Podle tuniské centrální banky se meziroční inflace v severoafrické zemi zvýšila o 2,2 %. V únoru minulého roku se inflace pohybovala na 3,2 %, v únoru letošního roku vystoupala na 5,4 %. Důvodem jsou vysoké ceny potravin. Ekonomika země v minulém roce klesla o 1,8 %. Tuniská ekonomika je dodnes negativně ovlivněna povstáním, které svrhlo prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho.
Archiv rubriky: Ekonomika
MMF schválil 4. přezkoumání předběžné dohody s Rumunskem, uvolní dalších 505 milionů eur
Výkonný sbor Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž má na starost hodnocení vývoje hospodářství zemí a prosazování politiky doporučené MMF, schválil čtvrtou revizi předběžné dohody s Rumunskem a uvolní tak další tranši o objemu 505 milionů eur. Zprávu zveřejnil rumunský zástupce u MMF Mihai Tanasescu. Včetně této tranše tak fond pro Rumunsko uvolnil již téměř 2 miliardy eur.
Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“
„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.
V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra
V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.
Srbský veřejný dluh se v roce 2011 zvýšil o 2,4 miliardy eur
Srbský veřejný dluh na konci roku 2011 činil 14,5 miliardy eur, tj. o 2,4 mld. eur více, ve srovnání s koncem roku 2010. Informaci dnes zveřejnila Národní banka Srbska (NBS). Podle odhadu banky tak v roce 2011 veřejný dluh dosáhl 45,8% HDP. Srbské ministerstvo financí zveřejnilo o něco nižší odhad- 45,1% HDP. Rozdíl plyne z toho, že obě instituce nyní pracují s jinými odhady HDP za rok 2011. Konečné údaje o tomto ekonomickém ukazateli ještě nebyly Národním statistickým úřadem zveřejněny.
Portugalci stávkovali kvůli vládním úsporným opatřením
Během dnešní stávky v Portugalsku došlo k uzavření přístavů a ochrnutí většiny veřejné dopravy. Dle organizátoru akce se ke stávce připojily i některé nemocnice, které přijímaly jen naléhavé případy. Obyvatelé vyjadřují nespokojenost s úspornými opatřeními. Přesto je však nepravděpodobné, že by nynější vláda změnila průběh realizace plánu, na kterém se dříve dohodla s mezinárodními věřiteli – Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Stávku nepodpořila 2. největší odborová organizace v zemi UGT. Dle jednoho z koordinátorů stávky, Pedra Ramose, nynější kroky vlády situaci v zemi nezlepší a Portugalsko se nyní ocitá na stejné cestě, jako Řecko.
Německo postrádá 8,4 miliard eur na investice do infrastruktury
Německá vláda postrádá okolo 8,4 miliard eur na plánované investice do dálnic, železničních tratí a další infrastruktury pro období do roku 2015. Uvádí to německý deník Bild-Zeitung s odvoláním na vládní dokument. Vláda v tomto období plánuje investovat téměř 16 miliard eur právě do infrastruktury, nemá však dostatek financí na pokrytí nejnutnějších investic.
Evropská komise zahájí vyšetřování v odvětví letecké dopravy Belgie, Francie a Německa
Evropská komise (EK) bude zkoumat, zda finanční dohody mezi veřejnými orgány a letišti v Charleroi (Belgie), Angouleme (Francie) a Dortmundu (Německo), jakož i slevy a marketingové dohody uzavřené mezi těmito letišti a některými z leteckých společností, která tato letiště využívají, jsou v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise tak rozšířila vyšetřování ohledně výhod poskytnutých nízko-nákladové letecké společnosti Ryanair, která začala působit na letišti v Charleroi.
Evropská komise posílá Maďarsko před Soudní dvůr Evropské unie
Kvůli snaze o snížení svého rozpočtového deficitu zavedlo Maďarsko v roce 2010 jednorázové zdanění telekomunikačních služeb. Evropská komise (EK) ho však již dvakrát varovala, že mimořádné zdanění vybraných odvětví není v souladu s právem EU. Maďarsko na výzvy k nápravě nereagovalo, EK ho proto posílá k unijnímu soudu, který rozhodne, zda zemi vyměří pokutu.
Evropská unie by mohla neevropským společnostem blokovat státní zakázky
Jestliže by měly evropské firmy mít nadále problémy se získáváním státních zakázek mimo Evropskou unii (EU), měla by EU blokovat státní nabídky neevropským firmám v rámci tohoto bloku. S tímto návrhem přišla ve středu Evropská komise (EK). Podle agentury Reuters by návrh mohl značně vystupňovat napětí v obchodních vztazích s neevropskými partnery.
Prezident Evropské centrální banky Draghi: „Nejhorší část krize eurozóny je za námi“
Takto se vyjádřil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve středečním interview pro německé noviny, když se snažil zmírnit úzkost Němců z rostoucích cen. Dále dodal, že ECB je schopna jednat a provést preventivní opatření, jakmile by měla inflační
rizika růst.
Turecko usiluje o udělení výjimky z amerických sankcí proti Íránu
Turecký ministr energetiky Taner Yildiz informoval o tom, že se uskutečnila jednání o udělení výjimky ze sankcí USA na dovoz ropy ze sousedního Íránu. Podle tureckého ministra současná jednání probíhají na „úrovni firem“. Turečtí představitelé odmítli připojit se k nejnovějším sankcím USA a EU vůči Íránu, které zahrnují zákaz dovozu ropy, protože prosazují jednání a diplomacii před nátlakem. Turecko je ovšem také významným dovozcem a zastavení dovozu by si nyní nemohlo dovolit, neboť 1/5 zemního plynu a 1/3 ropy pochází z Íránu.
Import brazilské sóji do Číny se 3x zvýšil
V porovnání s březnem roku 2011 se import brazilské sóji do Číny zvýšil 3x. Sojového oleje se dovezlo až 8x více, než v březnu 2011. Proto také dovoz brazilské sóji předčil dovoz sóji z Argentiny. I přes to Argentina do Číny exportovala na 70 000 tun sojového oleje. Celková předpokládaná hmotnost letošní úrody sóji v Brazílii a Argentině byla společností Oil world snížena na polovinu původní předpokládané sklizně. To kvůli nepříznivému počasí, které sužovalo sever Argentiny a jih Brazílie.
Světová banka: „Na nelegální těžbě dřeva ztrácí státy miliardy dolarů“
Podle analýzy „Spravedlnost pro lesy“, kterou vytvořila Světová banka, je nelegální těžba dřeva umožněna zkorumpovanými úředníky a organizovaným zločinem. Mezi africké země, které na nelegální těžbě dřeva tratí, patří především Madagaskar a několik zemí na západě kontinentu. Podle Světové banky je každou sekundu vytěžen les velikosti fotbalového hřiště.
Náměstek ministra školství v Keni byl odsouzen za zpronevěru 51 milionů dolarů
Náměstek keňského ministra školství Enos Magwa byl odsouzen za zpronevěru peněz na tři roky odnětí svobody – jde o krádež finančních prostředků a zmanipulování účetnictví. Celková suma, o níž stát přišel, je 51 milionů dolarů. Enos Magwa musí zaplatit pokutu ve výši necelých 45 tisíc dolarů, pokud tak neučiní, prodlouží se mu doba strávená ve vězení o dva roky. Korupce je v Keni považována za jeden z hlavních problémů – Transparency International si to myslí 97 % obyvatel Keni.
Mezinárodní měnový fond varuje před šokem globální ekonomiky v případě narušení dodávek ropy z Íránu
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde varovala, že pokud dojde k narušení dodávek ropy z Íránu, který je v rámci států OPEC druhým největším vývozcem ropy, hrozí nárůst cen ropy až o 30% a s tím i šok pro již tak oslabenou globální ekonomiku. MMF také varuje, že spolu s ropným šokem, který by mohl nastat, by došlo také k nárůstu cen dalších komodit, které jsou dnes na těžbu ropy vázány.
Mezinárodní sdružení leteckých dopravců: „Kvůli napětí s Íránem hrozí ztráta až 5 miliard dolarů“
Generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Tony Tyler uvedl, že globální letecký průmysl by mohl mít ztráty až přes 5 miliard dolarů v tomto roce pokud by se cena barelu ropy vyšplhala na 150 dolarů kvůli napětí mezi Západem a Íránem. Ředitel IATA varoval, že letecká doprava je nyní „v křehkém stavu“ a prognózy počítají s 2% růstem, pokud se ovšem dostane pod 2%, hrozí také poprvé v historii kolektivní ztráta napříč leteckými dopravci. IATA sama podpořila sankce proti Íránu zastavením svých platebních služeb pro pasažéry íránských státních aerolinek IranAir.
Společnost JP Morgan kupuje 19.9% podíl v čínské firmě Bridge Trust Co.
Hodnota investice není známá. Většinovým vlastníkem Společnosti Bridge Trust je státem kontrolovaná firma China Power Investment Financial Co. V současnosti jsou zahraniční investice do čínských svěřeneckých fondů omezeny maximální výší 20% podílu.
Automobilka Jaguar Land Rover (JLR) spojí síly s čínskou společností Chery Automobile
Tento krok by jí měl podle očekávání připravit půdu pro vstup automobilů značky Jaguar a Land Rover na čínský automobilový trh. Obě automobilky by také měly zřídit společné výzkumné a vývojové centrum. JLR je vlastněna indickou společností Tata Motors, a ačkoliv Chery vyrábí automobily jiného typu než JLR, vsází bývalá britská ikona automobilového průmyslu na její dobrou znalost největšího světového trhu s automobily. V budoucnu má JLR v plánu rozšířit na čínské území i výrobu motorů a dalších komponentů.
USA uvalily cla na čínské výrobce solárních panelů
Podle amerických vládních představitelů jsou společnosti jako Suntech či Changzhou Trina Solar Energy podporováni čínskou vládou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Cena solárních panelů na americkém trhu se vlivem přílivu čínského zboží propadla za minulý rok o 30%. V roce 2011 byly z Číny do USA dovezeny solární panely v hodnotě 3,1 miliardy USD. Čínští výrobci budou nyní čelit clům ve výši pohybující se v průměru okolo 4%. Tento krok ze strany americké vlády představuje poslední z mnoha obchodních třecích ploch mezi USA a Čínou.
Nigerijská ministryně financí a bývalý kolumbijský ministr financí budou nominováni na post šéfa Světové banky
Nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala i bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo jsou zkušenými ekonomy a diplomaty. Podle zdrojů by měl být bývalý kolumbijský ministr financí Ocampo nominován Brazílií a nigerijská ministrině Okonjo-Iweala Jižní Afrikou. Poslední termín nominace kandidátů je do pátku 23.3. Administrativa vlády prezidenta USA Obamy oznámila, že svého kandidáta zveřejní do tohoto data. Předpokládá se, že právě další americký kandidát nahradí dosavadního šéfa Světové banky Roberta Zoellicka. To by se mohlo stát hlavně díky podpoře EU a většiny ostatních států. Američané šéfují Světové bance již od jejího založení po 2. světové válce. Mezinárodní měnový fond pak vždy vedl evropan. Rozvíjející se ekonomiky by si již dlouho přály přerušit americko- evropské vedení Brettonwoodského systému. Dosud se jim ale nepodařilo sestavit tak silnou koalici, které by se to povedlo.
Řecká vláda se snaží urychlit prozatím odkládané privatizační plány
Šéf řecké privatizační agentury Kostas Mitropulos se vyjádřil, že Řecko by mělo do května začít privatizovat státní podíly sázkového gigantu OPAP a možná i rafinerií Hellenic Petroleum. Země měla v plánu do roku 2015 zajistit pro svůj rozpočet pomocí privatizací 50 miliard eur. Plán byl nakonec však kvůli velmi pomalému začátku snížen na 19 miliard, neboť minulý rok získalo Řecko z prodeje státního majetku pouze 1,6 miliardy eur.
Starostové z německého Porúří vyjádřili nesouhlas s Paktem Solidarity II
Na města z průmyslové oblasti na západě Německa Porúří doléhá finanční krize. I přesto však musí v rámci Paktu Solidarity II zasílat finance do bývalého východního Německa a to bez ohledu na jejich samotnou finanční situaci. Pomoc by měla trvat až do roku 2019. Nesouhlas s touto politikou vyjádřili pro deník Spiegel starostové Klaus Wehling a Frank Baranowski.