V důsledku četných mezinárodních protestů pozastavil gambijský prezident Yahya Jammeh vykonání dalších 37 poprav. Od jeho srpnového slibu došlo k popravě 9 lidí, poprvé za posledních 27 let. Podle organizací za lidská práva se jednalo hlavně o politické vězně. Tresty se setkaly s nesouhlasem lidsko-právních organizací i Africké unie (AU), jež zaslala Jammehovi varování před jejich uskutečněním. Opoziční lídr Sheikh Sidia Bayo v pátek oznámil, že po vykonání poprav plánoval vytvořit exilovou vládu v sousedním Senegalu s cílem sesadit nynějšího prezidenta.
Archiv rubriky: Africká unie
Volební komise v Angole odmítla nařčení z porušení volebního zákona
Na konci srpna se konaly v Angole parlamentní volby, v nichž se 72 % hlasy vyhrála vládnoucí strana prezidenta José Eduardo dos Santos MPLA. Opoziční strana UNITA, která ve volbách získala 19 %, podala proti průběhu voleb stížnost a tvrdí, že volby byly nespravedlivé a podvodné. Menší politické strany CASA-CE a PRS rovněž podaly proti výsledkům voleb stížnost. Všechny námitky proti volbám byly ale zamítnuty s odůvodněním, že komise neměla dostatek důkazů o narušení průběhu voleb. Všechny politické strany se ještě mohou do pátku odvolat k Ústavnímu soudu. Pozorovatelé z Africké unie (AU), Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a Společenství portugalsky mluvících zemí (CPSS) označily volby za věrohodné. Od roku 1975, kdy Angola získala nezávislost na Portugalsko, se jednalo o teprve třetí národní volby. Prezident dos Santos je v čele země od roku 1970.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
Senegal může vyhostit gambijského velvyslance
Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.
Jednání Súdánu a Jižního Súdánu je odloženo na příští týden
Jednání představitelů Súdánu a Jižního Súdánu, ohledně zbývajících sporných otázek týkající se hranic, bezpečnosti a obnovy vývozu ropy, bylo odloženo na příští týden kvůli pohřbu bývalého etiopského premiéra Meles Zenawi, jenž zemřel minulý týden. Jednání mělo proběhnout 26. srpna pod dohledem Africké unie (AU), která má sídlo právě v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, kde se 2. září uskuteční Zenawiho pohřeb. Delegáti obou zemí dorazí do Etiopie 3. září, vyjednávání bude pokračovat v následujících dnech.
Amnesty International: V Gambii bylo popraveno devět vězňů
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) uvedla, že obdržela důvěryhodné zprávy o uskutečnění čtvrteční popravy devíti vězňů. Také informuje o dalších hrozících popravách, jelikož gambijský prezident Yahya Jammeh slíbil při svém projevu, u příležitosti muslimského svátku Eid, popravu všech 47 vězňů v celách smrti. Africká unie (AU) vyzvala prezidenta Jammeha k odvolání svého plánu. Poprava devíti vězňů je podle AI velký krok zpět, neboť za posledních 25 letech v Gambii nedošlo k vykonání popravy.
Senegal a Africká unie podepsaly smlouvu ohledně soudu s bývalým čadským lídrem
Senegalská ministryně spravedlnosti Aminata Toure a představitel Africké unie (AU) Robert Dossou podepsali v hlavním městě Senegalu Dakar smlouvu ohledně zřízení speciálního tribunálu k souzení čadského exprezidenta Hissene Habre. Dohoda přichází měsíc poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Senegal musí bývalého čadského lídra vydat či zahájit proces. Habre čelí obvinění z mučení a zabíjení svých oponentů mezi lety 1982 a 1990, při čemž se počet obětí odhaduje na 40 tisíc. Exprezident je od roku 2005 držen v domácím vězení v Senegalu, který ho již čtyřikrát odmítl vydat.
Súdán a Jižní Súdán budou diskutovat o sporných otázkách
Podle diplomatů bude na Súdán a Jižní Súdán vyvíjen v nejbližších dnech tlak, aby země dosáhly dohody ohledně bezpečnostních otázek, hranic a obnově vývozu ropy. Dohoda by měla předejít ekonomickému kolapsu zemí či válce. Očekává se, že státy budou v neděli pokračovat v jednáních pod dohledem Africké unie (AU) v Addis Abebě poté, co se jim tento měsíc podařilo dosáhnout prozatímní dohody o příjmech z ropy a poplatcích za transfer. Státy musí pod hrozbou sankcí od OSN vyřešit všechny sporné otázky do 22. září.
Súdán: Dohoda týkající se hranic s Jižním Súdánem je pravděpodobná
Súdánský viceprezident al-Haj Adam Youssefa uvedl, že smlouva o hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem je pravděpodobná. Dohoda by obnovila vývoz jihosúdánské ropy, který byl zastaven v lednu. Súdán požaduje hraniční dohodu týkající se 1800 km dlouhé hranice. Ochranné pásmo bude vytyčeno po uzavření smlouvy. Na konci srpna by mělo za účasti Africké unie (AU) dojít k obnovení jednání a dořešení hranic a dalších sporných otázek.
Regionální politici se nedohodli na řešení konfliktu v Demokratické republice Kongo
Na jednání v Ugandě se rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila nedohodli na řešení konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo, kde od dubna letošního roku působí hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ugandský prezident Yoweri Museveni uvedl, že se prezidenti znovu sejdou za čtyři týdny. V červenci Africká unie (AU) vyzvala k zastavení bojů, které vyhnaly na 250 000 Konžanů ze svých domovů, i za použití vojenské síly. Mezitím rebelové napadli letiště u důlního města Lumbumbashi na východě Demokratické republiky Kongo.
Návrh ústavy v Somálsku schválili delegáti
Navzdory sebevražednému útoku během konference, při němž zemřelo šest bezpečnostních pracovníků a za kterým by měla stát islamistická militantní skupina Al-Shabaab napojená na teroristickou Al-Kaidu, delegáti Africké unie (AU) schválili návrh ústavy. Ten má nahradit osm let starou přechodnou ústavu. Ústava musí být ještě schválena v referendu. To bude podle zástupců AU v zemi konat ihned, jakmile to bezpečnostní situace v Somálsku dovolí.
Súdánský prezident odmítl jednání se svým jihosúdánským protějškem
Prezident Omar Hassan al-Bashir odmítl pozvání Africké unie k jednání s jihosúdánským prezidentem Salva Kiir k zastavení vojenských střetů mezi oběma státy. Střety mezi oběma státy se vyhrotily v dubnu a ohrozily tak dohodu z roku 2005, která ukončila desetiletí trvající občanskou válku. Sporné zůstávají otázky ohledně hranic a transferu ropy. Obě země čelí hrozbě sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN, pokud do čtvrtka nevyřeší své neshody.
Velká Británie poskytla vojenské poradce Somálsku
Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo Somálsku tým deseti vojenských poradců, kteří se nyní nachází na velitelství ozbrojených sil Africké unie (AU) v hlavním městě Mogadishu. Poradci se neúčastní bojů, pouze pomáhají AU s plánováním, komunikací a lékařskou pomocí. Přesto BBC uvádí, že někteří poradci byli viděni ve městě Afgoye, které bylo před časem převzato od islamistických militantů. V posledních pár měsících rebelové ztratili několik klíčových oblastí jako je město Afgoye a Baidoa v centrálním Somálsku či město Afmadow na jihu země.
Jižní Súdán zrušil rozhovory se Súdánem
V pátek Jižní Súdán obvinil Súdán z leteckého útoku na své území. Súdán obvinění odmítá. Přesto Jižní Súdán zrušil přímé rozhovory se severním sousedem. Podle mluvčího jihosúdánské armády Philipa Aguera byl za súdánským útokem možný motiv zastavení bilaterálního vyjednávání. Přitom první setkání prezidentů obou zemí od dubnových sporů se uskutečnilo teprve minulou neděli na summitu Africké unie (AU) v Etiopii. Výsledkem jednání byla dohoda o vytvoření demilitarizované oblasti podél společných hranic.
Militantní skupina Ansar Dine může být přizvána k jednání o Mali
Jestliže přeruší islamistická militantní skupina Ansar Dine, která působí na severu Mali, styky s teroristickou skupinou Al-Kaida, může se podle Africké unie (AU) účastnit jednání o budoucnosti země. Islamisté deklarovali plnou kontrolu nad městy Gao, Kidal a Timbuktu, kde zavádějí islamistické právo šaría. AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) chtějí intervenovat do Mali, pokud by jednání selhala.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu se sešli poprvé od dubnových násilných střetů
Poprvé od dubnových sporů se sešel súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir. Schůzka se uskutečnila v sobotu během zasedání summitu Africké unie (AU) v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Mezi Jižním Súdánem, který před rokem získal nezávislost, a Súdánem zůstávají spory ohledně hranic, ropných polí, poplatků za transport ropy a rozdělení státního dluhu. Nejzazší termín podle OSN pro vyřešení neshod je 2. srpen.
OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali
OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.
Súdán souhlasí s humanitární pomocí v oblastech ovládanými povstalci
Boje mezi armádou a povstalci ze Sudan People’s Liberation Movement North (SPLM-N) ve státě Jižní Kordofán a Modrý Nil od minulého roku donutily statisíce lidí opustit své domovy. Obyvatelům oblastem hrozí hladomor následkem menší sklizně. Africká unie (AU), OSN a Liga arabských států na začátku letošního roku předložily návrh na zabezpečení humanitární pomoci do oblasti. Súdán návrh tehdy odmítl s tím, že má humanitární situaci pod kontrolou. Nyní s plánem souhlasí.
OSN nepodpoří vojenskou intervenci v Mali
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly tento týden Radu bezpečnosti OSN o vydání mandátu k vojenskému zásahu v Mali. Důvodem žádosti je nestabilní vnitropolitická situace, která může podle organizací ohrozit bezpečnost regionu. Rada bezpečnosti OSN uvedla, že v současnosti není ochotna mandát k intervenci vydat, nevyloučila ovšem, že v budoucnosti k danému kroku nepřistoupí.
Prezidentka Malawi se odmítla zúčastnit summitu Africké unie
Červencový summit Africké unie (AU), který se měl konat v Malawi, byl tento týden přesunut do Etiopie. Prezidentka Malawi Joyce Banda oznámila, že se summitu nezúčastní. Důvodem je ohlášená přítomnost súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru.
Africká unie žádá Radu bezpečnosti OSN o mandát k zásahu v Mali
Africká unie (AU) se připojila k Hospodářskému společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a žádá Radu bezpečnosti OSN o vydání mandátu na základě kapitoly 7 Charty OSN k vojenskému zásahu v Mali. Nestabilní situace v Mali se podle ECOWAS stává hrozbou pro celou oblast.
Summit Africké unie se přesouvá do Etiopie
Poté, co Malawi zablokovalo vstup súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, se summit Africké unie (AU) přesouvá do hlavního města Etiopie Addis Abeba. Důvodem odmítnutí účasti súdánského prezidenta je zatykač, který na al-Bashira vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Malawi žádá o obnovení mezinárodní finanční pomoci, která tvoří 40 %, a prezidentka Joyce Banda se obávala, že by přítomnost súdánského prezidenta mohla jednání o finanční pomoci zastavit.
Malawi nebude hostit summit Africké unie
Kvůli neshodám nebude Malawi pořadatelskou zemí červencového summitu Africké unie (AU). Malawi žádalo, aby se summitu neúčastnil súdánský prezident Omar al-Bashir, na něhož Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru. AU požadavek odmítla. Ve čtvrtek Súdán požádal AU, zdali by summit nemohl být přesunut do hlavního města Etiopie Addis Abeba, aby se súdánský prezident setkání mohl zúčastnit. ICC žádá mezinárodní společenství o pomoc při zatčení prezidenta al-Bashira.