Někteří církevní hodnostáři jsou podezřelí z údajné korupce, či finančních podvodů. O této záležitosti před časem informoval i nuncius Vigano, jenž za svůj dopis papeži sklidil ostrou kritiku. Vatikán byl za „stát s důvody k obavám ohledně praní špinavých peněz“ v letošním roce poprvé označen i americkým ministerstvem zahraničí.
Archiv rubriky: Ekonomika
Německá kancléřka je stále proti navyšování kapacity záchranného fondu eurozóny
Německá kancléřka Angela Merkel v pátek potvrdila, že je stále proti trvalému navyšování kapacity Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Nynější kapacita fondu, jenž začne fungovat od července 2012 je 500 miliard eur. Kancléřka přesto uvedla, že Evropská unie (EU) zváží dočasné paralelní fungování prozatímního záchranného Evropského fondu finanční stability (EFSF) se zmíněným ESM. Rozhodnutí v této věci by mohlo přijít do konce března. Navýšení kapacit fondu požaduje několik zemí eurozóny, Mezinárodní měnový fond (MMF) i členové skupiny G20.
Předseda Evropské komise: „Krize v EU přetrvává“
V projevu během návštěvy Itálie předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso zdůraznil, že krize v Evropské unii (EU) ještě neskončila. Situaci v EU přirovnal k lodi na rozbouřeném moři. „Ještě jsme nedopluli do přístavu, ale našli jsme směr a prostředky, jak kýženého cíle dosáhnout.“ Zopakoval nutnost koncentrace na hospodářském růstu a boji s nezaměstnanosti. O těchto bodech již jednala Evropská rada na summitu 1.-2. března. Předseda EK také sdělil názor, že zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. „eurobondů“ bude v budoucnosti nezbytné z hlediska společné fiskální politiky. Tyto eurobondy by se dle jeho názoru měly stát důležitým signálem o závazku členských států. Poukázal také na nutnost získání důvěry investorů, bez které hospodářský růst není možný. K výběru následníka Jeana Claude Junckera ve funkci předsedy tzv. euroskupiny se pan Barosso nechtěl vyjadřovat.
Většina brazilských letišť pracuje nad svůj kapacitní limit
Situace v 85% hlavních brazilských letištích je podle závěrů Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu ( IPEA) znepokojivá, někde až kritická. Až 12 z 20 hlavních letišť pracuje nad svůj kapacitní limit. Letiště v Sao Paulu ročně odbaví o 21% pasažérů více, než na kolik je stavěno. Důvodem je vyšší poptávka cest do nebo z Brazílie. Ta se zvýšila především v posledních 9 letech. Podle studie IPEA jsou investice do výstavby nových terminálů nezbytné. To i proto, že Brazílii v příštích letech čekají dvě významné sportovní události- Mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a Olympijské hry o dva roky později.
Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah
Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Venezuela zvýší kapacitu svých přístavů
Díky investicím a vybavení za 50 milionů dolarů se zvýší kapacita venezuelských přístavů. To oznámila ministryně vodní a vzdušné dopravy Elsa Gutierrez. Veškeré vybavení, které Venezuela nakoupila díky smlouvám s Čínou a Finskem, by se mělo do země dostat do 2 měsíců. Ministryně dále uvedla, že se do budoucna počítá i se spoluprací s portugalskými společnostmi, díky kterým by měly být služby venezuelských přístavů ještě více zlepšeny.
Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu
Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.
Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády
Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.
Mohlo by dojít k navýšení „palební síly“ fondů eurozóny na 700 miliard
Nynější dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) a trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly dosáhnout navýšení svých „palebných sil“ z 500 na 700 miliard eur. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní je kapacita fondů 440 a 500 miliard eur, souhrnně však nemohou půjčit více jak půl bilionu eur. Jednání o tomto kroku by mělo proběhnout na konci května v Kodani, kdy se setkají ministři financí eurozóny s šéfy centrálních bank. Proti navyšování kapacit fondů nadále zůstává Německo.
Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem
Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.
Řecká strana Pasok volí nového předsedu, chce zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách
Novým předsedou strany by se měl stát Evangelos Venizelos. Strana se tak snaží zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách, po dvou letech zavádění úsporných opatření, které vedly k řadě masových demonstrací. Právě pan Venizelos, bývalý ministr financí, který se podílel na rekordním odpisu části státního dluhu, doufá, že své zemi poskytl dostatek času k zavádění potřebných reforem. Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto varuje před možným opožděním.
MMF: „Řecko nemá téměř žádný prostor k opoždění se s reformami“
Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nemá Řecko v novém záchranném programu téměř žádný prostor k opoždění se s potřebnými reformami. MMF to uvádí ve svém dokumentu zaslaném do Atén v pátek. Ve čtvrtek se fond také oficiálně zavázal k finanční pomoci zemi v rámci 2. záchranného plánu o objemu 28 miliard eur. Dle zprávy může Řecko dosáhnout svých cílů snížení dluhu, pokud bude i nadále pokračovat v tvrdých úsporných opatřeních – včetně snížení minimálních mezd, důchodů atd. Fond dále varoval, že pokud se realizace reforem bude pohybovat příliš pomalu nebo pokud ekonomika nebude reagovat na reformy tak rychle, jak se očekávalo, „pravděpodobným výsledkem by byla hlubší recese a vyšší trajektorie dluhu“.
Evropská komise : „Konečné rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu padne v září“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso po setkání s rumunským premiérem Mihai-Razvan Ungureanum v Bruselu uvedl, že rozhodnutí komise padne v září, jak již bylo uvedeno na summitu 1.-2. března. „Je spravedlivé přidělit Rumunsku status člena schengenského prostoru.“ Předseda také mluvil o Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) s tím, že si cení rumunské vlády za závazek k této reformě, „která se velmi dobře odráží v poslední zprávě EK.“
Slovinská nezaměstnanost v lednu dosáhla 12,5%
Slovinská nezaměstnanost v lednu 2012 vzrostla na 12,5% z 12,1% v prosinci loňského roku. Uvádí to slovinský Národní statistický úřad. Na začátku měsíce se slovinská ekonomika propadla do recese. Ve čtvrtek vláda zrevidovala prognózu svého ekonomického růstu pro letošní rok, nyní předvídá 0,9% pokles produkce, oproti původním odhadům růstu o 0,2%. Premiér Janez Janša, který se ujal úřadu minulý měsíc, uvedl, že nynějším hlavním cílem je podpořit růst a přitom konsolidovat veřejné finance úspornými opatřeními a strukturálními reformami.
Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.
Cisco Systems jedná o převzetí společnosti NDS za 5 miliard dolarů
NDS je firmou založenou v Izraeli v roce 1988 s nynějším sídlem v Londýně. Specializuje se na vytváření softwaru pro velké televizní sítě. Dle informací je nabídka o 35% vyšší než odhadovaná cena firmy z roku 2009. Vlajkovou lodí společnosti je šifrovací a přístupový systém VideoGuard, který je integrován do celé řady set top boxů.
Vláda spojených států se snaží zmírnit obavy o odkladu výroby a růstu cen bitevníků F-35
V průběhu tohoto týdne se americká vláda zaručila osmi partnerským národům, že již nadále nebude docházet k dalším odkladům v plánovaném postupu testování a výroby strategického bitevníku F-35 Joint Strike Fighter. Spojené státy již potřetí restrukturalizovaly svůj program výroby tohoto stroje, za který je zodpovědná firma Lockheed Martin a ve kterém se počítá s investicemi v objemu okolo 382 miliard amerických dolarů. V programu je kromě samotných Spojených států zapojena Velká Británie, Austrálie, Turecko, Kanada, Dánsko, Norsko, Itálie a Nizozemí. Z důvodu rostoucích nákladů a odkladů v testování však již několik států (např. Japonsko se 42 objednanými stroji) vyjádřilo možnost od programu odstoupit a zrušit původní objednávky, což by podle výrobce mělo za následek další zvyšování ceny.
Prezident Obama se při schůzce s britským ministerským předsedou Cameronem dotkl i otázky využití ropných rezerv skladovaných pro případ krize
Dle zdroje blízkého jednání otevřel prezident Obama tuto možnost v rámci schůzky obou politiků v Bílém domě. Zatím nebylo učiněno žádné rozhodnutí, oba státy však budou nadále spolupracovat na společném řešení bezpečnostních i energetických problémů. Americké SPR (Strategic Petroleum Reserves) čítají v současnosti okolo 700 milionů barelů ropy, což představuje v hypotetickém případě krize zásobu na období 30 dnů. Z pozice prezidenta Obamy jde o snahu řešit v předvolebním období obzvláště palčivý problém neustálého zvyšování cen ropy a pohonných hmot, který je jednou z příčin stoupající nespokojenosti Američanů s energetickou politikou své administrativy.
Slovensko zlepšilo odhad růstu HDP
Odhad se zvýšil na 2,3% z dosavadních 1,1%. Dosluhující ministr financí Slovenské republiky Ivan Miloš tuto informaci zveřejnil poté co v minulém měsíci snížil výhled růstu z původních 1,7%. K lepší prognóze vedly čísla za poslední čtvrtletí, kdy HDP překvapivě vzrostl až o 3,4%.
Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) varuje před dramatickou situací v oblasti Sahelu
Dětský fond Organizace spojených národů upozornil, že více než 5 milionů dětí ve věku nižším než 5 let je v oblasti Sahel ohroženo nedostatkem základních potravin. Celkově se v této oblasti jedná o 15 milionů lidí. Více než 1 milion dětí v této oblasti trpí podvýživou. Šéf UNICEF pro oblast Sahel David Gressly upozornil na zhoršující se situaci a apeloval na její urychlené řešení.
Podle Eurostatu zaznamenalo Bulharsko v roce 2011 nejvyšší nárůst hodinové mzdy z členských států EU
Mezi členskými státy, pro něž jsou k dispozici údaje za čtvrté čtvrtletí roku 2011, byl nejvyšší roční nárůst hodinových mzdových nákladů zaznamenán v Bulharsku – o 12,6%. Bulharsko následuje Rumunsko s 8,6%, Estonsko (7,2%) a Maďarsko (6,6%). Pokles byl zaznamenán v Irsku, Portugalsku (o 1,7%) a ve Slovinsku (o 0,3%).
Ruské státní zastupitelství žádá od Velké Británie vydání bývalého ředitele Banky Moskvy
Státní zastupitelství Ruské federace dnes zaslalo Velké Británii žádost o vydání bývalého ředitele Banky Moskvy Andreje Borodina, který je obviněn z machinací s rozpočtovými prostředky Moskvy ve výši 12,76 miliard rublů (cca 8 miliard Kč). Ruské státní zastupitelství vydalo souhlas k mezinárodnímu pátrání po Andreji Borodinovi a bývalém viceprezidentovi banky Dmitrim Akulininem v listopadu loňského roku.