Liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf suspendovala 46 vládních úředníků poté, co nebyli schopni doložit svá prohlášení o majetku protikorupční komisi. Prezidentka odvolala i svého syna Charlese Sirleaf, který byl zástupcem guvernéra Centrální banky Libérie. Do svých funkcí mohou být znovu jmenováni, pokud předloží svá majetková přiznání. Rozsáhlá korupce je vnímána jako překážka západoafrické zemi, která zůstává jedním z nejchudších států světa téměř po dekádě od konce čtrnáctileté občanské války. Další dva synové prezidentky Johnson-Sirleaf působí ve vysokých vládních funkcích.
Gambie popraví všechny odsouzené k smrti do poloviny září
Prezident Gambie Yahya Jammeh v úterý oznámil, že všichni odsouzení k smrti, budou do poloviny září popraveni. Zločiny, jako je vražda, pašování drog, homosexualita či terorismus, nebudou v zemi podle prezidenta Jammeha tolerovány. O kolik lidí se jedná, prezident neuvedl. Agentura AF uvedla, že od července 2010 bylo v Gambii odsouzeno k trestu smrti 47 lidí. Prezident Jammeh stojí v čele země od vojenského převratu v roce 1994.
V Libyi vybuchlo auto egyptského diplomata
Bezpečnostní složky uvedly, že doma vytvořené zařízení explodovalo pod vozidlem prvního tajemníka egyptského velvyslanectví Abdelahima Rifai. Při pondělním útoku, který se odehrál v hlavním městě Libye Tripolisu, nebyl nikdo zraněn. Útok přišel pouze den poté, co bezpečnostní složky zatkly stoupence bývalého vůdce Muammara Kaddafiho podezřelé z nedělních výbuchů.
Mali vytváří novou vládu
Státní malijská televize uvedla, že prozatímní prezident Dioncounda Traore v pondělí potvrdil složení nové přechodné vlády, jejímž účelem je obnova stability země po březnovém převratu, kdy se moci chopila armáda. Vláda se skládá z 31 členů, z nichž pět bylo vybráno vojenským vedením. Na postu premiéra setrvá Cheick Modibo Diarra, který v minulé vládě selhal při snahách o uspořádání voleb. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které trvá na rozmístění vojenských jednotek v Mali, vyzvalo prezidenta Traore, aby zajistil vytvoření vlády, jež bude lépe reprezentovat malijské zájmy.
Etiopský premiér zemřel
Podle státních médií včera v noci zemřel po několika týdnech nemoci etiopský premiér Meles Zenawi. Mluvčí vlády Breket Simon uvedl, že premiér zemřel v zahraniční nemocnici, ale neposkytl detaily ohledně přesného místa či nemoci, kterou Zenawi trpěl. Spekulace o Zenawiho zdravotních problémech se objevily minulý měsíc poté, co se nezúčastnil summitu Africké unie (AU) v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Místopředseda vlády Hailema Desalgn nahradí Zenawiho na postu premiéra.
Jihoafrický rand posiluje
Jihoafrická měna v pondělí posílila oproti dolaru, ačkoliv se trhy stále obávají, že se nepokoje z minulého týdne v platinovém dole společnosti Lonmin mohou opakovat i v jiných dolech. Jihoafrický rand dosáhl svého dvoutýdenního minima v pátek poté, co investoři prodali akcie v reakci na násilný střet horníků a policie v dole Marikana. V pondělí hodnota randu stoupla až o 0,26 % za den.
Zambie zdvojnásobí zásoby kukuřice
Zambijský ministr zemědělství Emmanuel Chenda v pondělí uvedl, že Zambie zdvojnásobí zásoby kukuřice na 1 milión tun a omezí její vývoz. Cílem je udržet nízké ceny základních potravin, k jejichž zvýšení by mohlo dojít v důsledku vysokých cen obilí na mezinárodních trzích. K posílení rezerv prostřednictvím zakoupení místní produkce dojde během čtyř měsíců od července do října. V rámci monitorování vývozu kukuřice bude vláda vydávat vývozní povolení. Podle ministra Chendy má Zambie velké zásoby kukuřice z minulého roku, proto bude vláda pouze dohlížet na stabilitu místních cen.
Somálsko má nový parlament
Po osmi letech přechodného období se dnes na hlavním letišti v Mogadishu sešel nově zvolený somálský parlament. Parlament je složen z poslanecké sněmovny s 275 členy a horní sněmovny, kde zasedá 54 poslanců. Hlavním úkolem poslanců je volba nového prezidenta, která by se měla konat do dvou let. Hlavním favoritem voleb je stávající hlava státu Sheikh Sharif Ahmed, jenž je u moci od roku 2009. Dalšími silnými kandidáty jsou premiér Abdiweli Mohamed Ali a bývalý ministr financí Sharif Hassan Sheikh Aden.
Poslední příslušníci pozorovací mise OSN opouští Sýrii
Po čtyřech měsících angažmá v Sýrii odjíždí poslední příslušníci pozorovatelské mise OSN z Damašku. Mise pozastavila činnost již v červenci a v Damašku zůstala jen malá kancelář. Důvodem je nemožnost ovlivnit jednání aktérů konfliktu. Několikrát se také příslušníci mise stali terčem útoku ozbrojenců. Selhání mise připisuje OSN především neochotě obou stran dodržovat podmínky, ke kterým se zavázali. Oficiální mandát mise OSN UNSMIS skončil v neděli.
Americký prezident vyjádřil znepokojení nad útoky v Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama vyjádřil obavy nad vývojem situace v Afghánistánu. Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Americký prezident oznámil, že bude situaci diskutovat s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Barack Obama hovořil i s vrchním představitelem amerických ozbrojených sil Martinem Dempseym a velitelem mise ISAF generálem Johnem R. Allenem. Jednali o opatřeních, která přijme americká armáda, aby tyto útoky neutralizovala.
Společnost Apple se stala nejhodnotnější firmou historie
V současnosti má společnost hodnotu ve výši 623,14 miliardy amerických dolarů, což představuje nominální americký i světový rekord. Při započtení inflace by byla nejhodnotnější společností v historii společnost Microsoft v roce 1999, kdy dosáhla nominální hodnoty 620,58 miliardy amerických dolarů. Společnost Apple sesadila z prvního místa společnost ExxonMobil.
Podle agentury Moody´s Investors Service dojde k dalším bankrotům kalifornských měst
V letošním roce byla nucena vyhlásit bankrot již tři kalifornská města, největším z nich je prozatím s 300 tisíci obyvateli město Stockton. Do budoucna by mohly obavy investorů z finančních problémů měst znamenat silné komplikace v rámci půjček, protože by investoři nemuseli být ochotni nakupovat městské dluhopisy. Podle zprávy agentury Moody´s se budou s finančními obtížemi potýkat i další města po celých Spojených státech.
Státy UNASUR podporují Ekvádor ve věci udělení azylu Julianu Assange
Státy Unie jihoamerických národů (UNASUR) vyjádřily podporu Ekvádoru po té, co země udělila azyl zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi. Schůze ministrů zahraničí UNASUR se konala především kvůli nařčení Ekvádoru ohledně případných útoků na ekvádorskou ambasádu ve Velké Británii, kde se momentálně zakladatel Wikileaks nachází.
Lonmin požaduje ukončení stávky, horníci se mají vrátit do práce navzdory násilí v minulém týdnu
Třetí největší světový výrobce platiny společnost Lonmin uvedla, že se všech 3000 stávkujících horníků musí vrátit v pondělí do práce v dole Marikana asi 100 kilometrů od města Johannesburgu. Pokud tak neučiní, budou propuštěni. Minulý týden policie zastřelila 34 horníků poté, co zaměstnanci odmítli ukončit stávku za vyšší mzdy. Akcie společnosti po tvrdém zásahu, který je považován za nejbrutálnější od pádu apartheidu, klesají.
V Libyi bylo zatčeno 32 stoupenců bývalého vůdce Kaddafiho
V hlavním městě Tripolis v neděli vybuchly tři nálože, které byly umístěné v autech u ministerstva vnitra a poblíž budovy, jíž využívá ministerstvo obrany pro výslechy zajatců. O život přišli dva civilisté, další lidé byli zraněni. Bezpečnostní složky následně podle agentury Reuters zatkly 32 stoupenců bývalého vůdce Muammara Kaddafiho, které spojují s nedělními výbuchy.
Politici zemí jižní Afriky obviňují Rwandu z destabilizace regionu
Na summitu Společenství pro rozvoj jihoafrického regionu (SADC), jehož členy je patnáct zemí jižní Afriky, obvinili političtí představitelé Rwandu z destabilizace regionu za její podporu povstaleckých skupin na východě Demokratické republiky Kongo. Rwanda nařčení, že pomáhala vyzbrojovat a cvičit povstalce v tzv. Hnutí M23 odmítá, přestože OSN obvinění potvrdila. Na summitu v mozambickém Maputo se politici domluvili na vyslání mise do Rwandy. V pátek vyzvaly lidsko-právní organizace Mezinárodní trestní soud (ICC), aby spojení rwandské vlády s Hnutím M23 prošetřilo. Následkem bojů na východě Demokratické republiky Kongo opustilo od dubna na 250 000 obyvatel své domovy.
Egyptská státní agentura: Prezident Mursi navštíví Írán na konci srpna
Podle státní agentury MENA by egyptský prezident Mohamed Mursi měl – jako vůbec první egyptský prezident od islámské revoluce v Íránu – navštívit Teherán na konci srpna. Prezident Mursi by se v Íránu měl zúčastnit summitu Hnutí nezúčastněných, které je naplánované na 30. srpna. Formální uznání Izraele v roce 1979 ze strany Egypta a následná íránská islámská revoluce v roce 1980 přerušily veškeré diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Místní média spekulují, že by prezident Mursi mohl místo sebe do Íránu poslat svého nově jmenovaného zástupce Mahmúd Mekkiho.
Produkce zlata Pobřeží slonoviny stoupla
Podle agentury Reuters stoupla produkce zlata Pobřeží Slonoviny o 19,7 % oproti loňskému roku. Finanční úřad v pátek uvedl, že růstu napomohly vysoké ceny zlata a příznivá vládní politika. Západoafrický stát vyprodukoval za minulý rok 12 tun zlata. Vláda predikuje produkci kolem 25 tun zlata do roku 2015, neboť země počítá se zřízením nových dolů. Pobřeží slonoviny, které je jedním z předních producentů kakaa, plánuje diverzifikovat svou ekonomiku a využít tak svých zásob nerostných zdrojů.
Na italském pobřeží bylo zadrženo více než 350 migrantů
Během víkendu zachránila italská pobřežní stráž více než 350 afrických migrantů na pobřeží malého italského ostrova Lampedusa, jenž se nachází asi 130 km východně od Tuniska a je nejbližším bodem pro migranty prchající ze severní Afriky. Pobřežní stráž v sobotu nejprve zadržela loď s 231 uprchlíky ze subsaharské Afriky a později loď se 126 Tunisany. Uprchlíci byli převezeni do přijímacího střediska, kde bude rozhodnuto, zda mají nárok na poskytnutí azylu.
Rakousko požaduje možnost v budoucnosti vyloučit členské státy eurozóny, které neplní své fiskální závazky
V kontextu nynější situace v Řecku, které s mezinárodními věřiteli rokuje o dalším úsporném balíčku, nejprve finský ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja uvedl pro Daily Telegraph, že země připravila akční plán pro případ rozpadu eurozóny. To však údajně není oficiálním stanoviskem finské vlády. K diskuzi o budoucnosti bloku jednotné měny následně přispěl rakouský ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, jenž uvedl, že dle jeho názoru by členské státy bloku měly mít právo v budoucnu vyloučit ty státy, které neplní cíle svých fiskálních politik. Pro tuto možnost by bylo potřeba změnit některé evropské smlouvy, což by mohlo trvat přibližně pět let.
Ministři Organizace amerických států budou jednat o sporu Ekvádoru a Velké Británie ohledně uděleni azylu zakladateli WikiLeaks Julianovi Assangovi
Pro schůzi, která by se zabývala nařčením Ekvádoru ohledně případného britského útoku na ekvádorskou ambasádu, kde se nyní nachází zakladatel WikiLeaks Julian Assange se vyjádřilo 23 z 26 hlasujících států Organizace amerických států (OAS). K setkání ministrů zahraničních věcí členských států má tak dojít již 24. srpna ve Washingtonu. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange dnes mezitím nařkl USA z ohrožování svobody slova a vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu, aby „ukončil hon na čarodějnice“ směřovaný proti této webové stránce.
Italský premiér Mario Monti „vyhlásil válku“ daňovým podvodům a neplatičům daní
Dle italského premiéra Maria Monti daňoví podvodníci zapříčinili jak velké ekonomické ztráty, tak špatnou pověst Italů ve světě. Premiér dále charakterizoval podstatu italské krize, když řekl: „Itálie je velmi bohatá země, ale stát má obrovský veřejný dluh, při jehož splacení budeme možná již zítra potřebovat pomoc jiných států. Existuje však mnoho bohatých Italů nebo lidí patřící do střední třídy, kteří prostě neplatí daně“. To má dle premiéra negativní vliv na nastavení především severních evropských zemí vůči případné finanční pomoci Itálii.
Řecký ministr financí: „Naše země musí zůstat v eurozóně“
V rozhovoru publikovaném v neděli prohlásil řecký ministr financí Yannis Stournaras, že Řecko musí zůstat v eurozóně, nechce-li zažít chudobu, s jakou se dosud nesetkalo. Proto, aby získalo další pomoc od mezinárodních věřitelů – EU a MMF- potřebuje snížit státní výdaje o zhruba 11,5 miliardy eur v letech 2013-14. Ministr dále potvrdil, že tyto nepopulární škrty jsou zdrojem napětí v nové vládní koalici, podotkl však, že se jedná o kroky, které je nutné podniknout co nejdříve. „Máme nejdražší sociální stát v eurozóně, nemůžeme v tom pokračovat s vypůjčenými penězi“. Kontroloři EU, MMF, a Evropské centrální banky (ECB) mají zemi navštívit opět v září, aby se přesvědčili, že země pokračuje s nutnými reformami, které jsou podmínkou 2. záchranného plánu, jenž byl zemi poskytnut v březnu letošního roku.