
Během návštěvy české delegace v Indonésii byla podepsána řada obchodních dohod
Během návštěvy české delegace v Indonésii byla podepsána řada dohod mezi zástupci soukromého sektoru, zejména z oblasti bankovnictví a průmyslové výroby. Česká exportní banka podepsala s indonéskou bankou Exim prohlášení o vzájemné spolupráci za účelem podpory růstu bilaterálního obchodu. Dohoda o spolupráci byla také uzavřena mezi Svazem průmyslu a dopravy České republiky a indonéskou obchodní a průmyslovou komorou (Kadin). Celková hodnota zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla v roce 2011 hodnoty 500 milionů USD, tedy přibližně dvojnásobku z roku 2005. Česká republika vyváží do Indonésie především výrobky strojírenského průmyslu či telekomunikačního vybavení.
Libyjská ekonomická produkce naroste tento rok podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 116%
Stane se tomu tak po poklesu o 60% z minulého roku, kdy se v zemi odehrávala občanská válka, která nakonec vyústila ve svržení starého režimu Muammara Kaddafiho. Ekonomická produkce poroste zvláště díky obnově těžby ropy a na předrevoluční úroveň by se měla vrátit zpátky během příštího roku. MMF předpokládá, že v příštím roce by se růst libyjského HDP měl pohybovat okolo 16,5%.
Eurozóna sníží požadavky pro Španělsko ve věci bankovní krize
Jedná se především o poskytnutí finanční pomoci ve výši 30 miliard EUR do konce července. Tato pomoc bude použita pro řešení krize bankovního sektoru země. Španělsku byl zároveň prodloužen termín snížení státního deficitu o 3% HDP, a to o 1 rok. Podle původního plánu mělo Španělsko tento úkol splnit do konce příštího roku. Již v červnu eurozóna schválila poskytnutí pomoci pro španělský bankovní systém ve výši 100 miliard EUR. Zatím není jasné, jakou částku bude země potřebovat. Podle prvních analýz by se výše půjčky nemusela vyšplhat přes 65 miliard EUR.
Kolumbijští indiáni kritizují boj vlády s guerrilou FARC
Představitel indiánů z oblasti Toribio uvedl, že civilní obyvatelstvo této oblasti na jihozápadě Kolumbie jsou unaveni neustálým bojem vlády proti levicové guerrile FARC na území Toribia. K jeho slovům se přidaly i lokální protesty indiánů, které stály život nejméně 10 osob. Podle lokálních zdrojů se indiáni snaží eliminovat přítomnost FARC v této horské oblasti vlastními silami.
Gen. Castro na návštěvě Ruska
Po návštěvě Číny hlava kubánské republiky navštíví Rusko. Zde by se měl gen. Castro setkat s prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dimitri Medveděvem. Zatím není známo o čem budou představitelé států jednat. Podle kubánských zdrojů je účel cesty pracovní.
OSN upozornila, že mise v Mali je podfinancována
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval, že mise OSN v Mali je silně podfinancována. Mise OSN se snaží mimo jiné nalézt řešení pro lidi vyhnané ze svých domovů, kterých je na 365 000. Podle údajů OSN se misi podařilo vybrat jen 35 milionů USD oproti očekávaným 153 milionům, což je pouze 22,8% očekávaného rozpočtu. Úřadu se tak nedaří zajišťovat lidem bez domova v Mali základní potraviny.
NATO ocenilo výsledek konference v Tokiu
Severoatlantická aliance ocenila výsledek konference v Tokiu, na které sponzoři ze 70 zemí darovali Afghánistánu 16 miliard USD. Zástupce NATO na konferenci Simon Gass prohlásil, že NATO bude podporovat snahu Afghánistánu vybudovat funkční státní aparát i ozbrojené složky. Podle jeho slov finance pomohou Afghánistánu zajišťovat bezpečnost, až v roce 2014 odejdou jednotky NATO ze země. Simon Gass zdůraznil propojenost prosperity a bezpečnosti a zdůraznil roli Severoatlantické aliance v Afghánistánu.
OSN vyjednává s Íránem o kontrole obchodu se zbraněmi
15 států vyjednává dohodu o omezení proliferace zbraní, především k teroristickým skupinám a tzv. Rogue states. OSN k jednání přizvala i Írán. Tento krok vyvolal kontroverzi, protože nedávno byl Írán obviněn z prodeje zbraní syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi. Někteří představitelé OSN považují zvolení Íránu do komise o omezení obchodu se zbraněmi za výsměch celému procesu. Postup naopak oceňuje např. zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan, který zdůraznil nutnost začlenit Írán do globálního rozhodování.
Keňští politici budou souzeni před Mezinárodním trestním soudem v dubnu 2013
Mezinárodní trestní soud (ICC) v pondělí oznámil, že se soud s bývalým ministrem financí Uhuru Kenyatta a bývalým ministrem školství Williamem Ruto bude konat v dubnu 2013, tedy měsíc po plánovaných prezidentských volbách. Oba byli kandidáti na prezidentský post. Politici budou souzeni za zločiny proti lidskosti během povolebního konfliktu v roce 2007, kdy zahynulo více než 1200 lidí. Podle analytiků bude mít rozsudek soudu vliv na keňskou ekonomiku, která je největší ve východní Africe.
Konžský vůdce milic Lubanga byl odsouzen k 14 letům vězení
Bývalý vojenský vůdce konžských milic v Demokratické republice Kongo Thomas Lubanga byl v úterý odsouzen k 14 letům vězení Mezinárodním trestním soudem (ICC). Lubanga byl v březnu uznán vinným z válečných zločinů a verbování dětí do bojů během občanské války v letech 1998-2003. Obžaloba přitom žádala minimálně trest ve výši 30 let vězení. Ve vazbě strávil již šest let, z vyměřeného trestu mu proto zbývá 8 let. Lubanga má možnost se proti rozhodnutí soudu odvolat.
Nigerští horníci z uranových dolů vyhlásili 72 hodinovou stávku
Na 1200 nigerských horníků vstoupilo na 72 hodin do stávky v uranovém dole Akouta vlastněným firmou COMINAK, která je dceřinou společností francouzské korporace Areva. Cílem horníků je dosáhnout 3% nárůstu mezd. Niger je hlavním dodavatelem uranu pro francouzskou jadernou energetiku. COMINAK těží v severozápadní oblasti Nigeru od roku 1978. Západoafrická země v současnosti produkuje asi 4000 tun uranu ročně.
Inflace v Etiopii se v posledních měsících snižuje
Etiopská meziroční inflace se v červnu snížila již čtvrtý měsíc za sebou na 20,9 % oproti 25,5 % z předešlého měsíce. Důvodem bylo zpomalení růstu cen potravin. Přestože Etiopie dosáhla v posledních letech vysokého tempa hospodářského růstu, stále se potýká s velkou inflací, která vyskočila do dvouciferných hodnot minulý rok na základě nevyrovnanosti cen na světových trzích a špatné úrodě. Etiopská ekonomika v posledních letech roste především díky zvyšujícím se ziskům z kávy, zlata, olejnatých semen a živočišného exportu. Za fiskální rok 2011/2012 se očekává hospodářský růst kolem 11 %.
Mezinárodní měnový fond schválil úvěr ve výši 224,9 milionů USD pro Tanzanii
Nově schválený úvěr má pomoci Tanzanii vypořádat se s důsledky dluhové krize v eurozóně, prudkým nárůstem cen a oslabením tanzanského šilinku vůči dolaru. Úvěr má zároveň fungovat jako preventivní opatření proti zhoršující se zahraniční poptávce. Podle náměstka generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) Naoyuki Shinohara by v roce 2012/2013 měla Tanzanie dodržovat přísnou měnovou politiku, aby snížila vysokou inflaci na jednociferné číslo. Meziroční míra inflace v květnu činila 18,2 %. V první polovině fiskálního roku 2011/2012 zůstalo tempo růstu HDP shodně s rokem minulým na 6,5 %. Kvůli suchu a častým výpadkům elektřiny byla vláda nucena snížit prognózu ekonomického růstu pro rok 2012 na 6,8 % z dřívějších 7 %.
Prezident Spojených států Barack Obama vyzval k prodloužení daňových úlev pro rodiny s příjmy do 250 tisíc amerických dolarů
Mělo by se jednat o roční prodloužení daňových úlev pro střední vrstvy, které mají svůj původ v období administrativy prezidenta G.W.Bushe. Podle komentátorů se jedná o snahu prezidenta Obamy odvést v předvolebním období pozornost od vysoké míry nezaměstnanosti a nepřesvědčivých výsledků v ekonomice. Pokud Kongres Spojených států nezasáhne, dojde k vypršení daňových úlev 1. ledna roku 2013.
Největší světový výrobce vrtulníků Eurocopter se chce prosadit na polském trhu
Největší světový výrobce vrtulníků Eurocopter hledá v Polsku průmyslové partnery a chce vyhrát výběrové řízení pro polskou armádu. Jedná se o soutěž o nákup prvních 26 vrtulníků pro ozbrojené síly Polska. Dvěma soupeři Eurocopteru v tomto řízení jsou italsko-britská Augusta Westland a americký Sirkosky Aircraft, kteří již dříve investovali ve Świdniku a Mielci. Zástupci Eurocopteru již prozkoumali možnosti několika leteckých společnosti pro budoucí spolupráci.
Stát Texas odmítl klíčové části zdravotní reformy prezidenta Baracka Obamy
Texas je přitom státem, ve kterém nemá v současnosti zdravotní pojištění více než 6,2 milionu lidí, což představuje 24,6 % celkové populace. Jediným státem v USA, který má více nepojištěných obyvatel je Kalifornie, nicméně procento nepojištěných vztažené na celou populaci je zde nižší. Texas se odmítnutím reformy přidává po bok států Florida, Jižní Karolína, Wisconsin, Mississippi a Louisiana. Guvernéři těchto států doufají, že letošní prezidentské a senátní volby přinesou republikánské vítězství a zákon bude zrušen. Guvernér státu Texas Rick Perry ve svém vyjádření napsal, že se nebude podílet na zbankrotování svého státu prosazováním zákona, který je v přímém rozporu s Ústavou a základními myšlenkami omezené vládní kontroly. Zároveň označil zdravotní reformu v této podobě za nepřijatelný zásah do suverenity jednotlivých států.
Polsko v roce 2011 zaznamenalo rekordní přímé zahraniční investice
„V roce 2011 Polsko získalo 15,1 mld USD přímých zahraničních investic,“ uvádí zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji. „Přímé zahraniční investice tak vzrostly o 65% ve srovnání s rokem 2010, přičemž se jedná o jeden z největších přírůstků na světě a třetí nejlepší výsledek v historii získáváni investic do Polska,“ dodal Zbigniew Zimny, investiční odborník pro OSN. V následujících letech by se však situace měla zhoršit, neboť na seznamu zemí, které si investoři vybírají jako lokalizaci v letech 2012-2014, Polsko kleslo z 6. na 14. příčku. První tři místa jsou obsazené Čínou, USA a Indii.
USA očekávají normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem
Náměstkem americké ministryně zahraničních věcí pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon tvrdí, že USA očekávají normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. „Spojené státy americké ani Evropská unie neočekávají, že Srbsko v této fázi uzná nezávislost Kosova. Nicméně, Srbsko se musí smířit s realitou demokratického, suverénního, nezávislého a multietnického Kosovo s dnešními hranicemi,“ řekl na summitu v Chorvatsku. Gordon dále uvedl, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám, je však potřeba, aby Bělehrad přestal podporovat nelegální bezpečnostní a justiční struktury v severním Kosovu. Summitu v Chorvatsku se zúčastnil bývalý srbský prezident Boris Tadic, ne však oficiální srbská delegace. Ta nesouhlasila s účastí kosovského premiéra Hashima Thaci.
Spor mezi Japonskem a Čínou v oblasti Východočínského moře pokračuje
Japonská vláda plánuje nákup několika neobydlených ostrovů v oblasti Východočínského moře. K převedení ostrovů ze soukromého vlastnictví do státních rukou by mělo dojít do konce letošního roku. Premiér země Yoshihiko Noda uvedl, že ostrovy Senkakus, Čínou nazývané Diaoyu, jsou integrální součástí japonského území na základě jejich historie a mezinárodního práva. Mají tak být součástí oblasti prefektury Okinawa. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí však uvedl, že Japonsko nemá žádné právo na vlastnictví těchto ostrovů. „Čínská vláda učiní všechna nezbytná opatření pro zajištění svrchovaného práva nad ostrovy Diaoyu a přilehlých ostrůvků,“ uvedl ve svém prohlášení. Japonsko ostrovy administrativně spravuje již od roku 1972. V oblasti se nacházejí potenciální naleziště zemního plynu, což je dle mnohých odhadů hlavní příčina čínsko-japonského sporu.
Afghánistán obdrží finanční pomoc ve výši 16 miliard USD
V Tokiu se konala mezinárodní konference o obnově Afghanistánu, která se zabývala poskytováním finanční pomoci zemi. Zúčastnilo se ji téměř 70 zemí a byla zde odsouhlasena pomoc o velikosti 16 miliard USD, kterou by měl Afghánistán obdržet do roku 2015. Finanční pomoc by měla sloužit k obnově země, dárci ji však podmínili zárukami od afghánských úřadů, že peníze budou vynaloženy také na zefektivnění správy země a boji proti korupci. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl na tiskové konferenci, že pomoc mezinárodního společenství je pro samostatné fungování země nezbytná a vyzval afghánskou vládu, aby pomoci využila moudře. Konference se zúčastnila také americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a afghánský prezident Hamid Karzai.
Čína: míra inflace poklesla v červnu na 2,2%
Oproti květnové hodnotě tak poklesla o 0,8%. Podle mnohých analytiků je jednou z klíčových příčin poklesu inflace snížení cen potravin. Například ceny vepřového masa poklesly o více než 12%. Čína zavedla v poslední době několik opatření na podporu růstu ekonomiky, mezi které patří například snížení diskontních sazeb či bankovních rezerv. Tendence k dalším krokům podporujícím růst vyjádřil také čínský premiér Wen Jiabao, který uvedl, že je nezbytné projevit v této otázce „agresivnější úsilí“.
Austrálie poskytne syrským nevladním organizacím finanční pomoc ve výši 5 milionů USD
K rozhodnutí došlo na setkání Přátel Sýrie v Paříži. Australský ministr zahraničí Bob Carr uvedl, že se Austrálie ujala vedení v boji pro záchranu Sýrie. Tyto finanční prostředky mají podpořit nevládní organizace poskytující lékařskou péči v konfliktních zónách Sýrie a poskytnout pomoc úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky v otázce zvyšujícího se počtu utečenců ze Sýrie. Celkem již Austrálie poskytla Sýrii finanční pomoc o velikosti 16 milionů USD.