Ministři financí eurozóny oddálili rozhodnutí o další finanční pomoci Řecku

Okamžitě po zveřejnění této zprávy došlo k dalšímu poklesu akcií na většině finančních trhů. Důvodem pro toto rozhodnutí je včerejší výrok řecké vlády, která oznámila, že nebude schopná snížit deficit státního rozpočtu v souladu s dohodou uzavřenou s EU a MMF. Další půjčka Řecku měla být schválena 13. října, avšak tento termín byl zrušen. Západoevropské akciové trhy zaznamenaly propad v rozmezí od 3,3% do 2,4%.

Mezinárodní měnový fond snížil předpokládaný růst HDP Rumunska

Šéf mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rumunsku Jeffrey Franks oznámil, že dosavadní prognózy růstu HDP Rumunska byly příliš optimistické. Dle jeho slov čeká Rumunsko nepochybně podstatně menší růst než 3,5 % a dle jeho osobního odhadu by se mohl držet na 2 %. Stejně tak MMF oznámilo, že Rumunsko musí nutně urychlit své reformy, aby se mu podařilo vyhnout problémům. Rumunsko v květnu 2009 získalo nouzovou půjčku od MMF, EU a Světové banky na dva roky ve výši 20 miliard euro výměnou za provedení klíčových reforem na snížení veřejných výdajů. V roce 2010 již  rumunská vláda snížila platy všech státních zaměstnanců o 25 %.

MMF: „Srbsko je připraveno vypořádat se s ekonomickou krizí“

Ředitel mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Albert Jaeger prohlásil, že Srbsko je poměrně dobře připraveno vypořádat se s potenciální novou ekonomickou krizí. Dle jeho slov je deficit země výrazně nižší než v roce 2008, kdy činil více než 20% HDP. Dále ředitel srbské mise MMF podotkl, že směnný kurs srbské měny je stabilní a země má devizové a fiskální rezervy, které činí 1 miliardu amerických dolarů. Podle názoru MMF je Srbsko v současnosti dobře kapitalizované a má vysoce solventní bankovní systém, což znamená, že se prý není třeba znepokojovat.

Atény slibují, že se vyhnou platební neschopnosti

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos to slíbil na nedávném zasedání MMF a Světové banky. Řecko se podle něho bude snažit bankrotu vyhnout, jelikož si je vědomé, že by to mělo ničivýdopad jak na eurozónu, tak na mnoho dalších zemí. Řecká vláda vyvrací dříve uveřejněné spekulace, že by jako východisko ze situace zvolila vyhlášení platební neschopnosti a potvrzuje, že se drží červencové dohody o druhém záchranném balíčku s Evropskou unií.

Britský premiér D. Cameron: „Spojené království nebude měnit svůj postup ke zvládnutí ekonomické krize“

Premiér Cameron toto uvedl i přesto, že MMF nedávno razantně snížil odhady na růst britské ekonomiky. Podle něho se navzdory prohlubující se finanční krizi v Evropě nenachází Velká Británie v žádných potížích. Stejného názoru ovšem není britská opozice, která naopak tvrdí, že je třeba změnit přístup k současné situaci. Britská inflace v současnosti činí 4,5%.

Timothy Geithner: „Evropské země musí předložit přesvědčivý důkaz o tom, že stávající finanční krizi zvládnou“

Tuto výzvu předložil zástupcům evropských zemí americký ministr financí Timothy Geithner při setkání států skupiny G20 ve Washingtonu. Svým tvrzením o nutnosti co nejrychleji jednat se přidal k výrokům prezidentky MMF Christine Lagardové. Zástupce Velké Británie dokonce zdůraznil, že evropské země mají na zvládnutí krize šest týdnů. Naléhavost situace umocňuje i nedávný prudký propad světových, a především evropských, akciových trhů.

MMF naléhá na bohaté země, aby neškrtily obchod a podpořily investice

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde upozornila světové společenství před tím, že více než budoucí desetiletí dalšího ekonomického rozvoje chudých zemí je ohroženo novou fází finanční krize. Podle MMF může však mezinárodní společenství pomoci chudým zemím v překonání současného zpomalení světové ekonomiky tím, že udrží obchodní toky, bude podporovat investice a bude dávat věrohodné přísliby pomoci. Podle šéfky MMF je nanejvýše rizikové, aby chudé země v rámci úsporných opatření omezovaly výdaje na nejchudší obyvatele. Chudé země, zejména subsaharské Afriky byly těžce zasaženy finanční krizí v roce 2009, ovšem díky zdravé finanční politice v předchozích letech se z propadu rychle zotavily.

MMF: „Bankovní systém je nyní nejzranitelnější od vypuknutí krize v roce 2008“

Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu potřebují některé evropské banky akutní podporu jejich finančního kapitálu. MMF zároveň snížil předpovědi ekonomického růstu pro Evropu, USA i Japonsko v následujícím období.

Světová banka uznala novou libyjskou vládu a hodlá pomoci s rekonstrukcí Libye

Světová banka oznámila, že oficiálně uznává Libyjskou národní radu (NTC) za právoplatnou vládu Libye. Generální ředitel Světové banky Sri Mulyani Indrawati uvedl, že banka byla požádána o pomoc s financováním oprav v odvětví vodního hospodářství, energetiky a dopravy ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, který pomáhá při přípravě rozpočtu země a s obnovou bankovního sektoru. Světová banka naopak dle slov svého šéfa očekává, že libyjská vláda co možná nejrychleji fungovaní všech životně důležitých služeb a zavede programy pro vytváření nových pracovních míst.

V případě zhoršující se kondice světové ekonomiky nebude mít MMF dostatek peněz na úvěry

Mezinárodní měnový fond by zadluženým zemím mohl na záchranu půjčit přibližně 390 miliard dolarů, to je však částka, která bude stačit pouze v případě, že státy rychle vyrovnají svoje zadlužené rozpočty. Negativní vyhlídky počítají s potřebou až 840 miliard pro zadlužené země. Dnes záchranný fond pomáhá Řecku, Irsku a Portugalsku. V současnosti je připraven pomoci i zadlužující se Itálii.

Zástupci skupiny G8 rozhodli o financování „arabského jara“ 38 miliardami dolarů

Zástupci skupiny G7 spolu s Ruskem (tedy G8), se dnes sejdou, aby projednali další kroky ohledně svého závazku podpořit finančně reformní úsilí ve čtyřech arabských státech. Země G8 vytvořili partnerství s Tuniskem a Egyptem za účelem rozšíření reforem do Maroka a Jordánska. Na podporu reformního úsilí a demokratizačních procesů přispějí tedy země G8 38 miliardami dolarů, ovšem stejně tak má významně finančně přispět i Mezinárodní měnový fond.

MMF: „Evropské země i USA musí podpořit ekonomický růst.“

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Legardeová doporučila v rozhovoru pro německý tisk evropským zemím a USA, aby projevily snahu o zmírnění svých programů úspor. Místo toho by se země měly koncentrovat na přijetí kroků na podporu ekonomického růstu. Legardeová dodala, že pokud USA přijmou střednědobý program rozpočtové adaptace, budou moci upustit od krátkodobých úsporných opatření a zavést tak kroky na podporu růstu.

Dominik Strauss-Kahn je nevinný-new yorkský prokurátor požádal o zastavení soudního procesu

Pro usvědčení bývalého prezidenta MMF prý nebylo dostatek důkazů, přičemž byla zpochybněna i důvěryhodnost výpovědi údajné oběti Nafissatou Diallo. Dominik Strauss-Kahn byl považován za možného kandidáta na post francouzského prezidenta. V případě zastavení procesu se bude moci bývalý prezident MMF vrátit do Francie.

Francouzský soud dnes rozhodne o stíhání šéfky MMF

Ředitelka MMF Christine Lagard, která je ve funkci teprve několik týdnů, čelí podezření, že v roce 2008 jako ministryně financí zneužila své pravomoci. Ch.Lagard údajně ve smírčím řízení zvýhodnila Bernarda Tapieho, který měl být okraden při nevýhodném prodeji firmy Adidas státní bance Crédit Lyonnais, za což od státu inkasoval odškodné 285 miliónů euro.

Bývalý šéf MMF Dominique Strauss-Kahnn byl propuštěn z vězení, stále však čelí obvinění

D.Strauss-Kahnn již nemusí čekat na rozhodnutí soudu v domácím vězení, v pátek mu byla dokonce vrácena kauce 6 milionů dolarů. Poté co údajně znásilněná pokojská opakovaně změnila svou výpověď a zatajila před porotou důležité okolnosti případu, pokračuje proces za změněných podmínek. Přestože uzávěrka přihlášek pro prezidentské kandidáty byla stanovena na 13. července, bude-li D.Strausse-Kahnn během stání 18.července prohlášen za nevinného, dostane pravděpodobně možnost rozhodnout se, zda se pokusí získat nominaci.

MMF pod novým vedením uvolní peníze Angole

Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodl po dohodě s angolskými představiteli, že uvolní 136 milionů dolarů pro tohoto významného afrického producenta ropy. Tyto peníze mají být součástí již schválené půjčky ve výši 1,4 miliardy dolarů, která je postupně Angole vyplácena. Šéf mise MMF v Angole Mauro Mecagni uvedl, že země provedla významná pokroková opatření především v oblasti fiskální a platební bilance z krize v roce 2009.

Rusko podpořilo kandidaturu Christine Lagarde do čela MMF

Rusko podpořilo kandidaturu francouzské ministryně hospodářství Christine Lagarde na post prezidenta Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle jeho slov ruského ministra financí Alexeje Kudrina bude Ch. Lagarde „schopna dodat dynamiku práci této klíčové mezinárodní organizace a zajistit její budoucí reformovaní, mimo jiné v oblasti systému kvót s ohledem na zájmy rozvojových trhů“. Chridtine Lagarde se tak stává šéfkou MMF a funkce tak nadále dle tradice zůstává v rukou Evropana.

Egypt nestojí o pomoc MMF ani Světové banky

Ačkoliv již Egypt schválil úvěr od Světové banky a pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), který měl zemi poskytnout 3 miliardy dolarů, oznámil nyní egyptský ministr financí Samir Radwan, že tento plán padá. Podle ministra po revizi egyptského státního rozpočtu a snížení předpokládaného deficitu není tato pomoc třeba. Původní návrh státního rozpočtu počítal s deficitem v hodnotě 11% egyptského HDP, ovšem nyní se podařilo deficit snížit na 8,6 %. Vojenská rada, která vládne Egyptu, tak podle ministra Radwana nyní kvůli obavám ze zbytečného zadlužení země odmítá jakékoliv půjčky. Pro MMF i Světovou banku se jedná o velké překvapení, a to i z toho důvodu, že plánované půjčky byly Egyptu uvolněny s nezvykle mírnými podmínkami.

Řecká vláda premiéra Jorgose Papandrea získala důvěru parlamentu

Pro vládu současného premiéra hlasovalo 155 zákonodárců, 143 bylo proti. J.Papandros nyní musí prosadit další tvrdá úsporná opatření, bez nichž jeho země nezíská finanční pomoc od EU a MMF a brzy zbankrotuje. Řeky, kteří každý den neúnavně protestují na athénském náměstí Syntagma čeká další zvýšení daní a rozsáhlá privatizace.

MMF varuje před zvýšeným rizikem, kterému čelí světová ekonomika

Hlavními hrozbami jsou podle vedení Mezinárodního měnového fondu pokračování a prohlubování řecké krize, dále neschody nad shodkem rozpočtu USA a čím dál tím akutnější nutnost „zkrocení“ zběsile rostoucích asijských ekonomik. Řecké problémy se podle odborníků mohou rycle rozšířit eurozónou a napadnout především její oslabené členy, jako například Španělsko, Portugalsko a Irsko. Vedení MMF vyzvalo k urychlenému řešení jak problémů euozóny, tak situace kolem rozpočtu USA.

Bělorusko chce reagovat na krizi uzavřením hranic

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes na tiskové konferenci v Minsku uvedl, že v případě prohlubování finanční krize může Bělorusko zastavit veškerý import a uzavřít hranice. Za původce hospodářských problémů, s nimiž se země potýká, označil internet a média, které se dle prezidentových slov „snaží přivést zemi ke kolapsu“. Podle odborníků byla současná platební krize vyvolána zvýšením mezd veřejných zaměstnanců o 50 procent, ke kterému prezident A. Lukašenko přistoupil před prosincovými volbami hlavy státu. Minsk nyní očekává finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, který poskytnutí úvěru podmiňuje úspornými kroky a zpřísněním měnové politiky, a od fondu pro země bývalého Sovětského svazu, který po Bělorusku žádá rozsáhlou privatizaci státních podniků.