K zastavení násilí na syrském obyvatelstvu režimem prezidenta Bashara Al-Assada vyzvala v pátek albánská vláda. Albánie se přidala k 100 zemím, které dosud uznaly syrskou opozici jako legitimního zástupce vlády v Sýrii. Albánie pošle syrským uprchlíkům do Turecka na 100 000 USD na zdravotnickou péči. Podle odhadů přišlo při bojích v Sýrii o život přes 40 000 osob a 500 000 bylo nuceno ze Sýrie uprchnout.
Archiv rubriky: Politika
Kuvajtským demonstrantům byl zablokován přístup k parlamentu
Kuvajtské bezpečnostní složky zabránily stovkám demonstrantů shromáždit se v neděli před budovou parlamentu. Demonstrace byla svolána v reakci na slova kuvajtské hlavy státu emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, který protivládní síly obvinil ze snahy rozdělit národ a slíbil zaujmout proti takovým snahám jasný postoj. V zemi trvají nepokoje od prosincových parlamentních voleb, které opozice kvůli změnám ve volebním zákonu bojkotovala. Nový parlament je bez zastoupení opozice, která ho považuje za nelegitimní a žádá vypsání nových voleb podle starého volebního zákona. Při jmenování nové vlády kritizoval emír Al Sabah opozici, která nazývala voliče neúčastnící se bojkotu „zrádci“. „Nazývat spoluobčany zrádci jen proto, že mají jiný názor, je nepřijatelné“ prohlásil emír Al Sabah. Kuvajtská opozice se skládá z prozápadních liberálů, islamistů a místních kmenových vůdců, proto je velmi nejednotná.
OSN chce v roce 2013 přerozdělit 8,5 miliard USD na rozvojovou pomoc
Pomoc budu směrována k 51 miliónům lidí z 16 zemí světa na zajištění potravin, vody, přístřešků a základních zdravotních potřeb. Finanční pomoc má být poskytována prostřednictvím 520 agentur OSN v zemích, například jako je Palestina, Afganistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mali, Mauretánie, Niger, Filipíny, Somálsko, Jižní Súdán, Jemen, Zimbabwe. O humanitární pomoci v Sýrii se bude jednat samostatně 19. prosince, podle předběžných odhadů bude země podle komisařky OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amos vyžadovat minimálně 348 miliónů USD na humanitární pomoc.
Italský premiér Mario Monti ztrácí podporu většiny Italů
Pondělní výsledky průzkumu veřejného mínění ukázaly, že obliba současného premiéra Maria Montyho klesá. Parlamentní volby, které se budou konat v únoru 2013, tak mohou skončit pro současného premiéra prohrou. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění by si pouze 24 % respondentů dovedlo představit premiéra Maria Montiho na stejném postu i v dalším funkčním období, změnu by uvítalo na 61 %. Propad obliby premiéra Mario Montiho je pravděpodobně způsoben reformami, které premiér prosazuje a které mají vyvést zemi z ekonomické krize. Zvyšování daní a výdajové škrty nicméně vyvolaly v Itálii protesty.
Rumunský prezident jmenoval nového premiéra
Rumunský prezident Traian Basescu jmenoval dosavadního lídra vládní koalice Sociální liberální unie (USL) Victora Pontu premiérem, učinil tak po jednání s představiteli vítězných politických stran. Podle rumunské ústavy politická strana, která získá ve volbách nad 50 % křesel v parlamentu, může jednat s prezidentem o jmenování premiéra. Prezident Basescu jmenoval Pontyho premiérem i přes neshody, které mezi prezidentem a premiérem dlouhodobě panují. Prezidentovi Basescu vyprší volební období v roce 2014.
Egyptská opozice vyzývá k protestům proti referendu o ústavě
Hlavní opoziční strana Fronta národní spásy (NSF) vyzvala občany, aby „v úterý vyšli do ulic bránit své svobody, zabránit podvodu a odmítnou ústavu“. Výzva přišla poté, co Muslimské bratrstvo prezidenta Muhammeda Mursího vyhlásilo, že 57 % voličů se vyjádřilo pro ústavu. Podle opozice nicméně volbu provázela mnohá pochybení, jako například nepřítomnost soudního dohledu v některých volebních místnostech, agitace uvnitř volebních místností, řádně neoznačené volební lístky atd. V neděli večer vyzvala NSF organizátory voleb, aby se kvůli zmíněným pochybením první kolo volby opakovalo. Pro odložení referenda se vyjádřil i koordinátor NSF a bývalý předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Mohamed ElBaradei. Egyptský prezident Muhammed Mursí však odložení hlasování odmítl.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.
Členové Republikánské gardy byli odsouzeni v Jemenu
Jemenský vojenský soud odsoudil 93 příslušníků Republikánské gardy až k 7 letům vězení za útok na vojenský komplex poblíž Sana. Republikánské gardy jsou elitní jednotky jemenské armády, kterým velí syn bývalého prezidenta Ali Abdulaha Saleha. Exprezident Saleh odstoupil z funkce v únoru 2012 po téměř ročních protestech, podle deníku New York Times je však podezříván ze snah udržet si v zemi co největší vliv, k čemuž využívá loajální jednotky pod velením svého syna. V Jemenu poslední dobou vzrůstá napětí mezi přívrženci exprezidenta Saleha a současnou prozatímní vládou vedenou prezidentem Abdu Rabbu Mansour Hadim. USA se obávají, že politická nestabilita v zemi by mohla umožnit jemenské odnoži Al-Kaidy provádět útoky proti Saudské Arábii či lodním trasám v Rudém moři.
Uprchlický tábor v Damašku byl údajně napaden, syrští rebelové zaznamenávají další úspěch
Podle syrské opozice měl být tábor pro palestinské uprchlíky v syrské metropoli Damašku údajně napaden bojovými letouny. Počet obětí není jasný, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) je minimálně 8 mrtvých. Boje v okolí Damašku se v posledních týdnech zintenzivnily. Islamistická skupina syrských rebelů Tawheed Brigade rovněž oznámila dobytí vojenského zařízení severně od Aleppa. Pokud se tato informace potvrdí, půjde podle BBC o další významnou porážku, kterou provládní syrské síly v okolí Aleppa v poslední době utrpěly. Minulý týden syrští rebelové jinou významnou vojenskou základnu poblíž Aleppa. V samotném Aleppu se dlouhodobě vedou boje, provládním silám se nedaří rebely z města vytlačit.
Egyptští islamisté prohlašují vítězství v referendu o ústavě
Po prvním dnu hlasování o návrhu nové egyptské ústavy prohlásilo Muslimské bratrstvo prezidenta Mohammeda Mursího, že většina Egypťanů ústavu podpořila. Podle Muslimského bratrstva podpořilo návrh 57 % voličů v 10 egyptských provinciích včetně Káhiry. Ostatních 17 provincií bude hlasovat příští sobotu. Egyptská opozice tvrdí, že podle jejího sčítání hlasovalo minimálně v Alexandrii 68 % voličů proti návrhu. Oficiální výsledky budou oznámeny až po druhé části volby, která proběhne 22. prosince. První část hlasování probíhala podle pozorovatelů v poklidu a s hojnou volební účastí.
Přístupová jednání Makedonie do EU zablokovalo Řecko s Bulharskem
Rada EU rozhodne o přistoupení Makedonie do EU v březnu 2013 na základě nové zprávy Evropské komise. Makedonie získala doporučení pro zahájení přístupových jednání od Evropské komise již v roce 2009, kvůli napjatým vztahům se sousedním Řeckem a Bulharskem nebylo datum přístupových jednání zatím stanoveno. Pokud Makedonie zlepší s Bulharskem mezistátní vztahy, přestane Bulharsko blokovat vstup Makedonie do EU. V případě Řecka bude Makedonie muset zlepšit mezistátní vztahy a nalézt řešení pro spor kvůli názvu země, na který si činí pro svoji severní provincii nárok i Řecko.
Západní břeh Jordánu hostil shromáždění hnutí Hamás
Ve čtvrtek se na Západním břehu Jordánu konalo poprvé po pěti letech shromáždění stoupenců palestinského hnutí Hamás. Akce se konala k příležitosti oslav 25. výročí založení Hamásu. Na Západním břehu Jordánu byly projevy podpory Hamásu zakázány, protože ho ovládá hnutí Fatah, mezi nímž a Hamásem došlo roku 2007 k rozkolu. Obě hnutí se rozchází v přístupu k otázkám okupace palestinského území Izraelem a vzniku samostatného palestinského státu. Obě frakce zaznamenaly v poslední době úspěchy na mezinárodním poli, což podle deníku Washington Post zlepšuje šance na znovusjednocení obou hnutí a tím posílení palestinské autonomie. Podle zákonodárce Hamásu Nasser al-Din al-Shaera „nemohou Palestinci bez jednoty dosáhnout ukončení izraelské okupace“.
Syrský ministr zahraničních věcí obvinil západní země z utrpení svého lidu
Syrský ministr zahraničí Walid Al-Moallem vyzval během sobotního setkání s šéfkou humanitární sekce při OSN Valerií Amos OSN k odsouzení sankcí uvalených EU a USA. Sankce se vztahují na zmrazení majetku prezidenta a dalších vládních představitelů země, rovněž bylo schváleno embargo na obchodování s ropou a zbraněmi.
Pražská organizace ČSSD má nového předsedu
Ze dvou kandidátů v sobotu vybírali členové pražské ČSSD svého předsedu. S počtem 99 hlasů zvítězil Karel Klíma, jeho protikandidát Jiří Bodenlos získal 63 hlasů. Nový předseda pražské ČSSD uvedl, že jeho primárním cílem je pražskou organizace znovu sjednotit a zbavit všech problémů. Zároveň dodal, že do konce volebního období nemá v plánu na pražském magistrátu vstupovat do žádné koalice. Předseda pražské ČSSD Karel Klíma bude vést stranu v tzv. supervolebním roce, kdy během roku 2014 proběhnou volby do obecních zastupitelstev, sněmovní a senátní.
Ruská policie zastavila demonstrace v Moskvě, několik lidí bylo zatčeno
Ani 15ti stupňový mráz a zákaz moskevských úřadů o konání protestů neodradil obyvatele Moskvy vyjít do ulic a přidat se k plánované anti-putinovské demonstraci. Protest byl zorganizován v souvislosti s prvním výročím protivládních demonstrací, kdy strana Jednotné Rusko (UR) vyhrála parlamentní volby. Protest na 2000 lidí na moskevském náměstí nakonec policie rozpustila a zatkla 40 lidí, mezi nimiž byli i přední vůdci ruské opozice. Podle agentury Interfax se protesty konaly i v jiných částech Ruska. V Petrohradě bylo například zatčeno 25 účastníků demonstrace, další velká shromáždění se konala i v Tomsku a v Jekatěrinbrugu.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
Rumunsko vyšetřuje rozsáhlý korupční skandál
Vysoce postavení pracovníci bankovní sféry a podnikatelé se měli v Rumunsku dopustit padělání a praní peněz v hodnotě až 111 milionů USD. V současné době vyšetřuje rumunská policie na 60 osob. Rumunsko se stále potýká s korupcí a rozsáhlým organizovaným zločinem. V poslední době počet podobných případů a obviněných z řad vysoce postavených zaměstnanců narůstá, Rumunsko je považováno za jednu z nejvíce korupčních zemí EU.
Čína předložila OSN žádost o uznání sporných území ve Východočínském moři
Neobydlené ostrovy, které jsou v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Tiao-ju, jsou již dlouhou dobu předmětem sporů. Souostroví ve Východočínském moři leží v blízkosti důležitých námořních tras a v oblasti se zřejmě nachází ložiska ropy a zásoby zemního plynu. Čína nárok obhajuje, že určité geologické rysy prokazují odlišnost od japonských ostrovů a zastává názor, že jsou přírodním prodloužením kontinentálního šelfu Číny. Předloženým detailním návrhem se bude zabývat Komise geologických odborníků OSN. Na ostrovy si nárokuje právo i Tchaj-wan.
Egypťané hlasují o nové ústavě
V Egyptě dnes probíhá hlasování o kontroverzním návrhu nové ústavy, kterou prosazuje egyptský prezident Mohammed Mursí. Egyptská opozice vedená Frontou národní spásy (NSF) naopak novou ústavu považuje za příliš islamistickou a vyzvala své stoupence, aby v referendu hlasovali proti. Debatu o nové ústavě provázely v posledních týdnech v Egyptě násilné střety mezi opozicí a provládními stoupenci. Podle BBC však zatím probíhá volba spořádaně a bez problémů. Spokojenost se situací vyjádřil i náčelník štábu egyptské armády generál Sedky Sobhi. Armáda spolu s policií nasadila přes 250 000 mužů na zajištění bezpečnosti při referendu, ke kterému je zaregistrováno okolo 51 milionů voličů.
OSN zvažuje vyslání mírových jednotek do Sýrie
V pátek se sešli zástupci zemí, které mají v humanitárních misích po celém světě své členy, aby projednali možnost vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie. Počet vojáků by mohl dosahovat až k deseti tisícům, OSN je dokonce kvůli vyslání mise do občanské války ochotná stáhnout mírové jednotky z jiných zemí. Syrská opozice vstup mezinárodních mírových jednotek do země odmítá, pád režimu prezidenta Assada by to podle ní jen prodloužilo.
Západní země odmítly dohled nad internetem
Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.
Jordánci žádají změny monarchie a politické reformy
Demonstranti v jordánském království v posledních dnech vyzývají k zahájení reformních politických změn v zemi. Podle analytiků je riziko dalších nepokojů vysoké a mluví se o „době velkých změn“. Obyvatelstvo žádá reformy v oblasti cen ropy a zemního plynu, řešení korupce a chudoby a omezení pravomocí krále. Na 23. ledna jsou plánované parlamentní volby, po rezignaci premiéra Fayeze Tarawneha z října letošního roku stojí v čele vlády Abdullah Ensour.
Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců
Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.