Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.
Archiv rubriky: Témata
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Severní Korea pravděpodobně plánuje zemědělské reformy
Podle informací zdroje blízkého vládním kruhům v Pekingu i Pchjongjangu hodlá Severní Korea umožnit farmářům, aby si mohli ponechat větší podíl sklizně v kroku, který by zvětšil dosavadní zásoby zemědělských produktů, zastavil stoupající ceny potravin a zmírnil podvýživu severokorejského obyvatelstva. Podle dosavadní praxe, fungující od roku 2005, kdy byla soukromá produkce zemědělských produktů zakázána, odprodávají v KLDR farmáři státu sklizenou úrodu za státem stanovenou cenu, která se výrazně liší od ceny tržní. Podle plánovaných reforem by si severokorejští zemědělci mohli ponechat pro svoji potřebu a následný prodej 30 až 50% úrody, kterou vypěstují. Severní Korea se od hladomoru v 90. letech potýká s trvalým nedostatkem potravin. Podle zdrojů OSN by k plné saturaci obyvatelstva KLDR potřebovala sklidit více než 5 milionů tun brambor a obilí ročně, její roční sklizeň však v současnosti podle odhadů jihokorejských analytiků kolísá mezi 3,5-4,7 miliony tun. Situace se ještě zhoršila po nedávných povodních, které zničily více než 10% úrody obilí.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá růst Mauritánie
Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Mauritius vykazuje vyšší schodek obchodní bilance
Podle pondělních oficiálních dat vykazuje Mauritius za červenec vyšší schodek obchodní bilance. Schodek zaznamenal nárůst na 212,8 miliónů USD z předchozích 147,8 miliónů USD, k čemuž došlo v důsledku zvýšení dovozních cen potravin. Minulý měsíc Mauritius uveřejnil odhad celkového schodku obchodní bilance pro rok 2012, který by se měl pohybovat kolem 2,7 miliard USD. Oproti loňskému roku se tak očekává navýšení z 2,3 miliard USD, přesto dochází ke snížení původních květnových předpovědí.
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Čína a Afgánistán podepsaly řadu bezpečnostních a ekonomických smluv
Smlouvy jsou výsledkem překvapivé návštěvy vrchního velitele čínské veřejné bezpečnosti a vlivného člena politbyra komunistické strany Zhou Yongkanga v Kábulu. Zhou Yongkang je nejvyšším čínským politickým představitelem, který Afghánistán navštívil za posledních 50 let. Mezi podepsanými smlouvami je kromě dohod o čínských investicích do sektoru těžby afghánských nerostných surovin též smlouva o zapojení Číny do výcviku afgánských bezpečnostních sil. Čína a další země sousedící s Afghánistánem se podle analytiků snaží postupně zvyšovat v této zemi svůj vliv s ohledem na blížící se začátek stahování jednotek mise ISAF v roce 2014.
Japonsko: premiér Yoshihiko Noda se opětovně stal předsedou vládní Demokratické strany
Stalo se tak na volebním sjezdu Demokratické strany, který se koná pravidelně každé dva roky. Přestože se Noda, šestý japonský premiér za posledních šest let, potýkal během svého působení v čele vlády s velkou kritikou opozice i některých svých spolustraníků, byl na sjezdu zvolen přesvědčivou většinou. Podle analytiků bylo pro jeho zvolení klíčové to, že získal podporu osobností jako je bývalý premiér Naoto Kan či policejní prezident Seiji Maehara.
Čína obnovila dodávky súdánské ropy
Po 4 měsíční pauze Čína v srpnu obnovila dodávky súdánské ropy. Podle dat dodávka činí asi 140 tisíc tun ropy a obchodníci dodávají, že po vyřešení sporů Súdánu a Jižního Súdánu ohledně hranic se množství dodávané suroviny ještě navýší. Lídři znepřátelených afrických zemí by měli otázku hranic vyřešit na nedělním jednání. Súdán byl v roce 2011 sedmým největším čínským dodavatelem ropy, za 8 měsíců tohoto roku bylo dosaženo pouze čtvrtiny průměrných dodávek roku 2011 z obou severoafrických zemí. Čína minulý týden uvedla, že k obnovení ropných dodávek z Jižního Súdánu by mohlo dojít na počátku listopadu.
V Somálsku byl zastřelen poslanec
Ozbrojenci zastřelili poslance nového parlamentu Mustafa Haji Maalim, když odcházel z mešity v hlavním městě Somálska Mogadishu. Ve čtvrtek sebevražední útočníci v Mogadishu zabili 18 lidí. V srpnu byl zvolen nový 275členný somálský parlament, který následně zvolil prezidenta Hassan Sheik Mohamud. Jeho jmenování mělo být posledním krokem v přechodu k civilní vládě a ukončení dvou dekád trvající politické nestabilitě. V posledních měsících se somálských vojskům za pomoci mezinárodního společenství podařilo oslabit islamistickou militantní skupinu Al-Shabaab, která ale dosud ovládá velkou část jihu země.
Kamerunský exministr byl odsouzen k 25 rokům vězení
Bývalý ministr pro územní správu a bývalý kandidát na prezidenta Marafa Hamidou Yaya byl odsouzen ke 25 letům vězení za zpronevěru a předražený nákup prezidentského letadla v roce 2004. Stejný trest si v sobotu odnesl i bývalý ředitel dnes již zaniklé státní letecké společnosti CAMAIR Yves Michel Fotso. Exministr svou vinu odmítá. Ve vězení je také exministryně Jean-Marie Atangana Mebara a bývalý velvyslance v USA Jerome Mendouga. V roce 2006 zahájil prezident Paul Biya tzv. operace Sparrow Hawk, prostřednictvím níž chce bojovat proti korupci. Kritici ale namítají, že protikorupční kampaň je zaměřena jen na dříve vybrané politické oponenty.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Niger schválila rozpočet pro rok 2013
V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
USA zrušily zákaz kotvení novozélandských válečných lodí ve svých vojenských přístavech
Oznámil to při své návštěvě Nového Zélandu americký ministr obrany Leon Panetta. Panetta je prvním americkým ministrem obrany, který tento tichomořský stát navštívil od roku 1985, kdy Nový Zéland zakázal přítomnost jaderných zbraní ve svém teritoriu a USA s Novým Zélandem následně vypověděly obrannou smlouvu. Stejné embargo, které USA uvalily na přítomnost novozélandských lodí ve svých přístavech, stále platí pro americké válečné lodě v novozélandských přístavech. Novozélandský ministr obrany Jonathan Coleman uvítal oteplování vztahů s USA, které se začaly zlepšovat od roku 2003, kdy Nový Zéland poskytl své vojenské jednotky mezinárodní misi v Afghánistánu, avšak zdůraznil, že stanovisko novozélandské vlády vůči přítomnosti jaderných zbraní na svém území zůstává neměnné.
Indii zasáhla celonárodní stávka
Stávka, vyhlášená hlavní a největší indickou opoziční stranou Bharatiya Janata Party ve spolupráci s odbory a komunistickými stranami, uzavřela školy, podniky a ochromila veřejnou dopravu ve většině indických měst. Stávka byla svolána v reakci na oznámení vlády o záměru otevřít indický maloobchodní trh nadnárodním obchodním řetězcům. Podle vládního návrhu budou moci globální firmy, jako je Tesco či Wallmart, získat až 51% podíl v podnicích, které nabízejí víceznačkový sortiment zboží. Zároveň vláda oznámila 14% zvýšení cen pohonných hmot, v současnosti subvencovaných státem. Hlavní koaliční partner vládní strany Indian National Congress, strana The Trinamool Congress, oznámila stažení svých ministrů z vlády. Jejich demise se očekává v průběhu dneška.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).
V Zambii bude vybudován nový měděný důl
NFC Africa Mining Corp vlastněná čínskou společností China Nonferrous Minig Corp získala povolení k vybudování měděného dolu za 832 miliónů USD v Zambii, který zvedne produkci země asi o 60 tisíc tun kovu ročně. Společnost získala souhlas od zambijské agentury zabývající se životním prostředím, jež musí schvalovat všechny velké projekty zasahující do infrastruktury. Důl bude vystavěn asi 400 kilometrů severozápadně od hlavního města Lusaka. Podle mluvčího firmy NFC Africa Mining Corp Nelsona Jilowa začne výstavba dolu tento rok.
Nový etiopský premiér složil přísahu
Nový etiopský lídr Hailemariam Desalegn složil přísahu se zpožděním v důsledku smrti jeho předchůdce Meles Zenawiho minulý měsíc, který se u moci udržel 21 let. Ve své přísaze slíbil pokračovat v Zenawiho linii bez jakékoli změny. Desalegn dříve zastával posty ministra zahraničních věcí a vicepremiéra. Minulý týden byl zvolen hlavou vládnoucí strany Etiopská lidově revoluční demokratická fronta (EPRDF).
Madrid nedovolil větší daňovou autonomii pro Katalánsko, to spekuluje o samostatném státu
Dle agentury Reuters se tak ve vypjaté ekonomické situaci, ve které se Španělsko nyní nachází, posílí separatistické tendence severošpanělského regionu, jenž tvoří pětinu HDP země. Již minulý týden za samostatnost v Barceloně demonstrovalo několik tisíc osob. Prezident regionu Artur Mas uvedl, že by region podobně jako Skotsko mohl vyhlásit referendum o odtržení od Španělska. Region však také trpí velkým zadlužením a dle zdrojů BBC potřebuje finanční pomoc ve výši 5 miliard eur.