Kyperský prezident Demetris Christofias a izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu dnes jednali při historicky první návštěvě izraelského premiéra na Kypru o vzájemných vztazích a prohlubování spolupráce. Důležitým tématem bylo i dnešní prohlášení Turecka k otázce průzkumů zásob zemního plynu, přičemž Izrael a Kypr „mají zájem na bezpečném a klidném východním Středomoří a budou podporovat veškeré úsilí, aby zajistily, že tento region zůstane stabilní a klidný,“ jak uvedl mediální poradce izraelského premiéra Mark Regev.
Archiv rubriky: Osoby
Britský premiér Cameron apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii hlasováním o své nezávislosti
Během svého projevu v Edinburghu britský premiér David Cameron vyzval Skoty k tomu, aby v referendu nehlasovali pro oddělení. Premiér zdůraznil, že Skotsko má právo zvolit si svůj vlastní osud, ale on osobně doufá, že Skotsko zůstane součástí Velké Británie. Anglie a Skotsko podle jeho slov „fungují dohromady mnohem lépe než zvlášť“. Premiér dále naznačil, že nezávislost Skotska by mohla poškodit britské postavení v Evropě, v rámci NATO, a také ohrozit britské stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Pro Skotsko bude podle premiéra bezpečnější a ekonomicky prospěšnější, pokud zůstane součástí Spojeného království společně s Anglií, Walesem a Severním Irskem. David Cameron se dnes rovněž setkal se skotským prvním ministrem Alexem Salmondem, jehož strana vede již dlouho kampaň za separaci Skotska. Alex Salmond usiluje o konání referenda o nezávislosti v září 2014 a doufá, že konečné odloučení od Londýna v podobě voleb do skotského parlamentu proběhne do května 2016. Průzkumy veřejného mínění nicméně ukazují, že v současné době podporuje rozdělení pouze jedna třetina Skotů.
Francouzský ministr zahraničí: „Krize dokazuje, že EU není schopna přijmout zemi velikosti Turecka“
„Ekonomická krize znovu dokazuje, že Evropská unie nezvládne členství země velikosti Turecka,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé během rozhovoru s novináři ve Štrasburku. Turecko by se podle jeho slov mělo zaměřit na politický dialog s EU. Ministr dále řekl, že by Francie byla otevřena jednání o vízové privilegii pro Turecko, pokud by bylo dosaženo dohody v otázce nelegálního přistěhovalectví. Německý prezident Christian Wulff a německá kancléřka Angela Merkel se v otázce členství Turecka v EU shodují na tom, že členské státy EU by měly plnit své závazky v souladu s principem „pacta sunt servanda“ (dohody je třeba dodržovat), zároveň však kancléřka uvedla, že nesouhlasí s krokem předchozí vlády spočívajícím v zahájení přístupových jednání s Tureckem.
Americká ministryně zahraničí Clinton odmítá možnost nástupu na post prezidentky Světové banky
Poté, co dosavadní prezident Světové banky (WB) Robert Zoellick oznámil ukončení mandátu své funkce, začalo se spekulovat právě o americké ministryni Hillary Clinton jako možné kandidátce na Zoellickova následovníka. Mluvčí ministerstva zahraničí Victoria Nuland však uvedla, že ministryně nikdy neprojevila zájem o funkci ve WB a tento postoj se nyní nezměnil.
Severní Korea slaví 70. výročí od narození zesnulého vůdce Kim Jong-ila
Ten zemřel v prosinci minulého roku na srdeční zástavu. K této příležitosti byla uspořádána vojenská přehlídka na níž severokorejská armáda opětovně přísahala věrnost současnému vůdci, kterým je syn bývalého vůdce Kim Jong-un. KLDR nazvala tento den jako „den zářící hvězdy“.
Prezident Světové banky Robert Zoellick ukončí svou činnost v úřadu
Představitel Světové banky(WB) ukončí svou činnost po uběhnutí pětiletého mandátu 30. června. Zatím nebyli oznámení kandidáti na jeho nástupce, jenž je na post tradičně nominován USA. Spekuluje se však o americké ministryni zahraničních věcí Hillary Clinton, či bývalém americkém ministrovi financí, jímž je Larry Summers. „Jsem velmi potěšen, že když svět potřeboval, aby WB zvýšila své úsilí, naši akcionáři reagovali rozšířenými zdrojů a podporou klíčových reforem, které nám pomohly být rychlejšími a efektivnějšími.“ uvedl pan Zoellick v prohlášení. Zmínil také, že bude naplno podporovat nové vedení.
Spojené státy americké zvažují vyloučení Íránu ze sítě SWIFT
Bílý dům zvažuje společně s některými evropskými státy uvalení dalších bezprecedentních sankcí vůči Íránu. Americký prezident Barack Obama uvažuje o možnosti vyloučení Íránu z celosvětové telekomunikační bankovní sítě SWIFT. Zánik členství v této síti by pro Írán znamenal zásadní problém při exportu ropy do zámoří a citelné ekonomické ztráty. Tento postup naráží na několik problémů. Někteří evropští a američtí politici se obávají poklesu prestiže sítě SWIFT. Také hrozí, že tato sankce výrazně postihne íránské obyvatelstvo. Objevila se též obava z dopadu na ceny ropy a světovou ekonomiku. SWIFT využívá více než 40 íránských bank a jejich vyloučení by pro íránskou ekonomiku znamenalo silný otřes. Konsorcium SWIFT vydalo na svých webových stránkách krátké prohlášení, ve kterém pouze zmínilo svoji neutralitu a zdůraznilo odhodlání zabránit zneužívání finančního systému k financování terorismu.
Čínský premiér Wen Jiabao přislíbil pomoc EU v době krize státních rozpočtů
Na sumitu Číny a Evropské unie (EU) dnes v Pekingu přislíbil čínský premiér Wen Jiabao pomoc v řešení situace zadlužených evropských států, nespecifikoval však, zda-li finančně podpoří evropské záchranné fondy (Evropský fond finanční stability a Evropský stabilizační mechanismus). Tiskové prohlášení vydané po jednání uvádí 31 bodů smlouvy, které pokrývají řadu otázek od kybernetické bezpečnosti k rozvoji měst, nevyjadřují se však ke krizi eurozóny.
Makedonský premiér se sešel s německou kancléřkou kvůli členství Makedonie v NATO
Makedonský premiér Nikola Gruevski se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkel, aby projednal snahu Makedonie o získání členství v NATO, které doposud blokují spory Makedonie s Řeckem. Ke schůzce došlo kvůli zvýšenému diplomatickému úsilí Makedonie před summitem NATO v Chicagu. zvýšenou diplomatického angažmá vlády Makedoniena pokraji summitu NATO v Chicagu. Německo je obecně vnímáno jako partner a podporovatel Makedonie v otázce jejího členství v EU a NATO.
Francouzský prezident Sarkozy bude pravděpodobně kandidovat v příštích prezidentských volbách
První kolo voleb proběhne 22. dubna, úřadující prezident Nicolas Sarkozy by měl oficiálně potvrdit svou kandidaturu ve středu. Dle průzkumu je nyní favoritem na příští hlavu státu socialista Francois Hollande, jenž již započal svou předvolební kampaň. Francouzský premiér Francois Fillon, jenž podporuje kandidaturu úřadujícího prezidenta však prohlásil, že „boj není u konce.“ Účast na předvolební kampani pana Sarkozyho potvrdila i německá kancléřka Angela Merkel.
Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno
Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu
Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Americký prezident Barack Obama se pokouší snížit roční deficit pod 1 bilion dolarů
Návrh rozpočtu pro rok 2013 vydaný Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se značnými výdajovými škrty a s vyšším zdaněním pro bohaté. Barack Obama plánuje zrušit daňové úlevy pro nejbohatší obyvatele, které zavedl jeho předchůdce George W. Bush. Cílem těchto fiskálních opatření je snížit deficit státního rozpočtu na méně než 1 bilion dolarů. Zvýšení daní pro bohaté si klade za cíl odstranit asymetričnost daňového systému, kdy američtí miliardáři platí nižší daně než jejich zaměstnanci.
Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil USA
Americký prezident Barack Obama přivítá viceprezidenta Čínské lidové republiky Xi Jinpinga v Oválné pracovně. Projednávat se budou především ekonomické otázky. Barack Obama plánuje redefinici americké ekonomické politiky vůči Číně. Washington má zájem na prohloubení obchodních svazků, čímž chce posílit americký export. Xi Jingping se velice pravděpodobně stane za 13 měsíců novým prezidentem Číny. Spojené státy přesto nadále trvají na vyšetření čínských ekonomických praktik. Republikánští politici považují Obamovy kroky za příliš vstřícné a republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney označil Čínu za autokratický stát, který ohrožuje americkou svobodu.
Americký prezident Barack Obama představil svůj ekonomický plán pro rok 2013
Americký prezident Barack Obama představil ekonomický rozpočet USA pro rok 2013, který operuje s částkou 3,8 bilionu dolarů. Rozpočet předpokládá vyšší zdanění a výdajové škrty. Barack Obama představil vedle rozpočtu také ekonomickou vizi Spojených států na příštích 10 let. Desetiletý schodek Amerického rozpočtu se podle této vize má během následující dekády snížit o 4 biliony dolarů. Plán počítá s výdaji na stimulaci ekonomiky a se zdaněním nejvyšších příjmových vrstev americké společnosti. Tyto kroky kritizují republikánští politici včetně prezidentských kandidátů.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi
Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Prezidenta Cháveze podporuje přes 60% občanů
Navzdory opozičním primárkám prezidenta Cháveze podporuje 60% obyvatel Venezuely. Podle společnosti Consultores 30- 11 opoziční primárky neovlivnily moc lidí, a proto Venezuelané podporují dosavadního prezidenta. Prezidentské volby ve Venezuele se budou konat 7. října. Tehdy se rozhodne, jestli dosavadní prezident Hugo Chávez bude stále stát v čele státu.
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.
Američané popřeli zprávy o vraždě Kim Jong-una
Američtí oficiální představitelé odmítli uznat za pravděpodobné zprávy obíhající od včerejšího dne na internetu, podle kterých byl nový vůdce KLDR Kim Jong-un zabit v Pekingu. Zpráva o údajném atentátu na severokorejského vůdce během jeho pobytu na velvyslanectví KLDR v Pekingu se objevila poprvé v pátek na čínském mikroblogu Sina Weibo, následně ji však dementovaly stanice CNN a ABC, jimž zdroje z amerického ministerstva zahraničí potvrdily, že se daná informace naprosto nezakládá na pravdě a že se podle všeho jedná o provokaci. Z KLDR nepřišla žádná oficiální reakce.
Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami
To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.