Syrská národní rada, opoziční uskupení, požádala OSN o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti. Podle Syrské národní rady by Rada bezpečnosti OSN měla zahájit krizovou diskusi o „velké genocidě“, ke které podle syrské opozice právě dochází. Podle Syrské národní rady bylo v posledních 2 dnech zabito v provincii Idlib vládními silami 250 lidí. Informace ovšem zatím nemohou být plnohodnotně ověřeny. Do Sýrie by zatím dnes měli dorazit první zahraniční pozorovatelé dle dohody Damašku s Ligou arabských států.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Tým expertů Mezinárodního měnového fondu navštívil Itálii
Tým odborníků MMF navštivil Itálii, aby diskutoval o hospodářském a rozpočtovém vývoji v zemi společně s italskými orgány. „Jednání řešilo i monitorovací misi, která byla vyžádána italskými orgány a která by se měla uskutečnit začátkem roku 2012. Dagong Global, přední čínská ratingová agentura, na začátku tohoto měsíce snížila dlouhodobý suverénní rating Itálie o jeden stupeň z předchozího A- s „negativním“ výhledem na BBB. Změnu argumentovala pomalým ekonomickým růstem země a potížemi se zúžením italského fiskálního deficitu.
Ve Rwandě byly odsouzeni šéfové vládní strany z dob genocidy v roce 1994
Soudní tribunál OSN pro Rwandu odsoudil dva šéfy bývalé vládnoucí strany (MRND) Rwandy, která stála za etnikem Hutu. Mathieu Ngirumpatse a Edouard Karemera, kteří byli prezidentem a místopředsedou MRND, byli shledáni vinnými z genocidy a vedoucí role v ní a odsouzeni k doživotnímu trestu odnětí svobody. Při genocidě ve Rwandě v roce 1994 bylo během 100 dní zmasakrováno 800 000 příslušníků etnika Tutsi.
MMF varuje subsaharskou Afriku: „Připravte se na masivní vlnu evropského ekonomického odpadu.“
Řada zemí subsaharské Afriky není podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde připravena na vypořádání se s ekonomickým šokem, který přijde z Evropy v příštím roce. Podle hlavy MMF bude situace podstatně horší, než jaká byla v roce 2008, kdy došlo k masivnímu nedostatku paliv a potravin. Christine Lagarde proto vyzvala rozvojové programy OSN, aby posílily ekonomickou obranu těchto zemí. Šéfka MMF to uvedla na svém přeletu z Nigérie do Nigeru, který je jednou z nejchudších zemí světa a zároveň i nejnovějším producentem ropy.
Srbsko zatklo údajného původce násilí v severním Kosovu
Údajný pašerák pohonných hmot Zvonko Veselinovic údajně napojený na největší srbský zločinecký klan Krushevc, kterého NATO obvinilo z podněcování násilí v severním Kosovu, byl zatčen v srbskými orgány. Oznámila to srbská média. Pokud bude zatčení oficiálně potvrzeno, bude podle analytiků vnímáno jako krok učiněný pod tlakem EU k normalizování vztahů s Kosovem. Zvonko Veselinovic byl již dříve označen za hlavního pašeráka pohonných hmot, léků a drog EU, Justiční misí EU a misí OSN v Kosovu.
Na severu Sýrie se rozhořely tvrdé boje před chystaným příjezdem mise Ligy arabských států
V syrské provincii Idlib u hranic s Tureckem se rozhořely vůbec nejprudší boje místních povstalců složených z dezertérů syrské armády, které podle neoficiálních zpráv podporuje Turecko, proti syrské armádě. Celkem bylo přes noc zabito nejméně 60 lidí a zničeno 17 bojových vozidel syrské armády, jak vyplývá z různých zpráv místních, syrské vlády i světových informačních agentur. Boje se spustili těsně před příjezdem pozorovatelské mise Ligy arabských států, které se podařilo dohodnout se syrskou vládou. Důvodem může být snaha povstalců zajistit si co nejlepší vyjednávací pozici do budoucna.
Írán vyzval OSN k vyslání inspektorů MAAE na kontrolu svého jaderného programu
Írán vyzval OSN k vyslání inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby navštívili a zkontrolovali íránská jaderná zařízení. Írán je prý připraven k diskusi ohledně svých sporných jaderných ambic. Pro agenturu Reuters o tom informoval íránský diplomat. Podle západních diplomatů se ale jedná pouze o zdržovací manévr Íránu s cílem získat čas a uvolnit alespoň částečně mezinárodní tlak.
MMF doporučuje rozvojovým zemím navýšení devizových rezerv kvůli blížící se evropské recesi
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde při jednání o budoucnosti Afriky v Nigérii vyzvala rozvojové země, aby zlepšily obranu svých ekonomik a navýšily své devizové rezervy, prý zejména kvůli očekávané evropské recesi. Christine Lagarde prohlásila: „Dejte si pozor na to, co se děje ve vyspělých ekonomikách v tomto okamžiku. Dejte si pozor na mraky, které se stahují nad evropské nebe.“ Podle šéfky MMF je ovšem celá globální ekonomika v „havarijním stavu“.
Francie si je jistá, že Velká Británie podpoří záchranu eurozóny prostřednictvím MMF
Francie stále věří, že Británie pomůže financovat eurozónu navýšením zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Mluvčí Ministra pro rozpočet Valérie Pécresse oznámila, že jakmile několik dalších států organizace G20 podpoří navýšení zdrojů MMF, Velká Británie se určitě přidá.
„Světová ekonomika je ve velmi špatném stavu,“ říká šéfka MMF.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde uvedla v úterý v nigerijském městě Lagosu své stanovisko ke stávající ekonomické situaci. Během své první návštěvy v Africe na postu šéfky fondu tak odkazovala na možný dopad pro chudší země, především pak na hospodářskou budoucnost Afriky. Generální ředitelka MMF dále mluvila o krizi důvěry, vysoké míře nezaměstnanosti a zpomalení globálního růstu.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
Velká Británie bojkotuje požadované navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu
Země Evropské unie se zavázaly poskytnout 150 mld. eur pro Mezinárodní měnový fond. Velká Británie však tento krok bojkotovala, důsledkem čehož se během včerejší telekonference ministrů financí EU nepodařilo dosáhnout původního cíle 200 miliard eur. Zatímco země eurozóny, mezi jinými Německo, Itálie a Španělsko, se rozhodly nabídnout pomoc, britská vláda s takovýmto postupem nesouhlasí. Požaduje navýšení prostředků nejen za pomoci evropských států, ale především pak za pomoci skupiny G20. Dle britského názoru by měl MMF podporovat země, ne měny.
Šéfka MMF jedná v Nigérii o budoucnosti Afriky
Hlava Mezinárodního měnové fondu (MMF) Christine Lagarde dorazila do Nigérie, kde se s ní setká nigerijský prezident Goodluck Jonathan a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, bývalý generální ředitel Světové banky. Šéfka MMF zde má jednat o budoucnosti Afriky a poté navštívit sousední Niger.
Sýrie podruhé přislíbila podepsání mírových dohod iniciovaných Ligou arabských států
Sýrie podepíše arabské mírové iniciativy a vpustí zahraniční pozorovatele na své území. Oznámila to egyptská státní tisková agentura s odvoláním na syrského diplomata. Katar, který byl vedoucím činitelem tlaku Arabské ligy na Sýrii, se podle Egypťanů již dohodl se syrským prezidentem Basharem al-Assadem na brzkém podpisu navržených dohod.
USA a OSN vyjádřily obavy nad děním v Egyptě – probíhá zde již 4. den nepokojů
Spojené státy oznámily své znepokojení nad násilím v Egyptě a vyzvaly vojenskou vládu, aby respektovala lidská práva. Egyptské bezpečnostní síly zasahují s pomocí slzného plynu, obušků a občasné varovné střelby proti odpůrcům vojenské vlády, kteří požadují předání moci do rukou civilní vlády. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již také odsoudil nadměrné použití síly ze strany bezpečnostních složek v Káhiře a vyjádřil zklamání nad tím, že nepokoje zastiňují první egyptské volby od pádu prezidenta Mubaraka.
Ministři financí EU budou dnes hovořit o bilaterálních půjčkách MMF
Během pondělní telekonference ministrů financí Evropské unie se bude řešit téma bilaterálních půjček unijních států Mezinárodnímu měnovému fondu, s jehož pomocí by mohly být dotovány členské státy postižené krizí státních rozpočtů. Diskuze by se měla zabývat také „Evropským stabilizačním mechanismem“, který by měl čítat na 500 miliard eur. Tento trvalý fond by měl pomoci státům eurozóny z finanční krize. Fond by měl od příštího roku fungovat na principu kvalifikované většiny místo dosavadní jednomyslnosti v hlasování. Cílem této změny je zabránit malým zemím blokovat zásadní rozhodnutí.
NATO ukončilo tréninkovou misi v Iráku
Vedení Severoatlantické aliance oznámilo tento krok poté, co se nedohodlo s iráckými představiteli na prodloužení celé iniciativy. Generál Robert Caslen, velitel tréninkové mise, komentoval při závěrečném ceremoniálu situaci tak, že Irák je svobodnou a za svá rozhodnutí plně odpovědnou zemí, tudíž je nutné respektovat přání její vlády. Příslušníci tréninkové mise vycvičili za dobu svého působení od roku 2004 více než 5 tisíc vojáků irácké armády a 10 tisíc iráckých policistů.
OSN: „V Jižnímu Súdánu bude potřebovat potravinovou pomoc 2,7 milionu lidí.“
Podle Světového potravinového programu (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství bude mít Jižní Súdán v roce 2012 minimální potravinový schodek 400 000 tun jídla. Jižní Súdán má v současnosti okolo 8,3 milionu lidí, přičemž okolo 2,7 milionu lidí bude potřebovat potravinovou pomoc. Zemi poškozuje rozsáhlé násilí, inflace, která se vyšplhala až na 78,8%, uprchlíci ze Súdánu a nepravidelné deště, které způsobily, že cena potravin se téměř ztrojnásobila. OSN dále upozorňuje na to, že se zde nachází statisíce podvyživených dětí.
Jižní Súdán se stane členem Mezinárodního měnového fondu na počátku roku 2012
Oznámila to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde po jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiirou. Jižní Súdán požádal o členství po vyhlášení nezávislosti v tomto roce a podle šéfky MMF byla jeho žádost v pořádku.
Šéf Světové banky: „Výměnou názorů mezi Francii a Velkou Británii jsem znepokojen.“
Robert Zoellick, prezident Světové banky, ve svém prohlášení v pátek upozornil na některé z nevhodných komentářů mezi Velkou Británii a Francii v uplynulém týdnu. Ty přicházejí v době, kdy je dle pana Zoellicka EU daleko od vyřešení svých ekonomických problémů. Napětí vzniklo po rozhodnutí britského premiéra nepodepsat smlouvu zavazující Británii k užší finanční spolupráci s ostatními státy EU. Dle prezidenta Světové banky je důležité klíčové představitele evropských států motivovat k větší opatrnosti. Varoval, že populistické napětí často vede k protekcionismu.
Americký ministr obrany Leon Panetta navštívil Libyi
Do země přijel den poté, co OSN a Spojené státy zrušily sankce uvalené na libyjskou centrální banku. Během své krátké návštěvy země se ministr obeznámil s bezpečnostními potřebami nové libyjské vlády. Přitom zdůraznil, že NATO včele s USA je připraveno pomoci nastolit v zemi demokracii a pomoc s odzbrojováním místních civilistů.
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu: „Pracujeme na způsobu vyšetřování smrti Muammara Kaddafiho.“
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo uvedl: „Myslím, že způsob, jakým byl zabit Muammar Kaddafi vytváří podezření z válečného zločinu.“ Podle jeho slov nyní západní státy tlačí na Libyi, aby smrt byla prošetřena. Faktem ale zůstává, že na podezření ze spáchání zločinu se shodli většinově všichni včetně libyjské vlády a doposud nebylo zahájeno vyšetřování. Oznámení je pravděpodobně reakcí na mediální tah dcery Muammara Kaddafiho a jejího advokáta, kteří se domáhají trestu a zahájení případu.
Rada bezpečnosti odvolala sankce na libyjskou centrální banku, USA se připojily
USA odvolaly většinu ekonomických sankcí uvalených na Libyi ještě za Muammara Kaddafiho. Jedná se o zmrazené vládní a bankovní prostředky, výjimku tvoří majetek rodiny Kaddafi a tehdejších poradců Muammara Kaddafiho. Podle Bílého domu se tak stalo po důkladných konzultacích s novou libyjskou vládou a po řádném zvážení všech okolností. Akce ze strany USA nastala následně po zrušení sankcí Rady bezpečnosti OSN namířených proti centrální bance Libye a proti jejím dceřiným společnostem.