Vojenská vláda na tiskové konferenci uvedla, že předá moc do rukou nově zvoleného prezidenta, jehož jméno by měla do čtvrtka oznámit volební komise. Podle Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF) by se měl předávací ceremoniál konat koncem června. Mezitím vláda vydala prozatímní ústavní deklaraci v reakci na rozpuštění dolní komory parlamentu v minulém týdnu. Deklarace dává pravomoc ke kontrole legislativy, rozpočtu a sepsání nové ústavy vojenské vládě.
Archiv rubriky: Útvar
V nigerijském městě Damaturu byl vyhlášen 24 hodinový zákaz vycházení
Po střetech mezi islámskými ozbrojenci militantní skupiny Boko Haram a armádou vyhlásily nigerijské úřady zákaz vycházení v severovýchodní části města Damaturu. Nepokoje propukly i ve městě Kaduna, kde v náboženských střetech zemřelo podle Reuters nejméně 52 lidí. Skupina Boko Haram požaduje v Nigérii zavedení islámského práva šaría.
Na 18 milionů lidí hladoví v oblasti Sahelu, EU žádá mezinárodní pomoc
Představitelé států Sahelu, členové Evropské unie a Agentura pro mezinárodní rozvoj se na summitu zavázali k poskytnutí 940 milionů eur k vyřešení bezprostřední situace. Na 18 milionů lidí trpí potravinovou nouzí, mezinárodní společenství volá po okamžité pomoci. Evropská komise přislíbila 40 milionů eur na další humanitární pomoc do oblasti.
Rada bezpečnosti OSN k intervenci v Mali nakonec přistoupí, pokud bude znát plán zásahu
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci v Mali. Po zprvu zamítaném vyjádření nyní Rada bezpečnosti OSN zvažuje přistoupení k intervenci, jestliže budou dopředu určené cíle, prostředky a způsob vojenského nasazení. Rada bezpečnosti OSN ve svém prohlášení uvedla, že „sdílí obavy ECOWAS a požaduje plné obnovení ústavního pořádku v Mali“.
Lokální soudy gacaca po deseti letech ve Rwandě končí
Rwanda vytvořila po genocidě v 90. letech lokální soudy gacaca, které měly ulehčit přetížené justici a zrychlit proces s tisíci obviněnými z genocidy. Soudy zasedaly jednou týdně ve vesnicích po celé zemi. Jejich cílem bylo dosažení spravedlnosti, pravdy a především usmíření mezi obyvateli. Systém soudů gacaca byl již dříve využíván pro urovnávání lokálních sporů. Více než 160 000 soudců bylo voleno z členů vesnic, přičemž většině z nich chybělo právnické vzdělání. Činnost soudů gacaca má být podle rwandské vlády po deseti letech ukončen. Během tří měsíců zemřelo na jaře 1994 na 800 000 Tutsiů. Etnické boje mezi menšinovými Tutsii a většinovými Hutui se přesunuly i do okolních zemí.
Ratingová agentura Fitch snížila výhled indické ekonomiky na negativní
Agentura zemi upozornila na nutné zavedení reforem, omezení korupce a nalezení efektivního řešení současné ekonomické situace. Uvedla zároveň, že indická vláda učinila prozatím pouze drobné kroky ke snížení deficitu státního rozpočtu. Rozhodnutí bylo zveřejněno několik dní poté, co země obdržela varování od ratingové agentury Standard & Poor’s. Navzdory očekáváním centrální banka na začátku tohoto týdne uvedla, že v současné době neplánuje snížit míru diskotní sazby, která tak zůstává na úrovni 8%. Své rozhodnutí zdůvodnila hrozbou růstu inflace.
Skupina G20 představila plán na vytvoření pracovních míst v celosvětovém měřítku
„Ten bude považován za prioritu v boji proti vlivu evropské dluhové krize,“ uvádí závěrečné komuniké summitu skupiny G20 v Mexiku. Plán předpokládá, že vlády členských států, zejména ty, které mají více rozpočtových zdrojů, zvýší výdaje na boj proti globální hospodářské krizi. Během setkání G20 došlo také k setkání amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkel. Oba představitelé se shodli na nutnosti podpory hospodářského růstu a tvorbě nových pracovních míst.
Soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven až do odvolání
Poté, co byl soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven v květnu, mělo dojít k pokračování 25. června 2012. Nyní byl však soudní proces, důsledkem chyby při zveřejňování dokumentů od obhajoby, pozastaven až do odvolání. Někteří z příbuzných obětí a přeživších války vyjádřili obavu, že pokud soud potrvá příliš dlouho, pan Mladič, který trpí srdečními problémy, zemře dříve, než bude dosaženo verdiktu.
Ruská vláda vyčlení 15,4 miliard USD na financování protikrizových opatření
Ruský ministr financí Anton Siluanov uvedl v úterý v rozhovoru pro Financial Times, že Rusko vyčlení 15,4 miliard USD z rozpočtu na příští rok na přímé financování protikrizových opatření, pro případ, že bude dluhová krize v eurozóně eskalovat. Finanční prostředky budou použity na podporu „sociálně potřebných lidí“ a „systémově významných podniků.“
Libye na západě země vyhlásila vojenskou zónu
Důvodem k vyhlášení vojenské zóny jsou několikadenní střety mezi znepřátelenými milicemi. Vojenská zóna se vztahuje na města Zintan, Mizdah a Shegayga, která leží asi 150 kilometrů jižně od Tripolisu. Oficiální počet obětí je 14, podle BBC je počet mrtvých vyšší.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus
Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Taliban varoval, že pokud USA nezastaví útoky dronů v Pákistánu, tak bude sabotovat kampaň proti dětské obrně
Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Eritreu z praktikování mučení a poprav
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Navi Pillay obvinil Eritreu z masivního porušování lidských práv. Prohlásil, že v Eritrey dochází k masovým popravám, mučení, bezdůvodnému věznění a nuceným pracem. Vláda v Eritrey patří podle OSN k nejrepresivnějším vládám na světě. Navi Pillay oznámil, že ačkoli se v Ženevě setkal s delegací z Eritrey, která jej ujistila o snaze vlády situaci zlepšit, tak k excesům stále dochází.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
V Egyptě proběhlo druhé kolo prezidentských voleb, vojenská vláda upevňuje svou moc
O víkendu proběhlo v severoafrické zemi druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utkal bývalý premiér Mubarakovy vlády Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Druhý jmenovaný v pondělí ráno deklaroval své vítězství s prohlášením, že získal 52,5 % volebních hlasů. To Shafiq odmítá. Oficiální výsledky by neměly být oznámeny dříve než ve čtvrtek. Vojenská vláda, která stojí v čele země od revoluce a svržení exprezidenta Mubaraka, vydala v reakci na čtvrteční rozpuštění sněmovny deklaraci, podle níž kontrola legislativy a rozpočtu spadá do kompetence armády. Vojenská vláda si rovněž schválila právo sepsat chybějící ústavu země. Dosud armáda slibovala, že moc předá civilnímu prezidentovi.
ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali
Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
V pondělí začne summit skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.