Ministři zemědělství států G20 jednají o vysokých cenách potravin

Zvyšování cen základních potravin negativně ovlivňuje především obyvatele rozvojových zemí. Setkání ministrů zemědělství dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa začalo den poté, co prezident Světové banky Robert Zoellick vystoupil s prohlášením, v němž tvrdil, že zvyšování cen potravin je tou nejvyšší a jedinou hrozbou, které nerozvinuté a rozvojové země musí čelit.

Světová banka se domnívá, že stabilita Afriky je ohrožena – ceny potravin rostou

Ceny potravin jsou v současné době o 36% vyšší, než jaké byly minulý rok touto dobou. Státy celého světa postupně přistupují k diskusi a snaze k řešení problému růstu cen potravin, který dle varování mnoha mezinárodních institucí i odborníků přeroste v globální potravinovou krizi. Světová banka vyjádřila své obavy o Afriku, kde ceny potravin rostou nejrychleji a kde má tento vývoj i politický dopad. Stále více vůdců afrických zemí čelí nespokojenosti obyvatel a v některých státech přerůstá potravinová krize v násilí (příkladem může být Uganda). Experti se ale stále častěji shodují, že současné nepokoje Blízkého východu a zvláště pak severní Afriky jsou způsobeny především sociálními problémy a tzv. „hladovými bouřemi“ (lidé nemají práci a dostatek prostředků), nikoliv politickou motivací. Dalším aspektem problému je i fakt, že Afrika je tento rok v procesu voleb ve většině zemí, které na tomto kontinentě nemají vždy hladký průběh, a také skutečnost, že se stále více soukromých společností děsí vývoje v Ugandě a zkušenosti z roku 2008, kdy k problémům s potravinami již došlo.

Prezident Světové banky: „Svět je na pokraji rozsáhlé krize“

Prezident Světové banky Robert Zoellick ve svém prohlášení po summitu ministrů financí skupiny zemí G20 ve Washingtonu varoval, že se svět důsledkem rostoucích cen ropy, nezaměstnanosti a nestabilní situace na Blízkém východě nachází na pokraji rozsáhlé ekonomické krize. Účastníci summitu se shodli na tom, že v souvislosti s pokračujícím růstem cen potravin se mnoho lidí může ocitnout pod hranicí chudoby. Představitelé G20 se mimo jiné zavázali poskytnout novým vládám na Blízkém východě a v Severní Africe finanční pomoc ve výši 35 miliard dolarů.

Skupina G24 se brání novým pravidlům, které chce zavést Mezinárodní měnový fond a Světová banka

Rozvojové státy seskupené ve skupině G24, které je členem např. Brazílie a Indie, vydaly komuniké pro Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světovou banku, v němž žádají otevřený a nestranný přístup při řízení kapitálových toků a přezkoumání hlavních finančních center světa kvůli tzv. „horkým penězům“ („hot money“), které jsou získány ze zneužívání rozvojových ekonomik. Ministři zastoupených zemí také odmítl nový návrh MMF na zostření podmínek pro dotace z MMF a pro větší kontroly rozvojových ekonomik s tvrzením, že tzv. „bohaté státy“ by mnohdy takovými kontrolami neprošly.

Světová banka poskytne Tunisku 500 milionů dolarů

Světová banka v současnosti pracuje s tuniskými představiteli na 500-ti milionové podpoře tuniského státního rozpočtu, oznámil to ředitel Světové banky Robert Zoellick. Prostředky od Světové banky by měly být využity na podporu  reforem pro zvýšení transparentnosti, zlepšení služeb a vytváření pracovních míst. Podle tuniského ministra financí Jalloul Ayeda si Tunisko bude muset půjčit 4 miliardy dolarů, aby se mohlo zotavit z ekonomického propadu.

Světová banka vyzývá k novému řešení světových konfliktů

Světová banka ve své poslední zprávě uvedla, že vysoký hospodářský růst sám o sobě není schopen čelit chudobě a násilí. Podle Světové banky hodnota hrubého domácího produktu (HDP) nijak nezvyšuje přístup k zaměstnání, bezpečnosti a spravedlnosti, což je příčinou cyklického opakování násilí. Jeden z vedoucích zprávy, autorka Sarah Cliffe uvádí, že vysoká nezaměstnanost a nerovnost je v souvislosti se slabostí vládních kapacit či s korupcí, nedostatečnou odpovědností a porušováním lidských práv. Zpráva také uvádí, že průměrný ekonomický růst Tuniska a Egypta (5 %), který dle tabulek stačí na snižování chudoby, neměl žádný vliv na životní úroveň obyvatelstva. Vydání této zprávy je tvrdým zásahem pro autority Blízkého východu a severní Afriky, kde tyto vlády bojují o svou existenci. Prezident Světové banky Robert Zoellick prohlásil, že je třeba vytvořit větší legitimitu, odpovědnost a schopné národní instituce.

Summit G20 se bude zabývat cenami potravin a inflací

V Paříži proběhne zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank dvaceti nejvyspělejších a největších zemí. Světová banka označila ceny základních komodit za nebezpečné a MMF navíc ještě varoval před možnou nestabilitou ekonomik postihnutých tímto trendem. Od června minulého roku bylo uvrženo pod hranici chudoby vlivem této situace 44 milionů lidí.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka varují Afriku a Karibik před potravinovou krizí

Vzhledem k stále rostoucím cenám potravin obě tyto instituce vyzvaly chudé regiony Afriky a karibské oblasti k přípravám na možné razantní zvýšení cen, které by mohly vést až k další potravinové krizi. Poslední krize odlehla teprve před třemi roky. Rostoucí ceny potravin na celém světě, na nichž mají podíl i nepokoje v Tunisu a Egyptě, se mají řešit i na summitu G20 ve Francii tento rok.