Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
Z libyjské věznice uniklo na 100 vězňů
Více než 100 vězňů, kteří byli různé národnosti a nepatřili k žádné jednotné skupině, uteklo z věznice al-Judaida v hlavním městě Libye Tripolis, podle policie bylo dopadeno a znovu uvězněno na 60 z nich. Nejvyšší představitel národní stráže Khaled al-Sharif uvedl, že velkou část vězňů tvořili ilegální imigranti, kteří byli uvězněni za násilí. Okolnosti útěku nejsou zatím známy. Vězení al-Judaida patří k největším věznicím v Libyii a lidsko-právní organizace již dříve upozorňovali, že vězeňské služba zneužívá svého postavení a jsou porušována práva vězňů. Masivní útěk se stal necelý týden před výročím smrti bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Nový premiér Ali Zeiden, který byl jmenován v neděli, považuje obnovení bezpečnosti země za svůj primární úkol po složení nové vlády. Vězení spadají pod pravomoci ministra spravedlnosti.
V Tanzanii bylo zatčeno 126 lidí, sílí obavy z náboženských nepokojů
Policie zadržela 126 lidí po sérii útoků na křesťanské kostely v hlavním městě Dar es Salaam. Důvodem zdemolování a zapálení pěti kostelů Muslimy stojí neshoda mezi dospívající chlapci, z nichž jeden měl znesvětit Korán. Prezident Jakaya Kikwete vyzval společnost k náboženské toleranci. Muslimský duchovní Sheikh Alhadi Musa, který je předsedou místního Mezináboženského výboru, odsoudil útoky a apeloval občany, že za nerozvážnost jednoho člověka nemohou všichni Křesťané. Místní představitelé obou náboženství chtějí nyní vést dialog, aby se předešlo dalším konfliktům.
Nové boje na hranicích Súdánu, země obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů
Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Amnesty International obvinila rwandskou vojenskou výzvědnou službu z mučení civilistů
Lidskoprávní organizace Amnesty International v pondělí obvinila rwandskou vojenskou rozvědku z mučení, nezákonného zadržování a násilných zmizení civilistů. Těchto zločinů se mělo dopustit oddělení vojenské rozvědky známé pod názvem J2. Rwandské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zprávy o mučení jsou vyšetřovány a brány s maximální vážností. Mezi březnem 2010 a červnem 2012 došlo podle Amnesty International k 45 případům nezákonného zadržování a 18 případům údajného mučení či špatného zacházení ve vojenském táboře v Kigali.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
V Súdánu se zřítilo vojenské letadlo, havárii nepřežilo 13 lidí
Armádní letadlo ruské výroby Antonov, které vezlo vybavení a vojenské pracovníky do nepokoji zmítaného Darfúru, ztroskotalo v neděli nedaleko hlavního města Khartoumu. Třináct lidí havárii nepřežilo, dalších 9 osob bylo zraněno. Podle státní tiskové agentury SUNA přestal letadlu, které patřilo společnosti Azza Air, fungovat motor. Již v roce 2009 se súdánské letadlo patřící téže společnosti zřítilo na území Spojených arabských emirátů. V srpnu zemřelo při další letecké havárii 32 lidí, včetně ministra pro náboženské záležitosti Ghazi al-Sadeq.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.