Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Čína pomůže 500 miliony USD Malawi vybudovat tepelné elektrárny
Čínská společnost Gezhouba Group Corp postaví v Malawi tepelné elektrárny, které mají pomoci Malawi od častých elektrických výpadků. Podle ministra energetiky a těžby surovin Cassim Chilumpha bude výstavba, která započne začátkem příštího roku a má být dokončena v letech 2014 a 2015, stát 500 milionů USD. Malawi zásobují elektřinou především z vodní elektrárny, které produkují 280 megawattů za den, zatímco poptávka je kolem 300 megawattů. Nový komplex tepelných elektráren má vyprodukovat až 1000 megawattů za den.
Nový Zéland chce urychlit stažení jednotek z Afghánistánu
Podle premiéra Johna Keye by se kontingent 145 vojáků měl s velkou pravděpodobností začít navracet v dubnu příštího roku, tedy o 6 měsíců dříve, než se očekávalo. Key zároveň zdůraznil, že plánované urychlení stahování jednotek nesouvisí se zvýšenými ztrátami na životech, které byly zaznamenány v nedávné době. Novozélandské jednotky přišly minulý měsíc o pět vojáků, včetně jedné ženy, kteří byli zabiti v provincii Bamiyan, která byla do této doby považována za jednu z nejbezpečnějších oblastí v Afgánistánu. Nový Zéland tak ve svém záměru urychlit návrat vlastních vojáků navazuje na podobný krok Francie.
Srí Lanka: vláda uzavřela většinu statních univerzit
Celkem 13 z 15 státních univerzit bylo na neurčitou dobu uzavřeno, a to sice v souvislosti se spory ohledně dalšího vývoje systému vzdělávání v zemi. Na počátku července letošního roku započali srílanští akademici nyní již téměř dvouměsíční stávku na protest proti vládním zásahům a způsobu financování vysokoškolského vzdělávání. Dle mnohých odborníků jsou tak v současné době studenti vystavení alarmující nejistotě ohledně vlastní budoucnosti. Ministr školství však tvrdí, že za protesty stojí pouze snaha o vytvoření politicky nestabilního prostředí a krize, která by mohla případně vést až ke státnímu převratu.
Egypt oficiálně požádal Mezinárodní měnový fond o 4,8 miliard USD
Egyptská vláda oficiálně požádala o navýšení půjčky, o níž žádá Mezinárodní měnový fond (MMF). Původně Egypt přitom žádal o 3,2 miliardy USD, nižší příjmy z turismu a obavy zahraničních investorů donutily zemi zvýšit svůj požadavek. Premiér Hesham Qandil na tiskové konferenci uvedl, že by dohoda měla být uzavřena do prosince a úrok by se mohl pohybovat kolem 1,1 %. Návštěva ředitelky MMF Christine Lagarde, která má do země přijet příští měsíc, podle premiéra vysílá do světa vzkaz, že je Egypt stabilní. V posledních měsících přijal Egypt od Saudské Arábie a Kataru půjčky v celkové hodnotě 3 miliard USD.
Mezinárodní měnový fond snižuje odhad růstu Jihoafrické republiky
Ekonomická krize a nejistota investorů podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dopadá i na Jihoafrickou republiku. Svůj odhad hospodářského růstu na rok 2012 MMF snížil z květnových 2,7 % na 2,6 %. Zemi sužuje vysoká míra nezaměstnanosti, která podle MMF není dlouhodobě udržitelná.
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney se chystá vyhlásit energetický plán počítající s energetickou soběstačností Severní Ameriky do roku 2020
Podle komentátorů se jedná o snahu M. Romneyho jasně odlišit svoji energetickou politiku od plánů současného amerického prezidenta B. Obamy. Podle Romneyho návrhu by mělo dojít k masivnímu navýšení objemu vytěžené ropy a zemního plynu na federálních územích a u pobřeží Spojených států. Zároveň počítá i se zvýšením produkce uhlí. Celý plán souvisí s iniciativou, podle které by mělo být v období Romneyho zastávání úřadu prezidenta USA vytvořeno 12 milionů pracovních míst, z čehož by 3 miliony měly být právě v energetickém sektoru. Plán se zároveň pouze velmi okrajově věnuje otázkám produkce skleníkových plynů a globálního oteplování.
Společnost Hewlett-Packard oznámila čtvrtletní ztrátu ve výši 8,9 miliardy amerických dolarů
Ztráta je způsobena především odpisem spojeným s investicí 13,9 miliard amerických dolarů do společnosti Electronic Data System a také poklesem prodejů osobních počítačů, který souvisí mimo jiné s komplikovanou situací na evropském i asijském trhu a celkovým zpomalováním ekonomik. Společnost Hewlett-Packard (HP) je světovou jedničkou ve výrobě osobních počítačů a zaměstnává přes 300 tisíc lidí. V souvislosti s posledními daty snížila společnost HP očekávané ekonomické výsledky pro tento rok.
Nigerijská policie objevila továrny na výrobu výbušnin
Kogský policejní mluvčí Romanus Amadi uvedl, že policie ve středu objevila dvě továrny na výrobu výbušnin a auto naložené municí, raketomety a dalšími výbušninami ve státě Kogi, v Nigérii. Při razii policie zatkla pět podezřelých ozbrojenců z islamistické skupiny Boko Haram, jež bojuje proti prezidentovi Goodluck Jonathan a požaduje zavedení islámského práva šaria v zemi. Útoky islamistické skupiny zabily od začátku roku stovky lidí.
Angola plánuje investovat do elektrické sítě
Angolský prezident Jose Eduardo dos Santos ve svém středečním předvolebním proslovu oznámil, že Angola plánuje investovat více než 17 miliard USD na vybudování elektrické sítě a zajistit tak přístup k energii i lidem nižších tříd do roku 2016. Investice do sítě dále pomůže budování průmyslu a vytvoří nová pracovní místa. Podle analytiků má pouze 30 % obyvatel přístup k elektrické energii. Špatná elektrická síť dále zamezuje rozčlenění angolské ekonomiky, která je z velké části závislá na příjmech z ropy.
Senegal a Africká unie podepsaly smlouvu ohledně soudu s bývalým čadským lídrem
Senegalská ministryně spravedlnosti Aminata Toure a představitel Africké unie (AU) Robert Dossou podepsali v hlavním městě Senegalu Dakar smlouvu ohledně zřízení speciálního tribunálu k souzení čadského exprezidenta Hissene Habre. Dohoda přichází měsíc poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Senegal musí bývalého čadského lídra vydat či zahájit proces. Habre čelí obvinění z mučení a zabíjení svých oponentů mezi lety 1982 a 1990, při čemž se počet obětí odhaduje na 40 tisíc. Exprezident je od roku 2005 držen v domácím vězení v Senegalu, který ho již čtyřikrát odmítl vydat.
Vesmírné vozidlo Úřadu pro letectví a kosmonautiku „Curiosity“ začíná s výzkumem Marsu
V posledních dnech došlo k úspěšnému testu palubního laseru a nyní již vozidlo Curiosity čekají testy pohonu. Očekává se, že pokud vše bude fungovat správně, mělo by vozidlo urazit několik desítek metrů denně. Určitou komplikací je poškození větrných senzorů, ke kterému došlo při přistání. Vozidlo Curiosity je zatím nejdokonalejším přístrojem svého druhu, který kdy lidstvo vyslalo do vesmíru, podle odhadů má hodnotu přesahující 2,5 miliardy amerických dolarů. Všechny dosavadní testy od přistání proběhly úspěšně.
Generální tajemník OSN navštíví Írán, aby se zúčastnil hnutí nezúčastněných
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na konci srpna navštíví Írán, aby se zúčastnil 16. setkání Hnutí nezúčastněných. Hnutí nezúčastněných se sejde v Teheránu mezi 26. – 31. srpnem za účasti delegací ze všech 120 členských zemí. Spojené státy americké a Izrael vyzvaly generálního tajemníka OSN, aby jednání v Íránu bojkotoval. Důvodem je íránský jaderný program, který je podle obou států zásadním ohrožení pro světový mír. Jednání se zúčastní i zástupce Sýrie. Mluvčí generálního tajemníka OSN oznámil, že jednání Ban Ki-moon využije k prohlubování vzájemných mírových svazků mezi členy sdružení.
USA vyšetřují RBS a Commerzbank kvůli možnému porušení sankcí uvalených na Írán
Americký Federální rezervní systém (FED) spolu s Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických vyšetřují možné porušení sankcí uvalených na Írán. Podezřelé z nepovolených transakcí s Íránem jsou banky Royal Bank of Scotland a Commerzbank. Zástupci Commerzbank prohlásili, že od roku 2007 neuskutečnili žádné nové transakce s Íránem. RBS odmítla tuto kauzu komentovat.
Při střetech v Keni zemřelo nejméně 48 lidí
Podle zástupce regionálního policejního šéfa Josepha Kitury se úterní střety, při kterých zemřelo nejméně 48 lidí, odehrály v provincii Coast na jihovýchodě Keni mezi etnickými skupinami Orma a Pokomo. Většina obětí byly ženy a děti. Podle BBC se napjatá situace mezi komunitami vyostřila kvůli sporům ohledně pastvy dobytka. Kitur dále uvedl, že není jasné, zda byl některý z pachatelů zatčen. Úterní střety jsou nejhorším incidentem od násilných povolebních nepokojů před čtyřmi lety.
Deset lidí na východě Demokratické republiky Kongo zemřelo pravděpodobně na ebolu
Agentura AP s odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) v úterý uvedla, že se 15 lidí na východě Demokratické republiky Kongo nakazilo virem ebola, 10 z nich na virus zemřelo. Ebola propukla v Ugandě před několika týdny a 16 lidí na virus zemřelo. Ugandské úřady tvrdí, že mají šíření virus pod kontrolou. Ebola patří k nejnebezpečnějším chorobám na světě, po jejím nakažení umírá až 70 % lidí.
Nový etiopský premiér zůstane u moci do roku 2015
Podle agentury Reuters zůstane nový etiopský premiér Hailemariam Desalegn u moci do voleb, které se budou konat v roce 2015. Vládnoucí strana tak chce zajistit rychlé a hladké předání moci po smrti Meles Zenawiho, jenž zemřel v pondělí v bruselské nemocnici po dlouhé nemoci. Mluvčí vlády Bereket Simon uvedl, že během příštích dvou dnů bude svolán parlament, před nímž Desalegn složí přísahu a dokončí pětileté funkční období současné vlády.
Thajská sněmovna reprezentantů schválila největší fiskální rozpočet v historii země
Dolní sněmovna thajského národního shromáždění schválila rozpočet jasnou většinou. Výdaje dosáhnou ve fiskálním roce 2013 76,2 miliard USD, příjmy pak 66,7 miliardy USD. Nárůst výdajů je dalším krokem kontroverzního vládního plánu, který kromě zvyšování výdajové položky rozpočtu zahrnuje také snížení daně z příjmu z 30 na 23%. Senát musí projednat návrh státního rozpočtu do 20 dní od jeho schválení ve sněmovně reprezentantů. Vládní politika zvyšování výdajů je silně kritizována opoziční Demokratickou stranou.
Japonští aktivisté přistáli na území sporných ostrovů Senkaku/Diaoyu
Japonští nacionalističtí aktivisté doplavali na břeh a vztyčili japonskou vlajku poté, co flotila se 150 lidmi včetně některých členů japonského parlamentu na palubě dosáhla pobřežních vod Japonskem kontrolovaných ostrovů Senkaku/Diaoyu. Čin aktivistů je tak zřejmou reakcí na nedávný pokus hongkongských aktivistů o vylodění se na břehu ostrovů a vztyčení čínské vlajky, který skončil jejich zatčením a následnou deportací japonskými úřady. Přestože japonská vláda neudělila skupině povolení k přistání na ostrovech a nyní jsou aktivisté vyslýcháni japonskou pobřežní hlídkou, jejich krok vyvolal silné protesty v Číně a Peking ho ostře odsoudil. Sporné ostrovy v Jihočínském moři, které jsou nárokované též Taiwanem, leží na důležité námořní obchodní trase a jsou obklopeny velkými ložisky zemního plynu.
Mongolsko: člen Demokratické strany Davaajav Ganhuyag byl zvolen ministrem hornictví, obavy z protekcionismu přetrvávají
Davaajav Ganhuyag, který byl v pátek zvolen do funkce mongolského ministra hornictví, je známý svým protekcionistickým vztahem k sektoru průmyslu a důlní těžby. Již v minulosti totiž několikrát usiloval o to, aby smlouvy se zahraničními těžebními společnostmi podnikajícími v Mongolsku byly upraveny do takové podoby, která by státu zajistila dosažení co největšího podílu na výnosech z těžby. Podle odborníků bude však jako člen vlády ze svého nekompromisního postoje nucen slevit, neboť je vázán volebním programem Demokratické strany, která je zahraničním investicím nakloněná. Zahraniční investice do těžby nerostných surovin jsou pro slabou mongolskou ekonomiku zásadním článkem pro její další růst.
Vláda Jihoafrické republiky se omluvila za střelbu v dole
Jihoafrická ministryně obrany Nosiviwe Noluthando Mapisa-Nqakula se v úterý omluvila horníkům a zároveň je požádala o odpuštění. Policie minulý týden začala střílet do stávkujících horníků v dole Marikana, když odmítli ukončit stávku za zvýšení mezd, které se pohybují v současnosti od 484 do 600 USD a horníci požadují navýšení na 1500 USD. Po střelbě zůstalo 34 mrtvých a zraněno bylo 78 dalších. Omluva přichází krátce poté, co demonstranti uvedli, že nebudou v příštích volbách podporovat vládnoucí stranu Africký národní kongres (ANC).
Súdán a Jižní Súdán budou diskutovat o sporných otázkách
Podle diplomatů bude na Súdán a Jižní Súdán vyvíjen v nejbližších dnech tlak, aby země dosáhly dohody ohledně bezpečnostních otázek, hranic a obnově vývozu ropy. Dohoda by měla předejít ekonomickému kolapsu zemí či válce. Očekává se, že státy budou v neděli pokračovat v jednáních pod dohledem Africké unie (AU) v Addis Abebě poté, co se jim tento měsíc podařilo dosáhnout prozatímní dohody o příjmech z ropy a poplatcích za transfer. Státy musí pod hrozbou sankcí od OSN vyřešit všechny sporné otázky do 22. září.
V Togu policie rozehnala demonstranty slzným plynem
Protestní pochod, který svolala opozice v rámci kampaně Zachraňme Togo, rozehnala policie slzným plynem a gumovými projektily v hlavním městě Lomé. Tisíce lidí protestovaly v ulicích proti květnovému vládnímu zákonu, kterým byly překresleny hranice volebního obvodu a který podle opozice přinesl vládnoucí straně navýšení počtu křesel v parlamentu z 81 na 91. V roce 2010 obvinila opozice volby současného prezidenta Faure Gnassingbé, který se dostal k moci po smrti svého otce v roce 2005, z podvodu a zastrašování.