Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Archiv rubriky: Útvar
Došlo ke střetu turecké policie s Kurdy
15 lidí bylo zraněno během 10 tisícové demonstrace u příležitosti kurdských oslav Navroz (Nového roku), které se odehrávaly v úterý. Policie proti demonstrantům zasáhla vodními děly a slzným plynem, demonstranti odpovídali kameny. Poslední střet mezi tureckou policii a Kurdy se tak odehrál 2 dny po silvestrovských oslavách v Istanbulu, během kterých bylo zraněno nejméně 9 osob. Již dříve Kurdové požadovali, aby mohli uspořádat silvestrovské oslavy v neděli, což je tradičně v turecké kultuře den klidu. Úřady tento požadavek zamítly a povolily jako jediný den oslav středu, což následně vyvolalo vlnu demonstrací.
Srbský prezident a vysoký komisař OBSE diskutovali o národních menšinách
Srbský prezident Boris Tadic a vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro národní menšiny Knut Vollebaek společně v úterý diskutovali o nynější situaci národních menšin v Srbsku. Státník uvedl, že Srbsko bude i nadále dodržovat své mezinárodní závazky a pokračovat v ochraně práv svých národních menšin. Oba představitelé také hovořili o významu srbského předsednictví v OBSE v roce 2015.
Nepokoje v Bahrajnu pokračují
Boje začaly poté, co bezpečnostní složky zahájily rozhánění protestního shromáždění v poslední den pohřebních průvodů konaných pro oběti předchozích demonstrací. K několika incidentům podle PressTV došlo i mimo hlavní město Manama. Demonstranti nadále požadují „pád vlády“ dynastie Al Khalifa. Další násilí přichází jen den poté, co bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa prohlásil, že „dveře k dialogu byly a jsou otevřené“ a že vláda učinila „významný pokrok při provádění reforem v oblasti bezpečnosti, soudnictví, sociální politiky a médií od února 2011“.
V Malawi byl zatčen jeden z předních opozičních politiků a hlavních kritiků prezidenta
Policie v Malawi zatkla jednoho ze stranických vůdců opoziční Spojené demokratické fronty (UDF) Atupele Muluze a obvinila ho z „podněcování k násilí“ při nepokojích, které vedly i zapálení policejní stanice v hlavním městě Lilongwe. UDF již uvedla, že Atulepe Maluz byl zatčen pouze proto, aby byla umlčena kritika prezidenta Bingu wa Muthariky. Po šéfovi vládní komise pro lidská práva se jedná již o druhého vysokého politického představitele, který byl podle expertů zatčen kvůli kritice prezidenta, jehož „autokratické sklony“, jak uvádí západní země a Mezinárodní měnový fond vedly k pozastavení mezinárodní pomoci Malawi.
Jihoafrická opozice získala právo přezkoumat dokumenty o údajné korupci prezidenta
Jihoafrická hlavní opoziční strana Demokratická aliance (DA) získala rozhodnutím soudu právo přezkoumat dokumenty o ukončeném případu korupce v otázce armádních obchodů, který byl veden proti současnému prezidentovi Jihoafrické republiky (JAR) Jacobu Zumovi v roce 2009 a který byl státními zástupci jen několik týdnů před prezidentskými volbami ukončen. Nejvyšší odvolací soud ve svém rozhodnutí uvádí, že je „ve veřejném zájmu“, aby přístup DA získala přístup k dokumentům z případu. Prezident Jacob Zuma nyní bude usilovat o své znovuzvolení do čela své strany Africký národní kongres (ANC), aby mohl později pravděpodobně opět kandidovat na prezidenta JAR.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
Generální tajemník OSN varuje před možnými „masivními a extrémně nebezpečnými následky“ syrské krize
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil, že krize v Sýrii se stává „extrémně nebezpečnou“ a mohla by mít „masivní dopad“ na svět, zvláště pak na blízkovýchodní region. Generální tajemník OSN vystoupil s tímto prohlášením v hlavním městě Indonésie, Jakartě, kde uvedl, že má nyní celý svět odpovědnost na vyřešení syrské krize a varoval před jejími následky.
Jižní Korea povede další kolo jednání s USA o snižování dovozu ropy z Íránu
Jižní Korea a USA budou mít další kolo oficiálních rozhovorů o jihokorejském snížení dovozu íránské ropy. V prvním kole jednání Jižní Korea s USA jednala o možném rozsahu snížení dovozu ropy z Íránu.
Makedonský ministr zahraničí se setkal se svým německým protějškem
Makedonský ministr zahraničních věcí Nikola Poposki se během své pracovní návštěvy Spolkové republiky Německo setkal se svým protějškem Guidem Westerwellem. Během této návštěvy měly byt projednávány bilaterální politické a ekonomické vztahy a proces integrace Makedonie do NATO. Po návštěvě Německa následuje Dánsko, kde se ministr setká s dánským ministrem pro evropské záležitosti Nicolaiem Wammenem a zúčastní se konference „Evropské perspektivy Makedonie“ v dánském parlamentu pořádané zdejším Evropským hnutím.
Nepokoje v Malawi – demonstranti žádají účty prezidenta a protestují proti stavu své země
Protivládní demonstranti zapálili policejní stanici v hlavním městě Lilongwe při protestech proti politice vlády i prezidentovi. Důvodem je mimo jiné zatčení šéfa vládní komise pro lidská práva, který ostře kritizoval administrativu prezidenta Bingu wa Muthariky za tvrdý zákrok proti demonstrantům v červenci 2011 a obvinil vládu z použití nespravedlivého násilí a zatýkání a zastrašování svých kritiků. To vedlo k prvním nepokojům a 60-ti denní lhůtě, kterou demonstranti dali prezidentovi k vysvětlení svého bohatství. Protestující kritizují nedostatek paliv a dolaru, chudobu a také požadují obnovení diplomatických vztahů s Velkou Británií.
Soud v Zimbabwe odsoudil šest aktivistů za spiknutí
Šest členů Mezinárodní socialistické organizace bylo shledáno vinnými za spiknutí s cílem vyvolat násilí, které by následně svrhlo režim prezidenta Roberta Mugabeho. Obžalovaní měli ostatní občany inspirovat k povstání videi z protestů v Egyptě a Tunisku. Aktivisté obvinění popírají. Hrozí jim až 10 let vězení. O výši trestu se rozhodne v nejbližších dnech. Robert Mugabe stojí v čele země od roku 1980, kdy Zimbabwe získala nezávislost.
Mezinárodní měnový fond: Ekonomika Komor může vzrůst o 2,5 %
Pokud vláda Komorského svazu schválí finanční a daňové reformy, mohla by ekonomika ostrovů v indickém oceánu podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) v letošním roce vzrůst o 2,5 %. Vláda plánuje investice do cestovního ruchu a rozvíjejícího se bankovního sektoru. Ekonomika Komor je postavena především na zemědělství a rybolovu. Země je jedním z největších světových vývozců vanilky a hřebíčku.
Zambie ustupuje od pěstování kukuřice
V letošním roce se sníží podle Národní unie zemědělců produkce kukuřice o 80 % ve srovnání s předchozím rokem. Důvod odklonu od tradiční zemědělské plodiny je pěstování finančně výnosnějších plodin, například sójových bobům. Produkce kukuřice se sníží z 350 000 tun za rok 2011 na 60 000 tun. Kukuřice je přitom základní potravinou zambijského obyvatelstva. Zemědělci od jejího pěstování ustupují i kvůli nepravidelným srážkám, které mohou způsobit její špatnou úrodu.
Jednání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem bude trvat několik týdnů
Na začátku letošního roku Egypt formálně požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 3,2 miliardy dolarů. Vláda severoafrické země očekávala, že dohoda bude podepsána do konce března. Egypt se zmítá v ekonomických problémech a půjčka by mohla rozhýbat investice do tamní ekonomiky. MMF požaduje po Egyptu provedení hospodářské reformy. Nejsilnější strana muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která získala ve volbách téměř polovinu křesel v parlamentu, půjčku podporuje.
V Tunisku protestovali tisíce lidí proti zavedení islámského státu
Na výročí dne nezávislosti země se tisíce Tunisanů sešly v hlavním městě, aby protestovali proti rostoucí snaze konzervativních islamistů přeměnit Tunisko na islámský stát. Země po odchodu prezidenta Zine al-Alibidine Ben Aliho, který odstoupil v lednu minulého roku po masových protestech, hledá směr svého dalšího fungování. Islámská Strana obnovy chce zavést do ústavy islámské právo šaría. O nové ústavě se má hlasovat v říjnu letošního roku.
V Mexiku hrozí zemědělská krize
Mexičtí producenti potravin hrozí již druhou zemědělskou krizí za století. Podle statistik zemi chybí minimálně 7 milionů tun kukuřice. To je důsledkem vyššího importu obilovin a zvýšení cen tradičních mexických pokrmů. Důvodem jsou především klimatické změny, které sužují celou centrální Ameriku od roku 2011. Tyto změny způsobily i nutné utracení tisíců kusů dobytka. Poslední zemědělská krize v Mexiku propukla minulý rok. Tu způsobily záplavy, mráz i sucho.
Stávka argentinských dopravců
Stávkují především dopravci obilovin a olejovin. To by mohlo znemožnit výstup těchto surovin ze země. Dopravci stávkují již druhý den. Důvodem stávky je zvýšení tarifů pro transportaci. Pokus o dialog mezi dopravci a argentinskou vládou selhal. Vice- prezident federace argentinských dopravců oznámil, že je velice důležité, aby dopravci našli s vládou společnou řeč. Pokud by se tak nestalo v příštích hodinách, byla by doprava obilovin a olejovin do námořních doků velice ohrožena.
Oil World snížil množství předpokládané sklizně sóji v Argentině
Analytická organizace soustředící se na olejoviny Oil World snížila množství předpokládané sklizně argentinské sójy z 500 000 tun na 47 5000 tun. Podobná redukce předpokládané sklizně se týká i Brazílie. Tam by se mělo sklidit pouhých 66 500 tun sóji z původních 150 000 tun. Změnu odůvodňuje faktem, že letošní březen je v Brazílii a severní Argentině velice suchý a teplý. Obě země se drží mezi 3 největšími vývozci sóji na světě. Více suroviny ročně vyveze jen USA.
Peru ruší návštěvu fregaty britského námořnictva ve svém přístavu
Zrušení kotvení fregaty britského královského námořnictva Peru vnímá jako akt solidarity a podpory Argentině ve věci sporu o Falklandské ostrovy mezi Argentinou a Velkou Británii. Loď HMS Montrose měla v plánu navštívit námořní základnu poblíž Limy. Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie, podle svého vyjádření, lituje peruánského rozhodnutí. Mluvčí ministerstva dodal, že tento akt byl vnímán jako přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi.
Írán pokračuje v nákupu americké pšenice
120 000 tun pšenice již směřuje z USA do Íránu a byl schválen nákup dalších 60 000 tun. Írán se připravuje na ekonomické dopady uvalených sankcí a nakupuje obilí ve velkém množství. Obchodní analytici předpokládají, že Írán nakoupí až 400 000 tun pšenice. Důvodem nákupu není pouze obava z ekonomických sankcí, ale také předpokládaná sucha, která sníží objem zemědělského výnosu. Írán také nakupuje tisíce tun rýže z Pákistánu.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít
Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.
Albánská mluvčí parlamentu se na ministerstvu zahraničí Nizozemska setkala s ředitelem pro Evropu
Hlavním bodem agendy tohoto setkání bylo diskutování 12 doporučení Evropské unie (EU), které musí Albánie splnit, aby jí mohl být udělen status kandidátské země EU. Zástupce nizozemského ministerstva zahraničí zaručil podporu své země pro integraci Albánie do EU a prohlásil, že albánští političtí představitelé by měli odpovědět stejnou vůli albánského lidu stát se součástí EU.