Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Archiv rubriky: Africká unie
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
Súdánský prezident navštíví Jižní Súdán poprvé od vyhlášení nezávislosti
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.
Alžírsko se jako další země přiklonilo k intervenci na sever Mali
Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.
Militantní skupina Al-Shabaab ztratila základnu na jihu Somálska
V noci z pátku na sobotu ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab svou základnu na jihu Somálska, v přístavu Kismayu, kterou měla v držení přes pět let. Somálská armáda spolu s keňskými jednotkami na povstalce letecky zaútočila v pátek večer. Druhý den mluvčí Al-Shabaab Sheikh Ali Mohamud Rage potvrdil, že se rebelové z města stáhli a slíbil, že Kismayu dobijí zpět. Somálská a keňská armáda uvedla, že dva regionální velitelé povstalců Sheikh Hassan Yakub a Sheikh Abdikarim Adow byli zabiti. Al-Shabaab to odmítla. Militantní skupina formálně v únoru deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaidou. V posledních měsících jsou povstalci pod tlakem útoků jednotek Africké unie (AU). Analytici ale varují před předčasnými oslavami, očekává se, že Al-Shabaab se svých klíčových pozic jen tak nevzdá.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.