Po prvním kole prezidentských voleb se stávající prezident ocitl na druhém místě po socialistovi Francoisovi Hollandovi a před krajně-pravicovou Marine Le Pen. Právě její voliče se Sarkozy nyní snaží získat například návrhy, aby byly uzavření hranic a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru v případě nutnosti jednodušší než jsou nyní. Sarkozy s tímto návrhem přišel již v minulosti, nedávno jej v tomto bodě podpořilo i Německo.
Archiv rubriky: Útvar
Novináři v Kosovu protestovali před parlamentem
Kosovský parlament v pátek 20. dubna 2012 schválil články 37 a 38 trestního zákoníku, které se zabývají svobodou sdělovacích prostředků a mezi jinými nutí novináře k prozrazování svých zdrojů informací. Proti tomuto rozhodnutí Národního shromáždění v pondělí protestovala řada kosovských novinářů.
Komisař EU pro rozšíření zhodnotil situaci v Černé Hoře
Komisař EU pro rozšíření Štefal Fule vyjádřil naději, že Černá Hora vyhoví požadavkům Evropské komise do června tak, aby mohla začít nová přístupová jednání. Opět však varoval Podgoricu, že další práce v boji proti organizovanému zločinu a korupci je nutná. Měla by se zaměřit na efektivní aplikaci práva, zejména ve sledovaných případech. Fule dále řekl, že se nedávno setkal s předsedou vlády Igorem Luksicem a byl povzbuzen jeho odhodláním k reformám a jeho povědomím o otázkách, které potřebují zvláštní pozornost. Během summitu Rady Evropy v červnu by mělo být rozhodnuto o zahájení vstupních rozhovorů Černé Hory do EU.
Bulharský tisk: Preventivní rozdělení Makedonie by mohlo napomoci stabilizaci regionu
Bulharský deník Novinite uvedl, že preventivní rozdělení Makedonie by bylo nejlepší volbou pro budoucnost země tak, aby se předešlo „děsivým scénářům“. Podle deníku hraje Makedonie klíčovou roli ve stabilitě celého regionu, pokud by tak došlo k její destabilizaci, mohlo by brzy dojít k nové mezinárodní válce – dle Novinite by trvalo jen jednu hodinu, než by se konflikt přesunul do Albánie, Kosova, Srbska, Bulharska, Řecka, Rumunska a Turecka. Deník upozornil, že i přes ohridskou dohodu z roku 2001 napětí v zemi přetrvává.
Makedonský ministr zahraničí se sejde s generálním tajemníkem OSN
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki se v New Yorku sejde s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, aby společně projednali rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu k integraci Makedonie do NATO a EU. Poposki požádá Ban Ki Moona aby ten podpořil respektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který pracuje pod záštitou OSN. Ten rozhodl, že blokování členství Makedonie v NATO je nelegální. Setkání s generálním tajemníkem OSN je považováno za jeden z posledních pokusů o dosažení cíle uvedení Makedonie na programu Aliance na příštím summitu v Chicagu. Poposki se v New Yorku také setká s prostředníkem OSN při jednáních mezi Makedonii a Řeckem Matthew Nimetzem.
Prozatímní premiér Mali chce jednat s Tuaregy
Prozatímní premiér Cheick Modibo Diarra, který byl jmenován v polovině dubna, uvedl, že je připraven jednat s Tuaregy na severu země. Prvořadým krokem má být jednání, dodal ovšem, že „všechny možnosti řešení jsou možné“. Tuaregové na severu země vyhlásili samostatný stát Azawad a zavedli islamistické právo šaría.
Libyjská armáda převzala odpovědnost za letiště v Tripolisu
Důležité letiště bylo po pádu Muammara Kaddafiho doposud v držení milice Zintan, která v posledních měsících žádala vládu, aby alespoň část odpovědnosti za letiště převzala. Jejich požadavek byl vyslyšen až v pátek. Podle ministerstva obrany někteří rebelové odevzdali zbraně výměnou za zaměstnání na letišti.
Egyptský prezidentský kandidát Amr Moussa by v případě vítězství posílil pozici armády
Bývalý ministr zahraničí Amr Moussa, který se po vyloučení deseti kandidátů volební komisí stal předním kandidátem, by v případě vítězství posílil armádu prostřednictvím Národní bezpečnostní rady. Národní bezpečnostní rada by měla zahrnovat ministry a vojenské důstojníky a předsedat by jí měl prezident. Krok Amr Moussy je chápán jako snaha uklidnit vládnoucí vojenskou vládu, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husni Mubaraka.
OSN obnovuje mírovou misi v Západní Sahaře
V Západní Sahaře, která je z velké části spravována Marokem, by měl být obnoven mandát mírových sil, známý jako MINURSO. Na jeho obnovení se dohodla Rada bezpečnosti OSN a trvat by mohl do dubna 2013. Mírové síly mají dohlížet na porušování lidských práv. Hnutí Polisario, které sdružuje obyvatelstvo Saharawi, v oblasti ustanovilo Saharskou arabskou demokratickou republiku a žádá její uznání. Na území Západní Sahary se nachází fosfáty, přičemž se mluví o potenciálních zásobách ropy.
Africká rozvojová banka poskytne Malawi 45 milionů USD
Prezident Africké rozvojové banky (ADB) Donald Kaberuk v neděli uvedl, že je banka připravena poskytnout zemi 45 milionů USD na oživení ekonomiky a zavedení reforem. Ekonomika Malawi se zhoršila v minulém roce, kdy mezinárodní pomoc byla pozastavena a země tak přišla o 40 % rozpočtu. Malawi rovněž jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o novém finančním programu.
Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal
Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.
Generální tajemník NATO vyzval členské státy EU k větší aktivitě na poli bezpečnosti
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ve své řeči v Evropském parlamentu vyzval státy Evropské unie, aby kladly větší důraz na bezpečnostní politiku. Apeloval na EU, aby se více zabývala záležitostmi mimo své hranice. Podle Anderse Fogha Rasmussena by měla Evropská unie mít takové vojenské kapacity, aby byla schopna zasáhnout kdekoli na světě a převzít větší díl odpovědnosti za úkoly NATO.
Turecko odmítlo účast Izraele na summitu NATO
Turecko odmítlo povolit Izraeli účast na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu v květnu 2012. Důvodem tohoto kroku je odmítnutí Izraele omluvit se za útok proti tureckým aktivistům na lodi směřující s pomocí do Palestiny v květnu 2010. Účast Izraele měla posílit vztahy zemí NATO s nečlenskými zeměmi. Izrael je součástí tzv. Středomořského dialogu, který se věnuje vztahům NATO a některých nečlenských zemí z oblasti Středozemního moře. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemůže cítit partnerský vztah k Izraeli, pokud se odmítá omluvit za svůj útok.
Americká ambasáda v Keni varuje před teroristickým útokem
Americká ambasáda v Nairobi, hlavním městě Keni, varovala v pondělí před možným teroristickým útokem v zemi. Podle informací ambasády teroristé plánují zaútočit na hotely a vládní budovy. Mělo by se jednat o skupinu Al Shabaab, která se chce pomstít Keni za její angažmá v Somálsku. Americká ambasáda tvrdí, že podle jejich informací jsou plány na teroristický útok již ve finální fázi.
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.
Rusko: Skupina občanů drží hladovku na protest proti zmanipulovaným volbám
Už více než měsíc drží hladovku skupina 33 ruských občanů z města Astrachaň a 7 obyvatel dalších měst v čele s opozičním politikem Olegem Sheinem, který však dnes oznámil o ukončení hladovky a hodlá čekat na rozhodnutí soudu. Hladovkou tito občané protestují proti výsledkům místních, podle jejich názoru zmanipulovaných komunálních voleb ve městě Astrachaň, které proběhly 4. března. Funkci starosty v nich s 60% hlasů získal kandidát za stranu Jednotné Rusko Michail Stoljarov. Opozice však tvrdí, že volby provázely podvody a manipulace, a za skutečného vítěze považuje právě kandidáta opoziční strany Spravedlivé Rusko Olega Sheina.
Bývalý islandský premiér nebude potrestán za přispění k finanční krizi v roce 2008
V březnu začal soudní proces u speciálního soudního tribunálu Landsdómur v islandské metropoli Reykjavík s bývalým premiérem Islandu Geirem Haardem. Tento tribunál byl založen v roce 1905 a má se zabývat trestními činy bývalých či současných členů islandské vlády. Proces s Haardem byl však prvním v historii tribunálu. Ačkoliv soudci uznali, že bývalý premiér přispěl ke zhroucení jedné z islandských bank, neudělili mu žádný trest. Náklady za proces uhradí stát. Haarde již dříve popřel, že by za krizi nesl jakoukoliv zodpovědnost.
Světová banka přidělí 100 milionů USD na podporu rozvojové politiky Makedonie
Světová banka (WB) uvedla, že je připravená podpořit makedonskou rozvojovou politiku částkou 100 milionů USD tak, aby v zemi došlo k posílení konkurenceschopnosti a byly podpořeny reformy v ekonomice, zdravotnictví, školství a sociálních věcech. Během setkání v Washingtonu představitelé WB a MMF také zdůraznili význam kroku Deutsche Bank, která pro Makedonii schválila úvěr ve výší 250 milionů eur. Ty prý představují ujištění o dobrém profilu této země na mezinárodním kapitálovém trhu.
Dvě největší ukrajinské opoziční strany uvedly, že budou během podzimních voleb spolupracovat
Strany tak prý chtějí „omezit neomezenou moc prezidenta Viktora Janukovyče.“ Ten je opozicí kritizován za odklon od demokratických reforem. Zástupci bloku Naše Ukrajina — Národní sebeobrana bývalého předsedy parlamentu Arsenija Jaceňjuka by tak měli být na kandidátní listině Bloku Julie Tymošenko.
Nizozemská královna dnes přijala demisi vlády
Vládní koalice skončila kvůli neúspěšným jednáním o rozpočtu státu. Dosavadní premiér Mark Rutte by měl dle agentury AP v úterý vystoupit v parlamentu, kde se bude konat diskuse ohledně rozpočtových škrtů a mělo by zde dojít také k určení data předčasných parlamentních voleb.
EU přijala nové sankce vůči Sýrii
Dle dřívějšího oznámení se v pondělí velvyslanci členských států EU dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Sýrii. Ty se týkají zákazu vývozu luxusního zboží a výrobků, které by mohly být použity k represím. EU se k tomuto kroku rozhodla, neboť násilí v zemi pokračuje přes vyhlášené příměří, za přítomnosti pozorovatelů OSN.
Dluh EU dosáhl 82,5% HDP a dluh eurozóny 87,2%
Dluh Evropské unie, ale i eurozóny stále narůstá, informoval o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). EU se tak nedaří plnit její dlouhodobý cíl, kterým je, aby členské země dostaly své dluhy pod 60% HDP. Největší dluh sužuje Irsko, Řecko a Španělsko. Naopak státy Maďarsko, Estonsko a Švédsko vykázaly přebytek.
Evropská komise radí Řecku, jak postupovat dále z krize
Evropská komise (EK) sepsala čtyřicetistránkový dokument, v němž radí jihoevropskému státu kroky pro zvládnutí krize. EK například doporučuje snížit náklady na pracovní sílu v podnikatelském sektoru o 15% do tří let, zásadně zlepšit výběr daní, dát přednost výdajovým škrtům před zvyšováním daní a celkově dostat veřejné finance pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá u Řecka ekonomický růst až v roce 2014.