V úterý došlo k třem útokům na afghánské ozbrojené síly a na příslušníky mise ISAF. 10 lidí při nich zahynulo, dva z nich byli američtí vojáci. Afghánský prezident Hamid Karzai útoky odsoudil a zdůraznil, že byly provedeny během svatého měsíce Ramadán. 13 osob bylo také zraněno během výbuchu v provincii Logar. V emailové zprávě novinářům se k odpovědnosti za útoky přihlásil Zabiullah Mujahid, mluvčí Talibanu.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Americký Úřad pro finanční služby obvinil banku Standard Chartered z praní špinavých peněz, její akcie se propadly o 24% a ztratily hodnotu přes 15 miliard amerických dolarů
Podle amerických úřadů banka provedla přes 60 tisíc transakcí, které navzdory sankcím dovolily Íránu legitimizovat během 10 let přes 250 miliard amerických dolarů, za což jí v současnosti hrozí ztráta licence ve Spojených státech amerických, která by pro ni měla zničující důsledky. Během jediného dne ztratila banka na hodnotě akcií přes 15 miliard amerických dolarů. Zástupci banky obvinění odmítají a spolupracují s úřady na řešení situace.
V uprchlickém táboře v Demokratické republice Kongo propukla cholera
Nejméně devět lidí zemřelo následkem cholery v provizorním táboře na východě Demokratické republiky Kongo, kde probíhá boj mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23. Organizace Lékaři bez hranic zřídila izolační stan v oblasti Kanyaruchinya na okraji hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Následkem bojů musely statisíce Konžanů opustit své domovy. Cholera je nakažlivé onemocnění způsobené špínou a nedostatkem hygieny.
V Pákistánu byl zabit příslušník NATO
Na zásobovací trase mezi Pákistánem a Afghánistánem byl zabit řidič kamionu Severoatlantické aliance, který vezl zásoby pro vojenské posádky v Afghánistánu. K incidentu se nikdo oficiálně nepřihlásil. V oblasti působí několik protiamerických skupin včetně Talibanu. Taliban také v minulosti vyhrožoval útokem na zásobovací konvoje, pokud budou trasy znovu otevřeny. Pákistán otevřel zásobovací cesty po dlouhém politickém a diplomatickém sporu s USA. Spojené státy americké v době uzavření pákistánských cest do Afghánistánu stálo více než 100 milionů USD měsíčně používání náhradních tras.
USA vedou s Čínou diplomatický spor ohledně Jihočínského moře
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Patrick Ventrell uvedl, že čínská politika v Jihočínském moři vede k eskalaci diplomatického napětí mezi zeměmi v regionu. Reagoval tak na nedávné územní spory o teritorialitu vod v Jihočínském moři mezi Čínou a Filipínami. Zdůraznil také, že USA nemají v oblasti žádné územní nároky. Americkou diplomatickou aktivitu kritizuje čínské ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Qin Gang uvedl, že se USA v situaci špatně orientují a podkopávají snahy o dosažení míru a stability v regionu.
Armáda Spojených států pokročila v testování radarem nezjistitelného bezpilotního letounu X47B
Jedná se o projekt letectva se společností Northrop Grumman, která vytvořila tento bezpilotní letoun, který by měl být postupně schopen nasazení k bojovým akcím z letadlových lodí. Zároveň by mělo být kvůli zvýšení bojového rádiusu možné těmto letounům doplňovat palivo i za letu. Největším nedostatkem současných bojových dronů armády Spojených států je jejich nízká rychlost a snadná vystopovatelnost radarem, oba tyto problémy by měla nová generace dálkově ovládaného dronu vyřešit.
V Číně bylo odsouzeno 20 lidí obviněných z terorizmu
Kromě toho byli obžalováni z výroby výbušnin, šíření náboženského extremizmu a osnování svaté války. Ačkoliv čínské úřady neposkytly informace o etnicitě odsouzených, podle jejich jmen jde o Ujgury, muslimské etnikum žijící v některých čínských provinciích. V červenci 2009 došlo ve městě Urumqi k nepokojům mezi majoritním čínským obyvatelstvem a minoritním ujgurským etnikem, při kterých zemřelo více než 200 lidí. Ujgurové se dlouhodobě pokoušejí osamostatnit, či alespoň získat omezenou autonomii, čemuž se čínské úřady brání.
Bílý dům obvinil z neúspěchu OSN v Sýrii Čínu a Rusko
Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že hlavní vinu na diplomatickém neúspěchu OSN v Sýrii nese Rusko a Čína. Důvodem je podle něj vetování rezolucí Rady bezpečnosti OSN namířených proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zároveň ocenil práci zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana, kterému končí mandát. Dále pak obvinil syrského prezidenta Bashara Al-Assada z používání těžké vojenské techniky k zabíjení civilních obyvatel. USA také před dvěma dny schválily finanční pomoc syrským povstalcům a nadále posílají do země humanitární pomoc.
Jediné zařízení vlády Spojených států pro skladování uranových jaderných zbraní bylo dočasně zavřeno po narušení bezpečnosti
K narušení bezpečnosti došlo vniknutím 3 aktivistů, kteří narušili ochranný perimetr a podařilo se jim dostat k vnější straně budovy, ve které je skladován vysoce obohacený uran, který je klíčovým prvkem pro výrobu jaderných zbraní. Podle zástupce aktivistické skupiny Oak Ridge Enviromental Alliance šlo o vyjádření nesouhlasu s výrobou jaderných zbraní. Vláda v současnosti přijímá opatření k zajištění větší bezpečnosti celého prostoru.
Irák odmítl vydat velitele Hizballahu do USA
Irák propustil Ali Mussa Daqduqa, libanonského vojenského velitele islámské ozbrojené skupiny Hizballah. Odmítl tak americkou žádost, aby byl Ali Mussa Daqduq vydán do Spojených států amerických k soudu. Podle představitelů USA patří Hizballah k největším hrozbám pro americké zájmy na Blízkém východě. Irák naopak tvrdí, že soudní proces proti Ali Mussa Daqduqovi skončil a nelze jej proto poslat k dalšímu soudu do jiné země.
Spojené státy americké schválily podporu syrským povstalcům
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila zákon, který umožňuje americké organizaci „Syrian Support Group (Skupina pro podporu Sýrie)“ poskytovat přímou finanční podporu syrským povstalcům, bojujícím proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zákon podepsal americký ministr financí Timothy Geithner. USA také spolupracují se státy, které přímo povstalce podporují, jako jsou Saúdská Arábie či Katar. Někteří odpůrci tohoto kroku upozorňují, že není zcela jednoznačné, jaké zájmy vlastně povstalci v Sýrii zastupují.
USA odmítají případný izraelský útok na Írán
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu ve středu prohlásil, že čas na mírové řešení otázky íránského jaderného programu brzy vyprší. Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán odmítly. Washington přiznal Izraeli právo na obranu realizovanou i vojenskými prostředky, ale v současné situaci věří v účinnost ekonomických sankcí. USA schválily další sankce na íránské banky, pojišťovny a dopravní společnosti. Názorům Benjamina Netanyahua má blíže než administrativa prezidenta Baracka Obamy republikánský kandidát Mitt Romney.
Nejnovější studie organizace Human Rights Watch potvrdila informace o diskriminaci muslimské menšiny Rohingya v Barmě
Podle výsledků studie byli něktěří členi této menšiny neprávem usmrceni, znásilněni či zadrženi členy barmských bezpečnostních jednotek. Organizace také apeluje na barmskou vládu, aby finančně podpořila zahájené vyšetřování OSN a zpřístupnila informace a veškeré oblasti státu Rakhine, kde se konfliktní oblast nachází. Studie byla vytvořena na základě desítek rozhovorů s obyvateli Barmy i sousední Bangladéše. Její závěry se podobají výsledkům již dříve zveřejněné studie organizace Amnesty International. OSN také již v minulosti označila muslimskou menšinu Rohingya za jednu z nejvíce diskriminovaných menšin světa.
Americký ministr prohlásil, že tlak na Írán musí zůstat zachován
Podle amerického ministra obrany Leona Panetty je nutné, aby pokračoval diplomatický a ekonomický nátlak mezinárodního společenství na Írán. Ministr obrany ujistil ve Washingtonu izraelského předsedu vlády Benjamina Netanyahua, že Spojené státy americké nikdy nedovolí Íránu získat jadernou bombu. Nejlepší způsob jak od výroby nukleárních zbraní Írán odradit je podle Leona Panetty právě diplomatický a ekonomicky tlak. Podle izraelského předsedy vlády Benjamina Netanyahua se čas pro mírové řešení otázky íránského jaderného programu chýlí ke konci. Tento názor naráží na odpor Ruské federace, která myšlenku vojenského útoky Izraele na Írán odmítá.
V Indii byly kompletně obnoveny dodávky elektřiny
Dvoudenní výpadek, který zasáhl více než 600 milionů obyvatel, celkem 20 z 28 indických států a při kterém zkolabovaly tři elektrické sítě, měl také za následek přerušení dodávek vody a ochromení dopravní sítě. Ministr energetiky Sushil Kumar Shinde označil za jeho příčinu překročení spotřebních limitů jednotlivých států. K výpadku podobného rozsahu došlo naposledy v roce 2001.
OSN: Drogový obchod v Guiney-Bissau stoupá
Rada bezpečnosti OSN je znepokojená situací v Guiney-Bissau, která napomáhá rozkvětu drogového obchodu. V zemi 12. dubna proběhl vojenský převrat. OSN požaduje, aby se armádní představitelé přestali vměšovat politiky, a zvažuje, že svolá mezinárodní summit k diskuzi, jak dosáhnout demokratického systému v západoafrické zemi. Guinea-Bissau je dlouhodobě kritizována za nedostatečný boj proti drogám, kdy se země stala transportním místem kokainu z latinské Ameriky do Evropy.
Produkce kolumbijského kokainu klesla o 25%
Za poslední rok produkce čistého kokainu v Kolumbii klesla o 25%, od roku 2001 je to pak 71%. To vyplývá ze závěrů amerických agentur. Podle Bílého domu je to poprvé od roku 1995, kdy se Kolumbie umístila až na 3. místě největších producentů kokainu, hned po Peru a Bolívii. Obě strany připustily, že tento výsledek je důkazem efektivnosti několika bezpečnostních akcí, které USA podporovaly.
OSN zahájila monitorování záplavami postižených oblastí Severní Korey
Výsledky průzkumu mají zajistit poskytnutí nejvhodnější formy humanitární pomoci. Podle dostupných informací se počet obětí záplav vyšplhal od 18. července již na 88 a dalších více než 60 tisíc osob zůstává mimo domov. Období dešťů se navíc podle většiny odhadů stále nechýlí ke konci. Mezi nejvíce postižené oblasti patří zejména provincie Jižní Pyongan a město Anju.
Filipíny nabídly k dražbě oblasti v Jihočínském moři
Filipínská vláda dala do aukce tři oblasti nacházející se v Jihočínském moři, které si nárokuje také Čína. Filipíny nicméně uvedly, že veškerá dražená území se nachází ve vzdálenosti 200 námořníh mil od pobřeží, a tak náleží filipínské ekonomické zóně deklarované Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS). Dražby se budou učástnit mimo jiných také francouzská společnost Total, americký Exxon či Royal Dutch Shell. Filipíny tímto krokem usilují především o snížení závislosti na dovozu paliv.
Společnost Google přiznala, že nesmazala osobní data získaná při projektu Street View
Společnost již v květnu roku 2010 přiznala, že vozidla, které používá pro fotografování ulic v rámci své služby Street View získala osobní data od uživatelů nezabezpečených bezdrátových sítí ve více než 30 zemích. Společnost se za tento postup omluvila. Podle svých zástupců pracuje v současnosti na jejich kompletním odstranění.
Austrálie, Nový Zéland a Fidži se dohodly na obnovení diplomatických vztahů
Zpráva byla zveřejněna v návaznosti na jednání mezi těmito zeměmi, která se konala v australské Sydney. Došlo také k dohodě o zmírnění cestovních omezení. Australský ministr zahraničí Bob Carr uvedl, že Fidži učinilo pokrok v souvislosti s konáním voleb v roce 2014. Tyto volby budou prvními od roku 2006, kdy komodor Voreqe Baihimarama učinil v zemi státní převrat. Fidži zůstává i nadále vyloučeno ze Společenství národů a je na něj uvalena řada mezinárodních sankcí. V roce 2009 byli z vměšování se do soudní moci obviněni tři vysocí komisaři Austrálie a Nového Zélandu a posléze byli vyloučeni ze země.
Sever Indie zůstal ochromen po jednom z největších výpadků elektřiny posledního desetiletí
Severní část Indie včetně hlavního města Nové Dillí ochromil dnes v noci výpadek elektřiny, který zasáhl více než 300 milionů obyvatel. Mezi nejvíce postižené státy patří Punjab, Uttar Pradesh, Himachal Pradesh a Rajastan. Dodávky elektřiny byly již obnoveny na více než 60% území. Navzdory tomu, že oficiální příčiny výpadku nejsou prozatím známy, hovoří odborníci především o překročení povolených limitů spotřeby elektrické energie.
Prozatímní malijský premiér v čele vlády zůstává navzdory kritice
Cheick Modibo Diarra se stal prozatímním premiérem poté, co v zemi 22. března proběhl vojenský převrat. Premiér Diarra ale čelí kritice, že svou funkci nezvládá. „Nerezignuji a nemohu rezignovat,“ uvedl premiér Diarra jen pár dní předtím, než Mali vyprší termín, který zemi dalo Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) k sestavení nové vlády. Premiér Diarra kritiku odmítá s tím, že boj s islamisty na severu země je dlouhotrvající záležitostí, kterou za tři měsíce nemohl vyřešit. Země západní Afriky podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary chtějí znovu podat žádost o intervenci Radě bezpečnosti OSN, kterou dříve OSN odmítla. Do Mali se mezitím vrátil prozatímní prezident Dioncounda Traore, jenž se v Paříži dva měsíce léčil ze zranění, když ho napadla skupina povstalců přímo v jeho prezidentském paláci.