Členové Spravedlnost a hnutí rovnosti (JEM), kteří chtějí svrhnout centrální vládu, napadli armádní tábor ve Wad Ganja na severovýchodě Darfúru. Boje v Darfúru propukly v roce 2003, OSN a Africká unie (AU) do oblasti poslaly mírové mise. Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashir a ministra obrany Abdel Husseina pro válečné zločiny v regionu.
Archiv rubriky: Africká unie
Podle mluvčí mise OSN se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti
Podle mluvčí peacekeepingových misí OSN Josephine Guerrero se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti Abyei. Stažení jednotek Súdánu nařídila OSN. Rada bezpečnosti varovala obě znepřátelené země, že na ně uvalí sankce, pokud se nezřeknou násilí a nebudou jednat o míru. Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer prohlásil, že je ke zprávě o stažení súdánských vojsk skeptický.
Jednotky Africké unie zabezpečují somálský koridor pro humanitární pomoc
Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) deklarují bezpečnost koridoru pro humanitární pomoc mezi hlavní městem Somálska Mogadišu a nově dobytým městem Afgoye. Strategické město Afgoye bylo do minulého týdne v držení islamistické militantní skupiny Al-Shabaab, která dosud kontroluje významnou část jihu země.
Jednotky Africké unie obsadily klíčové město rebelů v Somálsku
Město Afgoye, které doposud bylo významnou baštou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab, bylo dobyto jednotkami Africké unie (AU). Město Afgoey leží 30 kilometrů severozápadně od hlavního města Mogadišu a je strategickou křižovatkou, která protíná cesty ze severu, západu a jihu Somálska. Podle analytiků ztráta Afgoey může mít i velký dopad na teroristickou skupinu Al-Kaida, s níž skupina Shabaab spolupracuje.
Mezinárodní pomoc pro Rwandu se zvýšila o 7 %
Africká banka, Belgie, Evropská komise, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Světová banka zvýšily finanční pomoc Rwandě o 7 % na 489 milionů USD pro fiskální rok 2012/2013. Mezinárodní pomoc pro rok předcházející byla v hodnotě 458 milionů USD. Finanční prostředky jsou určeny na zdravotnictví, školství a infrastrukturu. Rwanda patří mezi největší africké příjemce finanční pomoci v přepočtu na obyvatele.
Jižní Súdán hodlá nakoupit protiletadlové rakety
Podle mluvčího jihosúdánské armády Philipa Aguera plánuje Jižní Súdán jako součást modernizace a vyzbrojení armády nakoupit protiletadlové rakety. Časový rámec, v němž by měly být rakety nakoupeny, Aguera neuvedl. Jižní Súdán dlouhodobě obviňuje Súdán z leteckých náletů na své území. Súdán obvinění popírá. Minulý měsíc se mezi oběma zeměmi rozhořely boje kvůli sporným ropným oblastem a tranzitním poplatkům za ropu. 2 května země přijaly mírový plán, který má do dvou týdnů obnovit mezi státy jednání. Rada bezpečnosti OSN, včetně Číny a Ruska, dala oběma zemím tří měsíční lhůtu k vyřešení problémů, jinak jim hrozí sankce.
Malawi žádá neúčast súdánského prezidenta na summitu Africké unie
Prezidentka Malawi Joyce Banda v pátek oficiálně požádala Africkou unie (AU), aby se červencového summitu AU, který se má konat právě v jihoafrické zemi, neúčastnil súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir. Důvodem je jeho obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) z podněcování genocidy. Prezidentka Banda se snaží obnovit vztahy s mezinárodním společenstvím, aby do Malawi znovu proudila finanční pomoc, která byla zemi za jejího předchůdce Bingu wa Mutharika pozastavena. Súdánský prezident al-Bashir Malawi naposledy navštívil v roce 2011 a jeho návštěva vyvolala mezinárodní kritiku. Malawi totiž nemá s ICC uzavřenou dohodu o vydání osob, na něž byl vydán zatykač.
Súdán souhlasí s mírovým plánem Africké unie, připojil se tak k Jižnímu Súdánu
Súdánský ministr zahraničí Ali Ahmed Karti v dopise předsedovi Komise Africké unie (AU) Jean Ping uvedl, že „v zásadě souhlasí“ s navrhovaným mírovým plánem, který má ukončit konflikt mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Podle mírového plánu AU mají být všechny boje zastaveny do 48 hodin a má dojít ke stažení vojsk ze sporných oblastí. Jižní Súdán se k mírovému plánu připojil už minulý měsíc.
Africká unie pozastavila členství Guiney-Bissau kvůli vojenskému převratu
Rada Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost rozhodla v souvislosti s vojenským převratem o pozastavení členství Guiney-Bissau. Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) uvedlo, že nyní s armádou Guiney-Bissau jedná o předání moci civilní vládě, přičemž trvá na propuštění zadrženého bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Carlose Gomese Juniora, který byl zadržen spolu s prozatímním prezidentem Raimundo Pereirou. Armáda Guiney-Bissau včera oznámila, že se ji již podařilo dohodnout na ustanovení přechodné vlády s představiteli politických stran.
Armáda v Guinea-Bissau chce uspořádat nové volby, mezinárodní společenství převrat odsuzuje
Armáda v Guinea-Bissau potvrdila zadržení prozatímního prezidenta Raimundo Pereira a bývalého premiéra a současného kandidáta na prezidenta Carlose Gomese Juniora po včerejším obsazení vládních institucí a faktickém převzetí moci. Armáda nyní oznámila, že chce uspořádat nové prezidentské a parlamentní volby. Analytici se domnívají, že důvodem převratu je snaha armády zabránit zvolení Carlose Gomese Juniora novým prezidentem kvůli jeho plánům na zredukování armády a omezení jejího vlivu. Události v Guinea-Bissau již odsoudila Rada bezpečnosti OSN a vlády všech jejích stálých členů, stejně jako EU, Africká unie a Portugalsko, které je bývalou koloniální mocností Guiney-Bissau. Portugalský ministr zahraničí Paulo Portas již vyzval k propuštění všech zadržených.
Jižní Súdán chce na hranice se Súdánem nasazení mírových jednotek OSN
Jižní Súdán oznámil, že stáhne své jednotky z ropné provincie Heglig, o kterou vede spor se Súdánem, přičemž dochází trvale k bojům mezi oběma stranami. Podmínkou pro stažení jihosúdánských jednotek je ale rozmístění neutrálních mírových sil OSN v oblasti a na hranicích mezi oběma státy. Oblast Heglig je mezinárodním společenstvím považována za součást Súdánu a Jižní Súdán byl již za operace zde mezinárodně odsouzen, Africká unie označila okupaci za nezákonnou a vyzval Súdán a Jižní Súdán k odvrácení „katastrofální války“.
OSN a Africká unie urgentně vyzývají k jednání mezi představiteli Súdánu a Jižního Súdánu
Organizace spojených národů a Africká unie vyzvaly prezidenty Súdánu a Jižního Súdánu k co nejrychlejšímu zahájení jednání vzhledem k napětí mezi oběma státy dvoudenním bojům na hranicích, které hrozily přerůst v otevřenou válku. Jižní Súdán již stáhl své vojáky z ropného regionu Heglig, který je na území Súdánu, ovšem zůstává spornou oblastí, a obvinil Súdán z náletů na jihosúdánská ropná pole. Súdán naopak popírá nálety a tvrdí, že boje zahájil Jižní Súdán, když jeho jednotky napadly Heglig, kde se nachází jedno z mála ropných polí Súdánu po odtržení Jižního Súdánu.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Somálský al Shabaab se spojil s islamisty v Puntlandu – povstalci podle expertů mohou nabírat nový dech
Militantní islamisté z povstalecké skupiny al Shabaab zahájily svou aktivitu na severovýchodě Somálska proti jednotkám prakticky nezávislého somálského státu Puntland, který je připraven stát se autonomní federativní součástí Somálska. Hnutí al Shabaab oznámilo, že chce získat kontrolu nad Puntlandem a zrušit všechny těžební licence na ropu a zemní plyn, které vlastní západní těžební společnosti. Minulý měsíc totiž kanadská společnost Africa Oil Corp spolu s australskými společnostmi Red Emperor a Range Resources zahájili průzkumné vrty v oblasti, kde se odhadují zásoby až na 300 milionů barelů ropy. Zároveň po útoku na vojenské jednotky státu Puntland přišlo oznámení, že se al Shabaab spojuje s islamistickou milicí působící v Puntlandu v okolí přístavního města Bosasso, což by dle bezpečnostních expertů mohlo vést k opětovnému zatlačení doposud úspěšné ofenzivy sil Africké unie na jihu Somálska. Šéf hnutí al Shabaab Muktar Abu Zubeir a hlava puntlandských islamistů Yasin Khalid Osman podepsali alianci a společnou výzvu ke svaté válce proti křesťanům a nevěřícím v Somálsku.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily významnou povstaleckou základnu
Vojáci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) spolu s jednotkami somálské vládní armády dobyli povstaleckou základnu Maslah povstalců al Shabaab, která je součástí teroristické sítě Al-Kaida, na severu hlavního města Mogadišo. Velitel AMISOM generálmajor Fred Mugisha uvedl, že tento úspěch výrazně posílí obranu města a naruší logistickou podporu rebelů.
Vypukly boje mezi súdánskou a jihosúdánskou armádou
Podle súdánského vojenského mluvčí Al-Sawarmi Khalida v brzkých raních hodinách zaútočily jednotky Jižního Súdánu spolu s povstalci v neklidné provincii Jižní Kardofan na súdánské vojáky a boje nadále pokračují. Súdán dále obvinil Jižní Súdán z nedodržování paktu o neútočení, který byl mezi oběma státy podepsán na začátku února za zprostředkování Africké unie.
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Situace v Senegalu se zhoršuje – došlo k dalším střetům, do země dorazil zvláštní vyslanec Africké Unie
V úterý došlo v Senegalu k dalším střetům stovek demonstrantů s bezpečnostními silami v hlavním městě Dakar kvůli kandidatuře prezidenta Abdoulaye Wade. Nepokoje pokračují již týden a policie nadále rozhání demonstrace slzným plynem a gumovými projektily, senegalské ministerstvo vnitra totiž vydalo zákaz demonstrací, který silně kritizují pozorovatelé Evropské unie s tím, že zákon takové demonstrace jasně povoluje. Mise EU také kritizuje špatnou distribuci volebních lístků, která by mohla způsobit vyloučení některých voličů z voleb. Do Senegalu také dnes dorazil vyslanec Africké unie, který se má pokusit zamezit narůstajícímu násilí.
Předseda Africké unie navštíví africké státy se s probíhajícími konflikty a uspořádá bezpečnostní summit v Beninu
Předseda Africké unie, prezident Beninu, Yayi Boni navštíví Súdán, Jižní Súdán, Mali a Libyi, aby zde vedl přímé rozhovory o zdejších konfliktech. Stejně tak povede Yayi Boni neformální summit hlav afrických států v největším městě Beninu, Cotonu, se zaměřením na bezpečnost, pirátství a hrozbu islamistického povstání na severu Nigérie. Oznámil to diplomatický poradce předsedy Africké unie Mariam Diallo s tím, že Africká unie tak hodlá hledat možnosti jak efektivně řešit různé krize prostřednictvím přímých rozhovorů.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily povstalecké pevnosti na jih o Mogadiša
Burundský kontingent vojsk Africké unie v Somálsku (AMISOM) dobyl pevnosti na jih od hlavního somálského města Mogadišu, které drželi povstalci z al Shabaab napojené na teroristickou síť Al-Kaida.
Africká unie prodloužila mandát svého vedení
Africká unie rozhodla o prodloužení mandátu předsedy komise, která je nejvyšším orgánem Africké unie. Úřadující předseda komise Jean Ping z Gabonu tak udržel svůj mandát, ačkoliv nedokázal plně vyhrát ve 4 kolech hlasování. Proti němu se postavil bývalý jihoafrický ministr zahraničí Nkosazana Dlamini-Zuma. Současné vedení, tedy hlava komise, její místopředsedové i komisaři budou ve svých nyní již prozatímních funkcích dalších 6 měsíců až do summitu Africké unie v Malawi. Oznámil to současný předseda Africké unie Boni Yayi, prezident Beninu.
Libye chce uspořádat regionální bezpečnostní konferenci
Libyjský premiér Abdurrahim al-Keib vyzval k uspořádání regionální bezpečnostní konference ministrů vnitra a obrany v rámci boje proti šíření zbraní po pádu Muammara Kaddafi. Podle OSN libyjská občanská válka uvolnila do oběhu obří množství zbraní, které se mohou zásadně podepsat na bezpečnosti v oblasti a zvláště pak v Nigérii, Nigeru a Čadu. Libyjská vláda je přesvědčena, že zbraně záměrně šíří exiloví příznivci zabitého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. „Je to hrozba pro nás i pro naše sousedy, stejně jako pro naše vzájemné vztahy,“ řekl libyjský premiér při jednání Africké unie.