Syrský ministr zahraničí přislíbil zvláštnímu vyslanci OSN a Arabské ligy Kofi Annanovi, že syrská vláda okamžitě zastaví boje a začne stahovat vojenské jednotky z měst a obcí. Ke kompletnímu stažení vojsk by podle něj mělo dojít před datem 10. dubna, které stanovil Kofi Annan. Syrský velvyslanec při OSN Bashar Jaafari prohlásil, že doufá, že podobně se zachovají i povstalci. Velvyslankyně Spojených států amerických Susan Rice zdůraznila, že slovům syrské vlády neuvěří, dokud neuvidí skutečné výsledky.
Archiv rubriky: Osoby
OSN a Arabská liga dávají Sýrie čas na splnění mírových požadavků do 10. dubna
Zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy Kofi Annan požaduje, aby syrská vláda splnila šestibodový plán na uzavření míru v zemi do 10. dubna. Hlavní podmínkou je především zastavení bojů, aby mohly humanitární organizace vstoupit do země a začít pomáhat obyvatelstvu postiženému více než jeden rok trvajícími boji.
Vedení KLDR uspořádá generální mítink před plánovaným vypuštěním satelitu na oběžnou dráhu
Na setkání všech čelních představitelů státu, které by se mělo uskutečnit 11. dubna, dojde mimo jiné velmi pravděpodobně k předání další části moci do rukou nového vůdce Kim Jong-una. Severní Korea má v plánu vypustit na oběžnou dráhu satelit jménem Kwangmyongsong-3 někdy mezi 12. a 16. dubnem. Proti tomuto kroku se postavily jak Spojené státy, tak i ostatní země v regionu, které tvrdí, že jde o skrytý test rakety dlouhého doletu, což je v rozporu s rezolucí Rady Bezpečnosti OSN.
Sýrie kritizuje mezinárodní konferenci v Istanbulu
Konference „Přátel Sýrie“, která se koná v tureckém Istanbulu a klade si za cíl ukončit násilíá v zemi, se stala terčem kritiky syrské vlády. Ta ji považuje za cestu k většími počtu syrských obětí, podlomení syrské společnosti a státu a v konečném důsledku k oslabení Sýrie. Syrská vláda sice akceptovala plán Kofiho Annana, ale mluvčí syrského ministrerstva zahraničí Jihad Makdessi řekl, že syrská vláda nestáhne vojenské jednotky z měst a obcí, jak šestibodový plán požaduje, dokud se zde život nevrátí k normálu.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Sýrii k přijetí plánu OSN a Arabské ligy
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala syrského prezidenta Bashara al-Assada k okamžitému přijetí mírového plánu, který navrhl zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy Kofi Annan. Bashar al-Assad přistoupil na implementaci plánu, který spočívá především v zastavení bojů, stažení vojenských jednotek z měst a vesnic a z povolení vstupu humanitárních organizací do země, ale zatím nepodnikl žádné konkrétní kroky. OSN odhaduje na počet mrtvých za poslední rok, od počátku povstání, na více než 9 000.
Kyjev a Berlín vedou jednání o léčbě expremiérky Julie Tymošenko v SRN
Německá vláda vede jednání s ukrajinskou stranou o možnosti léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko, která se nyní nachází ve věznici v Charkově, v Berlíně. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung probíhají jednání bezprostředně mezi administrací prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a Úřadem spolkové kancléřky Angely Merkel.
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan shání podporu pro svůj návrh řešení konfliktu v Sýrii
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan navštíví Teherán, kde bude shánět podporu pro svůj šestibodový program, který by měl vyřešit konflikt v Sýrii. Kofi Annan se pokouší sehnat co největší mezinárodní podporu, především v arabském regionu. Již navštívil Káhiru, Doha, Moskvu, Ankaru a Peking. Syrský prezident Bashar al-Assad prohlásil, že syrská vláda udělá vše pro to, aby se podařilo plán splnit.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že čas na mírové řešení íránského jaderného programu se krátí
Na tiskové konferenci během konference o bezpečnosti v Saúdské Arábii prohlásila, že čas, po který jsou Spojené státy ochotny řešit otázku íránského jaderného programu, se krátí. Otázku, zdali budou řešit Spojené státy americké tento problém vojensky, pomůže vyřešit další kolo rozhovorů mezi velmocemi 13. dubna v Istanbulu. Hillary Clinton oznámila, že je na Íránu, aby udělal vstřícný krok a, že Spojené státy americké na tento krok nemohou čekat příliš dlouho, protože hrozba Íránu jako jaderné velmoci je příliš velká. USA zatím stupňují ekonomické sankce vůči Íránu.
Prezident USA B. Obama vyzval k dalšímu stupňování sankcí vůči Iránu
Podle vyjádření amerického prezidenta B. Obamy bude možné zvýšenou produkcí a využitím krizových zásob vykrýt chybějící část dodávek z Íránu. Ve svém vyjádření prohlásil, že „bude velmi pozorně sledovat celou situaci, aby se ujistil, že se trh bude schopen přizpůsobit snížení nabídky ropy a ropných produktů z íránských zdrojů.“ O možném použití krizových zásob ropy hovořil B. Obama již při březnové návštěvě britského ministerského předsedy ve Spojených státech. Podle zpráv z minulého týdne o této možnosti uvažuje i Francie. Prezident B. Obama se v předvolebním období pohybuje na hraně mezi dvěma požadavky amerických voličů, které jsou vzájemně provázané. Na jedné straně veřejnost očekává tvrdý postup vůči islámské republice, na straně druhé neustále vzrůstá nespokojenost se zvyšováním cen pohonných hmot, které však přímo souvisí s nejistou situací okolo íránského jaderného programu.
Bývalý americký velvyslanec při OSN kritizuje Baracka Obamu
John Bolton, bývalý vyslanec administrativy amerického prezidenta G.W. Bushe, kritizuje Baracka Obamu, že poskytuje médiím informace o izraelském postupu vůči Íránu. Bolton řekl, že tento únik informací je součást kampaně proti izraelskému útoku na Írán. Kritizuje především zveřejnění informace, že Ázerbajdžán dal k dispozici Izraeli své letecké základny.
Německo respektuje postoj České republiky k fiskálnímu paktu
Sdělil to mluvčí německé kancléřky Angely Merkel, který zároveň řekl, že kancléřka při své úterní návštěvě Prahy 3.dubna neočekává, že by uslyšela souhlas od českého premiéra Petra Nečase ke zmíněné fiskální smlouvě. Dále uvedl, že kancléřka bude v Česku jednat o energetické politice a velkých evropských výzvách. Angela Merkel by se v den své návštěvy měla také setkat s českým prezidentem Václavem Klausem a zúčastnit se debaty se studenty Univerzity Karlovy.
Tři představitelé běloruské opozice byli zadrženi na cestě do Bruselu, soud jim uložil pokutu
Předseda největší běloruské opoziční Sjednocené občanské strany Anatolij Lebedko, vůdce levicové strany Spravedlivý svět Sergej Kalyakin a jeden z předních aktivistů hnutí Evropské Bělorusko Alexander Otroshchenkov byli zadrženi v noci na čtvrtek ve vlaku mířícím do Moskvy, odkud se měli letecky dopravit do Bruselu, aby se zde setkali s představiteli Evropské unie. Všichni tři byli drženi v policejní vazbě na základě obvinění z výtržnictví a čekali na rozsudek soudu v běloruském městě Orsha, který jim podle posledních informací agentury ITAR-TASS ve čtvrtek uložil pokutu ve výši 350.000 běloruských rublů (cca 800 Kč).
Syrská vláda akceptuje šestibodový plán vyslance OSN a Ligy arabských států
Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan představil šestibodový plán na ukončení krize v Sýrii. Hlavními body jsou vpuštění humanitárních organizací do země, propuštění vězňů a zahájení politického dialogu. Syrská vláda deklarovala ochotu přistoupit k naplnění tohoto plánu. Snaze Kofiho Annana vyjádřil podporu i ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Americká rezoluce vyzývá k ozbrojení syrských povstalců
Američtí senátoři John Mcain, Lindsey Graham, Joe Lieberman a další vydali rezoluci, kterou požadují po Bílém domě, aby poskytl syrským povstalcům zbraně a další potřebný mateirál. Senátoři kritizují šestibodový plán, který představila Liga arabských států s OSN. Vadí jim, že v plánu chybí požadavek na odstoupení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Požadují, aby americký prezident Barack Obama převzal iniciativu a Bílý dům se stal rozhodující silou v syrské otázce.
Papež Benedikt XVI. se setká s gen. Fidelem Castrem
Právě bývalá hlava státu Fidel Castro požádal o soukromé setkání s papežem Benediktem XVI., který je na návštěvě Kuby. Gen. Fidel Castro se před 14 lety setkal i s tehdejším papežem Janem Pavlem II., který v roce 1998 navštívil Kubu. Benedikt XVI. dnes odsloužil mši na Havanském Náměstí Revoluce, které se účastnily stovky tisíc lidí. Během ní papež naléhal na kubánský lid, aby si vytvořil ,,autentickou svobodu“. Již zítra papež Kubu opustí a zakončí tak svou první latinskoamerickou cestu, která se skládala z návštěvy Mexika a Kuby.
Podle statistik prezidentský opoziční kandidát Capriles ztrácí na prezidenta Cháveze 13% hlasů
Půl roku před venezuelskými prezidentskými volbami by dosavadní prezident země Hugo Chávez získal 44% hlasů. Oproti tomu by kandidát opozice Henrique Capriles získal pouze 31% a ztrácel by na prezidenta Cháveze 13%. Zbývajících 25% hlasů by mohlo připadnout kterémukoli z kandidátů. Data poskytla respektovaná firma Datanálisis. Prezident Chávez by získal více hlasů než jeho protivník i přes to, že bude opět delší dobu pobývat na Kubě, kde prochází radioterapií.
Papež pobízel Kubánce k obnovení společnosti
Výzvu k obnovení společnosti uvedl papež Benedikt XVI. během mše ve městě Santiago de Cuba, kde zahájil první den své návštěvy ostrova. Jeho mše se zúčastnilo na 200 000 Kubánců. Kuba hostí papeže po 14 letech. V roce 1998 ostrov navštívil papež jak Pavel II. Hlavním důvodem návštěvy Benedikta XVI. je 400. výročí zjevení patronky ostrova, jejíž svatyně se nachází právě blízko města Santiago de Cuba, které je situované na východě ostrova. Papež Benedikt XVI. je na své první návštěvě latinské Ameriky. Na Kubu přicestoval z Mexika, které je druhou nejlidnatější katolickou zemí na světě.
Na veřejnost pronikl soukromý rozhovor mezi americkým a ruským prezidentem
Americký prezident Barack Obama a Ruský prezident Dmitrij Medveděv si nedali při svém rozhovoru na summitu v Soulu pozor na zapnutý mikrofon a obsah jejich hovoru získala média. Prezidenti v něm hovoří o raketovém štítu nad Evropou. Barack Obama ujistil ruského prezidenta, že s ním nalezne společné řešení neshod Washingtonu a Moskvy ohledně raketového štítu v Evropě až po amerických prezidentských volbách, kdy bude mít více flexibility a prostoru k vyjednávání. Otázka raketového štítu v Evropě nadále rozděluje názorově Moskvu a Washington. Slova amerického prezidenta Baracka Obamy vyvolaly kritiku ze strany republikánských politiků v USA.
Americký prezident Barack Obama doufá ve zlepšení vztahů s Pákistánem
Americký prezident Barack Obama sdělil na summitu v Soulu, že věří ve zlepšení vztahů mezi Pákistánem a Spojenými státy americkými. Dodal, že je třeba nalézt „Rovnovážný přístup“ ke vzájemným vztahům, který zohlední jak suverenitu Pákistánu, tak americké zájmy v regionu. Vzájemné vztahy se znatelně zhoršily po útocích vojsk NATO na území Pákistánu, při kterých zahynuli pákistánští vojáci. Pákistánský parlament rozhoduje o nové podobě dohody mezi Washingtonem a Islamabádem.
Severní Korea odmítá kritiku amerického prezidenta Baracka Obamy
Představitelé Korejské lidově demokratické republiky odmítli kritiku, kterou na jejich adresu pronesl americký prezident Barack Obama. Na summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu řekl americký prezident Barack Obama, že považuje plán Severní Korey na vypuštění satelitu do vesmíru pomocí balistické střely za cestu k izolaci a snížení bezpečnosti regionu. Představitelé Severní Korey sdělili, že moratorium na střely dlouhého doletu se netýká satelitů pro mírové účely. Pchjongjang oznámil, že Severní Korea se nezvdá svého práva vysílat mírové satelity.
Berlín se názorově rozchází v politice vůči Blízkému východu
Kancléřka Angela Merkel a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle se rozcházejí v názorech na politiku vůči Izraeli. Zatímco kancléřka se zásadním otázkám ohledně Izraele vyhýbá, ministr Westerwelle naléhá na větší deklaraci podpory Palestincům. Rozpor může v regionu ohrozit německou pověst důvěryhodného partnera.
Německá kancléřka: „Fondy EFSF a ESM mohou několik let fungovat souběžně“
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí uvedla, že Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly po dobu několika let fungovat paralelně. Právě ESM měl podle původního návrhu v červenci vystřídat dočasný záchranný fond EFSF. Společně by tak ochranný val eurozóny tvořilo kromě 500 miliard eur z ESM navíc 200 miliard eur z EFSF. Dříve k navýšeni „eurovalu“ vyzval šéf EFSF. Kancléřka také znova potvrdila, že je proti odchodu Řecka z eurozóny.
Německá kancléřka Angela Merkel se vyjádřila proti odchodu Řecka z eurozóny
V rozhovoru pro britskou BBC se německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila, že by bylo obrovskou politickou chybou, pokud by zadlužené Řecko opustilo eurozónu. Na otázku jak vidí budoucnost Řecka, odpověděla, že země má řadů problémů, ale snaží se je překonat. Dále uvedla, že rozhodnutí států stát se členy eurozóny nebylo pouze ekonomické, ale i politické a po odchodu Řecka by zajisté nastala otázka, kdo bude další.