Policie použila na rozehnání protestujících místních farmářů, buddhistických mnichů a lidskoprávních aktivistů okupujících vstup do měděného dolu u města Monywa v Sakainské oblasti na severozápadě země vodní děla a slzný plyn. Na místě zůstalo přes 22 zraněných osob. Místní farmáři za pomoci mnichů a aktivistů již od července protestovali proti údajným případům nuceného vystěhování z důvodu rozšiřování největšího barmského měděného dolu, který vlastní čínská státní zbrojní firma Norinco. Farmáři tvrdí, že byli k podepsání dohody o předání pozemků čínské firmě před dvěma lety donuceni. Čínská firma se brání tvrzením, že vydání pozemků bylo dobrovolné a finanční kompenzace jsou dostačující. Podle analytiků se jedná o velkou zkoušku nové barmské civilní vlády, která se potýká s rostoucím počtem protestů vůči případům svévolného vyvlastnění pozemků a půdy, které se udály za vlády vojenské junty.
Archiv rubriky: Zdroje
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru
Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Politické napětí v Egyptě se stupňuje, v Káhiře protestovaly tisíce lidí
Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Až 10 % hlasů bylo ve volbách v Sierra Leone neplatných
Předsedkyně volební komise Christiana Thorpe uvedla, že v prezidentských volbách v Sierra Leone bylo na 10 % neplatných hlasů. Ve volbách zvítězil dosavadní prezident Enest Bai Koroma, když porazil zbylých 8 kandidátů. Volby nyní budou muset být znovu přepočteny po stížnostech opozice. Spolu s prezidentskými volbami se konaly i volby do parlamentu a místních samospráv, výsledky zbylých dvou voleb by měly být známy ve čtvrtek.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Pákistán zasáhla vlna hackerských útoků
Cílem hackerských útoků se staly primárně stránky s pákistánskými doménami. Hackeři využili chyby v zabezpečení systému doménových jmen a přesměrovali návštěvníky serverů na další stránku, jež obsahovala fotografii dvou tučňáků pochodujících přes most a slogan „Pakistan Downed“. Podle BBC byly zasaženy též lokální domény globálních společností, jako jsou Google, Apple, Yahoo či eBay. Vlastní servery prolomeny nebyly, avšak služby jako je Gmail byly dočasně nedostupné. Motivy útočníků, kteří jsou podle neoficiálních zpráv zřejmě pákistánského a tureckého původu, nejsou známy, avšak účelem útoků bylo pravděpodobně poukázat na nedostatky systémů spravovaných společností PKNIC, která má na starosti administraci pákistánské webové domény.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
Čínská stíhačka J-15 poprvé přistála na letadlové lodi Liaoning
Podle informací mluvčího čínského ministerstva obrany přistála stíhačka J-15 na lodi Liaoning během nedělních cvičení. Čína tak poprvé veřejně přiznala, že její jediná letadlová loď disponuje dostatečně pokročilou technologií pro uskutečnění přistávacích manévrů letectva, jejíž existenci do nedělního prohlášení tajila. Loď Liaoning, jejíž název odkazuje na provincii, kdy byla loď po jejím zakoupení od Ukrajiny podrobena rozsáhlé přestavbě, byla uvedena do provozu na konci září. Podle analytiků nasazení letadlové lodi schopné nést bojové letouny pomůže Číně značně zvýšit její strategickou výhodu ve sporech s Japonskem a dalšími zeměmi v regionu ohledně teritoriálních nároků v oblasti Jiho- a Východočínského moře. Podle odborníků však ještě nějaký čas potrvá, než se loď stane plně operativní a bude vycvičena plně kvalifikovaná posádka schopná zvládat i náročnější úkoly v rámci speciální bojové skupiny.