Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum propustila 12 000 horníků. Důvodem je dlouhotrvající stávka, kterou společnost považuje za ilegální, za zvýšením platů. Společnost podle vlastních propočtů přišla na ušlých ziscích důsledkem třítýdenní stávky, jíž se účastní na 28 000 horníků, o 82,3 milionů USD. Jeden muž dnes při střetech stávkujících horníků s policií zemřel, policie ale popírá, že by ho zastřelila. Horníci již přes dva měsíce bojují za zvýšení platů, ke stávce v dolech se připojilo na 75 000 z nich, což představuje asi 15 % těžebního průmyslu. Nepokoje se tento týden rozšířily i do dolů na železnou rudu a zlato. Přitom v posledních dnech začalo vyšetřování policejního zásahu v polovině srpna, při němž v dole Marikana zemřelo 34 lidí. V Jihoafrické republice se v současnosti stávkuje i v jiných odvětvích. Do stávky vstoupilo i na 20 000 řidičů nákladních kamionů, podle unie dopravců přichází nákladní doprava vlivem stávky o 140 milionů USD týdně.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
Generálnímu tajemníkovi NATO byl prodloužen mandát
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
V Nigérii byl zatčen mluvčí Boko Haram, skupina rezolutně odmítá mírová jednání
Mluvčí militantní islamistické skupiny Boko Haram Abu Qaqa byl podle agentury Reuters zajat bezpečnostními jednotkami Nigérie. Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría na severu Nigérie, odmítá prohlášení vlády o mírových jednáních. Prezident Goodluck Jonathan v srpnu oznámil, že rozhovory s Boko Haram probíhají tzv. zadními kanály, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Vůdce Boko Haram Abubakar Shekau ve videu, které zveřejnil na severu Youtube, ale kategoricky odmítl, že by k podobným rozhovorům docházelo. „Nikdy jsme neusilovali o rozhovor a nesedneme si vládními představiteli, dokud budou zabíjet naše členy,“ uvedl Shekau. Vůdce Boko Haram rovněž popřel informaci, že by byl mluvčí Qaqa, vlastním jménem Anwal Kontagora, mrtvý, pouze potvrdil, že byl zajat nigerijskými bezpečnostními jednotkami. Militantní islamistická skupina je považována za jednu z největších hrozeb nigerijské společnosti a svou činnost Boko Haram zintenzivnila v roce 2010.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
V Nigérii bylo zatčeno několik úředníků armády, měli předávat informace militantní Boko Haram
V neděli bylo v severovýchodním nigerijském státě Borno zadrženo několik úředníků armády, které policie podezřívá z předávání informací militantní islamistické skupině Boko Haram. Úředníky udal bývalý pracovník imigračního úřadu, jenž byl zatčen minulý měsíc a který se doznal, že je členem Boko Haram. Jméno úředníka policie tají. Podle mluvčího armády v severovýchodním státu Borno Sagir Musa se měl úředník podílet na teroristických útocích ve státech Borno a Yobe. Militantní skupina prosazuje na severu Nigérie islamistické právo šaría. Jen v letošním roce zemřely stovky lidí důsledkem útoků Boko Haram. Militantní skupina je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida.
Bangladéš obvinila uprchlíky z barmské muslimské menšiny Rohingya ze spoluúčasti na útocích vůči buddhistickým klášterům na jihovýchodě země
Podle bangladéšských vládních představitelů se příslušníci barmské muslimské menšiny zúčastnili nepokojů na jihovýchodě země, které propukly poté, co radikální islamisté objevili fotku spáleného Koránu na facebookovém profilu mladého buddhisty. Na jihovýchodě země, blízko hranic s Barmou, bylo podle informací policie napadeno a vypáleno více než dvanáct buddhistických klášterů a svatyň a více než 50 domácností patřící buddhistickým rodinám. Útoky na zástupce buddhistické menšiny, která v Bangladéši tvoří méně než 1% z celkových 150 milionů obyvatel, jsou jedním z největších případů sektářského násilí v Bangladéši za posledních několik let. Barmští Rohingyové jsou ve své domovině terčem útoků ze strany buddhistického obyvatelstva ve státě Rakhine, které kulminovaly letos v červnu. Bangladéš ani Barma však jejich status oficiální menšiny neuznávají.
Lékaři bez hranic přerušili svou činnost v některých oblastech Jižního Súdánu
Důsledkem stoupajícího násilí ve městech Plekwongole a Gumuruk zastavila organizace Lékaři bez hranic (MSF) svou činnost. O lékařskou pomoc tak přišlo na 90 000 lidí. Dalším městem, v němž se zvedla vlna násilí, je Pibor, kde prozatím Lékaři bez hranic zůstávají, ovšem nevylučují, že i zde budou muset svou činnost přerušit. Na 80 vojáků OSN se v současnosti nachází nedaleko měst. V oblasti operují rebelové pod vedením Yau Yau, kteří měli na konci srpna zabít 24 jihosúdánských vojáků, následně napadnout konvoj 200 vojáků nedaleko etiopské hranice. Jižní Súdán obviňuje sousední Súdán z letecké podpory a poskytování zbraní rebelům.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Čína uvedla do služby svou první letadlovou loď
300 metrů dlouhá letadlová loď Liaoning je upravenou a zrenovovanou lodí sovětského původu, kterou čínská armáda zakoupila od Ukrajiny. Plavidlo zatím není osazeno akceschopnými letouny a bude v blízké době sloužit hlavně ke cvičným účelům, avšak podle Číny povede zapojení letadlové lodi do armádní služby ke zvýšení její kapacity hájit své státní zájmy. Uvedení lodi do provozu přichází v době množících se teritoriálních sporů v Jiho- a Východočínském moři a vzrůstajícího znepokojení Japonska a dalších zemí v regionu nad rostoucí námořní silou Číny.
Podle americké studie jsou útoky dronů v Pákistánu nevhodné
Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.