Slovenský parlament schválil při dnešním opětovném hlasování posílení pravomocí EFSF, tzv. eurovalu. Shodné hlasování v parlamentu před dvěma dny bylo záporné a vedlo k pádu slovenské vlády a dohodě stran o vypsání předčasných voleb. Zástupci strany Svoboda a solidarita (SaS) se v této souvislosti chtějí obrátit na Ústavní soud, aby přezkoumal regulérnost dnešního postupu slovenského parlamentu. Dnešním rozhodnutím se Slovensko zavázalo rozšířit své záruky ve prospěch zadlužených zemí na celkovou sumu v přibližné výši jednoho svého státního rozpočtu (10 mld. EUR).
Archiv rubriky: Ekonomika
Hlavní město státu Pensylvánie (USA) s vysokou pravděpodobností vyhlásí bankrot
Město Harrisburg rozhodlo při hlasování zastupitelstva o tom, že zažádá o speciální záchranný program, což je spojeno s vyhlášením bankrotu kvůli dlužní tísni. Hlavní město amerického státu Pensylvánie dluží částku přesahující 300 milionů dolarů, což vedení města znemožňuje platit základní služby spojené s jeho fungováním. Definitivní rozhodnutí však padne až na konci tohoto týdne při závěrečném hlasování.
MMF snížil předpověď ekonomického růstu Asie
Nižší odhady úzce souvisejí s ekonomickými problémy Evropské unie a Spojených států, jelikož právě tyto dvě oblasti jsou největšími odbytišti asijského exportu. Odhad růstu průměrného asijského HDP se nyní pohybuje okolo 6,3% za rok 2011. Asijské státy by podle MMF měly lépe vyvážit svoji ekonomiku.
José Manuel Barroso představil plán na zvládnutí stále se prohlubující krize eurozóny
Prezident Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu uvedl, že by banky měly vyčlenit více prostředků na rezervy a zabezpečení proti budoucím ztrátám. Zároveň by ty bankovní instituce, které jsou podporovány Evropským fondem pro finanční stabilitu měly přestat vyplácet dividendy a případné bonusy. Členové Evropské komise označili tento plán za komplexní odpověď na současnou situaci.
Agentury Standard & Poor’s a Fitch snížily rating mnoha španělským bankám
S&P snížila rating deseti největším španělským bankovním institucím, mezi nimiž jsou například Santander a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria. Konkurenční agentura Fitch se odhodlala ke stejnému kroku „pouze“ u předních šesti španělských bank. Již minulý týden došlo ke snížení důvěryhodnostního ratingu španělské vlády právě agenturou Fitch. Kromě zhoršení ukazatelů rizikovosti španělského bankovního sektoru se analytici domnívají, že současná ekonomická krize bude tamní banky negativně ovlivňovat ještě 15-18 měsíců.
Wall Street čeká velké propouštění
Podle místních úřadů by mělo do konce roku 2012 přijít o práci v tomto finančním centru až 10 tisíc lidí. Naplní-li se nejhorší předpoklady úpadku finančního sektoru, dá se očekávat, že se to negativně projeví i na ekonomice města New York. Jen od letošního dubna bylo na Wall Street zrušeno 4100 pracovních míst a od vypuknutí finanční krize se jedná již o 22 tisíc zrušených pracovních pozic.
Slovenská vláda padla- vládní kabinet se nedohodl na podpoře rozšíření pravomocí EFSF
Slovenská koaliční vláda se nedokázala dohodnout na podpoře dokumentu rozšiřujícího pravomoci Evropského fondu finanční stability, k jehož přijetí v rámci eurozóny je potřeba souhlas všech 17 členů. Hlasování o tomto návrhu bylo zároveň spojeno s vyslovením důvěry kabinetu premiérky Ivety Radičové. Změny týkající se fungování EFSF podle očekávání nepodpořila strana SaS, která je druhou nejsilnější stranou koalice. Pád slovenské vlády se na okamžik promítl i do vývoje ceny eura. Další hlasování by mělo proběhnout již ve čtvrtek.
Osud evropského záchranného fondu závisí na hlasu Slovenska
Slovensko je poslední ze 17 členů eurozóny, který se zatím nevyjádřil pro rozšíření pravomocí záchranného fondu EU. Jako jeden z posledních členů vyjádřila na začátku týdne svůj souhlas Malta. Nyní je na slovenské předsedkyni vlády Ivetě Radičové, aby přesvědčila koaliční partnery k souhlasu s podmínkami této dohody s nimiž zatím nesouhlasí jen čtvrtá koaliční strana Svoboda a Solidarita (SaS). SaS je primárně proti tomu, že by se Slovensko, které strana vidí jako jednu z nejchudších zemí eurozóny, mělo zavázat k poskytnutí 7,7 miliardy eur k celkové sumě fondu čítající 440 miliard eur.
Akcie čínských bank zaznamenávají nárůst ceny v průměru o 10%
Důvodem je nedávné zvýšení státního podílu na čtyřech nejvýznamnějších bankovních institucích v zemi. Díky tomu dochází v tamním finančním sektoru k výraznému zvýšení důvěry investorů. Čínské banky zaznamenával do této doby obdobný propad jako bankovní instituce na celém světě. Státní nákup akcií čínských bank se odehrál poprvé od vypuknutí krize v roce 2008.
Čínská vláda chce rozšířením daně z ropy a zemního plynu omezit spotřebu těchto surovin
Daň 5-10% na tyto přírodní zdroje bude uvalena od prvního listopadu po celé zemi. Důvodem pro toto rozhodnutí čínské vlády byla snaha omezit stále rostoucí závislost Číny na fosilních palivech. Tento typ daně byl experimentálně zaveden již minulý rok místními úřady v provincii Xinjiang a podle vládních představitelů se velice osvědčil. Rozšíření této daně zároveň přinese významné prostředky do státní kasy.
Summit EU, na kterém se měla řešit krize eurozóny, byl odložen o týden
Odložení konference oznámil prezident Evropské rady Herman Van Rompuy. Jako důvod uvedl, že je potřeba více času k přípravě jasného a efektivního řešení, které by mělo přinést další finanční pomoc Řecku a podpořit zadlužený a oslabený bankovní sektor. Summit bude zahájen 23. října. Řekové mezitím stále demonstrují proti úsporným opatřením.
Obavy o budoucnost banky Dexia přiměly evropské vlády jednat
Poté, co německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy schválili nutnou rekapitalizaci bank eurozóny, rozhodla se francouzská, belgická a lucemburská vláda pomoci bankovní instituci Dexia, která se potácí na hranici bankrotu. Belgická vláda odkoupí za 4 miliardy euro belgickou část Dexie. Tyto vlády se pak společně budou podílet na zajištění dostatečných finančních rezerv banky, které by ji měly ochránit před krachem. Agentura Moody´s však varovala Belgii před tímto krokem, za nějž by mohlo zemi hrozit snížení ratingu ze stupně Aa1.
Belgický ministr financí: „Je třeba pomoci Řecku, aby se zabránilo nákaze“
Těžební společnost RioTinto se vzdá 51% vlastnictví v Zimbabwe
Britsko-australský těžební koncern RioTinto oznámil, že vyhoví nařízení vlády Zimbabwe a vzdá se 51% svého vlastnictví na místní dceřiné společnosti Murowa Diamonds ve prospěch obyvatel Zimbabwe. RioTinto tak uposlechlo nový zákon zaměřený především na banky a těžební společnosti působící v Zimbabwe – zákon nařizuje převedení nadpoloviční většiny vlastnictví na místní obyvatele, přičemž počítal i s lhůtou, ve které mají firmy představit svůj plán, jak převedení provedou.
Itálii postihlo další snížení ratingu důvěryhodnosti vlády
Po agentuře Moody´s snížila rating italské vlády i společnost Fitch, a to o jeden stupeň z AA- na A+. Agentura Fitch svým hodnocením zároveň rozvířila pochyby o kondici italského bankovního systému. Snížení ratingu neuniklo ani Španělsko, které se propadlo o dva stupně na AA-.
Česká republika bude pokračovat v rozvoji jaderné energetiky
Premiér Petr Nečas (ODS) se takto vyjádřil na konferenci v Drážďanech. Zároveň také ujišťoval, že ČR bude pokračovat ve spolupráci s Německem v energetické oblasti a to i přes to, že Německo plánuje odstranit jadernou energii ze svého energetického mixu.
Rating důvěryhodnosti britských finančních společností byl snížen
Agentura Moody´s provedla snížení ratingu důvěryhodnosti celkem u 12 britských finančních institucí, mezi nimiž je například i Royal Bank of Scotland či společnost Santander. Důvodem je prý nedůvěra ve schopnost britské vlády poskytnout těmto společnostem efektivní pomoc v případě krizové situace. Následkem tohoto hodnocení pak poklesly akcie Royal Bank of Scotland o zhruba 3,5%. Podobný osud potkal i devět portugalských bankovních institucí, které analytici Moody´s označily za „slabé“.
BBC plánuje zrušit 2000 pracovních míst v průběhu příštích 5 let
Libye chce proplatit dluhy za ropu ve výši 6 miliard dolarů
Libyjská národní ropná společnost (NOC) zahájila vznášení požadavků na jednotlivé zahraniční ropné korporace, aby zaplatili dlužné částky za odebranou ropu. Peníze do Libye nedorazily v důsledku mezinárodních sankcí uvalených OSN. Podle analytiků bude vymáhání pohledávek ve výši 6 miliard dolarů pro libyjskou prozatímní vládu (NTC) zátěžovou zkouškou v zahraničních vztazích. Podle NOC dluží za ropu americké firmy ConocoPhillips a Exxon Mobil Corp, dále britská BP, rakouská energetická společnost OMV, obchodní firma Vitol a italské společnosti Eni a Saras. Zatím se k seznamu dlužníků vyjádřil pouze Exxon Mobil Corp, který uvedl, že zaplatí veškeré své dluhy.
Bank of England napumpuje do britské ekonomiky dalších 75 miliard liber
V rámci programu zvaného „kvantitativní uvolňování“ zainvestuje britská centrální banka do tamní ekonomiky dalších 75 miliard liber, které budou uplatněny především na nákup státních dluhopisů. Již dříve došlo ze strany Bank of England k investici 200 miliard liber, avšak podle jejího vedení to nebyla dostatečná částka vzhledem k pomalejšímu zotavování ekonomiky Velké Británie. Bank of England zároveň ponechává diskontní sazbu na úrovni 0,5%, aby podpořila aktivitu komerčních bank.
Protestní pochody se rozšíří z New Yorku do měst po celém USA
Demonstrace trvají již třetí týden a jejich organizátoři doufají v přilákání tisíců lidí na plánovaný pochod finanční čtvrtí na Manhattanu. Zároveň zdůrazňují podporu významných odborových i soukromých organizací. Demonstranti vyjadřují svůj nesouhlas s vysokou mírou nezaměstnanosti v USA, údajně zkorumpovanými vládními záchrannými balíčky z roku 2008 a přerozdělování majetků propadlých po hypoteční krizi.
John Boehner: „Zasahovat proti měnové politice obchodních partnerů USA podezřelých z podhodnocování domácí měny je mimo pravomoci Kongresu“
Předseda Sněmovny reprezentantů USA John Boehner řekl, že Kongres by neměl diktovat ostatním zemí, jak mají řídit svoji měnovou politiku. Projednávaný návrh zákona sice nezmiňuje jméno konkrétní země, proti které je namířen, nicméně již vyvolal negativní reakce ze strany Číny. V případě jeho schválení by měla americká vláda právo uvalovat cla na země podezřelé z devalvace svojí domácí měny.
MMF: „Vyspělé ekonomiky by neměly zavádět rozpočtové škrty na úkor vlastního růstu“
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu by v případě zhoršení ekonomické situace ve Velké Británii, Francii a Německu měly tamní vlády zvážit odložení drastických úsporných opatření, jelikož by si mohli půjčit za historicky nejnižší úrok. MMF zároveň připouští že nástup ekonomické recese v Evropě v roce 2012 je zřejmě nevyhnutelný.