Německý ministr zahraničí: „Měla by probíhat přímá volba předsedy Evropské rady“

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že Evropa potřebuje politické osobnosti, s kterými se může identifikovat, proto by dle něj měla být zavedená přímá volba  předsedy Evropské rady. Na čtvrtečním summitu byl prodloužen mandát Hermana Van Rompuye v této funkci. Dle ministra by tato volba dala Evropě nový impuls. Dle jeho názoru blok také potřebuje skutečnou ústavu, pro kterou by se lidé vyjádřili v referendu. Neuvedl však časový horizont pro tento krok.

MZV Ruska: „Smlouva o přátelství a spolupráci SSSR a Sýrie z roku 1980 zůstává v platnosti, ale nezahrnuje vojenskou pomoc“

Oznámil o tom dnes mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich v reakci na otázku, zda Moskva může poskytnout vojenskou pomoc Damašku v rámci sovětsko-syrské Smlouvy o přátelství a spolupráci podepsané v roce 1980. V článku 6 tohoto dokumentu je však podle tvrzení řady médií stanoveno, že „pokud třetí strana provede invazi do Sýrie, Sovětský svaz bude do událostí zapojen“. Dle vyjádření A. Lukasheviche je však znění zmíněného článku 6 následující: „V případě vzniku situace, která ohrožuje mír a bezpečnost jedné ze stran, nebo ohrožuje a porušuje mír a bezpečnost na celém světě, vstoupí Vysoké smluvní strany ihned do kontaktu, aby navzájem koordinovaly své postoje a spolupráci za účelem eliminace hrozby a obnovení míru.“ Vojenská pomoc podle něj ze znění smlouvy nevyplývá.

Poslední den předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku

Dnešním dnem končí předvolební kampaň před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou v neděli 4. března. O půlnoci na 3. března začíná tzv. „den ticha“, kdy je zakázána jakákoli agitace. Prezidentské volby budou probíhat v téměř 95 tisících volebních okrscích v Rusku i v zahraničí. Kandidáty na prezidentskou funkci jsou současný premiér Vladimir Putin, předseda Komunistické strany RF Gennadij Zjuganov, předseda Liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij, předseda strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov a podnikatel Michail Prochorov, který se voleb účastní jako nezávislý kandidát. Odborníci se shodují na tom, že hlavním rysem kampaně nebyl ani tak její obsah, jako kontext: Reforma politického systému a nebývale aktivní účast na masových demonstracích.

Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily významnou povstaleckou základnu

Vojáci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) spolu s jednotkami somálské vládní armády dobyli povstaleckou základnu Maslah povstalců al Shabaab, která je součástí teroristické sítě Al-Kaida, na severu hlavního města Mogadišo. Velitel AMISOM generálmajor Fred Mugisha uvedl, že tento úspěch výrazně posílí obranu města a naruší logistickou podporu rebelů.

Parlamentní volby v Guiney proběhnou 8. července 2012

Guinejská volební komise stanovila datum pozdržených parlamentních voleb na 8. července 2012, oznámil to předseda komise Louceny Camara. Guinea čelí zablokování mezinárodní pomoci v řádech miliard dolarů a parlamentní volby by k jejímu odblokování měli pomoci. EU již oznámila, že je připravena s Guineou plně spolupracovat v případě, že volby proběhnou. Guinea je největším světovým dodavatelem bauxitu a v poslední době podnikla kroky k oslabování vlivné armády, stejně jako se zbavila dovozních cel do USA.

Honduras a Kostarika zvýšily export kávy

Honduras, který ročně vyveze nejvíce kávy ze středoamerických zemí, exportoval za první dva měsíce roku 2012 téměř 30% celkové produkce roku 2011. Produkce kávových zrn je tak v Hondurasu důležitou položkou místní ekonomiky. Kostarika zvýšila produkci kávy v únoru o téměř 4% v porovnání s produkcí února 2010. Právě z Kostariky pochází jedny z nejkvalitnějších kávových zrn.

Konference OAS v Mexico city na téma mezinárodního zločinu

Konference Organizace amerických států ( OAS) se zabývala hlavně tématem vzrůstající moci drogových kartelů, které jsou velkou hrozbou pro demokracii latinskoamerických států. To proto, že často vyhrožují politikům nebo dokonce volí kandidáty z vlastních řad. Podle mexického prezidenta Felipe Calderóna je nezbytně nutné, aby všechny země kontinentu proti drogovým kartelům spolupracovaly. Právě prezident Calderón se zasadil o zásadní změnu protidrogové politiky. Během jejího aplikování byl např. velice oslaben kartel Tijuana, jehož teritoriem byly hlavně státy na americko- mexických hranicích. Od roku 2006 mexická drogová válka stála 45 000 životů. K aktivnějšímu boji se zapojila i sousední Guatemala, jejíž prezident Oto Pérez Molina se rozhodl, že se do boje proti drogovému průmyslu zapojí i armáda.

EU summit: 25 států podepsalo fiskální pakt

25 států, které se dříve k podpisu mezivládního fiskálního paktu zavázalo, tak nyní na summitu Evropské unie (EU) učinilo. Tato dohoda nutí k větší rozpočtové zodpovědnosti, tím, že zaručuje nové automatické sankce za porušení dohodnutých pravidel. Tato mezivládní dohoda má začít platit od 1.1. 2013 a to pod podmínkou, že jí ratifikuje alespoň 12 ze 17 zemí eurozóny.

EU summit: Rozhodnutí o vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru odsunuto na září

Informoval o tom předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy po včerejším jednání s představiteli Bulharska, Rumunska a Nizozemska, které se prozatím nevyjádřilo pro vstup zmíněných států do tohoto prostoru. Není však jasné, že na zasedání ministrů vnitra v září Nizozemsko od svých výtek proti tomuto kroku upustí, neboť nadále zastává názor že obě země neučinily dost v boji proti trestné činnosti a korupci. Bulharský premiér Bojko Borisov silně kritizoval nizozemský postoj a uvedl, že je pod důstojnost jeho země pokračovat v jednáních o této záležitosti.

Makedonský a řecký premiér obnoví dialog o pojmenování Makedonie

Makedonský a řecký premiér – Nikola Gruevski a Lucas Papademos se pokusí obnovit bilaterální dialog o otázce názvu Makedonie na vysoké diplomatické úrovni. To je hlavní závěr jejich setkání v rámci zasedání Evropské rady (ER) v Bruselu. Tento záměr byl uveřejněn již v minulém měsíci. Evropská unie (EU) dosavadní pokrok v jednáních kritizovala. 

Kosovská delegace projednávala s komisařem EU pro rozšíření proveditelnost kosovské integrace

Kosovský premiér Hashim Thaçi se setkal v Bruselu s komisařem EU pro rozšíření Štefanem Füle, aby jej informoval o nedávných krocích kosovské vlády ve věci urychlení evropské integrace. Premiér uvedl, že studie proveditelnosti je prvním krokem v tomto směru. Komisař zmínil, že společně s kosovskou delegací projednal závěry Rady pro všeobecné záležitosti a potvrdil její záměr zahájit studii pro stabilizaci a přidružení. Tato studie by měla poskytnout ucelený rámec témat, které by měly být se zemi projednány na její cestě k unijní budoucnosti. Komisař také uvedl, že další krok pro evropskou integraci je v rukou samotných Kosovanů.

V Íránu probíhají parlamentní volby

Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.

Na severovýchodě Nigérie bylo spáleno již 9 škol

Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri  bylo v posledních dnech vypáleno již 9 škol. Státní úřady i orgány místní samosprávy jsou přesvědčeny, že za žhářstvím stojí Boko Haram, která vede povstání proti vládě. Boko Haram totiž mimo jiné považuje „západní vzdělání“ za hřích. Na severu Nigérie zatím pokračují téměř každodenní incidenty střelby a bombových útoků. K poslednímu většímu útoku došlo v neděli, kdy najel automobil s výbušninami do křesťanského kostela ve městě Jos.

Ze severní Nigérie do Nigeru prchlo více než 10 000 Nigerců kvůli chystanému vojenskému tažení

Nejméně 10.000 lidí uprchlo podle nigerského stálého tajemníka pro migraci Boube Yaye, který dále uvedl, že to samé učinilo i zhruba 800 občanů Čadu. Důvodem exodu je vojenské tažení nigerijské armády na severu ve snaze potlačit povstání islamistické skupiny Boko Haram. Podle analytiků může příliv dalších uprchlíků do Nigeru ještě více zhoršit situaci v této zemi, kde je pro tento rok již tak očekávaný nedostatek potravin. Niger se také potýká s desítky tisíc uprchlíků z libyjské občanské války a z povstání v Mali.

Britský diplomatický personál stažen se Sýrie

Ministr zahraničních věcí William Hague uvedl, že „Obavy o bezpečnost nutí Velkou Británii, aby stáhla svůj diplomatický personál ze Sýrie,“ Děje se tak v důsledku pokračujících násilných střetů v Homsu. „Nyní soudíme, že zhoršení bezpečnostní situace v Damašku staví personál a prostory našeho velvyslanectví v Damašku do riskantní situace, proto jsme se rozhodli stáhnout zaměstnance odpovídajícím způsobem, „uvedl Hague. Britský personál opustil Sýrii 29. února a brzy se vrátí do mateřské země.

USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin

Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.

Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili

16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také  včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)

Syrská armáda porazila povstalce ve městě Homs, Červený kříž již obdržel povolení zahájit humanitární pomoc

Povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA) vyklízí po 26 dnech bojů město Homs, které se podařilo dobýt zpět syrské armádě loajální syrské vládě. Podle agentury Reuters rebelové opouštějí i svou nejsilnější baštu ve městě, čtvrť Baba Amro, kvůli nedostatku munice a zásob. FSA označuje své jednání za „taktický ústup“. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že syrské úřady již vydaly povolení pro ICRC zahájit dopravování humanitární pomoci do města Homs.